Článek
Už je to více než pět let, co musel Robert Fico opustit post slovenského premiéra. Smetla ho vlna obřích protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Teď má ale šanci se do čela Slovenska vrátit. Kam země směřuje?
Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský ministr financí a současný poradce prezidentky Zuzany Čaputové Ivan Mikloš, který dříve radil i prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému.
Slováci už na konci září rozhodnou v předčasných parlamentních volbách o svém dalším směřování. Jako možný vítěž voleb je stále častěji skloňován expremiér Robert Fico. Jeho strana Směr-sociální demokracie aktuálně vede v průzkumech s dvaadvacetiprocentní podporou voličů.
Na druhém místě je dosud mimoparlamentní hnutí Progresivní Slovensko, na třetím pak strana Hlas-sociální demokracie. Naopak koalice vedená hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) dalšího expremiéra Igora Matoviče by aktuálně sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekročila (Matovič na sebe ale tento týden upozornil bitkou s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem na předvolebním mítinku Směru).
Komentátoři se shodují, že letošní kampaň je nezvykle vyhrocená, a to i díky výrazné proruské, antisystémové a protiimigrační rétorice Roberta Fica. Zaznívají proto obavy z návratu mafiánského prostředí na Slovensku, jehož symbolem se v roce 2018 stala vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
„Dokonce to může být ještě nebezpečnější, protože i ten Směr se mezitím posunul, nejen rétorika, ale potom i reálná politika by mohla být ještě horší než byla před rokem 2018. (…) I kvůli tomu, že Robert Fico, jak moc získá, tak se celkem určitě bude chtít mstít,“ myslí si Mikloš.
Má Robert Fico znovu nakročeno do premiérského křesla? Co by to znamenalo pro Slovensko a celou Evropu? A obrátila by se země pod jeho vedením proti pomoci Ukrajině?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Robert Fico jako příští premiér, je to podle vás skutečně reálná možnost? - Není to vyloučené, ale nemusí to být tak jednoduché, nestačí vyhrát volby. Na Slovensku se to stalo už víckrát. Stalo se to Vladimiru Mečiarovi, že dvakrát vyhrál volby a nevládl, protože nedokázal postavit koalici. Ficova strana Směr, která potom, co Fico musel odejít z pozice premiéra, ve volbách v roce 2020 padla někde na osm procent. A je pravda, že od té doby vstal z popela a pohybuje se dnes na úrovni okolo dvaceti procent a vede už zhruba rok. (…) Jenže nikdy nebyly volby tak nepředvídatelné, jako jsou teď, a to i proto, že velmi mnoho stran je těsně nad hranicí zvolitelnosti. Takže ty volby jsou dnes tak nepředvídatelné, jako nebyly nikdy. A na Slovensku se může klidně stát maďarský scénář.
3:00 Jak je vůbec možné, že Robert Fico se po těch pěti letech opět dostal do tak silné pozice? - Je to homo politicus, je to velmi zkušený politik, který nemá žádné zábrany, který je zároveň velmi pracovitý. Ale nemá žádné zábrany vycítit a uchopit nálady ve společnosti. Navíc mu hrozilo vězení, takže bojuje i o vlastní svobodu a svobodu svých nejen spolustraníků, ale i lidí, kteří díky němu a díky jeho vládě měli různé kšefty, velké kšefty a kteří jsou vyšetřovaní, někteří z nich už byli právoplatně odsouzeni, čili ta Ficova motivace je o to silnější.
5:00 Robert Fico v předvolební kampani zastává rétoriku, která je plná různých lží, dezinformací, manipulací. Nakolik je tohle skutečný Robert Fico? - Toto všechno je Robert Fico. Robert Fico je oportunista, takže nemá podle mého názoru nějaké vnitřní přesvědčení a názory, které by považoval za tak důležité, že by je neopustil, i kdyby mu to přinášelo pokles popularity. Robert Fico je oportunista a populista, který nemá hranice, který použije jakékoliv politické metody, které mu pomůžou zvýšit popularitu, vliv a získat moc. Je to prostě politik, který nemá zábrany a nemá nějaké ideologické, ale i mravní a etické ohraničení. Fico ještě před čtyřmi pěti roky, když byl premiérem, hlásal, že chce, aby Slovensko bylo v jádru Evropské unie. A dnes ho vlastně z Evropské unie vytlačil. Robert Fico sice neříká, že chce, aby Slovensko vystoupilo z Evropské unie, ale hodnotově ho vlastně vytlačí z Evropské unie, protože to, co prosazuje, to, co hlásá, je v rozporu s hodnotami, na kterých Evropská unie stojí.
8:30 Slyšíme věty o tom, že všechno zlé přichází ze Západu, všechno dobré přichází z Východu. Tato velmi ostrá proruská rétorika má na Slovensku skutečně tolik příznivců? - Třetina voličů je protisystémová, jsou to zároveň voliči proruští, antivaxeři. Fico věděl, že už jinde nemůže růst, proto se na ně tak zaměřil a proto se tak změnila jeho rétorika.
10:00 Byl by takový i jako premiér? - To je dobrá otázka. Samozřejmě do jeho hlavy nevidíme, ale když vycházíme z faktu, že je to totální oportunista, tak pro něho na jedné straně není problém opustit svoje pozice. Na druhou stranu to pro něj není tak jednoduché, protože nové voliče už nezíská, většina jiných voličů ho odmítá. Takže to by pro něho bylo velmi těžké dilema, jak v tomto manévrovat. Ale Robert Fico nechce, abychom odcházeli z Evropské unie, protože potřebujeme strukturální fondy, většina lidí na Slovensku nechce, aby Slovensko odcházelo z Evropské unie.
11:00 A co členství v NATO, narážím na postfašistickou stranu Republika, odnož strany kotlebovců, v jejíž rétorice zaznívá velká kritika členství Slovenska v Severoatlantické alianci? Tak co kdyby se o ni Fico potřeboval opřít? - Republika dost padá v těch průzkumech, čili by nebyla silná v koalici. Předpokládám, že by se velmi rychle přizpůsobili tomu silnému hráči, kterým by Fico v takové koalici zřejmě byl. A nemyslím, že Fico by prosazoval vystupování. Fico by hrál tu hru, kterou hraje Viktor Orbán. Proto by bylo opravdu velmi zlé, kdyby tyto protisystémové strany získaly ústavní většinu, což není vyloučené. Když máte ústavní většinu, můžete dělat to, co Viktor Orbán už třetí volební období, že deklaruje budování neliberální demokracie a vlastně se zabetonoval u moci. - A Robert Fico by chtěl udělat to samé, zabetonoval by se u moci? - To určitě.
18:30 A co budoucí pozice Slovenska v Evropě? - Bude záviset na výsledku a ty jsou nepředvídatelné. Čili na tom nejhorším konci se může stát, že se naplní na Slovensku maďarský scénář. A že v rámci Visegrádské čtyřky budou mít Maďarsko a Slovensko vlády, které otevřeně deklarují, že budují neliberální demokracii. Zároveň v Polsku budou také volby a nevím, jak to dopadne. (…) Takže se lehko může stát, že Česká republika zůstane opuštěná v tomto smyslu.
20:00 Znamenalo by vítězství Fica konec podpory Ukrajiny? - Obávám se, že by se to mohlo stát, protože on nemůže úplně odstoupit z těch deklarovaných pozic, protože by ztratil voliče, kteří ho k moci přivedli.
21:00 Velmi často, když si čtu o tom, co se na Slovensku děje, je to doprovázeno komentáři, že se Slovensko vrací do předkuciakovské éry, do éry před vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Je to tak vážné? Nebo je to příliš velká zkratka? - To závisí na výsledku voleb, o kterém jsme si říkali, že je nepředvídatelný. Čili to riziko tu celkem určitě je. - A pak by to bylo zase to Slovensko před rokem 2018, kde pro novináře může být životu nebezpečné psát o spojení mocných s mafií a penězi? - Dokonce to může být ještě nebezpečnější, protože i ten Směr se mezitím posunul. Nejen rétorika, ale potom i reálná politika by mohla být ještě horší než byla před rokem 2018. Kvůli nepředvídatelnosti výsledků voleb, pak kvůli posunu Fica k antisystému a navíc i kvůli tomu, že Robert Fico, jak moc získá, tak se celkem určitě bude chtít mstít. A celkem určitě bude mít tendenci využívat tu moc i na to, aby změnil poměry a situaci například v policii. Poslední tři roky jsme tu sice měli takovou koalici, jakou jsme měli, chaos a tak dále. Ale z hlediska vyšetřování, z hlediska rozvázání rukou policii a vyšetřování bývalých prominentů vlastně ta policie konala.
23:00 A komu všemu by se mohl chtít mstít? - Nemyslím, že médiím přímo. Ale on to ani netají, kdo je hlavním cílem případných ataků, odvety. Jsou to lidé, jako je Matovič, jako je speciální prokurátor Lipšic, bývalý ministr vnitra Mikulec nebo policejní prezident Hamran. On je i vyjmenovává.
25:00 Je ta situace, která se děje, nějakým mementem třeba i pro českou politickou scénu a pro českou politiku? - Neporovnával bych to, ale v politice je to tak, že pokud politici dělají to, co je potřeba dělat, tak často musí dělat nepopulární kroky, nepopulární reformy, nepopulární opatření. A samozřejmě, že jim to nepřidává na popularitě. Ale zároveň je důležité dělat zodpovědnou a kompetentní politiku, protože když budou dělat to, co lidé chtějí slyšet, rozdávat, slibovat, tak se dostanete do situace, která může právě potom nahrávat různým extrémům ještě víc a může zemi dovést do neřešitelné situace.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.