Vojenská pomoc Ukrajině se nám vrátila do pokladny, říká Pojar

Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme?

Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednáních, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje.

Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA.

Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, jak má podpora Washingtonu dál vypadat.

Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.

O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Ministr zahraničí Jan Lipavský odjíždí na zahraniční cestu do Spojených států amerických. Je tam domluvené setkání s jeho protějškem Marcem Rubiem, nebo ne? - Detaily neznám, ale myslím, že pokud se s ním nesejde teď v Americe, tak se s ním sejde na mnichovské bezpečnostní konferenci.

2:00 Vy jste poměrně klíčová spojka na americkou administrativu, troufnu si říci, že zejména na tu republikánskou. Co budou klíčová témata pro česko-americkou spolupráci, co atraktivního z pohledu Ameriky v těch vztazích my teď můžeme nabídnout? - Já jsem se tam samozřejmě teď viděl více s republikány a s těmi, kteří nastupují. Ale také jsem se rozloučil s demokraty, se kterými jsem pracoval a poděkoval jsem jim za spolupráci. V Americe to máme skutečně hrát šířeji a spolupracovat s jednou i s druhou stranou, nemáme vsázet jenom na jednu stranu.

3:00 Máme upozorňovat Američany na to, že jsme země, která je solidní, která drží své slovo, která s Američany spolupracuje a spolupracovala vždycky. A že to byla oboustranně výhodná spolupráce a že v tom chceme pokračovat. To, co je nového v česko-americké lince v těch posledních letech, a myslím, že se to bude ještě zvětšovat a navyšovat, tak to jsou investice českých investorů do Ameriky. Což zároveň otevírá dveře i českému státu k mnoha kongresmanům a senátorům. Protože pokud jsou to investice do jejich distriktů, tak se k nim samozřejmě jednodušeji dostanete a už je tam nějaká česká linka, už se s nimi jednodušeji můžete bavit i o dalších věcech.

3:30 Tak, jak jsme nastavili spolupráci s hlavními investory, jak si vyměňujeme informace a jak se společně snažíme podporovat, tak to je krásný příběh toho, jak by to mělo fungovat. A jsem přesvědčen o tom, že to ještě dotáhneme dál a že na to se máme zaměřit i v následujících dnech.

5:00 Jaké zajímavé investice my jako Česko, jako relativně menší ekonomika můžeme Americe nabídnout? - Je tam už celá řada firem, jsou tam hlavní české skupiny, PPF, KKCG, je tam samozřejmě největší investice z minulého roku Czechoslovak Group do muničních továren. Ale nedávno, před pár dny firma PBS Group oznámila, že tam bude vyrábět motory do bezpilotních letadel. Je to širší portfolio a dá se s tím dobře hrát, ty investice jsou rozvrstveny do celé řady amerických států, takže o to více máme dosah na jednotlivé kongresmany.

6:00 Když jsme tady měli velmi nedávno v Ptám se já investora Ondřeje Jonáše, tak se velmi pozastavoval nad tím, kam jsme se vlastně posunuli v česko-amerických vztazích, že jsme ve fázi, kdy se premiér v Americe chlubí českými investicemi na americké půdě. Bývalo to naopak. - Je to něco nového a rozhodně to pomáhá a prostě nás to staví mezi země typu Dánska a Holandska. Už jsme tam jako ti, kteří zároveň něco přinášejí. A ne ti, kteří jsou dobrými spojenci, ale v zásadě něco chtějí. (…) To jsou nakonec věci, které fungují, které dveře otevírají, kterých si Američané cení. A za Donalda Trumpa to bude dvojnásob.

7:30 Přesto se teď hodně debatuje o tom, že jsme se ocitli mezi zeměmi druhé kategorie pro vývoz amerických čipů nejvyšší třídy. Jan Lipavský o tom má jednat ve Spojených státech, chce to zvrátit. - Abych to řekl po trumpovsku, tak to byl poslední omyl Bidenovy administrativy. A spoléhám na to, že tato administrativa k tomu přistoupí jinak. Ale nehledejte za tím nic sofistikovaného, ono to bylo úplně jednoduché. Američané chtěli seznam zemí mít co nejmenší a dali tam jenom země, které ty sofistikované čipy v tuto chvíli dovážejí. A my to nejsme, naše ekonomika je nepoužívá. (…) Pevně doufám, že díky tlaku českého státu, ale zároveň firem, a to jak českých, tak amerických, se to zvrátí. Firemní tlak je nesmírně důležitý, pokud to firmy podcení, nebudou tlačit a neozvou se v Americe, tak to bude složitější zvrátit.

9:00 Je to opravdu jediná věc? Nejsou za tím žádné bezpečnostní hrozby? - Dostal jsem se tam na celou řadu jednání a byl jsem naprosto ubezpečen, že Česká republika všechno dodržuje řádně, že u nás není tento problém. Koneckonců Američané sem licencují a budou licencovat zařízení do jaderných elektráren. Prodávají nám F-35. Pokud bychom měli něco změnit, tak to rádi uděláme. Ale bylo mně řečeno, že to nebylo to kritérium. Doufám, že přezkum, který tam probíhá teď a logika nové administrativy bude velet k tomu, že ten seznam bude přeměněn. - Podaří se to? - Pevně doufám, že ano. A pokud ne, tak s tím budeme otravovat Američany tak dlouho, než se to podaří.

11:00 (k vyjednávání mezi americkou společností Westinghouse a korejskou společností KHNP o stavbě jaderných bloků v ČR) Výtky, které měl Westinghouse, předpokládám, budou staženy. A i dohoda mezi Korejci a Američany v těch praktických věcech bude potom jednodušší. Mimochodem, pokud k tomu kontraktu dojde, tak předpokládám, že tam nějaké části v té elektrárně jako třeba řídicí systém budou od Westinghousu. Což je zase pro nás z praktických důvodů výhodné, protože my tady řídicí systém Westinghousu používáme.

15:00 Česko a Ukrajina se chystají spouštět nové společné projekty, které mají mířit k dalšímu posílení ukrajinské armády. Například má jít o výrobu pušek podle dánského modelu financování. O co by mělo jít? - Je to projekt, který byl oznámen minulý rok v létě v Praze, a teď skutečně začíná jeho realizace. Ukrajinská armáda bude potřebovat přezbrojit na západní ráži. Česká puška z české zbrojovky bude jednou z těch pušek, která bude používána na místě, již se jich tam dodaly za pomocí nejrůznějšího financování, právě i dánského, holandského, například desítky tisíc kusů. A teď budou snad desítky tisíc kusů montovány přímo na Ukrajině. A možná v budoucnosti vyráběny nějaké součástky, takže to bude o přenosu výroby. - To bude nějaká licenční výroba? - Má to různé fáze, ale nakonec to může být licenční výroba nebo plně licenční výroba.

17:00 Tedy Dánsko dá Ukrajině peníze na to, aby Ukrajina na místě montovala české pušky, aby se tam přenesla výroba, aby Ukrajinci byli také zaměstnáváni. To je podpora nejen bezpečnosti, ale zároveň i ekonomiky tak, aby na Ukrajině byla zaměstnanost a aby třeba nedocházelo k takovému pnutí, co se týká migrační krize. Naším zájmem je, aby se Ukrajinci mohli bránit, ale zároveň, aby fungovala tamější ekonomika, aby nebyl uprchlický nápor na Evropu.

19:00 Co česká muniční iniciativa? Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že i v letošním roce by ta iniciativa měla pokračovat. Jaké máte plány s tímto projektem? - Plány jsou takové, že pokud bude zájem a chuť, budou finance, tak pokračovat budeme. V tuto chvíli máme čtyři země, které se rozhodly přispět a pokračovat. Kromě nás je to Kanada, Holandsko a Dánsko. A jedná se s dalšími zeměmi, které mají zájem pokračovat. Uvidíme, kolik a za jakých podmínek to nakonec bude. (…) Nevím, jestli se podaří zopakovat jeden a půl milionu kusů dohromady v těch dodávkách, ale stovky tisíc kusů munice to určitě budou. A Ukrajina je bude potřebovat.

21:00 Munice je po světě dostatek, takže nikdo se nemůže vymlouvat na to, že nemůžeme Ukrajině dodat více munice. (…) Dochází k poklesu ceny, nějakým způsobem se navyšují kapacity a je více dodavatelů. A tím pádem ten trh skutečně funguje.

23:00 Vybudovali jsme si v tom jako Česká republika nějakou unikátní pozici, nějaké unikátní know-how, pokud jde o získávání té munice? - Určitě. České firmy jsou známé tím, že toto dokážou sehnat a že to je zcela unikátní. Mimochodem, některým zemím, které se snažily to také udělat po svém a zkopírovat to nebo to svými mechanismy posílit, tak jim se to nepodařilo. (…) Náš model funguje lépe.

27:30 Česká muniční iniciativa nám otevírá dveře, protože dělá více konkurenceschopný český zbrojní průmysl. A Česká republika je více respektovaným partnerem. A respektovaným partnerem právě v rámci těchto dvoustranných vztahů, protože to děláme s Dány, s Holanďany, nakonec to platí i Němci a další.

28:00 Tak to podle vás příští vláda nezastaví. - Myslím, že jakýkoliv rozumný člověk, který se dostane k zodpovědnosti, moci, tak může určité věci modifikovat. Také nevíme, jaká bude situace na Ukrajině. Nevíme, jaká bude mezinárodní situace. Ale přínosů to má celou řadu. Jsou daleko větší než to, že se mohou Ukrajinci bránit. Je to pro českou konkurenceschopnost a pro české vztahy s konkrétními státy. A když s námi teď Holanďané a Dánové dělají na takových projektech, mimochodem Holandsko a Dánsko investovaly nejen do muniční iniciativy, ale i do společných projektů přes tři miliardy euro, tedy desítky miliard korun do české ekonomiky. No, to je přece výhodné. A to musí vidět i Karel Havlíček.

34:00 Od opozice také slyšíme výtky na to, že příliš mnoho peněz jde na zbrojení, a pak se musí snižovat navyšování důchodů a tak dále. - Podívejte se, Evropa je ve válce, svět není bezpečný a myslím, že dobře už bylo, co se týká bezpečnosti. My si musíme říct, a bude to na další vládě a bude to na volbách, jestli to s vlastní bezpečností myslíme jasně, jestli chceme být v bezpečí a jestli chceme být silní. Protože pokud nechceme, pokud na to Evropa chce rezignovat, tak to je samozřejmě taky volba. Ale jestli to bude pak levnější, to si nejsem jistý.

35:00 Země, které investují hodně do obrany, jsou dost často ty nejbohatší a nejinovativnější země na světě. Takže pojďme se na to dívat ekonomicky, ne jen skrze jednotlivé kulky nebo jednotlivé náboje do děl. A podívejme se na to i z toho pohledu, že tam je obrovské množství peněz, že tam bude obrovská soutěž a buďme mezi těmi nejlepšími! Protože to znamená, že pak budeme i mezi těmi nejbohatšími a že budeme mít víc na ty důchody. Ve chvíli, kdy to otočíme opačně, ve chvíli, kdy nebudeme soutěžit o tyto peníze, tak nejen že nebudeme v bezpečí, ale ani nebudeme bohatí a stejně na ty důchody nebude.