Článek
Ministerstvo financí rozeslalo resortům první předběžná čísla rozpočtu na příští rok. Ministerstvo školství má podle něj dostat o několik miliard méně než letos. To chce naopak přidat. Co další škrty pro školství znamenají?
Hostem Ptám se já byla předsedkyně Učitelské platformy a ředitelka Základní školy Pod Beckovem Petra Mazancová.
Nervozita kvůli platům neroste jen mezi policisty, hasiči nebo lékaři, kteří vyhrožují protesty. Frustrovaní jsou i pracovníci ve školství. Důvodem je předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který Ministerstvo financí předložilo resortu školství. Je totiž o šest miliard nižší než letošní (ten činí 273 miliard korun). Podle ministra Mikuláše Beka (STAN) jde zatím jen o technický návrh před jednáním. Sám požaduje o 30 miliard více.
Šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová ovšem upozornila, že ujišťování politiků už ona ani mnozí další pracovníci ve školství příliš nevěří. Naštvaní už jsou podle ní i „srdcaři, kteří se dosud dokázali s lecčím vyrovnat“.
„Pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok,“ zkritizovala situaci Mazancová, podle které vláda Petra Fialy (ODS) nehraje fér. „Je to fligna na učitele,“ dodala.
Osm ze 13 odborových svazů veřejné sféry (včetně zástupců učitelů) už kvůli nejistotě ohledně platů zahájilo stávkovou pohotovost a vyčkává na druhou polovinu srpna, kdy skončí vládní prázdniny a mělo by se začít vyjednávat o rozpočtu.
Jak vláda přistupuje ke školství, o kterém tvrdila, že je její prioritou? A jak jsou dnes, necelý rok po velké stávce, učitelé spokojeni?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Co té debatě o financování školství říkáte? - Podnikla jsem několik telefonátů (s politiky) a dozvěděla jsem se, že to je jenom takový průběh a že se nemáme znepokojovat, že se to všechno vyjedná. Já jsem měla pocit, že pokud se letos rozhodlo, že se rozpočty zveřejňovat nebudou, tak ačkoliv jsem s tím úplně nesouhlasila, tak jsem si říkala, že si aspoň ušetříme dohadování. Ale opět se dohadujeme o tom, jestli je školství priorita, nebo není. A zaráží mě, že se opakuje úplně stejná taktika jako loni. To znamená dát školství ještě méně než v loňském rozpočtu a tvářit se, že je to ok.
1:30 Ptám se, jestli je to obecná taktika pak říkat, že bylo vyjednáno maximum možného. Přitom je ten návrh ale tak malý, že školství nebude žádným způsobem stačit. Takže tak zůstat nemůže a už se automaticky předpokládá, že se nějakým způsobem bude muset zvýšit. A my máme potom ministry a vládu chválit za to, že to zvýšili na nějakou únosnou hranici.
2:00 Mně to přijde ponižující pro celý resort, že se s ním jedná tímto způsobem. Ředitelé škol, kteří do financování vidí, i sami učitelé nejsou hlupáci, aby tohle nedokázali pochopit. Takže moc nerozumím hře, kterou vláda hraje. A teď to nevztahuji na Ministerstvo školství, ale na vládu. Protože to má ve svém programovém prohlášení, ta by se o to zejména měla nějakým způsobem přičinit.
2:40 Přijde mi, že mají pocit, že stávka je dávno, že se to asi nemůže opakovat. Ale stav terénu, aktuální naštvání, a to i u lidí, kteří ve školství dlouho byli srdcaři, měli spoustu pochopení a dokázali se s lecčím vyrovnat… ti se nejhůř vyrovnávají s tím, že se se školami, učiteli a řediteli nehraje fér a čistá hra.
4:00 Ministr školství říká, že to je absolutně nedostatečné, chce o 30 miliard korun navíc. Bude to stačit? - Potom to asi nějakým způsobem pokryje úplné minimum. Ale není tam žádný rozvoj, není tam žádná investice do toho, abychom školství posouvali dál. A ztrácíme investice, které jsme udělali v minulých letech.
6:00 Platy učitelů se skokově zvýšily za ministra Plagy, konečně to pro učitele začalo být důstojné a to se velmi rychle projevovalo na vstupu mladých do profese nebo se z některých profesí vraceli profesionálové do školství a chtěli zkusit učit. To se dnes přestává dít, protože plat přestává být absolutně konkurenceschopný.
8:00 V čem je tedy problém? Protože přece vláda si uzákonila platy pedagogů zákonem, stanovila si pevnou hranici, jak se mají odvíjet od průměrného platu. - Je to prostě taková fligna na učitele, takový podvod, i na celý resort. Jednak to, že se rozpočet zveřejňuje vždy nominálně a nedodávají se k němu nějaká procenta HDP, působí vždy, že školství nás stojí strašně peněz. Ano, stojí, protože školství je důležitý rezort, pracuje v něm hodně lidí, to znamená, nominálně to vždy bude vysoko.
8:30 To, že se vláda zavázala ke 130 procentům pro pedagogy, ale tarify se nezvyšovaly od roku 2021, znamená, že se zvyšuje objem, ale zároveň se nijak negarantuje, že se ty peníze dostanou k učitelům. (…) Každá škola dostane na učitele, kterého má, 130 procent jeho výplaty. Ale z toho, co učiteli nemusí dát, to je nějaká nadtarifní složka, kterou by ten ředitel měl mít, aby ocenil inovace a tak dál, tak to jsou volné peníze. A ředitelé jsou nuceni z toho dotovat nepedagogické pracovníky.
10:00 Ředitelé jsou nuceni do toho balíčku sahat a zároveň u nich panuje velká nejistota, jak to s těmi penězi vůbec bude. Tady existovala důvěra mezi vládou a řediteli tím, že se zavedlo nové financování a PHmaxy (maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu, pozn. red.). Každý ředitel měl nějakou představu, jak to bude a vedlo to k tomu, že ředitelé začali dávat osobní ohodnocení, vyšší osobní příplatky, specializační příplatky. Takže to bylo super, ale teď si to nemohou dovolit.
12:00 Zároveň – a to je poměrně alarmující – v novém návrhu školského zákona je návrh na to, aby vláda svým nařízením mohla na sáhnout na PHmax. To znamená, nepotřebovala by k tomu žádný dlouhý legislativní proces, ale mohla by říct: prostě letos nemáme peníze, tak snížíme všem školám PHmax o pět procent. To je to, o čem jsme se dohadovali celý loňský podzim.
12:30 To zní, jako že současná vláda rozbila určitou stabilitu, která začínala v resortu školství nebo na školách panovat. - Stabilita je podle mě pryč. Ale zároveň, a to mi přijde úplně nejdůležitější a strašně špatně se to bude vracet zpátky, je pryč důvěra, kterou ředitelé měli v systém, který byl nějakým způsobem předvídatelný. A taky měli relativně důvěru, že se s nimi hraje fér.
15:00 Když jste zmínila, že vám politici do telefonu říkali, že nemáte brát příliš vážně ten první návrh Ministerstva financí, mě poměrně zaskočilo. - Nerozumím tomu. Je to asi nějaký pokus pana (ministra financí) Stanjury a vychází z toho, že prostě vůbec nepočítáme s nárůstem počtu učitelů, ke kterému prostě dochází. Máme víc dětí, zejména na středních školách, logicky víc dětí v systému generuje víc učitelů. Pokud nechceme učit ve třídách 40 dětí, tak ty učitele přijmout musíme.
17:00 Když se vrátíme k loňské stávce ve školách, co se o té doby změnilo? - Nevím, jestli to k vládě nějakým způsobem doteklo. Ten signál patrně nebyl dostatečný na to, aby způsobil nějakou změnu v přístupu. Je poměrně stejný, co se týče PHmaxů. Kromě nepedagogických pracovníků, o což školám šlo. Tam se vyhádalo v rámci stávky daleko menší snížení, než se původně předpokládalo.
18:00 Škrtaly se tedy nějaké hodiny v tom novém školním roce? - Škrtají se, ale většina ředitelů mi potvrdila, že je to pro ně únosné.
21:00 Jak to vypadá s nepedagogickými pracovníky? - Trochu se to sanuje z platů pedagogů. (…) My jsme to nechali vyšumět. Nevím, v jaké fázi je jednání se zřizovateli, že by někteří nepedagogičtí pracovníci přešli pod financování zřizovatele. Předpokládám, že jelikož odpor zřizovatelů je v tomhle většinou velký, tak se nikomu nebude chtít do toho před volbami sahat. Ale školy jsou pak ponechány jako v patové situaci a mají opravdu velký problém ty pracovníky sehnat.
25:00 Jste připraveni znovu stávkovat? - Myslím, že ano, ale s nikým jsem to ještě nediskutovala. Samozřejmě se takové hlasy ozývají, ale s tím, že by stávka měla být delší, důraznější. Myslím, že to stoprocentně hrozí zejména díky určité aroganci, kterou já z toho jednání vlády cítím. Nebo nerespekt, možná arogance je silné slovo.
26:00 Nejvíc alarmující je – a mě jako voliče této vlády to mrzí nejvíc – že spoustu učitelů je voliči této vlády a volili ji s tím, že mají nějaké hodnoty, které chtějí držet. Věřili tomu, že strany, které volíme do vlády, dodrží svoje sliby. A nejen, že ty sliby nejsou dodržovány, ale ještě je lháno o tom, že dodržovány jsou.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.