Měli bychom být připraveni na těžké časy, říká zástupce zbrojařů

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy?

Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já.

Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.

Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat.

Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice.

Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.

Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Budete ministrem nové vlády Andreje Babiše? - Neptáte se toho pravého. To byste se měla zeptat pana prezidenta, pana budoucího předsedy vlády. - Tu nabídku jste dostal. - Mám dohodu, že nebudu tuto věc komentovat. A já dohody respektuji.

1:30 Ptám se proto, že vaše jméno zmiňoval Radim Fiala, místopředseda hnutí SPD. A vy jste pro Security magazín říkal: Nominaci přijímám s pokorou, vždy budu dělat vše pro to, aby naši občané žili v bezpečné zemi. Takže bych to do nějaké míry brala tak, že vaše jméno mezi možnými uchazeči je. - Veškerou nominaci vždycky přijímám s pokorou, protože člověk by měl všechno v životě přijímat s pokorou. (…) Ale první, kdo by se měl dozvědět, kdo jsou nominovaní ministři, by měl být náš pan prezident. A ne veřejnost.

3:00 A když jste připustil, že vaše jméno je ve hře, pokud se mluví o skládání příští vlády, znamená to, že příští vláda a její politika směřující k obrannému průmyslu a k resortu obrany je vám blízká? - Svoji pozici zastávám už od roku 2011. Už je to nějaký pátek. A současná situace směřuje k tomu, že obrana a bezpečnost je naprosto prioritní. My bychom měli být jako společnost, nejen jako ozbrojené síly, připraveni na případné těžké časy. A já zkušenosti v oblasti obranného průmyslu a vůbec bezpečnosti, obrany mám.

3:30 Narážím na to, že strany možné budoucí vládní koalice v předvolebních kampaních hodně mluvily o tom, že nesouhlasí se zvyšováním výdajů na zbrojení, s tempem, které nastavila končící vláda. Zpochybňovaly navyšování nad 2 procenta, začaly stále častěji říkat, že důležitější, než kolik se utrácí, je, za co se utrácí. Jak vnímáte tento přístup? - My tady od roku 2015 po vzoru Polska bojujeme za to, aby se zakotvila do zákona fixace minimálních výdajů na obranu, nikoliv na zbrojení, ale na obranu ve výši 2 procent. Je to kvůli zkušenosti z předchozí doby, vždy to byly pouze sliby, usnesení vlády, která nikdy nebyla plněna. Proto jsme to chtěli do zákona. Poláci to takto mají a jejich obranná schopnost šla nahoru. Pak přišla doba, kdy se najednou z 2 procent mluvilo o 5 procentech. Já sám jsem varoval před příliš rychlým tempem výdajů.

4:00 Parafrázoval bych to slovy státního tajemníka Rumunska. Nedávno jsme měli zasedání průmyslového poradního orgánu NATO, a on tam říkal: buď se nám podaří v Evropě vybudovat širokou průmyslovou základnu - mluvím nejen o obranném průmyslu, ale vůbec o průmyslu jako takovém, chemickém průmyslu, zpracovatelském průmyslu, těžebním průmyslu - a pak si můžeme dovolit dávat vyšší výdaje na zbrojení, abychom byli odolnější. Ale jestliže toto neuděláme, tak budeme pouze kupovat dražší věci. A proto říkám, že to tempo by mělo odpovídat schopnostem průmyslu a zároveň možnostem ekonomiky. Protože když to tempo bude příliš velké, tak si můžete zničit ekonomiku.

6:00 Bude pravdu záviset na tom, jestli domácí průmysl, respektive společný evropský průmysl bude schopen plnit požadavky ozbrojených sil. Jestliže nebude vybudována, je to vyhazování peněz.

6:30 Když vás oslovili s nabídkou na možnou spolupráci s budoucí vládou, zvažoval jste také to, že v té vládě budou strany, které zpochybňují členství v Severoatlantické alianci? Konkrétně hnutí SPD, za které byste případně byl nominantem do vlády, na resort obrany? - Tak, jak je postavena obrana České republiky, velikost profesionální armády, relativně malé zálohy, nelze naši zemi bránit jinak než součástí kolektivní obrany. Vůbec si nedokážu představit v nějakém krátkodobém časovém horizontu vystoupit z NATO, pak bychom byli jak nazí v trní. To je realita.

7:30 Spíš se ptám, jestli vás neznejistilo, že zrovna hnutí SPD si vás vybralo jako nominanta na post ministra obrany? Jestli by pak po vás nechtěli, abyste třeba přehodnotil své postoje vůči NATO? - Pokud vím, tak SPD chtělo navrhovat na svá ministerstva nestranné odborníky. A já nejsem členem žádné politické strany. Myslím si, že svoji práci dělám hodně dlouho. A jsem přesvědčen, že ji dělám i dobře. Do jakékoliv funkce, kterou bych dělal, bych dával svoji odbornost. A to je všechno.

10:00 Kdybyste byl ministrem, nebylo by z vašeho pohledu na překážku to, že jste prezidentem Asociace obranného průmyslu? Byl byste připraven na otázky, jestli nejste lobbistou českého zbrojního průmyslu? - Tyto otázky nejen, že by padaly, ale ony padají i dnes. Nejsem majitelem žádné zbrojovky, žádného výrobce, žádného dodavatele pro ministerstvo obrany. Jsem člověk, který svoji práci dělá dlouho, dělá ji dobře a problematice rozumí. To je všechno.

11:00 Ale jste lobbistou za český zbrojní průmysl. Vždy říkáte, že prosazujete zájmy českého zbrojního průmyslu, zájmy českých firem. - Každá země, i země třetího světa, má na prvním místě bezpečnost dodávek. Jakým způsobem chcete garantovat, že náhradní díly, servis, modernizace přijdou v době krize. Covid ukázal, že platí jedno jediné pravidlo: hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene. Primárně by státy měly kupovat od vlastních výrobců. V případě, že vlastní výrobci nejsou schopni pokrýt tyto poptávky, pak by to měla být mezinárodní spolupráce. Tady se nabízí třeba evropský obranný fond, vyvíjet společně, vyrábět společně.

11:30 Protože když vezmete jenom produkt ze zahraničí, a potom hledáte jakési offsetové kompenzace, tak nikdy nevytvoříte vzájemnou závislost. Co se stane v případě války? Přestane fungovat doprava letecká, námořní. Nedostanete jediný náhradní díl. Všechny státy světa mají možnost zakázat export. A budete opravdu jak nahý v trní.

12:00 Mluvil jsem o bezpečnosti dodávek. A potom je ještě ekonomická stránka. Mluvíme tady o 2 procentech, možná více procentech HDP. Vždyť český obranný průmysl přináší relativně velké příjmy do státního rozpočtu. Nejen přímo, ale i prostřednictvím svých zaměstnanců. 25 tisíc zaměstnanců, kteří dneska pracují v obranném průmyslu, plus na jednoho zaměstnance připadají 3 až 4 zaměstnanci u subdodavatelů, to už je relativně velká síla. A pak odvody z jejich mezd, potom kupní síla, DPH, to jsou zajímavé příjmy do státního rozpočtu.

12:30 A myslíte, že by bylo reálné být nestranickým odborníkem v čistě stranické politické vládě? - Všechny strany se vždy shodovaly na tom, že obrana a bezpečnost je nadstranická záležitost, to je primární úloha státu. - Ale zatím se tak téměř nikdy neshodly. - Máte pravdu. Mluvím o tom, že všichni o tom mluví a v momentě, kdy se tam dostanou, tak z toho dělají stranickou záležitost. Je to opravdu obrovská chyba. A myslím, že potom to má dopad na skutečnou obranyschopnost.

16:00 Druhé jméno, které je ve hře o post ministra obrany, je generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Z vašeho pohledu je to problematické, kdyby se stal ministrem obrany? Myslím tím, jestli je to zdravé, když jsou vojáci současně i v politickém vedení ministerstva. -Pana generála Zůnu znám opravdu jako člověka s širokým rozhledem, perfektně jazykově vybaveným člověkem, který je stratég. Jestli vadí, že byl v armádě, nebo nevadí, to si netroufám posuzovat. - Ale principiálně byste to jako problém neviděl? - Už není aktivní voják, je ve výslužbě.

17:00 Nastupující vláda zejména ústy představitelů hnutí ANO, ale i dalších politických stran, říká, že pořád nechává ve hře variantu zastavení české muniční iniciativy. První krok, který chtějí učinít, bude důkladný audit. U toho Andrej Babiš trochu eufemisticky říká, že chce vědět, kdo se na tom případně napakoval. Jak tohle vnímáte? - Audit je dobrá věc u každého projektu. Je dobré ho průběžně auditovat, aby nedošlo k tomu, že dobrá myšlenka může sejít na scestí. Když se podívám na muniční iniciativu z mezinárodní praxe, kterou mám, že schůzek, tak všichni říkali: super, Česká republika, vy jste zvedli vlajku, vy jste byli tím lídrem, my vám závidíme, vy jste opravdu dobří. Takže myšlenka dobrá. Jestli tam byla nějaká pochybení, jestli tam bylo něco špatně, tak se to zaudituje, ale může se pokračovat.

18:00 Může se to upravit. Já sám si dokážu představit rozšířit spektrum produktů. - Takže dokonce rozšířit muniční iniciativu. - Protože dnes na Ukrajině nejde jenom o munici. Spektrum potřeb ukrajinských ozbrojených sil je mnohem širší. Nakonec válka na Ukrajině ukazuje, že 70 procent úspěšnosti jsou drony. Takže ji rozšířit, rozšířit portfolio dodavatelů. A když bude mít někdo pocit, jestli třeba někdo není upřednostňován? Vždyť se to dá soutěžit.

19:30 Naše vláda do toho nemusí investovat prostředky. Spousta peněz přišla od donátorů ze zahraničí. Země, které neměly vlastní výrobní schopnosti a chtěly pomoc Ukrajině, se do toho zapojily. A předpokládám, že kdyby měly pocit, že jsou nějakým způsobem brány na hůl, tak měly možnost kdykoliv požádat o nějaký audit, anebo z toho projektu vystoupit. - Těmto zemím Karel Havlíček, první místopředseda hnutí ANO, vzkazuje, že se možná budou divit, až uvidí výsledky auditu muniční iniciativy. Jak to vnímáte? - Kdyby tam bylo nějaké špinavé prádlo, tak bych ho pral doma. Nechtěl bych, aby Česká republika ztratila kredit, která si získala. Můžeme se bavit, jestli právem, nebo neprávem. Ale kdybychom přišli v budoucnu s nějakou další aktivitou, tak bychom nemuseli být věrohodní.

20:0o Takže kdybychom ten audit dělali, proti čemuž nejste… - Já si dokonce myslím, že to je správě, audit podporuji. Dokonce si myslím, že je dobré auditovat každoročně. - Ale nesrovnalosti řešit doma? Nedělat to, že bychom to reportovali zemím, které nám na to poslali peníze? - No, to by ty země mohly být zklamané.

22:00 Máte nějaké indicie o tom, že tam byly nějaké nesrovnalosti? Byla ta munice plesnivá, jak zaznívalo od hnutí ANO? - Zákulisní informace jsou různé. O plesnivé munici jsem teda neslyšel. Ale pravda je, a to je objektivní pravda, že potřeby ozbrojených sil Ukrajiny na munici byly tak obrovské, že se brala i starší munice. To nebyl úmysl, to byla nutnost.