Američané vypouští balonky sofistikovaně, říká Lipavský

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.

Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle.

Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia.

Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Rádia Svobodná Evropa?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Má, nebo nemá Vladimir Putin vůbec zájem vyjednat nějaký mír nebo příměří ve válce s Ukrajinou? – Hlavní zájem Vladimira Putina je zničení Ukrajiny. V tom systematicky postupuje celou řadu let, poslední tři roky a několik měsíců vede krvavou, útočnou válku. A v tuto chvíli můžeme vidět, že neustoupil z jediného ze svých požadavků. Takže byť je to baleno do různých slov a diplomatických jednání, tak ve výsledku stále vidíme úplně stejný příběh. A tím se také musí řídit naše politika.

3:00 O co mu jde? Podle českého prezidenta Petra Pavla provádět masivní útoky na civilní cíle v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně. Jde mu o čas? Nebo se snaží získat nějaký prostor pro přeskupení sil? – Je to samozřejmě pro Rusko výhodné, aby diplomaticky různě manévrovalo, získávalo podporu, případně ústupky z tlaku, který je na ně mezinárodně vyvíjen. Takže bezpochyby z jejich pohledu je to pokračováním této taktiky.

3:30 Zároveň nemůžeme vyloučit, že skutečně bude dosaženo nějakého efektivního zastavení palby. Ne na papíře, ne slovně, ale že se skutečně přestane střílet. A pak musíme být i jako Evropa připraveni například nějakým způsobem garantovat mírové uspořádání. Což jsou debaty, které teď běží.

5:00 Přichází v úvahu scénář, že by to Ameriku přestalo zajímat? Že by Amerika řekla: Nebudeme tím ztrácet čas, když ty dvě strany nechtějí dojít k nějaké dohodě, k nějakému smíru. – Ono už se to děje, že už to Ameriku přestává zajímat. To je vlastně důsledek výměny v Bílém domě. Je to ale širší otázka, otázka vztahu Ameriky a Evropy v každém z těch scénářů, ať už je pozitivní, nebo negativní. (…) A proto musíme navyšovat výdaje na obranu. Proto je potřeba, abychom se scházeli v užších formátech.

5:30 My těžko ovlivníme, jakým způsobem se Spojené státy a Rusko zachovají, jakým způsobem se domluví. A musíme dělat všechno pro to, aby to nebylo na náš úkor. Takže těžko soudit, jak bude postupovat dále americká administrativa. Ale poslední dva měsíce nám ukazují, že postupují poměrně systematicky v tom, co považují za nejlepší. Neměli bychom tedy být překvapeni dalším vývojem.

8:30 Jak vnímáte proruské postoje a výroky amerických představitelů? – Popravdě řečeno, pro mě je důležité, co Spojené státy říkají Severoatlantické alianci. Co říkají v naší bilaterální relaci. Zároveň potřebujeme Spojené státy udržet co nejvíce na naší straně. A musíme se připravit na to, že možná nechtějí tolik naplňovat závazky vůči evropské bezpečnosti. (…) My se jako Evropané, jako Češi, musíme připravit na to, abychom nebyli tolik závislí na určitém vrtochu v Bílém domě.

9:00 A abychom byli dostatečně silní na to, že Spojené státy budou mít zájem o Evropu, abychom dále udrželi alianční spojenectví. Protože to, co zatím nikdy nikdo z oficiálních volených představitelů a jmenovaných představitelů Kongresem nezpochybnil, je článek pět a Severoatlantická smlouva.

12:00 (ke koalici ochotných a postojům EU vůči Ukrajině) V situaci, kdy premiér Orbán pošle oficiální dopis předsedovi Evropské rady, kde mu říká, ať tam nedává nic k Ukrajině, že s tím nebude souhlasit, tak můžeme konstatovat, že prostor v Evropské unii se zužuje. Evropská unie má v tuto chvíli celou řadu aktivních politik, sankčních politik, různých podpůrných nástrojů, na kterých je stále schopna se shodnout. Ale už se nám nedaří přidávat nové věci. – Takže už jsme narazili na nějaký limit v rámci postoje Evropské unie. – Bezpochyby ano.

13:00 Ale není zároveň pravda, že by Evropská unie přestala být aktérem. Sankce platí. Pomoc na Ukrajinu běží. A je potřeba dál pracovat na tom, abychom to zachovali a ideálně třeba rozšiřovali. Byť možná za cenu toho, že přistoupíme k nějakému kreativnímu řešení, které možná třeba ještě dneska neznáme.

15:00 Kam se ale mezitím posunuly debaty v rámci té takzvané koalice ochotných? – To jsou debaty, které rozpracovávají různé scénáře, které se zatím neodehrávají, abych to přiblížil. Je to diskuze o bezpečnostních garancích. Je dobře, že jsme u toho, je dobře, že jsme u toho od samého začátku, že víme, jakým způsobem se ta diskuze ubírá a co se případně od nás může očekávat. A zároveň to bude naše suverénní rozhodnutí, jestli a jakým způsobem se vůbec do těch věcí zapojíme. Samozřejmě mediálně nejvíc diskutovanou otázkou je vyslání nějakých vojáků, ale já bych vůbec v této debatě nechtěl předbíhat.

19:00 A co říkáte na slova prezidenta republiky, která pronesl při své návštěvě Ukrajiny během víkendu, kde řekl, že Česko by mělo přispět svými vojáky do mírové mise na Ukrajině? Souhlasíte, nebo nesouhlasíte? – Nevím, jaký byl přesně ten výrok a jestli to náhodou ještě neprošlo překladem do cizí řeči a pak zpátky do češtiny. Myslím, že ten výrok byl trochu mírnější. My musíme rozumět tomu, co se domlouvá v rámci koalice ochotných. A potom být velmi odpovědně připraveni i na takovou variantu. Ale my se bavíme o tom, že se to musí odehrát v situaci, kdy se zastaví palba a naše evropské jednotky garantují bezpečnost, nikoliv že se jdou do něčeho zapojit.

22:00 Ve veřejném prostoru se objevují spekulativní, nepotvrzené informace o tom, že by se do případné mírové mise v Evropě mohla zapojit třeba i Čína, že by součástí mohli být čínští vojáci. Byl by to dobrý nápad? – Já si to moc představit neumím. A myslím si, že by to bylo další potvrzení toho, že si Evropa neumí zabezpečit bezpečnost, když to řeknu takhle nepoeticky.

23:00 Bavili jste se s kolegy v rámci Evropy, Evropské unie nebo třeba i koalice ochotných, v jaký moment si bude muset Evropa připravit svoji reakci vůči Spojeným státům americkým stran jejich politiky vůči Grónsku? – Nebavili, byť dánský kolega referoval o Grónsku na posledním jednání ministrů zahraničních věcí, velmi stručně. Ale já myslím, že ta hlavní jednání, která probíhají mezi Spojenými státy a Evropou, jsou obchodní jednání, kde Evropa skutečně má silné páky.

25:00 Americký viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že Spojené státy ovládnou Grónsko bez ohledu na názor Evropy. A obvinil Dánsko, že není dobrým spojencem. To se neposlouchá moc dobře, předpokládám. – To se moc dobře neposlouchá a říkám, Evropa má sílu ekonomicky, takže Evropa nepřipustí, aby proti vůli Grónska Spojené státy nějakým způsobem Grónsko ovládly.

32:00 Proč jste nekandidoval za TOP 09? Protože vy jste o té kandidatuře dlouho jednal s Markétou Pekarovou Adamovou. Proč jste se nakonec rozhodl pro ODS? Měli lepší nabídku? – Já bych to takhle neprezentoval, přišla nabídka, na které jsme se domluvili. – Tak asi byla lepší než od TOP 09. – Ne, takhle to nikdy nestálo. (…) Nikdy to nebylo o tom, kdo dá něco lepšího. Zároveň jsem nikdy ani nekomentoval ten proces dojednávání, čehož bych se rád držel. Pro mě je důležité se dívat dopředu.

34:30 Jak otočit preference, které jsou pro Spolu nepříznivé? – Je to o kampani. Ale je to také o politice, kterou děláme. Doteď jsme ukázali, že všechny krize, které se na Česko v dnešním rozbouřeném světě hrnuly – a je to skoro jako biblický příběh –, naše vláda ve skutečnosti velmi dobře, klidně zvládla. – Myslíte, že tohle lidi přesvědčí, když za tři a půl roku vlády to neocenili? – Máme nějaký čas do voleb. Druhá věc je, že máme stále co nabídnout a je potřeba celou řadu věcí dotáhnout do konce. Moje téma je zahraniční politika. Myslím, že v sankční politice jsem ukázal, že dokážu udělat věci, které naše protivníky trochu zabolí a přinesou větší bezpečnost naší zemi. A je potřeba jít do ulic a být vidět. Bezpochyby. To já budu dělat a jsem připravený to dělat.

36:00 S jakými emocemi sledujete dění u Pirátů, ve vaší bývalé straně, která se potýká s poměrně velkými odchody části mediálně nebo veřejně známých tváří? – Řekněme, že mě to asi nepřekvapuje.