Dohoda Zelenského a Putina pro nás může být velmi nevýhodná, říká analytik

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?

Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.

USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.

Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.

Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Včera, když jsme tady měli ve studiu ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, tak vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách komentoval slovy, že si všiml především toho, kdo se jako první z jeho vítězství radoval. Že to byl Viktor Orbán, Robert Fico, Kateřina Konečná, Václav Klaus, Miloš Zeman. Co si z toho čtete vy? - Vypovídá hlavně o těch lidech, kteří se z toho radují. Oni vlastně ani netuší, co činí nebo co říkají. Nejsou připravení na svět, který bude za jeho prezidentství. Pokud to teda nejsou vyložení agenti Kremlu, protože mají radost z toho, že se mezinárodní vztahy rozstřelí a že může být ohrožena jednota Západu a podobně. A pokud to myslí tak, že se vrací nějaké konzervativní hodnoty, tak opravdu vůbec netuší, co říkají, protože Donald Trump není konzervativní politik, on je duševně nevyrovnaný politik. To jsou dvě různé věci.

2:00 A řekl byste, že vítězstvím Donalda Trumpa v Evropě posílí k Rusku vstřícnější politické síly? - To je jedno z velkých rizik. S nástupem Donalda Trumpa je spojeno celé spektrum rizik.

2:30 Jaká jsou ta nejhorší? - Největším rizikem nástupu Donalda Trumpa k moci je, že s ním se k moci dostane stovka dalších Trumpů, různých šílenců, konspirativních podporovatelů MAGA (Make America Great Again, pozn. red.) a podobně, lidé, kteří nebudou mít ani minimum morální integrity, které přece jen u Donalda Trumpa vidíme. Jejich hlavní kvalifikace bude ochota uznat všechno, co říká Donald, ať už je to sebevětší pitomost. A je otázka, jestli v sobě budou mít něco pozitivního, nebo jestli budou prostě jenom slouhové a prospěcháři. Mezinárodní systém může utrpět opravdu velkou změnu a vztahy mezi Evropou a Spojenými státy mohou být výrazně poškozeny.

3:30 Co by to mohlo znamenat pro nás? - To samé, co v roce 2016, když přišel poprvé k moci. Od té doby platí, že Evropa se musí umět postarat sama o sebe bez Spojených států. Už jsme proflákali osm let od prvního Trumpova prezidentství, teď jsme proflákali skoro tři roky od začátku velké války na Ukrajině. A když budeme tady v tom stylu pokračovat i dál, budeme prokrastinovat i dál, budeme se potom divit, jak je možné, že ta bohatá, prosperující Evropa, která měla veškeré možnosti k tomu, aby se vyzbrojila a ubránila se Putinovi, mu nakonec podlehla. Budeme sedět někde na Panenských ostrovech v Karibiku a budeme přemýšlet, jak je to možné, že jsme to tak pokazili.

6:00 Donald Trump přebírá moc 20. ledna, čas běží… - 20. ledna přebírá prezidentskou funkci. Velmi pravděpodobně v řádu měsíců Putin dosáhne příměří na Ukrajině. Na Ukrajině vznikne silný mnichovský komplex a ukrajinské elity se budou ptát, proč jsme vlastně tu svoji zem bránili, když to nakonec dopadlo takhle, když se na nás Západ vykašlal? Jestli nebylo lepší se s Putinem domluvit hned od samého počátku? (…) Pokud Putin prosadí svou a neovládne třeba hned Ukrajinu, ale udrží minimálně to, co ukradl, to, co vojensky obsadil, tak je to jednoznačná porážka Západu. Je to jednoznačná porážka Západu a mezinárodního systému, který jsme se snažili udržet v mezinárodních vztazích. Bohužel.

7:00 Připouštíte si variantu, že by s Trumpovým vítězstvím mohl souviset i opačný scénář, že by třeba Trump mohl mít z jakýchkoliv důvodů motivaci Vladimira Putina přitlačit? - Bylo by to krásné, ale nevidím pro to vůbec žádný důvod nebo nic, co by mně napovídalo, že to je pravděpodobná varianta vývoje. Bohužel opravdu nevidím. Bylo by to krásné, ale to by musel Putin udělat nějakou brutální chybu ve vztahu k Donaldu Trumpovi. A já se obávám, že ji neudělá ani on, ani jeho vedení. Mimo jiné proto, že jsou to ve velké většině dobře vyškolení rozvědčíci, kteří vědí, jak pracovat s tady těmi nestabilními osobnostmi typu staronového amerického prezidenta.

7:30 Není ta chyba zapojení severokorejských vojáků? - Celou dobu se bojíme odpovědět Putinovi adekvátně silou na sílu, protože se bojíme nějaké hypotetické eskalace. A teď naprosto bezdůvodně Putin udělal výraznou eskalaci. A my děláme co? My jim (Ukrajincům) ani nedovolíme, aby použili existující zbraně proti legitimním vojenským cílům na ruském území. Teď, po skoro třech letech války, po tisíci dnech válčení jsme stále ještě nedorostli k tomu, že jim tady ty zbraňové systémy dáme. Tak proč by se měl Putin čehokoliv bát? Proč by se měl bát to dál eskalovat?

10:00 A pokud by vyhrála Kamala Harrisová? Byla by situace o hodně jiná? - Nemyslím, že by se to výrazně změnilo. Za prezidentství Harrisové bychom patrně viděli pokračování toho současného špatného trendu. Ale nebyla by tam nějaká prudká, ostrá krize, zatímco s Donaldem Trumpem můžeme skutečně očekávat výraznou krizi. Může mít i léčivé dopady. Když vás krize nezabije, tak vás někdy i posílí. Ale já si přesto myslím, že to není ten správný způsob, jak léčit nemocné mezinárodní vztahy.

11:00 K tomu tolik zmiňovanému výroku Donalda Trumpa z jeho kampaně o ukončení války během 24 hodin. To je asi zcela nereálné? - To je nereálné za předpokladu, že to nebude přesně podle scénáře Vladimira Putina. Ještě je tedy možné, že Donald Trump nabídne Putinovi přesně to, co on chce, a pak to reálné je.

13:00 Nejde o to, jestli se vedou rozhovory nebo nevedou rozhovory, ostatně rozhovory se vedou neoficiální, utajené, ale vedou se rozhovory. Tady jde o to, co může být řešením. Jestli to je jedna krajní možnost, tedy že Putin bude vytlačen z legitimního území Ukrajiny. Druhá krajní možnost je, že nebude vytlačen, že mu naopak dají i Chersonskou a Záporožskou oblast a že v Kyjevě skutečně nastane nějaký protektorátní kolaborantský režim. I kdyby si Ukrajina udržela formálně svoji samostatnost, tak spadne jednoznačně do sféru vlivu Moskvy. To jsou dvě první možnosti a mezitím máme nekonečné množství, v podstatě spojité spektrum dalších podvariant.

13:30 Nejde o to, že spolu budou jednat. (..) Jde o to, jak, za jakých podmínek ukončit válku. A to je možná ještě důležitější, jaké garance té zbytkové Ukrajině dát. Pokud to bude skutečně proevropská zbytková Ukrajina, tak se musíme ptát, jaké garance její existenci jí musíme dát a kdo bude ochoten tam nakonec umístit své síly. A budoucí prezident Trump už řekl jasně, že tam nebudou žádní američtí vojáci. To je stejná chyba, jakou udělal prezident Biden na začátku války.

15:00 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj teď na summitu v Maďarsku řekl, že územní ústupky Kremlu jsou pro něj nepřijatelné, že jsou z jeho pohledu nebezpečné a že míru a konce války lze dosáhnout pouze použitím síly. - To je samozřejmě krajní varianta, která je naprosto legitimní a navíc je spravedlivá. To by bylo pro nás všechny optimální řešení, pokud bychom v sobě našli sílu a silou Putina vytlačili z Ukrajiny a prosadili tím pádem svrchovanost mezinárodního práva a fakticky bychom ukázali, že Západ je ochoten se za svoje pravidla postavit.

15:30 Ale to není reálný scénář. - Pokud bychom se probudili a dali Ukrajincům to, co potřebují, tak ten scénář je reálný. - Co by ale mohl být v tuhle chvíli ten impuls, který by svět donutil se probudit? - Já se obávám, že žádný impuls není k dispozici.

18:00 Volodymyr Zelenskyj teď v posledních týdnech objížděl západní země, aby státníkům představil svůj plán na ukončení války na Ukrajině. Zafungovalo tohle nějak? - Zjevně ne. Součástí plánu jsou nějaké zveřejněné podmínky, nebo podmínky, které proklouzly na veřejnost. Například součástí byly i rakety se schopností zasahovat cíl na tisíce kilometrů daleko, které by skutečně bylo možné použít na zničení ruské vojenské infrastruktury a logistické infrastruktury. A zdá se, podle převažující reakce na Západě, že světoví státníci k tomu nemají ani nejmenší chuť.

20:00 Je to škoda, je to promarněná příležitost. A asi prezidentu Zelenskému nakonec nezbyde, pokud mu tady ten jeho mírový plán odmítnou, se potom domluvit s Putinem. Ale ta dohoda, kterou Ukrajina nebo Zelenskyj nebo kdokoliv jiný za Ukrajinu uzavře s Putinem, může být pro nás velmi, velmi nevýhodná. - Jak by ta dohoda, byť to je řešení, které do nějaké míry znamená prohru Ukrajiny v tom válečném konfliktu, musela vypadat, aby nám zajistila bezpečí? - Musela by udržet Ukrajinu na naší straně. Udržet ji na evropské orbitě jako blízkého partnera a v optimálním případě jako členskou zemi NATO. Nikdo tady v Evropě nemá tak silnou armádu, takže bychom na tom samozřejmě bezpečnostně vydělali. Ale nevím, jestli na to bude síla.

32:00 Jaký vývoj v příštích týdnech vy sám nejpravděpodobněji očekáváte? - Já se bojím, že situace na Ukrajině skutečně může projít velkou krizí. Prezident Biden říká, že teď tam urychleně pošle pomoc možná i za šest miliard dolarů. Což je sice krásné, ale na jaře byl uvolněný balík 60 miliard dolarů a Západ ho tam nějak nedostal. Takže dobře, šest miliard dolarů je samozřejmě lepší než nic, ale nadlouho to nevydrží. A v okamžiku, kdy k moci přijde nová administrativa, se Ukrajina skutečně může dostat na sucho. A Putin v rozporu se zdravým rozumem a se všemi zásadami morálky může na Ukrajině zvítězit. Toho se bojím ze všeho nejvíc.