Lipavský: Kupujeme jejich stíhačky, máme být pro USA v první kategorii zemí

Vláda si dlouhodobě pochvaluje vztahy se Spojenými státy. S blížící se změnou v Bílém ale opozice kabinet kritizuje, že se na nástup administrativy Donalda Trumpa špatně připravil. Jak teď budou vypadat česko-americké vztahy?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Ve Washingtonu vrcholí přípravy na pondělní inauguraci znovuzvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který v Bílém domě vystřídá demokrata Joea Bidena. S návratem Trumpa do úřadu přibývají spekulace ohledně jeho slibů a plánů, jak ve vztahu k domácí, tak k zahraniční politice. Svět se obává dopadů možných celních válek, které by mohl nastupující prezident rozpoutat, i jeho postojů k řešení války na Ukrajině.

Nervozita panuje také v případě iniciativy na omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Omezení mají zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace by se přitom měly týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější.

Zájmem české diplomacie teď proto bude pro Česko zajistit co nejlepší podmínky. "Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby nás v rámci konzultačního procesu zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner. Takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí, “ řekl v Ptám se já ministr zahraničí Lipavský.

Jak se Česko připravilo na návrat Donalda Trumpa? Vypadneme ze skupiny zemí pro nejbližší spolupráci v oblasti čipů? A jak se bude dál vyvíjet situace na blízkém východě, pokud se udrží příměří mezi Hamásem a Izraelem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaké čtyři roky Českou republiku v rámci vztahů se Spojenými státy americkými čekají? - V relaci mezi Českem a Spojenými státy bude pokračovat dobrá nálada, tak, jak ji naše vláda nastavila. Protože vztahy mezi Českem a Spojenými státy dospěly po 30 letech od pádu komunismu do rovnocenného partnerského postavení. Nejen mezilidsky, ale třeba i v ekonomických otázkách, kdy čeští podnikatelé kupují velké továrny ve Spojených státech, vytvářejí pracovní místa a samozřejmě Spojené státy tomu rozumí. My si kupujeme třeba ty nejmodernější a nejlepší zbraně. To je vysoká známka politické důvěry v obranné sféře. A jsme spojenci v NATO.

2:00 Samozřejmě to, co bude méně příjemné, jsou vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, kde můžeme očekávat, že Spojené státy budou tlačit na Evropu, aby se zvyšovaly výdaje na obranu a aby se řešila celní politika. Takže to do toho budeme v uvozovkách trochu vtaženi. Musíme v tom umět navigovat a posouvat Evropu odpovědným způsobem.

2:30 Máme se bát toho, jaká třeba celní rozhodnutí bezprostředně po nástupu Trumpovy administrativy přijdou? - Neměli bychom být překvapeni, ale spíše připraveni. Evropská unie o tarifních sazbách, o clech rozhoduje kolektivně. Toto je přenesená pravomoc, takže musíme dbát na to, aby bruselští úředníci odvedli dobře svoji práci, abychom se nenechali strhnout do nějaké eskalace nebo zbytečně konfrontační politiky.

4:00 Čekáte hodně dynamický nástup Donalda Trumpa? My jsme slyšeli už poměrně ostré výroky ještě předtím, než se té role oficiálně ujal. - Ze začátku bylo vypuštěno mnoho různých mediálních balonků. Já obecně očekávám, že americká administrativa bude rozhodnější, že bude dělat razantnější a možná odvážnější rozhodnutí. Uvidíme, jaká bude první sada prezidentských dekretů, které Donald Trump slibuje, že vydá během prvního dne. (…) Sám jsem velmi zvědavý, jak odvážná bude třeba americká politika ve vztahu k Číně.

5:00 Co říkáte na kritiku opozice, že vláda příliš mnoho vsadila v americké politice na demokratickou kartu a že česká diplomacie podcenila budování vztahů s nastupující republikánskou administrativou? - To je úplný nesmysl, ať to kdokoliv, kdo to z opozice říká, nějak konkrétně doloží. Ale myslím, že telefonát pana premiéra s Trumpem dokazuje, že jsme rozhodně nic nepodcenili. Teď pan velvyslanec dostal standardně jako všichni velvyslanci v USA pozvánku na inauguraci. Ve městě bude i Tomáš Pojar (vládní poradce pro národní bezpečnost, pozn. red.). A já se také brzy chystám do Spojených států. Takže ta komunikace běží, dlouhodobě mluvíme s oběma tábory. Rozhodně jsme nevsadili na jednu kartu.

7:00 Objevil se návrh americké vlády na to, jakým způsobem spolupracovat s dalšími zeměmi u vývozu čipů, které se používají k dalšímu vývoji a rozvoji umělé inteligence? A podle toho návrhu, který zveřejnila agentura Bloomberg, se Česko ocitlo až ve druhé kategorii zemí. Proč, co to znamená? - Jsme tam spolu společně i Izraelem, s Portugalskem, se Švýcarskem, s Polskem. A dalšími. - Ale pořád je to druhá kategorie. - Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby v  rámci konzultačního procesu nás zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner, takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí. My to teď rozplétáme společně s americkou administrativou. Samozřejmě to, že se vymění vedení v Bílém domě, na ministerstvu zahraničních věcí, tu situaci trochu komplikuje.

8:30 Mělo by to přímý dopad na nějaké obchodní vztahy, na nějaké české firmy, nebo je to především otázka prestiže, že nechceme být tou zemí druhé kategorie? - Myslím, že v tuto chvíli je dobře, že na americké straně se jedná o návrh, zároveň nevím o tom, že by existoval v tuto chvíli nějaký případ, že by se nám třeba ozvala nějaká společnost, které by to mělo zkazit třeba dovoz nějakých technologií. Ale nemohou vyloučit, že takové případy nejsou. Je potřeba, abychom byli v té první kategorii už jenom z principiálních důvodů, protože to prostě potvrdí míru našich kvalitních vztahů.

10:00 Na inauguraci amerického prezidenta, jak jste zmínil, bude český velvyslanec ve Spojených státech pan Stašek. Poznamenal jste, že v té době bude ve Spojených státech také Tomáš Pojar. - Ano. - Ten je tam na nějakém oficiálním jednání už s novou administrativou? - Detaily přesně nevím, ale určitě bude mít pracovní program. - Tomáš Pojar bude klíčovou spojkou na republikánskou administrativu? - Bezpochyby. Usilujeme o to, aby potom navázal vztahy se svým protějškem, ale úplně stejně plnohodnotně se potkával vlastně i s panem Sullivanem (poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan, pozn. red.), takže to je prostě dlouhodobé úsilí české diplomacie.

11:00 Vy se také chystáte na cestu do Spojených států, kdy to bude? - Bude to v řádu týdnů a detaily se teď ladí, tak uvidíme, jaký bude přesně program. Minimálně tam vystoupím na konferenci a samozřejmě potom bude snaha i o politická jednání. (…) Je to demonstrace toho, že opravdu nic nepodceňujeme a na té věci pracujeme.

13:00 Má česká diplomacie ambici dojednat v dohledné době setkání premiéra Petra Fialy s novým americkým prezidentem? - Kdybychom se na to dívali čistě recipročně podle toho, jak se kyvadlově ty vztahy mezi zeměmi posouvají, tak by byla řada na americkém prezidentovi, aby přijel do Česka. Ale buďme realisté. Určitě je potřeba usilovat i o komunikaci státníků na nejvyšší úrovni. Jedna věc je přijetí, také může proběhnout telefonát. Určitě je naším úkolem, abychom o to usilovali. Nicméně teď říkám, že to je obecný úkol. A to kdy a v jaké formě to proběhne, to si vždy oznámí jedna nebo druhá strana.

15:00 Bude chtít vláda Petra Fialy, budete chtít vy ještě do konce vašeho mandátu řešit jméno příštího českého velvyslance ve Spojených státech? Protože teď je tam pan Stašek, nicméně z jeho běžného diplomatického mandátu mu zbývá jeden rok k dokončení. - Aniž bych řešil nějaké detaily, tak když se podíváme standardně na to, jak přesně běží cyklus čtyřletého vyslání velvyslanců, tak pro další rotaci to je ještě záležitost této vlády. Abychom to připravili, aby to ministerstvo zahraničních věcí, já jako ministr zahraničních věcí předložil vládě, vláda schválila a pan prezident posunul dále. Takže ano, je to ještě otázka pro tuto vládu.

18:00 Blíží se smutné výročí tří let války na Ukrajine. Co čekáte v tomto směru od nové americké administrativy? Blíží se nějaký konec toho konfliktu? - Tak, jak se Rusku nedaří vojenskými cíli dosáhnout zničení Ukrajiny a podrobení Ukrajiny a zároveň se ruská ekonomika dostává do určitých potíží, tak i z Moskvy zaznívají určitá slova o tom, že jsou připraveni jednat. Rozhodně nejsou připraveni jednat se Zelenským, ani s Ukrajinci. Chtějí mluvit se Spojenými státy jako s velmocí, aby si nějak rozparcelovali mapu Ukrajiny. A já se obávám toho, že pokud špatně dojednáme mír, tak Rusko bude svých vojenských cílů moci dosáhnout na diplomatickém poli tím, že třeba nadiktuje, že Ukrajina nikdy nesmí vstoupit do NATO, do Evropské unie a vytvoří si z ní takové větší Podněstří.

18:30 Pro nás by to ale znamenalo, že v našem bezprostředním sousedství budeme mít na dlouhé desítky let velkou zónu nestability. Proto je potřeba se soustředit na to, že je potřeba dojednat takové mírové ujednání, se kterým budou Ukrajinci připraveni souhlasit, které odsouhlasí a které bude trvalé a přinese bezpečnost i pro nás. - A to bude jaké řešení? Co největší bezpečnostní garance nebo dokonce i nějaký vstup Ukrajiny do mezinárodních organizací jako NATO a EU? - Rusko si na NATO netroufne. Protože jsme silní, sebevědomí a pracujeme na naší obraně, i když musíme ještě přidat. (…) Měli bychom usilovat o takové řešení, které nevytvoří na Ukrajině politické rozpory, které by neuvrhlo Ukrajinu do dalších politických krizí. Měli bychom usilovat o takové řešení, se kterým budou souhlasit Ukrajinci a nebude jim nadiktováno.

22:00 Jak to vypadá s českou muniční iniciativou? Je to rok, co to prezident poprvé zmínil na veřejném fóru. Karel Havlíček z opozičního ANO ji na jaře v našem pořadu označilo jako „žádný megaúspěch“. Jak to vidíte teď vy? Je úspěch, nebo není? - je to velký úspěch, kterého jsme dosáhli. Podařilo se naplnit ty dodávky. Přesné číslo ještě vyhodnotíme, ale to, co bylo nasmlouváno, už je dodáno nebo bude v krátkém čase. (…) Ukrajinci jsou za to nesmírně vděčni, náš průmysl za to může být také vděčen, protože jsme přivedli i nějaké zdroje do naší ekonomiky a posílilo to naši bezpečnost.

25:00 Jak hodnotíte pozici Slovenska vůči konfliktu na Ukrajině? Protože ta se neustále vyostřuje a vzdaluje se od jádra Evropské unie a společné politiky, kterou většina evropských zemí prosazuje. - Je na slovenských občanech, aby si hodnotili, posuzovali a vyjadřovali e ke slovenské politice. Já myslím, že je důležité, abychom udrželi evropskou jednotu, abychom udrželi jednotu Severoatlantické aliance. Evropská unie má různé nástroje. Já bych si asi z těch posledních týdnů vytáhl výrok o tom, že Slovensko neumožní export elektrické energie na Ukrajinu. To je otázka, která je ale regulována na evropské úrovni, která má nějaká společná pravidla. A tam má Slovensko vůči Evropě závazky. Také jsem ale nezaznamenal, že by učinilo jakékoliv konkrétní kroky. Bylo to jenom v úrovni rétorického vyjádření.

26:00 Není mým cílem vyvolávat nějaké špičkování. Naopak se slovenským kolegou jsem si krátce po novém roku telefonoval, pozval jsem ho do Prahy a myslím si, že to ve skutečnosti vidíme stejně. Možná naše země mají rozdílné pohledy a rozdílnou politiku, ale chceme o tom spolu mluvit.

27:00 Očekáváte, že se Slovensko pokusí zablokovat další pomoc Ukrajině na evropské půdě? Třeba další sankční balíky. - Uvidíme. Já věřím, že se dokážeme domluvit.

28:00 Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, hnutí, které drtivě vítězí v předvolebních průzkumech, řekl, že pokud by se dostal do příští vlády, tak by stál o obnovení mezivládních konzultací mezi českou a slovenskou vládou. Co na to říkáte? - Já se svým protějškem vedu poměrně živý dialog. Rozumíme si, že naše pozice jsou rozdílné a tedy je potřeba respektovat, že ten mezivládní dialog opravdu vyžaduje vysokou míru nějaké souhry. My si rozumíme navzdory těm rozdílům a jsme si jich velmi dobře vědomi, ale úkolem české vlády je prosazovat české zájmy. Ne se nutně s někým deklaratorně objímat.

28:30 Je tedy teď Slovensko pro nás partner v prosazování českých zájmů? - Tak samozřejmě dojednáváme přeshraniční dohodu, celá řada českých byznysů tam má své významné zájmy. To všechno běží, to si hlídáme, možná jenom ta forma je trochu jiná, takže jestli se nám Andrej Babiš trochu nezasekl u formy. Já myslím, že důležitější je obsah. - Nastal, nebo nenastal z vašeho pohledu čas pro znovuobnovení těch mezivládních konzultací? - V tuto chvíli ještě nenastal.