Rusko tvrdě útočí na civilisty. Msta, kterou nařídil přímo Putin, říká Pojar

Česko má za sebou summit lídrů Evropské unie. Členské státy na něm hledaly cestu, jak přežít zimu navzdory zdražení energií, ale také jak si poradit se složitou bezpečnostní situací. Má Evropa jasno, jak postupovat proti Rusku?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra pro bezpečnost Tomáš Pojar.

Za dramatických okolností se do Prahy koncem týdne sjela celá Evropa. Jednalo se nejen o složité energetické situaci, ale i bezpečnosti starého kontinentu v souvislosti s agresí na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek opět představitele evropských zemí, aby poslali Ukrajině více zbraní. A podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měla Evropa zvýšit také finanční pomoc zemi. Zatím se ale její země přou o to, jak financovat dosavadní závazek pomoci ve výši devět miliard eur (220 miliard Kč), které Ukrajině Evropská unie slíbila.

Ukrajina přitom od rána čelí intenzivním ruským útokům. Rakety podle dostupných zpráv ve velkém míří na civilní cíle a podle prezidenta Zelenského jsou mrtví a zranění po celé zemi. V sobotu se přitom podařilo zničit symbol ruské anexe Krymu - strategický Kerčský most spojující poloostrov s Ruskem. Ačkoliv se Ukrajina k útoku oficiálně nepřihlásila, prezident Vladimir Putin označil útok za teroristický čin. Experti ihned varovali, že lze čekat zesílení odvetných akcí Ruskem, čemuž napovídají víkendové i pondělní útoky.

Jaká je současná situace na Ukrajině a nabízí Evropa dostatečné recepty, jak jí pomoci? A jaké odpovědi summit EU v Praze přinesl?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Ukrajina od rána čelí masivnímu bombovému útoku. Je to brutální útok, který míří na civilní cíle. Jak by na to měla zareagovat Evropa? Evropa musí útoky na civilisty odsoudit a musí zesílit to, co dělá, tedy podporovat Ukrajinu a Ukrajince zasíláním zbraní. Jinak to nepůjde. Musíme se snažit podpořit Ukrajince, aby tuhle brutalitu vydrželi. Je to msta ruského režimu poté, co se mu nevede na frontě. (…) Diplomatické karty ve válce a v této fázi neexistují. Můžeme odsoudit Rusko, ale nevím, co udělat dalšího - možná jen odvolat všechny ruské velvyslance a povolat naše zpátky. Diplomacie, která není postavena na síle ekonomiky a zbraní, nemůže nic moc dalšího dělat než to, co už děláme. A vytrvat v tom. To o určité síle vypovídá.

3:30 - Ruská armáda, pokud se jí nedaří na bojišti, umí jen zesílit brutalitu. Dělala to v minulosti, dělá to teď, bude to dělat nadále, podle toho se musíme zařídit. Rusko může pokračovat v brutalitě a situaci dál eskalovat do doby, než mu dojdou zbraně. To je esence ruského bojování ve chvíli, kdy neumí trefit ukrajinské vojáky, tak se snaží trefit ukrajinské civilisty. Nevím, zda je to odraz změny velení, myslím, že je to přímo na pokyn prezidenta Putina, o tom jsem hluboce přesvědčen. Je to přímo jeho zodpovědnost.

5:00 - Myslím, že demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo se spíš nepodaří. Ukrajince terorizují už řadu měsíců a ti vědí, že musí za svou svobodu, své životy bojovat. Vědí, že kdyby se podvolili, čeká je další teror, další útlak, další mučící komory. Ukrajinci také nemají kam ustoupit.

6:00 - Co říkáte na opakované výhrůžky použití jaderných zbraní Ruskem? Rusko vydírá, vydíralo vždycky. Politika Ruska byla vždy postavena na lži a vydírání. Toto je další způsob vydírání a tlaku. (…) Režim se chce samozřejmě zachovat. Rusku musí být jasné, že by to nebylo bez odezvy a musí si být vědomo, že odveta bude Rusko spoustu stát. Pokud si toho bude ruský režim vědom, tak myslím, že k tomu spíše nepřistoupí. Samozřejmě ruská slova a ruské vydírání máme brát vážně. My jsme nebrali vážně, když nás Rusko vydíralo plynem s tím, že bude zbraní v ruském přetahování ze Západem. Měli jsme to brát vážně. Když Rusko hrozí, vážně to myslí.

8:00 - Vláda avizovala, že by 31. října v Kyjevě mělo proběhnout společné zasedání ukrajinské a české vlády. Platí to i po dnešních útocích? Není to jednání obou vlád. Spíše premiéra s pár ministry, kde se chceme bavit nad tématy, která nás opravdu zajímají. Pokud nepřijedeme v toto datum, můžeme přijet jindy. Bude záležet na ukrajinské straně, jak bude zaměstnána, v jaké bude vláda situaci. Pokud Ukrajina nabídne jiné datum, tak to tak bude. Tak to bylo myšleno od začátku, v takovéto situaci musíme být připraveni improvizovat. Myslím, že k jednání dojde, ale kdy a jak, to se ještě uvidí, protože není vše v našich rukách.

9:00 - Nebylo vůbec oznámení konkrétního data jednání bezpečnostním rizikem? Oznámila to ukrajinská strana, nikoliv my. My jsme připraveni tam jet. Bezpečnostní otázky řešíme v první řadě, nikdy neoznamujeme, kdy tam pojedeme, kdo tam přesně pojede, jak, na jak dlouho a kde se přesně bude jednat. Kyjev je velké město, kam se dá dostat mnoha způsoby.

11:00 - Ministryně obrany Jana Černochová o víkendu oznámila, že Česko dosud poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 4,2 miliardy korun. Máme očekávat, že bude pomoc pokračovat? Pomoc bude pokračovat tak, jak bude pokračovat pomoc většiny lidí ze Západu. EU rozhoduje o dalším financování, část pomoci je proplacena i z fondů EU, část je kompenzovaná USA a Německem. Část je i to, že se zbavujeme nepotřebného materiálu, což je spojené s modernizací armády.

12:00 - Mohou bombové útoky oživit uprchlickou vlnu z Ukrajiny? To samozřejmě mohou. V rámci Ukrajiny i ven z Ukrajiny, a mohou mnoho lidí odvrátit od toho, že se budou chtít vrátit na určitá místa. To je další cynická hra ruského režimu. Zase si zahrát s uprchlíky. Vyhnat lidi a poslat je do Evropy, aby to rozeselo určitý diskomfort uvnitř evropských společností.

13:00 - Jak je česká diplomacie spokojena s průběhem summitu? Summit se podařil díky nasazení mnoha set lidí. Díky nim to proběhlo bezchybně a máme na to velmi dobré ozvuky v zahraničí. Byla to akce, za kterou se nemůžeme stydět. (…) Nečekali jsem, že přijede tisíc novinářů. Byl to impozantní pohled.

17:00 - Nesnažil se francouzský prezident Emanuel Macron tak trochu získat na summitu tu největší pozornost? Emanuel Macron je ve světě větší celebritou než Petr Fiala, je to francouzský prezident a Francie je trochu větší země než Česko. Pokud Macron mluví o pražském summitu a má za sebou kulisy Pražského hradu, je to dobrá reklama pro nás. On s tím konceptem přišel, na začátku tam byly jisté pochyby, aby to nebyla nějaká náhražka těch stávajících formátů rozšiřování Evropské unie, ale to se podařilo poměrně solidně rozptýlit.

20:00 - V Praze byl minulý týden na pozváni prezidenta katarský emír Tamim bin Hamad Sání, ve středu večer před klíčovým summitem z Prahy náhle odjel. Údajně proto, že mu nebyla umožněna účast na summitu EU. Je to pravda? Všechny podrobnosti neznám, byla to návštěva prezidentské kanceláře, my jsme s ním hovořili s premiérem. Premiér s ním hovořil po programu na Hradě, katarský emír nám říkal, že plánuje odjet, ale uraženě nevypadal. To jednání bylo velmi přátelské a dobré. Seznal asi, že v ten den tu bude 44 dalších lídrů a my jako hostitelé na něj čas mít nebudeme. Rozhodl se možná i z nějakých programových důvodů odcestovat a nemíchat tady hrušky s jablky.