Jak dostat Putina před soud: Prokurátorka popisuje, jak se vyšetřuje v Haagu

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jak takové vyšetřování probíhá? A podaří se prezidenta země dostat před soud?

Hostem Ptám se já byla prokurátorkou někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a současná žalobkyně na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně Anna Richterová.

Ruské letectvo bombarduje ukrajinská města a nechává za sebou spoušť a čím dál víc mrtvých civilistů, včetně dětí. Vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského popisuje, že na místech, kam se dostane ruská armáda, začíná okamžitě rabování, loupení a vraždy. Ukrajinci volají po rychlém zřízení humanitárních koridorů, aby bylo možné dostávat k nim potřebné léky, jídlo nebo evakuovat raněné.

Demokratický svět mezitím Rusko zahání do stále větší izolace. Po finančních sankcích a obchodních restrikcích odstřihávají státy včetně Česka proruskou propagandu a dezinformační weby. A tlak na Kreml násobí taky aktuální rozhodnutí prokurátora Mezinárodních trestního tribunálu začít prošetřovat podezření z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Do Haagu se kvůli tomu obrátilo 39 zemí, včetně všech zemí Evropské unie.

Je jasné, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo? A jaké kompetence má Mezinárodní trestní tribunál v Haagu?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním v videu, audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - To vyšetřování „co se týče válečných zločinů" je vždycky velmi obtížné v době, kdy konflikt neustále probíhá. Pro připravení obžaloby potřebujete důkazy. Ty se nejlépe shromažďují na místě a to není možné, ale to jsme zažili u i ICTY, kde jsme v prvotní fázi neměli přístup do Bosny nebo dalších míst. V současné době jsme v lepší situaci v tom, jak je pokrok v shromažďování digitálních důkazů a nejsme závislí pouze na důkazech, které získáme přímo na místě činu, ale můžeme využívat důkazy ze satelitních snímků, tzv. battlefield evidence, tedy důkazy získané přímo v zónách bojových akcí. To jsou většinou informace pro zpravodajské účely, které je možné převést do formy důkazů. Máme spoustu důkazního materiálu v médiích, na sociálních sítích, u společností jako Bellingcat, která umí videa a fotky analyzovat a podat informace včetně toho, jaké zbraně byly použity a kdo je použil.

4:00 - Není to tak, že mám na mobilu fotku, a ta bude důkazem. Je třeba vytvořit skládačku, aby byla potvrzena pravdivost toho, co je na příslušných snímcích, ty snímky mohou být i zmanipulované. Ideální je situace, kdy máte svědky, kteří mohou snímky a videa potvrdit. Potom se zapojí znalci, kteří ověřují pravost. Alo ano, jako důkaz mohl být použit i záznam z videa.

6:00 - Aby začal ve věci Ukrajiny soud, bude to trvat dlouho. Nechci brát lidem iluze, ale nejsem si jistá, že by se soud mohl udát brzy. Samotné vyšetřování je zahájené, ale bude trvat měsíce. Když to porovnám s jugoslávským konfliktem, tam vyšetřování trvalo roky. V rukou můžete mít velmi dobré důkazy, ale otázka je i jak pachatele dostat fyzicky k soudu, to tak jednoduché není. Když soud schválí na základě důkazů vydání zatýkacího rozkazu, soud sám nemá žádnou policii, armádu, která by mohla zatýkací rozkaz realizovat. Pokud jde o zatčení pachatelů, kteří se nachází dejme tomu na území Ruska, nikdo nemá šanci je tam zatknout, pokud by se dobrovolně nevydali tribunálu.

7:00 - Už včera členské státy podaly oznámení, to je úžasný pokrok oproti konfliktu v Jugoslávii. Státy samy začínají vyšetřování, resp. shromažďování důkazů, protože na území Polska, Slovenska i ČR míří uprchlíci, kteří mohou důkazy poskytnout, ale jsou to spíše ti, kteří ještě přijdou. Ti ze zasažených oblastí, kteří mohli být svědky ostřelování nemocnic, sídlišť nebo jiných útoků proti civilistům.

10:30 - Připojení zemí ukazuje, jak se státy staví k tomuto bezprecedentnímu jednání. Na začátku 90. let jsme nic takového nezažili, ani v případě genocidy ve Rwandě, v tomto případě bylo jednání okamžité. Nejsem ale optimista, že by se pachatelé mohli v nejbližší době k soudu dostat. Pokud se ale stane, že mezinárodní soud vydá zatýkací rozkaz, ty osoby budou izolované a nebudou moci cestovat.

11:00 - I v případě Slobodana Miloševiče (bývalý srbský prezident souzený za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti tribunálem v Haagu pozn. red.) jsme nevěřili, že by se před tribunál mohl dostat a stalo se to. Změnila se politická situace v Srbsku a byl vydán tribunálu v Haagu. Může se stát všechno. Dosud nikdo nevěřil ani tomu, že by Ukrajina mohla čelit invazi jiného státu, stejně tak se může změnit politická situace v Rusku. (…) Že ale reakce na ruskou invazi na Ukrajině přišla okamžitě, ukázalo, že světové společenství nebude tolerovat takové jednání.

14:00 - Zločiny čelních politiků se dokazují těžko. Nejsou to ty osoby, které by vzaly zbraň do ruky a samy střílely. Je tam vždycky důležité prokázat propojenost mezi politickým nebo vojenských představitelem a událostmi, ke kterým dochází na místě. Důležité jsou listinné důkazy, které ve všech státech existují – tedy pokyn jiné osobě, aby nějakým způsobem konala. V případě Jugoslávie byla snaha mít svědky i z okolí vrcholných představitelů, i ti mohou lépe vysvětlit, co se v té době dělo, jaké byly plány. Nebo co nebylo vysloveně řešeno v dokumentu, ale co tím lze myslet. (…) Často se mluví i o plánu, bude důležité prokázat, jaký byl plán a účel této operace.