Já a špion? To je nepochopení situace, promluvil o minulosti v KSČ Pavel

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.

O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často, a to nejen kvůli tomu, že se jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouho přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá, už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo – podle Pavla i proto, že mají Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.

„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzaly za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za svou výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.

Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny – jako významné minus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ, a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem, je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.

A dodal, že všechny dokumenty vztahující se k jeho působení za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.

Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jak vnímá současné bezpečnostní výzvy spojené s válkou na Ukrajině?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. A na co se ptali diváci? To si můžete poslechnout v úvodním audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Naprosto jasně jsem řekl, že jsem pevně rozhodnutý do prezidentské volby jít. Z pohledu voliče není prostor pochybovat, zda to myslím vážně. Vnímám oficiální oznámení kandidatury spíš jako taktický krok. Ale nečekejte, že o tom dnes budu mluvit, nebudu veřejně odkrývat karty. Čistě lidsky myslím, že je prezidentská volba něco, co potřebuje patřičnou pozornost a důstojnost a od voleb jsme daleko. Jsou tu mezitím komunální volby, celá řada problémů vyplývajících z války a lidé si budou také chtít užít letní dovolenou. Nemělo by se to všechno míchat dohromady. Oficiální oznámení kandidatury po létě bude namístě.

2:30 - Nemá to souvislost s koalicí Spolu. Se zástupci koalice jsem samozřejmě mluvil, bavil jsem se, jestli případně budou zvažovat podporu, ale jasně jsem jim řekl, že se neucházím o to, být jejich kandidátem. Pokud se mě rozhodnou podpořit, budu ale samozřejmě rád. (…) Je legitimní, že chce vítězná koalice postavit svého kandidáta. Pokud někoho takového budou mít, podpoří ho. Pokud ne a situace bude jako teď, asi zváží, zda podpoří kandidáta, který má šanci na vítězství.

4:00 - Není překážkou vaše členství v KSČ? Nemyslím, že by to byl ten zásadní důvod, ten zásadní je, že chtějí mít svého kandidáta. Do toho jim nechci mluvit. V rozložení sil, jaké máme dnes, tak jakýkoliv stranický kandidát bude dopředu v nevýhodě. Žádná strana není tak silná, aby zvládla vyhrát v prezidentských volbách, to je jiná disciplína. Jestli má někdo mít naději na úspěch, musí mít podporu voličů napříč stranami.

5:40 - Kromě toho, že jste byl členem KSČ, jste byl zařazen pod Zpravodajskou správu Generálního štábu, což byla vojenská tajná služba. Historik Petr Blažek říká, že byste se k tomu měl otevřeněji postavit a přestat relativizovat minulost. Jsou tam nějaká skrytá místa, o kterých jste nemluvil? Z mého pohledu je to mnohem jednodušší. Vůbec nechci mluvit o kompetencích pana Blažka, ale co do informací o zpravodajských službách, je naprosto nekompetentní. Hovořit o tom, že Zpravodajská správa Generálního štábu byla pouze vojenskou zpravodajskou službou, je nepochopení. Pod Zpravodajskou správu patřily všechny druhy průzkumů, to je standardní vojenská činnost. To jsou průzkumníci nasazovaní na padáky, pěšky, vozidlem. Prostě dělají jen průzkum terénu a zjišťují informace o silách protivníka. Všechny tyhle druhy průzkumu spadaly pod Zpravodajskou správu GŠ. To byla složka, kde se shromažďovaly informace, ale i informace vnější, tedy i o vnějším možném ohrožení. Nikdy neshromažďovala informace o vlastních občanech, to měla na starost vojenská kontrarozvědka a StB v civilu. Do roku 1988 od roku 1983, kdy jsem byl příslušníkem výsadkového útvaru v Prostějově, jsem byl výsadkář průzkumník. Ale spadal jsem organizačně pod Zpravodajskou správu. Poslední rok před revolucí jsem byl ve škole. Hovořit o tom, že jsem byl špionem, je nepochopení situace.

8:00 - Agenti tajných služeb jsou ti, kteří pracují pod krytím. To je výseč. Naprostá většina lidí, kteří pracují pod Zpravodajskou správou, pracují v oficiálních funkcích v uniformách, pod žádným krytím. Mezi ně patří i naši vojenští diplomaté, lidé v zahraničí na našich ambasádách, i ti pracovali pro Zpravodajskou správu. Já byl připravován na takovou práci, a dokonce jsem na ni potom vyjel, protože jsem začal studium v roce 1988, první rok jsem absolvoval studiem francouzštiny, dva roky jsem absolvoval v novém režimu a v roce 1994 jsem vyjel na vojenskou diplomatickou funkci do zahraničí. Takže ano, byl jsem připravován pro práci v zahraničí.

10:00 - Všechny dokumenty, které na mě byly shromážděny v archivu bezpečnostních složek, jsem dal na náš web, aby byly volně dostupné. Řada dokumentů mi nepomůže – třeba ty týkající se mého členství v KSČ, ale chtěl jsem být naprosto transparentní. Pokud jde o ty dokumenty, jsem si jist, že se nenajde nic, co už nebylo zveřejněno. A co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ.

11:30 - V posledních volbách jsem volil Pětikoalici – tedy tu silnější z koalic, ale jsem rád, že jsou tam obě. (…) Že jsem současnou vládu volil, neznamená, že s ní ve všem souhlasím.

15:30 - Měl byste jako prezident limity, o jaké hlasy má být vláda opřená? Musíme vyjít z toho, že tady máme parlamentní demokracii, strůjci toho, jak bude Parlament vypadat, jsou občané. Pokud si zvolí strany, které najdou shodu na vytvoření koalice, která bude tvořit vládu, je to odpovědností designovaného premiéra, jakou vládu si postaví, jestli s ní bude schopen fungovat, nebo ne. Prezident by neměl vystupovat jako ten, který bude přepisovat výsledky voleb. Není to pasivnější role, prezident má silnou roli při tvorbě vlády, ale diskutuje s designovaným premiérem. Nemyslím ani, že by měl prezident veřejně kádrovat a zkoušet ministry. Premiér je šéf vlády a odpovídá za exekutivu.

17:00 - Jak má podle vás válka na Ukrajině skončit, aby svět mohl být bezpečnějším místem? Ukrajina musí uspět a Rusko musí neuspět, to je v našem zájmu. Nemyslím, že by se svět měl snažit, aby Rusko prohrálo úplně, ale aby prohrálo na Ukrajině. Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzaly za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za svou výhru a prohru Západu. Je ale především na Ukrajincích, aby stanovili, jaký výsledek války by pro ně byl přijatelný.

19:30 - Naší snahou by mělo být podporovat Ukrajinu do té míry, než sama dospěje k závěru, že stav, ve kterém se právě nachází, je ten, kdy chce začít jednat.

20:00 - Jestli Putin bude, nebo nebude prezidentem, je jen na ruském obyvatelstvu, z vnějšku asi žádným tlakem nic nedosáhneme. Z pohledu mezinárodního práva ale Rusko páchá válečné zločiny a prezident Putin v jednu dobu sám převzal vedení operace, takže je přímo odpovědným za válečné zločiny.

21:00 - Co mně chybělo nejen u našeho prezidenta, ale i u dalších představitelů, byla větší razance a větší rychlost. S plnohodnotnou válkou proti Ukrajině jsme měli počítat jako s nejhorším scénářem, i když ne nejpravděpodobnějším. Měli jsme být na ten nejhorší scénář připraveni, a ne dopracovat se k nějaké významnější pomoci Ukrajině až po třech měsících, a to ještě zdaleka ne všichni. Kdybychom byli schopni tu situaci vyhodnotit se všemi důsledky, neznevažovat doporučení, kterých se nám už dříve dostávalo od zpravodajských služeb, a nepodceňovat situaci, tak jsme mohli být připraveni. Odvolat připravená opatření je jednodušší než čelit důsledkům toho, co se děje.

22:00 - Jsme ve šťastné pozici, protože jsme členy NATO i EU. Proto jsme vlivy války postiženi jen zprostředkovaně. Musíme být ale jasnými, srozumitelnými členy těchto uskupení. Na straně NATO naplnit, co se od nás očekává – ta 2 % HDP jsou do naší vlastní armády, je to naše investice pro naši budoucnost.