Kysela: Ministerstvo má dvojí metr. Na kandidáty lidí na Hrad je přísnější

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti Ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.

Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.

Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.

A ještě jedna zpráva – v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu – mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.

Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na základě čeho teď Nejvyšší správní soud rozhoduje, zda vyhoví námitkám proti odmítnutí registrace do prezidentských voleb nebo té námitce senátorů proti registraci paní Rohanové? - Právní úprava je dosti kusá. Je kompetenční a procesní, to znamená, že se stanovuje, kdo to řízení může iniciovat, vůči komu učinit ty úkony a jak dlouho ten, vůči komu činí ty úkony, to jest Nejvyšší správní soud, má na to rozhodnutí. Že byste v té právní úpravě, ať už je to soudní řád správní nebo zákon o volbách prezidenta, našla mnoho podrobností o tom, co vlastně Nejvyšší správní soud dělá, to tam nenajdete. Záleží na těch podáních, co je obsahem, a potom do značné míry záleží na úvaze Nejvyššího správního soudu, co přesně potřebuje k tomu, aby se s těmi námitkami vypořádal. A z toho pak plyne, co vlastně dělat bude.

2:30 Je možné, že by soud mohl požadovat přepočet hlasů? - To rozhodne Nejvyšší správní soud. Buď ty návrhy zamítne, nebo jim vyhoví. A ve chvíli, kdy jim vyhoví, tak toho kandidáta registruje. Ve chvíli, kdy by vyhověl návrhu skupiny senátorů okolo pana Hilšera, tak vyhoví tím, že tu kandidátku (Denisu Rohanovou – pozn. redakce) vyškrtne. Ale není to tak, že by Nejvyšší správní soud v nějaké procesní fázi, která by připomínala bežné správní soudnictví, došel k závěru, že to rozhodnutí ministerstva je nezákonné a vrátil by to znovu tomu ministerstvu. Máme na to velmi málo času a ať se stane cokoliv, rozhodne o tom Nejvyšší správní soud.

6:00 Myslíte si, že volební zákon potřebuje úpravy? Narážím zejména na případ paní Denisy Rohanové. - Zákon musí někdo vykládat, buď je to Ministerstvo vnitra, řekl bych v poslední i první instanci, protože s tím výkladem Ministerstva vnitra už nikdo z těch, kteří se mohou obrátit na Nejvyšší správní soud, nemá žádný problém, tudíž se Nejvyšší správní soud nedostane ke slovu. Tak potom vykládá zákon výlučně ministerstvo. Nebo ministerstvo ten zákon nějak vykládá a ti, kteří mohou vtáhnout Nejvyšší správní soud do hry, to jsou vlastně kandidáti a jejich navrhovatelé, se na Nejvyšší správní soud obracejí a ten nám říká, co ten zákon znamená. Anebo to může být tak, že zákon nevykládá uspokojivým způsobem ani jeden, ani druhý, ale vy jako zákonodárce máte představu, že ten zákon má prostě vypadat nějak jinak. A za těchto okolností ten zákon prostě přepíšete. Otázka je, co máte dělat, když jste jako zákonodárce nespokojen s výkonem Ministerstva vnitra nebo Nejvyššího správního soudu z hlediska toho, co interpretují. Mně se zdá, že ty problémy, jimž čelíme po celou dobu, kdy k přímé volbě dochází, jsou problémy, které spíš vytváří Ministerstvo vnitra než ten zákon samotný. Mně se zdá, že se ten zákon dá vykládat jinak.

9:00 A k paní Rohanové - vy jste rozhodnutí ministerstva v jejím případě označil za absurdní. - Je možné udělat leccos, když jste občan. Tomu občanovi to nikdo nezakazuje, pokud si nasbíráte dost podpisů od občanů, senátorů nebo poslanců a odnesete je na Ministerstvo vnitra kdykoli během kalendářního roku, tak to není důvod, aby vás někdo stíhal nebo o vás něco nepěkného prohlašoval. Ale problém je v tom, co udělá Ministerstvo vnitra. Jestli vám řekne: „Prosím vás, to jste se spletla, teď žádné volby nečekáme. Přijďte někdy jindy.“ Nebo jestli to ministerstvo vnitra vezme a vyhodí, nebo jestli se Ministerstvo vnitra tváří, že je jedno, že neprobíhá žádná volební kampaň, a nakládá s tím návrhem, jako by nějaké volby vyhlášeny byly. A to mi připadá absurdní, protože podobně jako když se připravují volby do Sněmovny, tak taky děláte ty úkony až v době, kdy je to relevantní ve vztahu k tomu, že se blíží volební akt a ty volby byly vyhlášeny. Vždy se musíte s tím zákonem popasovat, nějak ho vyložit. A mně se zdá, že tento výklad nedává dobrý smysl. Zejména proto, že nikde ministerstvo neříká, že takto učiněná registrace musí být určená jenom k těm nejbližším volbám. Takže se paní Rohanová mohla přihlásit k jakékoli další volbě.

11:20 Ministerstvo vnitra je důsledné ve vztahu k občanským kandidátům. Opravdu důkladně ověřujeme, jestli za vámi stojí 50 tisíc občanů. Tady je přísnost. Zatímco u těch poslaneckých a senátorských není, spíš je to naopak. Pak narůstá asymetrie mezi kandidáty. A když ještě navíc řeknete, že nejste omezena časem a že ti poslanci a senátoři mohou být bývalí i současní, tak z toho teoreticky můžou vypadnout tisíce kandidátů. A to mi nepřipadá správné. A to proto, že je toho absurdního důsledku dosahováno interpretační praxí ministerstva. Nikoliv tím, že by to ústavodárce nebo zákonodárce takto natvrdo napsal.

13:30 Teď jsou ty volby jinak postaveny, takže se mi nezdá úplně pravděpodobné, že by tam byl černý kůň typu Karla Schwarzenberga. Pokud se ptáte, zda jsou karty rozdány, tak se mi zdá, že je tam ta silná trojice (Babiš, Pavel, Nerudová – pozn. redakce). Pak nějací středně silní kandidáti a pak kandidáti, kteří nejsou asi úplně významní z hlediska šance oslovit část veřejnosti. U nich je otázka, proč vlastně kandidují. Jestli protože mají potřebu prezentovat nějakou vizi, nebo z nějakých jiných důvodů.

17:00 Spekuluje se, že by prezident Miloš Zeman ještě před koncem svého funkčního období jmenoval předsedu Ústavního soudu. Myslíte si, že by se dalo akceptovat, pokud by to udělal? Počítá s něčím takovým ústava? - Akceptovat by to možné nebylo. Je to zhruba stejně absurdní, jako když kandidujete na základě podpisů poslanců z předchozího volebního období do nějakých voleb, které jednou budou. Vy nemáte uvolněný post předsedy Ústavního soudu, ale víte, že se jednoho dne uvolní. A pro ten případ jmenujete nového předsedu. Když budete prezidentem, řeknete si, že to nevadí, když ho jmenujete dříve, stejně to budete muset udělat. Ale v tomto případě už nebudete prezidentem. Tím prezidentem bude někdo jiný a jde o to, jestli můžete na základě toho, že se vám chce vytunelovat tu kompetenční sféru budoucího prezidenta. (…) Je to velmi podobné, jako byste jmenovala nového předsedu vlády. Petr Fiala je pořád předseda vlády, ale jednou nebude. A vy si řeknete, že pro ten případ už jmenuji nového.

19:55 Je dobře, že se o tom mluví, protože zmizí moment překvapení. Můžete jednak odradit potenciálního kandidáta, můžete taky odradit prezidenta republiky, aby to udělal. Ve chvíli, kdy by se to stalo, bude záležet na novém prezidentovi, jestli se s tím smíří. Já kdybych byl prezidentem, tak se s tím nesmířím. Zkusím to rozhodnutí anulovat, zrušit, odvolat, nahradit nějakým jiným rozhodnutím. Nového předsedu Ústavního soudu bych uvedl v srpnu do úřadu. To je jedna cesta. Pak je druhá cesta, která vyplývá z čerstvé judikatury správních soudů. A to, jestli by se náhodou nemohli ústavní soudci domáhat nápravy v tom směru, že oni měli právo, aby byli bráni v potaz při výběru předsedy soudu, až to přijde a tím správným prezidentem. A oni byli o toto právo připraveni. Je to zvláštní konstrukce. Ale kdybychom čelili takové divné situaci, museli bychom asi použít taková divná řešení.