Začíná to být přes hranu, říká mladá volička k GenZ slovům v kampani

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív.„Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek.

Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí?

Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.

Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).

Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou.

Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé.

Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodnutí koho a jestli vůbec půjdou volit.

„Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek.

Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“

Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým Hřibidi na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS).

„Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík.

„Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek.

Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy,“ říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“

A kdo u mladých aktuálně vede? „Vidíme v číslech, že tam je docela narváno, že tam je několik uskupení, které jsou relativně silné. Ať už je to Spolu, které je silné ve všech věkových skupinách. ANO, které, byť je výrazně slabší u mladých lidí než třeba u lidí v důchodovém věku, tak pořád je u mladých silné. Jsou tam Starostové, jsou tam Piráti,“ popisuje Martin Buchtík.

V omezené míře můžou u mladých bodovat i Motoristé, kterým stále velmi dobře funguje fenomén Filipa Turka. Strana by ale ještě potřebovala posílit, například u žen. Což se jim podle sociologa zatím nedaří.

„(Turek) má svoji vysloveně fanouškovskou základnu. Zároveň ale jeho poměrně radikální styl může odrazovat širší skupinu voličů. Jako rodič neřeknu, že je super, že někdo jezdí přes 200 kilometrů za hodinu na dálnici a ještě se u toho natáčí. Bude pro něj složité právě s takovým stylem oslovit nějaké další skupiny,“ říká Buchtík.

„Zároveň ten trik, že to celé svedu na média, že jsou na mě zlá, se dá použít podle mě jednou, dvakrát za kampaň. Pak to přestává fungovat,“ dodává.

Bára Stárek zároveň upozorňuje, že politická uskupení už sice celkem dobře ovládla kanály, kterými se k mladým dostat. Jejich podporu tím zaručenou ale zdaleka nemají.

„Vítěz bude ten, který pochopí, co jeho cílovka chce. A to si myslím, že ještě žádná strana úplně nemá. Protože každá cílovka je fakt trošku jiná,“ myslí si. „Z naší dlouhodobé práce s mladou generací jsme vlastně vždy překvapení, kolik mýtů, lží a polopravd se o ní říká.“

Podle výzkumu pro spolek Díky, že můžem dnes mladé lidi nejvíce zajímá bydlení, ekonomický vývoj, bezpečnost, reforma vzdělávání, zdravotnictví a životní prostředí. „Pro všechny mladé je v tuhle chvíli nejdůležitější nedostupné bydlení, protože ta situace opravdu není dobrá, zhoršuje se a neřeší se,“ říká Stárek.

„Nás je strašně málo v té generaci, nejsme tak silná cílová skupina, aby si politici řekli: tohle je naše priorita a my to musíme vyřešit. A to je to, co mě děsí.“

Bára Stárek má zároveň obavy, zda se politici více nezajímají o mladé jen kvůli kampani a získání nových hlasů.

Spolu s Martinem Buchtíkem se shodují, že pokud tomu tak je, hrozí narůstání frustrace a nedůvěry mladých vůči institucím a demokracii. „To má dlouhodobě jenom katastrofické dopady na Česko. Takže teď se musí přeměnit sliby do toho, že to reálně budou chtít dělat. Abychom po volbách viděli nějaké výsledky. Aby mladí viděli, že se o ně někdo zajímá. Protože pokud to tak nebude, tak to skončí,“ uzavírá Stárek.

Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vůbec vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho ze své generace? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1?

Celý bonusový díl Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.