Jsme další položka na Putinově jídelníčku, říká expert

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny, a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem. Na co se máme připravit?

Hostem Ptám se já byl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání dál poskytovat Ukrajině vojenskou podporu tento čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu. Pět lídrů EU, včetně českého premiéra, už v otevřeném dopise vyzvalo k tomu, aby Evropa vojenskou podporu Kyjeva zdvojnásobila. Urychlit by se měly dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.

„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi. Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku, a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ upozornil analytik Vladimír Votápek.

Varování před možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Podle některých představitelů Německa a Pobaltských zemí to údajně může hrozit už do tří let. „Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už, proboha, musíme probudit,“ připojil se k apelu Votápek.

Kdo podporu Ukrajiny nejvíc blokuje? Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl? A co by pro vývoj konfliktu znamenalo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak hodnotíte aktuální stav válečného konfliktu na Ukrajině? - Aktuální stav je jakási poziční, vyrovnaná situace. Je zjevné, že ani jedna ze stran nemá síly a prostředky na to, aby nějakým dramatickým útokem prolomila frontu a rozhodla na bojišti o svém rychlém vítězství. Což je na jednu stranu dobrá zpráva, protože to je určitě situace, kterou si Putin, když tu válku spustil, nepředstavoval, že po dvou letech nedosáhne žádných významných cílů. Na druhou stranu je to nepochybně promarněná příležitost ze strany demokratických zemí, které sice podporují Ukrajinu, nepochybně jí pomohly ustát ruský útok, protože bez západní pomoci by Ukrajina prostě nevydržela tlak Kremlu. Ale na druhou stranu je ta pomoc tak omezená, dávkovaná, že neumožnila Ukrajině vyhrát.

2:30 Před rokem, před rokem a půl, kdy ta situace na bojišti byla mnohem příznivější pro Ukrajinu, nebo chcete-li pro nás, jsme tehdy z důvodů, které mi nejsou jasné, dali Putinovi dostatek času na to, aby se jeho vojska přereformovala, aby se rozběhl jeho válečný průmysl, aby se zakopali na bojišti. A potom ta dlouho očekávaná ukrajinská ofenziva v  létě minulého roku prostě nedosáhla cílů, které měla před sebou postavené.

5:00 Když se šéfové unijních států tento týden na summitu v Bruselu chystají stvrdit svoji podporu Ukrajině, jsou to tedy jenom slova, nebo nás čekají nějaké činy? - Zatím jsou to pouze slova. Že demokratické země, Západ podporují Ukrajinu, je jasné a snad nikdo nemůže myslet vážně, že bychom tu podporu zastavili úplně. To by byla samozřejmě porážka. Znamenalo by to porážku Ukrajiny, ale znamenalo by to především porážku Západu. Ztratili bychom veškerou prestiž v mezinárodních vztazích, takže to se, doufám, nestane. Druhá věc je, jak silná má být ta podpora, a stále tady nevidím vůli, nevidím tady konkrétní činy, které by dávaly naději na to, že konečně využijeme svoji zdrcující převahu v technologiích, v průmyslu, koneckonců i ve vojenské síle tak, abychom donutili zločinného agresora, aby ustoupil za hranice a abychom umožnili Ukrajině v tomto konfliktu zvítězit.

6:00 Jak je možné, že je Západ stále tak laxní? - Je to výsledek celé řady faktorů. Můžeme začít například tím, že země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my, kteří jsme na dalších položkách Putinova jídelníčku. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla, a já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi. Takže by pokračoval v tom svém snu, který má, to znamená obnovu Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku, a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko. To je celkem pochopitelné. Ale já bych očekával od evropských západních demokratických politiků trošku větší představivost, schopnost analyzovat celý vývoj ve světě.

7:00 Ještě jednou chci zdůraznit, že bez západní pomoci by se Ukrajina nedokázala udržet proti ruské agresi. Takže ten úkol je na polovinu splněn, ale tu druhou polovinu se nám nějak naplnit nedaří.

9:00 A kdo to blokuje? Tak to, co je nabíledni, je Maďarsko a Orbán. Zdá se, že Fico, který je další takový komerční populista, si chce také ohřát svoji polívčičku, takže teď také bude blokovat a bude se ptát, co mu kdo za to dává. (…) Další vrstva problémů je v tom, že politici jsou zvyklí hledat rychlý úspěch u svých voličů. Když to zjednoduším, tak je to, jako kdyby hledali lajky na sociálních sítích. To nejsou státníci, jsou to sběrači lajků nebo podpory, a proto je pro ně dlouhodobá práce obtížná. Naši skvělí politici v Evropě neumí naplánovat výrobu jednoho milionu dělostřeleckých granátů, abychom je mohli dodat Ukrajině. Zatímco chudá, hladem prolezlá Severní Korea to dokáže. Já to prostě nechápu. Vysvětlení jsou dvě. Že ti politici buď nechtějí, což bych jim nevkládal do hlavy, anebo to prostě neumí. A to je strašné vysvědčení demokratického systému.

13:00 Rusko zbrojí obrovskou rychlostí. Je to pořád produkce, která má za cíl vyhrát válku na Ukrajině, nebo je to skutečně zbrojení, ze kterého lze vyčíst další agresivní, útočné choutky Ruska? - Myslím, že se toho bát máme a musíme. Protože i kdyby si náhodou dneska nebo zítra ještě nekladli ten cíl bezprostředního útoku třeba na Pobaltí, tak v okamžiku, kdy budou mít rozjetý válečný průmysl a uvidí, že Evropa pořád nic, tak to prostě bude příliš velké pokušení. A navíc, co taky s tím válečným průmyslem? (…) Takže pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už, proboha, musíme probudit.

19:00 Když teď říkal prezident Petr Pavel, že se Evropa musí také začít připravovat na situaci, když by prezidentské volby ve Spojených státech amerických vyhrál Donald Trump, co by to znamenalo z vašeho pohledu? - Upřímně řečeno, to asi nikdo neví, protože bývalý prezident Trump je velmi nevyzpytatelný, je to egomaniak a je velmi nespolehlivý. - Hovoří teď v rámci kampaně o tom, že by v řádu dnů vyřešil konflikt na Ukrajině, to je známý výrok. - Jasně, ale musíme počítat i s tím, že by výrazně omezil přítomnost Spojených států v Evropě, že by výrazně omezil pomoc Ukrajině. (…) Ale kde je napsáno, že to musí všechno viset jenom na Spojených státech? Můj ty smutku, je tady Evropa a já už jsem to zmínil, naše HDP je osmkrát větší než ruské, k tomu máme ještě Velkou Británii, k tomu existuje spousta dalších zemí, které podporují Ukrajinu. Tak už jsme jim dávno mohli dát všeho dost. My nemusíme záviset na Spojených státech. Pojďme si rozdělit tu práci. Evropa se musí probudit a převzít svůj díl odpovědnosti za Ukrajinu a za celý svět.

21:00 To znamená tedy urychleně udělat to, co neudělala od začátku války, nastartovat zbrojní průmysl, dramaticky zvýšit zbrojní pomoc? - Každý stát by si mohl vzít třeba patronát nad nějakou divizí nebo nad několika brigádami ukrajinské armády a zásobovat je, vyzbrojovat. Nebo třeba i platit mzdu, protože to všechno je pro ukrajinskou armádu velmi obtížné. A to nemusí být naši vojáci, ale můžou mít naše vybavení a bojovat proti Rusům, proti nepříteli, který ohrožuje i nás. On ohrožuje celý ten systém, náš život, tak, jak si tady pohodlně v Evropě žijeme. Pokud k tomu bude mít příležitost, tak nás ohrozí i bezprostředně útokem armády.

23:00 Podle informací agentury Bloomberg by Rusko mohlo být za určitých okolností připraveno jednat o míru. Jaké zprávy v tom jsou zakódovány? Anebo nejsou? - Lze to číst i jako projev toho, že přece jenom Putin má problémy s válkou. Když se podíváme, co proběhlo teď okolo Borise Naděždina, možného kandidáta na ruského prezidenta, a jaké obrovské fronty Rusů se najednou objevily, kteří mu šli dát podpis. Oni nestáli na vajíčka, oni nestáli na nějaké jídlo, oni stáli na to, aby vydali podpis kandidátovi, který by mohl být alternativou Putinovi. Takže Kreml a Putin a ten kolektivní Putin si uvědomují, že je ta válka velký průšvih, a rádi by z něj vycouvali. Ale teď je otázka, jakým způsobem je necháme vycouvat. (…) Oni neustále hledají cestičky, jak z toho konfliktu vycouvat, protože takovouhle válku neplánovali. Ale zatím nejsou připraveni se vzdát toho, co ukradli.

27:00 Změní se něco po volbách? - Nemám žádnou naději na to, že Putin po těch volbách změní svoje chování. - Mohl by být ještě agresivnější? - Putin je vždycky jakýsi úhelník různých sil. A pravdou je, že máme nepříjemné signály, že v Rusku sílí takoví ti imperialisté, kteří vidí řešení války ve vítězném tažení. Oni si stále ještě myslí, že mohou Ukrajinu zlomit, a naše váznoucí pomoc jim k tomu dává dobré argumenty.