Starostové odmítají sloučení. „Jako 50. léta,“ hřímá jejich zástupce

Národní ekonomická rada vlády už několik měsíců prosazuje zásadní reformu fungování Česka, která by údajně pomohla uspořit miliardy. Tlačí na snížení vysokého počtu obcí. Ty se ale brání. Proč držet obce, které nikdo nechce řídit?

Hostem Ptám se já byl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (STAN).

Česko je zemí rozdrobených samospráv. V přepočtu na počet obyvatel má dokonce nejvíce obcí v Evropě, celkem 6250. Velká část z nich má méně než 500 obyvatel a v mnoha se navíc jen těžko hledají lidé ochotní takové obce řídit. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto před časem přišla s návrhem na jejich slučování. Opatření by podle expertů mohlo provoz radnic zefektivnit a zároveň státu uspořit miliardy korun. S vlastním návrhem, jak dotlačit malé obce ke slučování, nedávno přišla i vládní TOP 09.

Plány ale narážejí na silný odpor. „Slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v 50. letech,“ prohlásil šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN). Podle něj je řešením dobrovolná spolupráce nebo uzavírání takzvaných společenství obcí, které starostům od nového roku umožňuje novela zákona.

S tímto scénářem se začínají smiřovat i členové NERVu. Například ekonomka a poradkyně premiéra Helena Horská v rozhovoru pro Ptám se já řekla, že doufá alespoň v postupnou změnu v postoji obcí: „Novela vytvořila základy pro takzvané létající úředníky, může to být i létající ředitel školy, létající školník, létající expert na čerpání evropských fondů. A to je pozvolná cesta k tomu, že možná mnoho obcí zjistí, že být spolu je vlastně fajn a je to ve prospěch občanů. A možná i občané zjistí, že spojit se není vůbec zlá věc.“

Co malé obce nejvíc zatěžuje? Není postoj starostů odmítajících slučování zpátečnický? A jak by fungovali takzvaní létající úředníci či učitelé?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Opravdu jste tak zásadně proti, že vám žádný z důvodů slučování nedává smysl? - Jednoznačně, a to není o emoci, ale to je o argumentech. Myslíme si, že slučování obcí je cesta do slepé uličky, je naprosto nereálná a nerealistická. Je daleko vhodnější metoda a já jsem rád, že řada členů NERVu, třeba i Mojmír Hampl, už na to slyší. A to je záležitost spolupráce obcí a společenství obcí. Máme i argumenty, které jdou ze zahraničních studií.

2:30 Ale nejsme hluší na to, aby veřejná správa v Česku byla efektivní. Proto jsme sami nastoupili na projekt meziobecní spolupráce už před 10 lety. Inspirovali jsme se v Norsku. A jsem rád, že se do zákona o obcích propsala možnost společenství obcí, tedy spolupráce obcí i v rámci státní správy. Toto vidím jako cestu správným směrem, nakonec dnes už obce v mnoha regionech spolupracují, ať už v odpadovém hospodářství, nebo ve školství.

3:00 Myslím si, že slučování obcí není cesta správným směrem. Já bych to dokonce přirovnal k nucené kolektivizaci zemědělství v padesátých letech. - To myslíte vážně? - To myslím naprosto vážně z toho důvodu, že opravdu občané obcí mají vztah k té obci nejenom emoční, že se tam narodili, ale jsou tam i další skutečnosti.

6:00 Když to přirovnáváte ke kolektivizaci, víte, že to ale byl násilný institut totalitní komunistické moci, který asi těžko můžeme srovnávat s návrhem na reformu v demokratické společnosti v roce 2024? - Já to nehodnotím z hlediska politologického. Ale z hlediska faktických dopadů. Taky by šlo o násilné slučování samospráv podle nějakého klíče. Neříkám, že žijeme v nedemokratickém státě. Velmi si vážím toho, že žijeme v demokracii. Ale postupujme demokraticky a vnímejme hlas lidu, o tom je demokracie, o tom, že respektujeme jeden druhého. A pokud je zde většinový názor, a ten je jednoznačný, že máme jiné vhodnější instituty, jak přimět obce k tomu, aby spolupracovaly, tak pojďme touto cestou.

6:30 My ale o tom, jaký je jednoznačný většinový názor, přece vůbec nic nevíme. To je nějaký váš dojem možná mezi starosty. - Starostové jsou voleni ve všeobecných, rovných, přímých a tajných volbách. Starosta je ten, který získal v zastupitelstvu největší počet hlasů zastupitelů, a myslím si, že bychom měli tento hlas starostů vnímat. Nakonec, pokud se podíváme, tak starostové napříč politickým spektrem mají největší důvěru. A myslím si, že jejich názor je relevantní a že se opírá jednoznačně o názory občanů v obci. - Ale když jste řekl, že je zde jednoznačný většinový názor, to přece netušíme? To je váš argument, ale nemáte ho o něco opřený. - Opírám ho o stanovisko starostů napříč politickým spektrem v Česku, ti reprezentují občany v naší zemi. - Ale data k tomu nemáte? - Tvrdá data jednoznačně ne.

7:00 Kolik z těch zhruba 6000 obcí je bez řízení? - V tuto chvíli je to, myslím, záležitost nicotná. Ale je to otázka na Ministerstvo vnitra.

8:00 Zhruba v tisíci obcích se v minulých volbách ani nemusely komunální volby konat, protože v nich byla podaná jenom kandidátní listina, která přesně kopírovala počet zastupitelských míst. I tak bylo velmi těžké přesvědčit lidi, aby se vůbec ta kandidátní listina složila. Co to podle vás ukazuje? - Ukazuje to na nárůst byrokracie a na to, co na nás stát převádí. Ať v rámci přenesené působnosti, nebo jednoznačných úkolů. Za druhé je to také tlak na veřejné činitele z hlediska přiznávání majetku a z hlediska nahlížení do jejich soukromí. A je to také otázka ohodnocení, které v tuto chvíli není adekvátní odpovědnosti, kterou zastupitelé a uvolnění členové v podobě místostarostů, starostů a radních mají.

10:00 A není přesně tohle, co říkáte, argument pro to, aby se sloučily agendy obcí? - To je přesně argument pro to, aby obce spolupracovaly. Aby si na agendy, které jsou byrokraticky složité, najímaly létající úředníky nebo sdílené úředníky. Věřím tomu, že institut společenství obcí se osvědčí a že to pomůže malým samosprávám. - Takže s tím vlastně nemáte problém, pokud je to na dobrovolné bázi na základě novely zákona o obcích? - Jednoznačně a jsem rád, že ministerstvo vnímá to, co se děje, naprosto spontánně a přirozeně.

12:00 My bychom spíše měli motivovat občany k participaci. Myslím si, že jakékoliv násilné slučování je ztráta identity a ti občané už by vůbec neměli zájem o záležitosti věcí veřejných.

22:00 Zákon počítá s tím, že to musí být nejméně 15 obcí, které jsou v jednom správním celku. Pokud je v tom správním celku obcí méně než 25, pak stačí 2/3 z celkového počtu obcí. Zaregistrovala jsem hlasy, že to je velmi složité. Neměla by se ta hranice posunout níže? - My chceme debatovat s Ministerstvem vnitra o úpravách parametrů společenství obcí. Dneska existují takzvané dobrovolné svazky obcí a ty by byly rády, kdyby šlo takto kopírovat i to společenství obcí institucionalizované v zákoně o obcích.

24:00 Jak vnímáte zmiňovaný institut takzvaných létajících úředníků? - V tuto chvíli těch společenství není mnoho. Na Moravě nejsou žádná, ale objevují se v rámci Čech. V tuto chvíli si myslím, že jsou pouze dvě. To znamená, že my nemáme ještě nějaké reálné odezvy. Nicméně bylo to postaveno na modelaci v rámci meziobecní spolupráce, kterou pilotně dělal Svaz měst a obcí. A toto byl jeden z výsledků. Takže věřím, že se to osvědčí.

26:00 A co citlivá záležitost slučování škol? - První je slučování škol v rámci jednoho města. Myslím si, že už k tomu přirozeně dochází v rámci měst, například u nás jsme taky sloučili dvě základní školy. A myslím si, že toto bude cesta méně krkolomná, i když vzbudí určité vášně. Ale má opodstatněné racio a může dojít ke snížení administrativních nákladů. Pak je otázka škol a školek, které jsou v různých menších obcích, tady bych šel cestou svazkových škol. Budeme to v září debatovat.

28:00 A máte k tomu data třeba od ministerstva školství? - Dostalo se to ke mně zatím jen v obecné podobě.