Fischer: Na Hradě je ruský výsadek s přímým vlivem na prezidenta

Česko hledá novou hlavu státu. Volit si ji bude v lednu 2023, ale už teď se spekuluje, kdo by se mohl v prezidentském klání utkat. Bude mezi kandidáty i senátor Pavel Fischer? A co mu vadí na současném prezidentovi?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl senátor a předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer.

Senátor Pavel Fischer byl jedním z prvních, kdo se neoficiálně přihlásil do příští prezidentské volby. Hned v roce 2018 – poté co v předchozích volbách skončil třetí – řekl, že se do volebního klání pustí znovu. Jenže teď místo jasných slov lavíruje a s oficiálním oznámením kandidatury jako většina ostatních vyčkává.

Z těch skutečně vážných kandidátů účast ve volbách zatím nepotvrdil žádný, třeba Andrej Babiš se má vyjádřit až po prázdninách. Navíc řada těch, kteří mají blízko k bloku stran koalice Spolu, očividně usiluje o to, zda by je právě takhle formace nepodpořila. Pavel Fischer ale tvrdí, že na to, zda ho někdo do prezidentského klání vyšle, čekat nebude. O kandidatuře se hodlá rozhodnout na vlastní pěst.

Fischer je také dlouhodobým ostrým kritikem současného prezidenta Miloše Zemana. Loni usiloval o podání ústavní žaloby na prezidenta kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku. A podle předsedy senátního bezpečnostního výboru nešlo o poslední takovou iniciativu: „Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k ústavě udělal, bylo tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu,“ řekl v rozhovoru.

Co současnému prezidentovi vyčítá? A jaký by měl být ten následující? Jak změnila válka na Ukrajině naše vnímání hlavy státu a kdy Fischer oznámí kandidaturu?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu. A na co se ptali diváci? To si můžete poslechnout v úvodním audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Budete znovu kandidovat na prezidenta? Připravuju se, ale dnes není ten čas, abych to vyhlašoval. Nechte to na mně. Kandidatura má odpovídat na konkrétní potřeby konkrétní země. Před měsícem nikdo netušil, že bude Rusko dramaticky útočit na Ukrajinu, to zasahuje všechny instituce i prezidentskou funkci a ovlivňuje to politický život i u nás. A je třeba tomu uzpůsobit i politický program. Je-li volba za rok, je třeba s tím i tak pracovat. Samozřejmě to nelze nechat na poslední chvíli.

2:30 – Při minulé volbě prezidenta jsem viděl tu šachovou partii, ve které lze táhnout. Viděl jsem, že tam něco chybí, chybělo mi téma obrany, bezpečnosti, zahraničí. To jsou přitom klíčové věci, ve kterých má prezident obrovské pravomoci. Já se na to nevydržel koukat, měl jsem v téhle oblasti co nabídnout.

3:45 – Václav Havel byl zván do celého světa a teď se podívejte, jakého máme prezidenta dnes, jaká je naše zahraničněpolitická bilance. Je třeba, aby se Česká republika vrátila na mapu světa, a já mám v zahraniční politice co nabídnout.

5:00 – O podporu stojím, ale jestli koalice Spolu vygeneruje někoho dalšího, rád se s ním seznámím. Budu se řídit svým úsudkem, ne tím, co odhlasuje nějaké grémium. Česká politika trpí tím, že se neumíme dohodnout, a pokud kandidovat budu, vyslechnu koalici, co má za lubem, ale nebudu čekat, jestli mě někdo vyšle.

8:30 – Kdybyste byl prezidentem, co by měl Západ dělat směrem k Ukrajině? Prezident dělá, jako by žádná válka nebyla. Je třeba mobilizovat mezinárodní spolupráci, aby Ukrajina nebyla sama, poděkovat českým občanům, co všechno dokázali, a přemýšlet, jak dál Ukrajině pomáhat.

11:00 – Je třeba ustanovit speciální tribunál pro zločiny na Ukrajině. Bude třeba se srovnat s tou strašnou ideologií nenávisti, kterou Putin rozpoutal a která je v našich zemích. Podívejme se, kolik prezidentských kandidátů ve Francii mělo blízko k Putinovi a jeho lidem. S tribunálem souvisí „deputinizace“ spolupráce v Evropě. Nefunguje ani OSN, které bylo založené, aby se neopakovaly hrůzy války, a teď tam sedí Rusko v Radě bezpečnosti a říká „nět“, když přijde na pořad jednání o Ukrajině. Rusko je třeba dát z této pozice pryč.

12:30 – Válečný zločinec nemůže být v čele státu, který s námi chce spolupracovat. Přijde mi pochybné i jezdit za Putinem a snažit se ho k něčemu přesvědčit. S válečnými zločinci se nejedná. Jako prezident bych v životě do Moskvy nejel. Macronovi bych doporučil, aby se s ním alespoň nebavil tak často.

14:30 – Navštívil jsem desítky základen NATO, vím, jak fungují, a nebylo by to nic v neprospěch občanů ČR. Posiluje to naši bezpečnost. Bezpečnostní prostředí se změnilo a je třeba se na to připravit.

15:00 – Tady jde o naši bezpečnost. Zaplaťpánbůh, že Američan má takovou vojenskou sílu, že může hrozit Putinovi, že zasáhne. Já nevím, zda my bychom tohle dokázali, co se podařilo v ochraně Ukrajiny, kdybychom neměli vedle sebe USA. Jako prezident bych dával velkou pozornost, aby se Evropa neodcizila Americe. Kdy byl naposled český prezident v Bílém domě?

16:00 – Některá rozhodnutí Viktora Orbána nejsou nebezpečná jen pro Maďarsko, ale pro celý region. Mít možnost jednat s Maďarskem za zavřenými dveřmi, to je důležitá věc.

17:30 – Nebyl jste v kritice Miloše Zemana ohledně výbuchu ve Vrběticích příliš ostrý, pokud říkáte, že společnost je třeba spojovat, ne rozdělovat? Když pracujete na bezpečnosti, obraně a zahraničních věcech a vidíte výbuch ve Vrběticích, pak máte možnost mluvit s přímými účastníky, kteří tvrdí, že prezident Zeman jako by nebyl ve funkci. A musíte si klást otázku proč. Naše přesvědčení v senátním výboru nakonec bylo, že prezident z nějakých důvodů nezastával funkci a pak se ukázalo, že byl nemocný. To jsme věděli jen z náznaků. Když jde o bezpečnost 10 milionů lidí, nelze zasypávat příkopy, ale je třeba označit, že na Hradě je ruský výsadek, jsou tam ruské vlivy, které mají přímý kontakt na prezidenta, a je ohrožena bezpečnost země. To jsme přesně udělali.

19:30 – Tehdy byla ve Strakovce jiná vláda, která si s některými věcmi nevěděla rady. Vláda Petra Fialy činí pravá rozhodnutí v pravý čas.

20:40 – Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k ústavě udělal, bylo tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu. Nejde o Miloše Zemana, ale o ČR jako právní stát a nástupce Miloše Zemana, aby věděl, že ty procesy tady někdo hlídá.

21:00 – Kdyby byl Miloš Zeman tak rafinovaný, v životě by nám nedal tolik palebného materiálu. My nevíme, co dřív do žaloby psát, v tom je problém. Posledně jsme tam měli tak dlouhý telefonní seznam, že nám bylo vyčítáno, že jsme byli příliš rozsáhlí. Od té doby ale udělal tolik věcí, že budeme muset škrtat.