Středula: Ošetřovné musí být vyšší, léčení je i o psychické pohodě

Vláda jednala o zkrácení karantény a izolace pro nakažené novým typem koronaviru a také o podobě testování ve firmách. Opatření mají zbrzdit nástup nové a infekčnější varianty omikron. Jak to ovlivní české firmy?

Hostem Ptám se já byl předseda ČMKOS Josef Středula.

Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu rozhodoval o podmínkách testování ve firmách. Od 17. ledna by se mělo – podle představ ministra zdravotnictví – provádět dvakrát týdně. Zaměstnanci, kterým vyjde antigenní test pozitivní, půjdou rovnou na pět dní do zkrácené karantény. Potvrzovací PCR test už nově nebude potřeba.

Podle Středuly ale není jasné, jestli karanténa pouze na základě pozitivního antigenního testu, který může vykazovat i falešný výsledek, naopak neochromí některé firmy. „Pan ministr Válek nám ale řekl, že je jeho snaha, aby denní kapacita PCR testů byla až na hranici 600 tisíc. Řekl nám, že pojede do Brna za vědci, kteří ten rychlý PCR systém vymysleli a bude se jich ptát, jak jej zrychlit, aby se umožnil co největší průchod i potvrzujících PCR testů,“ vysvětlil šéf odborových svazů.

Středula tvrdí, že by se nová vláda měla zaměřit také na zvýšení náhrad pro lidi v karanténách a na nemocenské: „Potřebovali bychom, aby ošetřovné bylo vyšší, motivace musí být doložena i částkou. Například nemocenská v Německu je ve výši sta procent. Tam si uvědomují, že nemocný člověk tak bude mít i jinou psychickou kondici pro to, aby se léčil. Pokud řekne, že je nemocen, proč by měl dostat 60 procent,“ vysvětlil předseda odborářů s tím, že vyšší nemocenská by se podle něj měla zachovat i mimo pandemii.

Neplánované náklady, které s sebou nese příprava na vlnu pandemie omikronu, jdou ale jen těžko dohromady do šetření, které vláda avizuje a kvůli kterému se Česko ocitlo v rozpočtovém provizoriu. Zatím zástupci pětikoaličního kabinetu oznámili, že na rok zmrazí platy ústavních činitelů a státních úředníků. Platy by pak měly růst pomaleji i například učitelům nebo policistům a hasičům. Podle Středuly je ale takové rozhodnutí chybou: „Třeba zaměstnanci Úřadu práce, kteří v době covidu distribuovali pomoc podnikatelům, ti mají asi 30 tisíc korun hrubého, tedy pod průměrem. A politici teď rozdělili zaměstnance státu na ty, kteří jsou na tom špatně a budou na tom ještě hůře, protože jim poklesne životní úroveň pod šest procent. Není to dobře řešená situace,“ řekl.

Jméno šéfa odborářů nedávno zarezonovalo také ústy šéfa ČSSD Michala Šmardy, který ho vyzval ke kandidatuře na prezidenta republiky. „O kandidatuře na prezidenta zatím neuvažuji, není to na mém pracovním stolu. Navíc máme na konci dubna sjezd ČMKOS a rád bych zde svoji funkci obhájil. Otázka je ale otevřená a uvidíme po sjezdu,“ komentovat Středula v rozhovoru.

Pomůže pomalejší růst odměn ve veřejném sektoru zkrotit inflaci a rekordní rozpočtový schodek? A měla by se vláda soustředit nejen na krácení výdajů, ale také na hledání nových zdrojů do veřejného rozpočtu?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: