Silná rána pro Rusko, říká odborník o konci plynu přes Ukrajinu

Přes Ukrajinu přestal proudit ruský plyn. Slovensko se čílí, Ukrajina to označila za vítězství a Rusko se tváří, že o nic zásadního nejde, výpadky prý nahradí jinak. Kdo na ukončení tranzitu přes Ukrajinu prodělá a kdo vydělá?

Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník.

Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu přes své území podle očekávání od začátku letošního roku. Tedy po vypršení pětileté smlouvy mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftogazem.

Rozhodnutí Kyjeva opakovaně velmi ostře zkritizoval slovenský premiér Robert Fico. Pohrozil Ukrajině možným zastavením dodávek elektrické energie a také snížením podpory ukrajinských uprchlíků na Slovensku. Fico zároveň varoval, že zastavení přepravy ruského plynu bude mít dramatický dopad zejména na evropské země.

Evropská unie v posledních letech svou závislost na ruském plynu snižovala a diverzifikovala své zdroje energie. Podle odborníků se dá očekávat krátkodobé zvýšení cen plynu zejména v těch zemích, které byly na tranzitu z Ruska závislé nejvíc, tedy v Rakousku, Maďarsku a právě Slovensku.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se skutečně naprostá většina evropských zemí změně úspěšně přizpůsobila. Přerušení tranzitu ruského plynu označil za vítězství, Ficovy výhrůžky pak za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina.

Jak přerušení ukrajinského tranzitu dopadne na české spotřebitele? Jak se dokázaly evropské země od ruského plynu odvázat? A podaří se Evropě někdy úplné odstřihnutí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vnímáte přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu jako něčí vítězství? - Musím říct, že ještě v půlce prosince jsem to nečekal. Myslel jsem si, že nastane scénář, který se aplikoval v říjnu na rakouskou situaci, kdy Gazprom přestal dodávat do Rakouska, ale plyn do Rakouska stále tekl. Protože do toho vztahu vstoupil nějaký prostředník, který ten plyn nakoupil od Rusů a prodal ho dál Rakušanům. Myslel jsem si, že tohle může být scénář pro Ukrajinu.

2:00 Nestalo se to, protože Evropská unie vyhodnotila, že to není celoevropské téma, kterým by se chtěla zabývat. A to z několika důvodů. Za prvé si myslím, že ten dopad je relativně malý, protože z ukrajinské tranzitní cesty šlo do Evropy něco mezi čtyřmi a pěti procenty celkových evropských dovozů plynu, takže ten problém je malý. Za druhé má ten problém řešení, protože existují alternativní trasy a alternativní dodavatelé. A za třetí, Slovensko zrovna nepatří mezi země, které mají dobré vztahy s Evropskou unií. Takže proto se nakonec stalo to, že došlo k tomu ostrému řezu, že plyn přes Ukrajinu neteče. A myslím si, že to je velké ideologické vítězství ukrajinské strany, která Rusům chtěla ukázat, že i menší stát, než jsou oni, jim může způsobit problémy.

4:00 Nestalo se to v těch letech 2022, 2023, protože tehdy byla daleko větší závislost Evropy na ruském plynu, než je dnes. Uvádí se, že za rok 2024 celkový podíl dovozu ruského plynu, ať už potrubního nebo zkapalněného LNG plynu, do Evropy představoval zhruba 15,5 procenta. Když to číslo srovnám s číslem 45 procent v roce 2022, kdy vypukl konflikt na Ukrajině, tak Evropa už prostě našla alternativní dodavatele, alternativní trasy. I proto do toho Evropa aktivně nevstupovala.

4:30 A co z hlediska českých spotřebitelů? Jak se to odrazí na cenách? - Někteří komentátoři poukazují na to, že vzrostly ceny plynu. To je pravda, určitým způsobem vzrostly. Ale rozhodně to není dáno jenom Ukrajinou. Je to dáno i tím, že je chladnější počasí ve střední Evropě. A dále je to dáno i tím, že plyn prostě roste kontinuálně od začátku minulého roku. Čili to, že plyn je dnes dražší o nějakých 20 procent, než byl v lednu roku 2024, není rozhodně dáno jenom Ukrajinou.

5:00 Čili na českého spotřebitele ukrajinská situace nějaký významný dopad mít nebude. Ceny plynu by rostly tak jako tak, protože čím dál tím víc ovlivňují ceny plynu geopolitické faktory. Stačí, když to přeženu, když pár šílených Húthíú v severním Jemenu s íránskými drony útočí na tankery s LNG plynem nebo s ropou. Prostě žijeme ve světě plném změn a plném takových nenadálých událostí, takže na to si musíme zvyknout.

8:00 Jsou namístě apely, aby lidé s plynem šetřili? - Namístě samozřejmě jsou, ale nezávisle na tom, jak jsou naplněny zásobníky. Nechtěl bych, aby to, co řeknu, bylo interpretováno: Šetřeme, nebo plyn nebude. Ne, plynu je dost. Naše zásobníky v České republice jsou naplněné na 64 procent. Je to sice o něco méně, než to bylo touto dobou před rokem, ale také nebylo tak chladné počasí, jako je letos. Proč je důležité a dobré šetřit, je, že nejlepší megawatthodina plynu, respektive elektřiny je ta, kterou nespotřebuji, protože ji prostě ušetřím.

10:00 Když se podíváme na celou situaci s přerušením dodávek ruského plynu přes Ukrajinu, kdo na tomto kroku vydělá a kdo na tom prodělá? - Kdo v tuhle chvíli trpí naprosto nejvíc a kdo bude mít největší problémy, je Moldavsko. Což nám sice může být prakticky jedno, protože je daleko, ale Moldavsko má velmi malé zásoby plynu. Dokonce přešlo na režim, kdy vytápí pouze nemocnice. Lidé spí v jedné místnosti, spí v bundách. Čili je to opravdu složitá situace, která je navíc umocněná tím, že teď je tam pod nulou.

12:00 Problém bude mít logicky Slovensko, protože se dostává tím rozhodnutím Ukrajiny z pozice průtoků, to znamená z pozice, kdy inkasovalo tranzitní poplatky, do pozice, kdy je už inkasovat nebude, ale zároveň bude muset platit. A protože Slovensko patřilo mezi země, které nakupovaly ruský plyn levněji než jiné země, tak samozřejmě bude mít ještě nějaký nárůst ceny za nákup toho v uvozovkách neruského plynu. Takže Slovensko na tom prodělá. Česká republika na tom jako země vlastně může vydělat. Protože český přepravce plynu, společnost NET4GAS, která už je ve státním vlastnictví, umí posílat plyn nejenom z východu na západ, ale i ze západu na východ. Čili český stát na tom naopak může vydělat.

15:00 Cesta Roberta Fica, ta z mého pohledu trošku unáhlená a možná trošku křečovitě působící cesta Roberta Fica do Moskvy, nepochybně byla motivována tím, že pochopil, že Evropa z toho svoje téma dělat nechce, že Evropa svůj tlak na Ukrajinu vyvíjet nechce. A Fico v jistou chvíli pochopil, že je v tom sám a že dopady na Slovensko nebudou malé. - Může si za to Slovensko do jisté míry samo? Podcenilo situaci? - Slovensko asi nic významně víc dělat nemohlo. Politicky samozřejmě ano, to bezpochyby. Slovensko mělo levnější ruský plyn nějakou dobu, nevíme přesně o kolik. Myslím si, že Gazprom to dělal naprosto záměrně jako prodloužená ruka ruské imperiální politiky ve smyslu: Když budete hodní, tak my vám dáme levný plyn. (…) Slovensko mohlo možná hledat větší oporu v Evropské unii, mohlo být možná kooperativnější. Ale to je pochopitelně dané také tím, kdo na Slovensku vládne, jaký má vztah k Evropské unii, jaký má vztah k Rusku.

17:00 Je namístě v tuto chvíli zvažovat nějaké kompenzace pro Slovensko? - Myslím, že je spravedlivé pomoc zemi, která nemá jiné možnosti. To ale není případ Slovenska, Slovensko může koupit plyn jinde, Slovensko má alternativní cesty dodání plynu. (…) Ale protože Slovensko je plnohodnotným členem evropské sedmadvacítky, tak by Evropa měla udělat všechno pro to, aby Slovensko nemělo problémy nakoupit plyn jinde, respektive dostat ho na Slovensko.

24:00 Když vás tak poslouchám, tak přerušení tranzitu přes Ukrajinu je jeden z nejvýznamnějších energeticko-ekonomických políčků vůči Rusku od začátku války, skutečně významný krok. Byť se Rusové tváří, že o nic zásadního nejde. - Já bych řekl, spíš velký ideologický políček. Protože Rusko už ztratilo strašně moc a zdaleka to nevykompenzovalo exportem do Číny, respektive tím trochu obskurním a tajemným LNG exportem. Některé země totiž ruský plyn, ten LNG plyn přijmou, přebarví ho, pak ho reexportují do Evropské unie už jako například španělský. Tedy jako dodávku pocházející ze španělského LNG terminálu. Čili spíš bych řekl, že to je silný ideologický políček menšího hráče tomu většímu hráči, který zabolí spíš i symbolicky.

25:00 Je reálné očekávat, že se Evropě v dohledné době podaří se úplně odstřihnout od ruského zemního plynu? Nebo je to věc nereálná, neočekávatelná už vzhledem k tomu, že rozhoduje tržní síla a ruský plyn je do velké míry leckdy levnější, Rusové jsou schopni ho levněji nabízet? - Technicky to jde už i teď, plynu je dost. Ať už z vlastních zdrojů Evropské unie, v Evropě, například v Norsku nebo LNG plyn z různých destinací jako Katar, USA, Alžír. Otázka je ale jiná. Ruský plyn je přírodní plyn, který se těží klasickým způsobem, má nejnižší náklady nebo podstatně nižší náklady na těžbu, než má například břidlicový plyn v USA. Uvádí se, že když si to rozpočteme na jednu megawatthodinu, tak to může být přibližně okolo jednoho dolaru, jednoho eura. Čili Rusko je v pozici, že může velmi flexibilně ovlivňovat cenu.

26:00 (Rusko) má velikou možnost přizpůsobovat cenu plynu. A protože americké volby nám ukázaly, že rozhoduje peněženka více než ideály, tak si pořád myslím, že budou společnosti, kterým nebude vadit nakupovat ruský plyn. I když tím nepřímo přispívají k financování rusko-ukrajinského konfliktu. Takže si nemyslím, že se dostaneme v roce 2025 do situace, že do Evropy z Ruska poteče nula kubíků plynu.