Hydrolog popisuje budoucnost Česka. Na co se musí země připravit

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?

Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.

Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.

S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.

Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.

Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:45 - Akutní příčina povodní jsou srážky a nasycení povodí. Ono to byly vlastně dvě povodňové vlny. První vlna nasytila povodí Vltavy, další srážky už neměly kam odtéct.

3:47 - Co dokážeme dnes, je té vodě uhnout nebo jí zabránit napáchat takové škody.

5:30 - Je to možná s podivem, ale protipovodňová opatření v Praze se podařilo dotáhnout. Zbytek území je velice složité odhadovat. Například Zálezlice jsou chráněny, naopak Troubky nenašly schodu na tom, jak obec ochránit.

6:57 - Důležité je včas evakuovat, mít povodňový plán. Je to věc plánování, organizace. Záchrana proto byla v roce 2002 efektivnější. Nevím, jestli by se ale dal počet obětí ještě výrazně snížit. Nikdy asi nebude počet obětí nula.

9:25 - Nedokážeme říct, jestli se frekvence povodní bude zvětšovat či zmenšovat. 1432, 1118 to jsou data podobných událostí v Praze. Je to otázka staletí. Povodně jsou extrémně nahodilý jev. Vliv klimatické změny zjistí odborníci až zpětně.

11:30 - Jednoznačně ubývá zimních povodní, naopak je více povodní z přívalových srážek. Menších povodní, kdy se něco jen trochu rozvodní a nezpůsobí to tak velké škody, tedy ubývá. Na druhou stranu těch přívalových dešťů, takových těch lokálních bouřek, přibývá. Takže ten typ srážek se mění. Ale nedokážu říct, jestli ten typ povodně jako v roce 2002 bude častější, nebo ne. I v minulosti jsme viděli období, kdy těch povodní bylo nakupených víc, nebo méně.

12:50 - Projekce do budoucna ukazují, že na severu bude pršet víc, na jihu méně. Česko je přesně na hranici, může za to naše poloha. Aby se k nám srážky dostaly, musí překonat překážky na kontinentu. Třeba Alpy dokážou srážky u nás dost ovlivnit.

14:55 - Můžeme počítat s tím, že u nás porostou teploty. Zvyšuje se výpar. S velkou jistotou tedy můžeme říct, že sucho bude větší, bude robustnější. Co se týče povodní, nemůžeme říct, že nebudou, ony budou.

16:00 - Povodně dokážeme nějakým způsobem řešit. Ale nejjednodušší je utéct, nestěhovat se vodě do cesty. Nestavět v záplavovém území.

18:30 - Vody bude u nás celkově méně, častěji se budeme potýkat se suchem, stane se to běžnou součástí našeho života. A čas od času do toho přijdou povodně.