Je Česko připravené na covidový podzim? Odpovídal Válek, Konvalinka a Prokop

Celý svět vyhlíží k tomu, jaké výzvy přinese podzim co do covidové pandemie. Virus, který je s námi už přes dva roky, má již řadu mutací a je otázkou, jestli právě jeho subvarianty nemohou do budoucna znamenat problém.

Jak si v boji s pandemií vedeme? Co mohou přinést chladné měsíce? A jak účinné jsou současné vakcíny proti subvariantám viru?

Hosty speciálního vysílání Ptám se já z pražských Kasáren Karlín byli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), biochemik Jan Konvalinka a sociolog Daniel Prokop.

„Z pohledu medicíny tu máme nemoc, o které víme, jak jí předcházet, jak předcházet vážným průběhům – a máme proti ní účinné léky,“ řekl současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, že z koronaviru se stal pouze „medicínský problém“. Pokud bude proočkována riziková populace, bude dostatek antivirotik a nezaplní se nemocnice, Válek neočekává, že by vláda na podzim musela přijmout výraznější opatření proti šíření viru - ať už je to zavedení povinných respirátorů, nebo plošných testů.

Česko je dnes v jiné situaci než v předchozích letech i podle biochemika Jana Konvalinky. „Podle dat se 95 % naší populace už s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl, ale varoval, že na screeningové testování by vláda rezignovat rozhodně neměla. „Měli bychom mít však lepší přehled o tom, jak jsme na tom,“ upozornil.

A kdo by neměl otálet se čtvrtou dávkou vakcíny? „Vakcíny jsou velmi vhodné pro rizikové skupiny. Zdá se, že benefit pro mladší lidi s třemi dávkami není tak veliký. Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky,“ vysvětlil biochemik. Sám by přitom na nové očkovací přípravky, které by měly být účinnější proti mutaci omikron, nečekal. „Nevíme, jak dlouho bude trvat jejich uvedení na trh a nemáme jistotu, jestli budou klinicky lepší než ty současné,“ motivoval zájemce o posilovací dávku.

Covidová pandemie tvrdě dopadla nejen na zdraví českých občanů, ale i samotnou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy.

Podle sociologa Daniela Prokopa to ale nevypadá, že by pandemie společnost radikálně proměnila. „Dosud ale nemáme moc zmapované důsledky long covidu. Třeba v Americe jsou teď dva až čtyři miliony lidí vyřazeny z práce kvůli long covidu, a to je také věc, kterou nelze podceňovat,“ upozornil. A podle Prokopa by byly v případě dalšího rozvoje nákazy náklady tak obrovské, že má smysl dělat jen „levná opatření“ - například investovat do kampaně na očkování.

Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? A proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných?

Záznam celého covidového speciálu podcastu Ptám se já z Kasáren Karlín si můžete pustit v úvodním videu. Jednotlivé rozhovory s Vlastimilem Válkem, Janem Konvalinkou a Danielem Prokopem najdete na našem webu i ve všech podcastových aplikacích.