Je třeba konat. Už není čas na politiku snů, varuje velvyslanec ČR u NATO

Z Ukrajiny celý den přicházejí zprávy o tuhých bojích. Světoví politici se scházejí u mimořádných jednání a hledají způsob, jak zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Jaké budou nejbližší kroky NATO?

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Severoatlantická aliance aktivovala plány, které vojenskému velení umožňují přesouvat vojenské síly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Posílené má být zejména východní křídlo NATO a na pátek je svolaný virtuální summit aliančního vedení.

Kyjev už připravuje všeobecnou mobilizaci a volá zahraničí o pomoc. Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že svět dluží Ukrajině bezpečnost, protože ke globálnímu míru přispěla už v první půlce devadesátých let, kdy se vzdala jaderných zbraní.

Jak moc je Západ odhodlaný pomoci Ukrajině v odporu vůči ruské agresi? A je NATO připravené podpořit ukrajinskou obranu silou?

Celý rozhovor si poslechněte v úvodním videu, audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – NATO hned brzy z rána svolalo severoatlantickou radu na základě žádosti osmi spojenců včetně České republiky. Vyšlo prohlášení včetně odsouzení nepochopitelně odporného kroku Ruska. Oznamuje se i zítřejší summit lídrů aliance a odpoledne jsme se sešli i s Ukrajinou.

2:00 – Co v praxi znamená aktivace vojenských plánů aliance? Znamená to velké vojenské operace? Znamená potřebné přesuny, které mají zajistit všem spojencům po celou dobu konfliktu bezpečnost. Aktivaci plánů předcházelo rozmisťování sil po celém východním křídle. Ale nejenom tam. Rusko neeskalovalo jen v okolí Ukrajiny, ale i v námořním prostoru, v kosmickém prostoru, i v kybernetickém prostoru. Teď, když je útok realitou, je třeba východní křídlo posílit. Pracovat i na dlouhodobém posílení východního křídla, kam Česká republika patří. Část požadavku Ruska se totiž netýkala jen Ukrajiny a její šance vstoupit do NATO, ale i ČR a dalších spojenců, kteří vstoupili do aliance po roce 1997 a kteří mají podle Ruska požívat méněcenné bezpečnostní záruky. To odmítáme.

3:30 – Počítá se i s tím, že by ruská vojska vstoupila na území členských států? Byť je to nepravděpodobné, není možné vyloučit nic. Odstrašení znamená, že kroky, které předcházejí možné agresi, umožní, aby se agrese nestala.

4:00 – V pohybu je 15 až 16 tisíc vojáků na východním křídle, 112 hladinových plavidel. Jedná se o 120 nejmodernějších stíhaček. Celá přítomnost ale nemá ofenzivní charakter, cíl je odstínit a ochránit všechny spojence skrz celý konflikt na Ukrajině.

5:00 – Pořád platí, že aby nedošlo k eskalaci konfliktu, musíme se vyhnout přímému střetu s Ruskem, Ukrajinu budeme podporovat nevojensky, dodávkami vojenského materiálu, pomocí proti kybernetickým hrozbám. K přímému nasazení sil aliance mimo území aliance nedojde.

6:00 – Musíme si uvědomit, že Rusko plíživě obsadilo přátelské, spojenecké Bělorusko, které i umožnilo Rusku útok na Ukrajinu. Před útokem také obsadilo separatistické regiony a nasunulo síly na území Ukrajiny, od 2014 dochází k silné militarizaci krymského poloostrova. Naše bezpečnostní prostředí se mění pořád k horšímu. Dnešní útok mění veškeré předchozí úvahy o Rusku. Ukazuje, že samotná diplomacie, která není podpořená jasnou rozhodností, vojenskou silou, sankcemi, není schopná Rusko přimět k tomu, aby neprovádělo agrese na cizím území.

8:00 – ČR od začátku prokázala, že je připravena vyvážet vojenský materiál. Ukrajina bude ale potřebovat podporu ve zdravotnictví, může přijít vlna migrace, je tady energetika, peníze…. S pomocí Ukrajině je třeba ale i zdražit a znepříjemnit Rusku tohle nepřijatelné chování.

10:00 – Pomoc Ukrajině má dopad na její obranyschopnost. Věřím, že i přes těžké prostředí, kdy je znemožněno létat na Ukrajinu, se podaří najít cestu, jak po zemi dopravit munici Ukrajincům. Teď není čas sledovat jednotlivá razítka, ale efektivně pomoci.

10:30 – Proces generování sil je postaven na nabídce sil. ČR nabídla zvýšenou pohotovost svých jednotek ochrany proti zbraním hromadného ničení. Česko se má v plánu účastnit té dlouhodobé spolupráce a mělo by si být určitě vědomo toho, že musí samo přicházet s návrhy. Samotný pohyb vojáků musí být ale schválen vládou.

12:00 – Je třeba se na to dívat optikou nejvážnější krize od druhé světové války, Česko musí maximálně ukázat, že je dobrým spojencem.

12:40 – Soupeř, se kterým se potýkáme, má naprostou jinou logiku, než je racionální logika Západu.

15:00 – Je třeba zachovat základní kanály komunikace, ale není čas na politiku aspirací, politiku snů, které nejsou postaveny na realitě. Evropa je ve válečném konfliktu na své východní hranici, je třeba konat. (…) Samotná politika dialogu a snahy Rusku vyhovět vedla k tomu, že Rusko nabylo dojmu, že může silou jiným zemím vnucovat svoji politiku.

16:30 – Zítřejší summit bude jednat o Ukrajině, účastní se ho EU, Švédsko, Finsko. Dojde k výměně pozic státníků. Očekávám důrazné odsouzení toho, co se děje a vrcholné zadaní k tomu, jak postupovat dále.

20:00 – Silná odezva v oblasti diplomatických vztahů je potřeba. České vztahy s Ruskem prošly velkým úklidem už po Vrběticích. Možná i teď dojde k omezení činnosti konzulátů v Česku. Je dobré vystavit Rusku jasnou stopku. Mír má šanci, než začnou padat první bomby.