„Dám ti pádlem přes hubu.“ Hradilek je za postoj vůči Rusku terčem útoků

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?

Hostem Ptám se já byl vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.

Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.

Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.

K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.

Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.

Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.

Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Je to smutné, protože loňský rok byl z pohledu MOV poměrně jasný, vyslali signál, že ruští a běloruští sportovci nebudou na mezinárodních soutěžích. Neřekl bych, že je ta situace teď lepší, naopak. Mělo by být zachováno rozhodnutí z minulého roku.

2:30 Z mého pohledu by bylo přijatelné umožnit sportovcům z Ruska, kteří se dokážou vůči režimu vymezit, aby mohli na mezinárodní soutěže, ale nevím, kolik takových může být. Snažil jsem se s nimi bavit a je zřetelné, že si stojí za tím, aby reprezentovali Rusko.

4:30 Celé to doporučení MOV, které je vlastně rozhodnutí, ale je to skryto za „doporučení“, zavdává k tomu, aby v tom ve všech sportech vznikl velký chaos. Budu si přát, abych byl členem federace, která se k tomu postaví jednoznačně a řekne, že ne. Je tady spousta věcí, které se neřeší, jako třeba to, jak ukrajinští sportovci budou čelit na sportovišti Rusům a Bělorusům, z psychického hlediska je to ohromná zátěž. Ty hlasy, ať se nemontuje politika do sportu, to v tomto případě vůbec není argument. Mě se ten konflikt netýká, ale i mně, když jsem na tréninkovém kempu v Dubaji letos v lednu po dlouhé době potkal ruský tým, nebylo dobře.

9:00 (k postoji českých sportovců) Nechci vůbec kritizovat sportovce. S Dominikem Haškem jsme se shodli, že pro aktivně sportující atlety je o hodně těžší se vyjadřovat k válce, k politice. Jsou pod různými kluby a oddíly, jsou placeni sponzory. Hodně tím na sebe vyvíjejí tlak. Aby o něco nepřišli, třeba i po sportu měli někde místo. - A vy se nebojíte? - Snažím se svá vyjádření formulovat tak, abych se za to večer nemusel stydět. Samozřejmě nemluvím o hejtech na sociálních sítích. Ale to je třeba i důvod, proč se spousta sportovců nechce vyjadřovat. Chtějí mít před spaním a přípravou na trénink klid, a ne si číst: „Já si tě najdu a dám ti pádlem přes hubu.“ A podobně. To mi chodí dost.

10:50 Byl byste připraven na mistrovství světa nejet, bojkotovat ho, pokud by tam byli ruští a běloruští sportovci? - Bojkot mistrovství světa by bylo gesto. Nechtěl bych, abych byl sám kapkou v moři. Pokud to má mít význam, tak by to mělo být kolektivní. Pokud s námi budou soutěžit ruští a běloruští sportovci za té situace, co teď je – a uklidnění není v dohlednu, rozjíždí se zároveň letní sezona a také olympijská kvalifikace -, tak nějaké vyjádření nesouhlasu stoprocentně bude. Uvidíme podle situace, jestli to bude bojkot, nebo nějaká jiná gesta.

15:00 Šéf MOV Thomas Bach chce páchat dobro, ale naopak tím přilévá do ohně. Je rok před olympiádou v Paříži, od OH v Londýně je nám to opět opravdu blízko. Pro české fanoušky by to měl být nádherný zážitek. A je opravdu škoda, že se tady bude do poslední chvíle řešit tak jasná věc.

19:00 (k vyjádření Davida Svobody) - Je to souhra okolností, David těch svých slov asi lituje, i když těmi dalšími slovy tu situaci úplně neuklidnil. Jestli je to chyba v jeho komunikaci, jak to myslel, nedokážu říct. (…) Řekl to v přímém přenosu České televize a  řekl to strašně špatně. Otázka je, co si o tom teď myslí. Nechtěl jsem se ho na to moc ptát. Kritiku částečně po zásluze dostal, ale otázka je, jak moc je potřeba ho v tom veřejném prostoru takhle protáčet. - Bylo to moc? - Bylo. Je prostě vidět, jak je to vyostřené.

24:00 Měl by být případný bojkot na jednotlivcích, nebo institucionálně? - Institucionálně. - Takže všichni bojkot? - Ano, ale z mých slov je, myslím, jasné, že by si to nikdo nepřál. Ale na druhou stranu, jak jinak zatlačit na MOV. (…) Olympiáda je jednou za čtyři roky a je to svátek sportu. Tomu bojkotu se prostě musí zamezit tím, že Rusové a Bělorusové tam prostě nebudou.