ČNB měla v létě zvýšit úroky a mohli jsme mít klid, tvrdí ekonom

Prezident Petr Pavel podepsal spornou novelu, která snižuje tempo valorizace penzí. To by mělo zmírnit finanční tlak na důchodový systém. Opozice chce ale podat ústavní stížnost. Co bude s českými penzemi dál?

Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.

Vládní novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.

Opoziční představitelé jsou z rozhodnutí prezidenta nevetovat novelu zákona o důchodech rozladěni. Hnutí ANO je už podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové rozhodnuté dát stížnost k Ústavnímu soudu. Prezident Pavel na tiskové konferenci uvedl, že pokud by opoziční hnutí ústavní stížnost nepodala, přistoupil by k tomu sám.

Vládu ke změně zvyšování důchodů tlačí ekonomická situace. Ceny za únor meziročně stouply o 16,7 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent.

Výrobní ceny se zvýšily v zemědělství, průmyslu i stavebnictví. Hlavním důvodem jsou energie. „Firmy mohou stále poměrně rychle promítat růst nákladů do cen, protože to situace dovoluje. Je tady stále vysoká poptávka a firmy si mohou dovolit zdražovat,“ řekl už dříve Seznam Zprávám ekonom David Marek.

Jaká bude jeho pozice v prezidentském týmu? Co znamená, že po 20 letech nebude na Hradě ekonom? Co čeká české důchody? A jak se můžeme zbavit vysoké inflace?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:48 - Prezident podepsal zákon, který snižuje tempo valorizace penzí. Jako člověk, na kterého Petr Pavel dá v ekonomických otázkách, radil jste mu, aby to udělal? - Ano. Ptal se mě i dalších ekonomů. (…) A pokud vím, tak většina mých kolegů, možná všichni, odpověděli stejně jako já: že je to špatně, ale je to nevyhnutelné zlo, které musíme podstoupit, protože ten systém bychom dále destabilizovali.

1:24 - Co bude nebo má být s českými penzemi dál? - Tady šlo o jednorázovou záplatu, úpravu té letošní mimořádné valorizace, zároveň to ukazuje na nutnost změnit systém jak těch pravidelných, tak mimořádných valorizací, aby se neopakoval ten tlak na důchodový systém. Je potřeba, aby i pravidla valorizací přispívala k dlouhodobé udržitelnosti a stabilitě penzijního systému.

2:35 - V lednu nastal problém v tom, že stoupla tzv. důchodcovská inflace, to znamená trošku jiný spotřební koš, než podle kterého se počítá index spotřebitelských cen. Není riziko, že právě tahle ta inflace na nějaké položce ustřelí a vytvoří to tlak na tu mimořádnou valorizaci? - To se samozřejmě stát může, nicméně ta pravděpodobnost je letos, zdá se, výrazně nižší, než byla v loňském roce. Teď mluví vše pro to, aby i ta řádná, i ta inflace počítaná na spotřebním koši pro domácnosti důchodců, byla o poznání pomalejší a nespouštěla další mimořádné valorizace.

4:15 - Kolem snížení valorizací vznikly velké politické vášně. Existuje nějaký krok, který by tomu systému pomohl a zároveň nevyvolal extrémní politické vášně? - Žádný takový krok, který by byl natolik silný, aby výrazně ovlivnil směřování důchodového systému, není. Nicméně jsou tady určité drobné záležitosti, které jsou relativně bezbolestné. Třeba zkrácení doby výplaty rodičovského příspěvku. Aniž bychom rodinám sáhli na peníze, tak jenom omezíme tu dobu, že to nebudou moci čerpat až čtyři roky, ale třeba jenom tři roky. Tím dostaneme ženy o rok dříve na trh práce, o rok více budou mít odpracované a důchodovému systému to uleví.

7:02 - Je pravděpodobné, že do budoucna důchodci přijdou o privilegium, které mají oproti jiným sociálním skupinám? Totiž, že se jejich příjem bude skutečně valorizovat o celou inflaci? - Teď je to o tom, jakým způsobem se bude zahrnovat nebo zohledňovat i vývoj mezd. Prozatím to byla jednostranná záklopka, když mzdy rostly, tak polovina z toho růstu reálných mezd připadla i na zvýšení důchodů. A když naopak reálné mzdy teď klesají, tak důchody o to patřičné procento neklesají. To znamená, že zatímco nám všem, kteří pracujeme, životní úroveň klesá, inflace je rychlejší než naše platy, tak v případě penzistů nikoliv.

7:55 - Vy jste tvůrcem ekonomické části kampaně Petra Pavla. Už je jasnější vaše budoucí pozice v rámci vztahu k Pražskému hradu? - Připravuje se poradní tým. Měl by být možná v nejbližších týdnech. A ano, bavil jsem se o tom s panem prezidentem a počítám s tím.

11:30 - Vláda neustále slibuje konsolidaci veřejných financí. Je možné, při snaze dostat veřejné finance pod kontrolu, důchodce vynechat? - Možné to není. Ta současná valorizace byla spíš korekce dodatečného problému. (…) A když se podíváme na strukturální deficit, kde vznikl, tak polovina toho jde na vrub snížení daně z příjmů fyzických osob při rušení superhrubé mzdy. A další část potom kombinaci zvyšování různých dávek a transferů. Ať už před pandemií nebo po pandemii a zároveň i ty nadměrné nevynucené valorizace penzí v předchozích letech při vládě předchozího kabinetu.

12:54 - Kde jsou, kromě důchodové reformy, další konsolidační cesty (jak může stát ušetřit)? - Ono je to složité, protože je to o politickém rozhodnutí. (…) Já osobně jsem také očekával a preferoval, kdyby se začalo na výdajové straně, hledaly se úspory. Proto mě překvapilo, že ta diskuze se v posledních dnech stočila spíše k daním nebo v podstatě jenom k daním a o těch úsporách se pomalu přestává mluvit.

14:06 - Můžete připomenout, kde navrhuje NERV ty hlavní úspory? - Určitě to bude změna toho valorizačního pravidla pro penze, tam je potřeba změnit to tempo růstu. Dále rušení podpory stavebního spoření, omezení neinvestičních dotací firmám, to jsou až řádově desítky miliard korun, které se dají šetřit.

16: 30 - Váš kolega, ekonom David Navrátil z České spořitelny, upozornil na studii, která zkoumala boj s inflací za posledních 60 let v několika vyspělých ekonomikách a ten základní závěr je, že prostě inflace neklesne, pokud ekonomika neprojde recesí. Máme se připravit na to, že v české ekonomice bude ještě hůř? - David Navrátil má pravdu. Ta bolest, kterou musíte podstoupit, abyste dosáhl nízké inflace, souvisí s tím, jak moc máte důvěryhodnou nebo nedůvěryhodnou centrální banku. Pokud ta centrální banka je kredibilní a věří se jí, že je schopna dosáhnout té nízké inflace, tak ona nemusí v podstatě ani hnout prstem, nemusí prakticky zvyšovat úrokové sazby. (…) Ale když centrální banka ztratí svoji kredibilitu, inflační očekávání se utrhnou ze řetězu.

17:51 - Současná bankovní rada se snaží inflaci, řekl bych, vysedět. Nebo vyčkávat, co udělají ty sazby, které nastavila předchozí rusnokovská většina. Dá se z těch posledních čísel usuzovat, jestli ta cesta funguje? - Já bych k tomu ještě přidal, že se nám utrhnul od nízkých hodnot také kurz koruny. Kvůli turbulencím na finančních trzích se všechna riziková aktiva začala prodávat za úplně jiné ceny. Kurz koruny oslabil zpátky k hranici 24 Kč za euro. A když z centrální banky zaznívalo, že „my jsme utáhli měnové podmínky ekvivalentně, jako bychom třikrát zvýšili úrokové sazby díky silnějšímu kurzu koruny“, tak se nám to vypařilo jak pára nad hrncem. Teď už to ČNB říct nemůže a byla to chybná strategie.

18:53 - Takže za vás by bylo rozumné ty úrokové sazby zvýšit? - Ten pravý okamžik jsme fakt prošvihli. Když končil pan Rusnok loni v červnu, tak prostě v červenci nebo v srpnu měla nová bankovní rada navázat dalším, jedním dvěma razantními zvýšeními úrokových sazeb. A mohli jsme mít klid. Teď už možná bude stačit to vysedět. Možná by stálo za to zauvažovat, jestli nezasáhnout alespoň ta inflační očekávání, nezvýšit kredibilitu centrální banky alespoň nějakým signálním zvýšením úrokových sazeb.

19:47 - Opozice tvrdí, že srazit inflaci je vlastně hračka, že stačí vynulovat DPH na potraviny a snížit cenový strop na energie. Je to cesta, jak bojovat s inflací? - Není to dobrá cesta, jsou to jednorázové kroky. Viděli jsme, když předchozí vláda snížila krátkodobě DPH na energie, pak se nám zase vrátily, tak to akorát tu inflaci rozkývá. Není to dobrá cesta, je to další potenciální velká díra do státního rozpočtu. Navíc je to plošné opatření, které by pomohlo úplně všem, i těm, kteří to vůbec nepotřebují. Rozhodně je to daleko horší cesta, jak snižovat inflaci než používat měnovou politiku. Tyhlety způsoby rozvrátí státní finance a nezachrání inflaci.