Filip mi nevolal, že by chtěl místo v europarlamentu zpět, říká Turkův nástupce

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování Unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhodovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?

Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka.

Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování Unie a tedy i České republiky.

Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.

Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal.

Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 Jak čekáte, že bude na evropské půdě přijat staronový český premiér Andrej Babiš? Jaké očekáváte jeho přijetí? A jaká očekávání od něj má Evropa? - Nejprve je třeba říci, že je to opravdu velký úspěch a signál Andreje Babiše, že Evropa, Evropská unie je pro něho prostor, který je pro Českou republiku velice důležitý. Takže jasně dává najevo, že spekulace kolem nějakých pochybností o naší aktivní roli v Evropské unii jsou opravdu jenom spekulace. Takže za sebe vnímám jeho cestu do Bruselu jako velice dobrou zprávu a velmi dobrý signál směrem do České republiky.

2:30 Současně je třeba ale také vidět, a pan premiér to jasně dával najevo, že postoje České republiky tady v Bruselu budou výrazně tvrdší a budou výrazně silněji rezonovat zájmy České republiky. Takže v tomto ohledu si myslím, že i jeho postoj a jeho vystoupení na Evropské radě bude takto formulované. Myslím si, že Evropská unie a osobnosti daly najevo, jak se na pana premiéra dívají. Již to rychlé setkání s Ursulou von der Leyenovou a António Costou ukazují, že Brusel s novým českým premiérem počítá. A myslím si, že jeho pragmatický tón, který bude méně ideologický a méně zaměřený mimo Českou republiku, se dá také očekávat.

4:30 Kde byste, pane europoslanče, českého premiéra názorově rád viděl ukotveného v rámci evropské politiky? - Tady je především potřeba si udělat obrázek o tom, jak vypadala a bude vypadat současná zahraniční politika. Domnívám se, že signály, které pan premiér vyslal, jsou celkem jasné. Půjde o politiku, která bude kombinovat hodnotový pragmatismus a bude určitě reflektovat i realitu, ve které se politické dění bude odehrávat. To si myslím, že je důležité, protože bez pragmatismu je politika spíše naivní než reálná. - A to je nějaká změna oproti politice předchozí vlády? Jednak jsme měli za sebou velmi úspěšné české evropské předsednictví a česká politika měla nějaké slovo v rámci Evropské unie. Nebo myslíte, že ne? - Myslím si, že ta změna je patrná. Právě pragmatismus a realita, které do české politiky budou vstupovat, rozšíří obzor, který bude zasahovaný. Že to nebude jenom téma Ukrajina, ale bude to opravdu širší téma, které nám v minulosti chybělo. Myslím si, že pan premiér i jeho ministři dávají jasně najevo, že se chceme pokusit obnovit vztahy v rámci V4, pokusit se obnovit vztahy s dalšími partnery, a to je podle mého názoru správné.

7:30 Co je pro vás nejdůležitější bod na Evropské radě? Co budete nejvíce sledovat? - Asi nejdůležitější tématem bude otázka nastavení modelu financování pomoci Ukrajině, určitě to bude otázka obrany a obranného průmyslu a myslím si, že to také bude rozpočet po roce 2027.

8:00 Ohledně nastavení financování Ukrajiny, jaké řešení byste tam vy nejraději viděl? - Je to velice komplikované téma, na které je potřeba se dívat opravdu v komplexu minimálně čtyř rovin. A to je právní, mezinárodně-právní, politická a systémová. V současné době se zřejmě bude asi nejvíce hovořit o tom, jakým způsobem využít zmrazená aktiva Ruské federace, která jsou v evropských finančních institucí. A jak se postavit k jejich využití tak, aby to nebylo obrovské riziko pro ty, kteří je dneska mají ve své správě.

8:30 To jste mi popsal to, o čem se bude rozhodovat. Mě ale zajímá váš pohled na to, jak by to podle vás mělo být? Jakou pozici bychom jako Česko měli zaujmout? - Domnívám se, že Česko by mělo zaujmout pozici, která bude odpovídat našim možnostem. To znamená, určitě se nezavazovat k nějakým velkým závazkům směrem k zajištění případného využití těch zmrazených financí. Protože teď se hovoří o nějakých 80 miliardách korun, které by Česká republika měla garantovat. Ale v podstatě to skoro vyznívá, že se už počítá s tím, že to členské státy zaplatí. Pan premiér ten postoj naznačil: ano, jsme připraveni Ukrajině pomoci, ale nejsme ochotni garantovat nějaké právně nepodložené a právně problematické kroky, které by mohly Českou republiku pak v důsledku vést k nějakým jiným náhradám a podílu na těch náhradách, které by případně přišly.

11:00 Co muniční iniciativa, to je klíčová věc, která souvisí s otázkou Ukrajiny. Z vašeho pohledu v ní máme, nebo nemáme pokračovat? - To je další velmi složité téma. Myslím si, že cílem by mělo být vyvíjet tlak na to, aby se podařilo dovést mírová jednání, která aktuálně probíhají, ke zdárnému konci. A z hlediska podpory se domnívám, že Česká republika opravdu vyvinula v minulých letech výrazné úsilí a teď bychom se spíše měli soustředit na hledání cesty, jak dosáhnout míru na Ukrajině tak, aby už neumírali další vojáci.

12:00 Jak by to podle vás mohlo vypadat? - Nejsem vojenský stratég, takže je to otázka těch, kteří jednají o míru. - Vzhledem k tomu, že my nejsme u toho jednacího stolu, nebylo by lepší, abychom dělali alespoň něco, co dělat můžeme? Třeba pokračovat v muniční iniciativě? - Za mě je smutné, že naše diplomacie, přestože tedy tak intenzivně a efektivně pomáháme Ukrajině, nás nedokázala dostat k jednacímu stolu. To také o něčem svědčí ve vztahu k tomu minulému politickému vedení.

12:30 Dost často u jednacího stolu chybělo třeba i Polsko, pane poslanče. - Jsem poslanec zvolený v České republice, mě zajímá to, co se týká České republiky. - Nechtěla jsem, abyste hodnotil Polsko. Jenom jsem chtěla oponovat potvrzení, kdy jste říkal, že považujete za chybu, že jsme navzdory pomoci Ukrajině neseděli u jednacího stolu. Tak jsem jenom chtěla připomenout, že i větší země u toho jednacího stolu neseděly. - Ano, to je v pořádku.

13:00 A abychom to shrnuli, muniční iniciativa za vás tedy spíše ne. - Pokud tam nebudou jasné signály, které budou směřovat k tomu, že se ten konflikt opravdu bude chýlit ke konci, tak samozřejmě je potřeba Ukrajině pomoci i vojensky, nicméně je potřeba být v tom velice opatrný.

14:00 Europoslanci dnes schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu. Je to dobrý krok? - Myslím si, že ano. Za mě to je krok, který nás dlouhodobě činí nezávislými na ruském plynu. Otázkou ale je, jestli se skutečně podaří zabránit tomu, aby se ruský plyn k nám nedostával jinou cestou, protože ten plyn nebude zabarvený nějakou modrou barvou, abychom poznali, jestli například z jiných zdrojů se k nám ten ruský plyn nedostává. Ale principiálně to považuji za dobrý krok.

14:30 Jak vážně berete varování, která zní z řady západních zemí a jejich bezpečnostních služeb, jejich informačních služeb o tom, že by se Západ měl chystat na válku s Ruskem? - Domnívám se, že každý suverénní stát, Českou republiku nevyjímám, má ve svých obranných plánech počítat s tím, že může nastat situace, kdy bude nezbytné se bránit některému potenciálnímu agresorovi. Takže z toho pohledu považuji obrannou politiku a činění kroků k tomu, aby Česká republika byla obranyschopná, za správné. Myslím si, že i nový ministr obrany naznačil, že to bude jeho priorita. V minulosti, když jsem byl ještě členem Výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně, tak vím, že opravdu byla jednání o tom, jak má být česká armáda vyzbrojována a připravena na obrannou válku, tak v tomto směru si myslím, že se netřeba se obávat.

16:00 Máme navyšovat výdaje na obranu? - Navyšovat výdaje na obranu je možné pouze, pokud ty finance budeme mít. To znamená určitě ne tak, abychom v podstatě zničili další oblast, zejména sociální a podobně. Pokud na to budeme mít a pokud budeme schopni ty finanční prostředky efektivně vynakládat, tak ano. Ale pokud ne, tak samozřejmě financujme modernizaci armády v mezích, které nám dává náš hospodářský růst.

18:00 Vy jste se stal poslancem po sněmovních volbách v České republice poté, co europoslanecký mandát opustil čestný předseda motoristů Filip Turek. Což je velmi výrazná postava na české politické scéně. Jak výrazný byl na evropské půdě v Evropském parlamentu? Měl jste pocit, že nastupujete po někom, kdo vyvolává vášně v politice? - Určitě jsem neměl pocit, že by s mým příchodem tady na jednu stranu davy europoslanců nějak dávali najevo, že je těší, že Filip Turek odešel. Naopak myslím si, že tady měl poměrně velice pevné místo mezi europoslanci. Takže z tohoto pohledu nemám žádné signály, které by toto naznačovaly.

18:30 Nicméně musím říci, že jsem nastoupil po europoslanci, který, a na tom se tady všichni shodovali, měl pod sebou tři nejprestižnější a nejnáročnější parlamentní výbory. A to byl průmyslový výbor, výbor zaměřený na nové technologie, výbor zaměřený na otázku průmyslových, otázky spalovacích motorů, životní prostředí. Takže jsem musel převzít tyto náročné výbory. Filip si naložil na bedra opravdu hodně.

19:30 Jednal jste se o tom s Filipem Tukem? Jednali jste spolu o předávání agendy? - To jsem neřešili nějakým osobním setkáním. Já jsem to pak řešil tady přímo v Bruselu s týmem, který jsem si v podstatě zčásti převzal. (…) Přísaha a Motoristé kandidovali jako koalice, měli jsme společné memorandum, které jsme všichni podepsali. Takže v tomto směru měl určitě Filip Turek celkem jistotu, že nepůjdu jinou cestou, než která je obsažena v memorandu. Současně jsem ale už učinil několik kroků, které vedly k tomu, že aktuálně od pondělí už jsem ty pro mě odborně nejvzdálenější výbory po dohodě s kolegy z ANO předal. A sám jsem se stal řádným členem výboru pro kulturu a vzdělávání a ponechal jsem si výbor pro životní prostředí. - Takže tím je tam éra Filipa Turka završena. - Není završena, protože Filip Turek měl i výbor pro životní prostředí.

23:00 Neříkal jste si někdy po sněmovních volbách, že vlastně patříte mezi jedny z těch, kteří patří mezi absolutní vítěze? Byť Přísaha, za kterou jste kandidoval ve sněmovních volbách, propadla. Vy jste byl lídrem v Olomouckém kraji, kde přísaha získala 1,18 procenta, a přesto pro vás to byl vlastně úspěch, protože jste získal to europoslanecké křeslo. Vnímáte to tak? - Popravdě řečeno, já se nerad chválím, takže jsem si to neříkal. Ale máte pravdu, že to, že jsem vítězem parlamentních voleb mi říkala spousta mých přátel kolem mě. Takže asi něco na tom bylo. - Což je trochu paradox, vzhledem k zisku Přísahy. - Určitě ano, ale je to spíše záležitost týkající se všech těch volebních systémů a tak dále. Ale máte pravdu, že Přísaha aktuálně dnes má senátora a dva europoslance. Přestože tedy celkově od eurovoleb postupně klesala až na těch nešťastných jedna něco málo procent.

26:00 Měl by prezident Filipa Turka jmenovat ministrem, nebo neměl? - Osobně se domnívám, že pokud předseda motoristů Petr Macinka navrhne panu premiérovi, aby Filipa Turka navrhl panu prezidentovi za ministra, tak je věcí pana prezidenta, jak se k tomu postaví. Pokud mám informace, tak motoristé trvají na jmenování Filipa Turka do ministerské funkce. - A váš názor? - Nevidím důvod, proč by Filip Turek nemohl být ministrem. - A ty jeho výroky jsou tedy v pořádku? - Myslím si, že celá řada politiků v minulosti měla celou řadu kontroverzních výroků. My o těch výrocích ještě nevíme, jestli jsou skutečně pravdivé. Vím, že jsou tam nějaké pochybnosti. - Řekněte mi nějaký horší výrok. - Za mě má aktuálně Filip Turek dostat šanci. Podobně jako dostali jiní.