Musk nebude brát ohledy na malé státy, říká odbornice

Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?

Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová.

Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno.

Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“.

Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.

Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Řekla byste, že ve stínu války na Ukrajině věnujeme nedostatečnou pozornost Číně? - Určitě ano. A dvojnásob riskantní je to proto, že Čína je pevnou součástí toho, co se děje na Ukrajině. Bez Číny by válka na Ukrajině vypadala jinak. Takže vlastně, co děláme a co je asi úplně přirozené, věnujeme se tomu, co je za našimi hranicemi a bezprostředně. A nevšímáme si globálních souvislostí, které dění za našimi hranicemi výrazně ovlivňují.

2:00 BIS před Čínou varuje systematicky už několik let. Varování různě upřesňuje, zintenzivňuje. Jak vy vnímáte chování Číny, v čem se my jako Česká republika Číny můžeme bát? V čem je pro nás tou hrozbou? - Ten hlavní problém je, že je to nejenom diktatura, ale že je to systémově úplně odlišné politické zřízení od běžných států, které mají nějakou formu závazků, reflexe mezinárodních vztahů jako recipročních a které se necítí svým politickým zřízením nadřazené zbytku světa.

2:30 A to je případ Číny, která svým politickým systémem, tím leninským systémem, samozřejmě je diktatura, je to velmi specifická diktatura. Je posilována svým přesvědčením o tom, že je bytostně novou progresivní formou vládnutí, která by měla převládnout v globálním měřítku. A která by měla a je historicky předurčena k tomu určovat běh celého světa.

3:30 Je Čína v pozici, nebo minimálně sama sebe vnímá v pozici, že má nastartováno k tomu, aby se i tím globálním hráčem mohla stát? - Ty aktivity nastaly už dávno, zpočátku velmi nenápadně. My samozřejmě tu komplexní situaci Číny jenom odhadujeme, odhadujeme ji podle nejrůznějších údajů. Já si hodně všímám oficiálních projevů, ale také oficiálních analýz, které jsou otevřené, publikované. Další si všímají ekonomických ukazatelů.

4:00 Ale v zásadě v ideologické rovině, respektive v rovině, jak Čína sama sebe staví vůči vedení Komunistické strany Číny, jak se staví vůči svým občanům, ale jak se staví i na mezinárodním poli, tak je tu posledních několik let stále rostoucí a dnes naprosto převládající diskurz změn. Radikálních změn světového řádu, které mají jít k lepšímu a mají na smetiště dějin odhodit mezinárodní uspořádání, jak se utvořilo po druhé světové válce a jak je Čína interpretuje jako americká hegemonie.

5:00 Reaguje na to svět dostatečně? - Myslím si, že ne. Jeden z důvodů je i ten, že vlastně tahle prohlášení, a to, jak Čína sama sebe prezentuje, se neberou dostatečně vážně, protože je tu neúplné pochopení pro politický systém a pro mechanismy fungování toho politického systému a pro jeho ambice. Takže nejde jenom o ekonomické výhody. A Čína, ten politický systém je připraven obětovat celou řadu ekonomických zájmů v zájmu svých mocenských cílů. Takže představa, že na Čínu budou platit stejná pravidla nebo stejné podmínky, jako by platily třeba pro evropské země, je naprosto iluzorní.

6:00 Tedy například když si myslíme, že odradíme Čínu od nějakého silového převzetí Tchaj-wanu, když budeme hrozit extrémními cly, je trochu naivní, anebo něco, co by fungovat mohlo? - Ono to samozřejmě do jisté míry fungovat může, ale jako absolutní řešení celého problému to rozhodně fungovat nebude. My zároveň úplně nevíme, v jakési situaci je Čína vnitropoliticky. (…) Je třeba mít na paměti, že Čína, jakkoliv je druhá nejsilnější ekonomika, jak se píše, jakkoliv má velkou sílu v ekonomické oblasti, tak taky není úplně silná po všech stránkách a odolná všem potenciálním krizovým jevům.

7:30 Cla byla také mezi hesly, které padaly v kampani Donalda Trumpa, nově zvoleného prezidenta Spojených států amerických. Co se nyní dá očekávat, i po té zkušenosti s jeho předchozí vládou? - Donald Trump je velmi specifický politik. Nechme stranou, že je nevypočitatelný. Obecně platí, že je to politik, který věří právě, že udělá s partnery nějaký deal, že je to politik, který vyznává mocenskou politiku, v níž menší státy nehrají žádnou důležitou roli a je to politik, který skutečně věří, že nějakými ekonomickými kroky a sankcemi, respektive tarify a tlakem v té ekonomické oblasti může zvítězit nad svým nepřítelem nebo partnerem, kterého chce porazit.

8:00 Já bych upozornila na to, o čem se moc nemluví, a to na Elona Muska v blízkosti Trumpa, v jeho týmu. Musk má velké ekonomické zájmy v Číně, a myslím, že je ještě radikálnější v myšlence, že ohledy na nějaké malé státy nejsou podstatnou záležitostí. Takže tohle je takový varovný signál, jakým směrem se mohou ty věci ubírat, ale opravdu si netroufnu cokoliv předjímat. Na druhou stranu Marco Rubio, který byl označen za budoucího ministra zahraničí, je dlouhodobě a velmi zásadově odpůrcem čínského politického systému genocidy Ujgurů a tak dál, takže to je zase úplně jiný postoj.

9:30 Každopádně faktor Elona Muska by mohl sehrát velkou roli i ve vztazích s Čínou právě kvůli obchodním zájmům? - To si myslím. On se dlouhodobě snaží prorazit s elektromobily na čínském trhu a dlouhodobě naráží na různé překážky.

10:00 Očekáváte stále agresivnější politiku Číny vůči Tchaj-wanu? - V tuto chvíli to tak vypadá, ano. Vlastně už delší dobu, druhé volební období Demokratické pokrokové strany, tedy myslím prezidenta z této strany, tak celou tu dobu vlastně sílí nejrůznější tlaky.

14:00 Řekla byste, že ve vztahu k Tchaj-wanu obstála americká administrativa Joea Bidena? - To je strašně složitá otázka, já se tady nechci vracet do všech těch historických dohod a rezolucí a kde se v minulosti mohlo udělat víc nebo jinak a proč se neudělalo. Ale jenom bych řekla, že si myslím, že Bidenova administrativa jednoznačně podporovala Tchaj-wan tím, že dávala svolení k exportu zbraní na Tchaj-wan. Tady bych zdůraznila, že Tchaj-wan si ty zbraně platí. Takže když Trump říká, že Tchaj-wan by měl za svoji ochranu ze strany Ameriky platit, tak platí nákupem těch zbraní. A i v nejrůznějších politických gestech a mezinárodních jednáních vlastně, byť opatrně, Tchaj-wan Amerika podporovala.

16:00 Trump je jednoznačně zastánce velmi tvrdé politiky, která má omezit vliv Číny. O tom není nejmenších pochyb. A bude se snažit, a o tom taky nepochybuji, omezení dosáhnout tarify, různými obchodními bariérami, zvyšováním zákazu vývozu strategických technologií a tak dál. Ale je otázka, jestli to bude stačit v zahraniční politice, která by nakonec mohla skončit tak, že Spojené státy zůstanou osamocené. A o to přesně Číně jde.

17:00 Je významná pro Tchaj-wan podpora tak malá země, jako je Česká republika? - Je to bezpochyby významné pro Tchaj-wan, z nejrůznějších důvodů. Například i psychologicky. Česká republika je pro Tchajwance mnoho let od dob Václava Havla mezinárodní silou, která dává naději, že do si budoucna zachovají své demokratické zřízení a svůj způsob života.

24:00 Je tlak Číny stále stejný, jako byl třeba okolo firmy Huawei v roce 2018, 2019, kdy jsme měli ale jinou administrativu, která byla u moci? Na klíčových ministerstvech, na Ministerstvu vnitra a zahraničí seděla řada sociálně-demokratických politiků s poměrně blízkými vazbami na Čínu. Prezident Miloš Zeman se tím také netajil. - Představitelé Komunistické strany Čínské lidové republiky si dávají záležet, aby měli dobré vztahy s představiteli všech politických stran. Samozřejmě to sociálně-demokratické extempore bylo něco mimořádného, na druhou stranu bych připomněla, že předchozí premiér Nečas také neváhal vystoupit proti dalajlámismu. Vzápětí pan poslanec Zahradil, významný představitel ODS, teď už bývalý poslanec v Evropském parlamentu, byl předsedou společnosti Evropsko-čínského přátelství v Parlamentu a taky vystupoval v zájmu Číny. Pro Čínu je strašně důležité, aby měla nějakým způsobem zlobbovanou naši administrativu, ale je připravená zlobbovat každého, kdo bude u moci. A obávám se, že napříč politickým spektrem se najdou politici, kteří se nechají zlobbovat.

26:00 Takže představa, že teď Čína tolik nelobbuje, by byla chybná? - Bezpochyby lobbuje. Není to tak viditelné.

28:00 (k obchodním cestám do Číny a podnikání) Bylo by potřeba si systematicky vypracovat vlastní strategii a prozkoumat to tak, jako si čínské delegace a Číňané, kteří jsou tady usazení, prozkoumávají naše podmínky. Velmi dobře znají způsob, jak se u nás podniká, naše právní prostředí, naše rozhodovací mechanismy. Tak stejným způsobem si zmapovat Čínu, abychom věděli, do čeho jdeme a kde jsou rizika a jakým způsobem v Číně uspět, respektive kde je lepší se nepokoušet o úspěch, protože nemáme na ten úspěch velkou šanci.

31:00 Jaký cíl podle vás má Čína ve vztahu k Rusku, co si od toho Čína slibuje? - Tady zase můžu jenom ocitovat generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga, který už možná dva roky říká, že svět se ocitá na prahu změn, jaké svět neviděl posledních 100 let. A tahle vzletná formulace je v podstatě, jinými slovy řečeno: mění se globální uspořádání světa. A my jako Čína se staneme těmi, kdo budou udávat normy a pravidla. A aby se to mohlo stát, je potřeba přispět k nějaké dezintegraci Západu, dezintegraci spojenectví. A je potřeba natolik oslabit Západ, aby bylo možné ty mezinárodní vztahy postavit na nové základy, které budou vyhovovat Číně. A v tomhle směru ruská válka proti kolektivnímu Západu a celkově to ruské působení velmi vyhovuje čínské politice. Tím spíš, že Rusko se pomalu, ale jistě stává na Číně závislým.

33:00 Obecně se soudí, že dneska už je Rusko závislé na Číně. Taky jsou komentáře, že Čína by na druhou stranu chtěla od Ruska a možná určitě dostala některé vojenské technologie, které sama zatím ještě neměla.