Falešný průkaz nebo krycí jméno jsem nepoužil, říká Pavel

Petr Pavel je stále favoritem prezidentských voleb. Podle posledního průzkumu agentury Median si udržuje mírný náskok před expremiérem Andrejem Babišem (ANO). Na rozdíl od Babiše není politik, je to výhoda? A co jeho minulost?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl spolu s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou a předsedou ČMKOS Josefem Středulou bývalý náčelník generálního štábu, generál ve výslužbě Petr Pavel.

Kandidaturu Petra Pavla na prezidenta České republiky podpořilo podpisy celkem 81 tisíc lidí. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září. Na Ministerstvu vnitra ji odevzdal v pondělí. Podle něj mu pomohlo podpisy sesbírat asi 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury.

Petr Pavel si zatím v klání o prezidentský úřad udržuje roli favorita. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median, podle kterého by v říjnu vyhrál první kolo prezidentských voleb jen s mírným náskokem před bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, považuje Pavel pouze za orientační. Svoji taktiku prý nijak upravovat nehodlá.

Ve své kampani se teď chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit souběh krizí, kterými nyní Česko prochází. „Už nejsem voják, jsem voják ve výslužbě,“ řekl Pavel s tím, že by svoje zkušenosti z armády i z mezinárodní politiky po roce 1989 dokázal jako hlava státu ve funkci využít.

Jak by podle něj měla vláda řešit dopady současné válečné a energetické krize? Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? A jakou roli by v tom mohla hrát jeho minulost před revolucí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 Vsadíte si na svou výhru, nebo už jste to udělal? – Já nesázím. – Myslíte, že by to nestálo za to? – Já nesázím tak nějak ze zvyku, já jsem nesázel ani na sport, tak nemám důvod sázet ani na politiku.

2:00 Jak dlouho vlastně vedete tu kampaň před prezidentskými volbami? – Oficiálně jsem ji ohlásil 6. září, ale připravuji se na to už delší dobu.

2:20 Iniciativa Spolu silnější, kterou jste rozjeli s vašimi spolupracovníky v roce 2020, vypadá trochu jako prezidentská kampaň. Budete náklady na tuto iniciativu vyúčtovávat v prezidentské kampani? – Myslím, že každý, kdo by se podíval zpětně na záznamy z těch mnoha besed, které jsme v té době dělali, z akcí, které jsme organizovali, tak by si všiml, že to nemělo s kampaní nic společného.

3:20 Mně to totiž připomíná jiného kandidáta, který nepřijal naše pozvání a který objíždí už řadu týdnů a měsíců republiku. V bydlíku. – Já jsem nejezdil v bydlíku. Já jsem jezdil svým autem. – To je jediný rozdíl? – Samozřejmě, že ne. A předmětem těch besed nebyla kampaň, ale řešení covidové krize.

3:50 Spoléháte se na bohaté sponzory? – Spoléhám se na všechny dárce, kteří chtějí podpořit moji kampaň. Mezi nimi jsou samozřejmě lidé, kteří se podělí o poslední stokorunu, a taky lidé, kteří jsou schopni dát větší částku. My jsme se za těch více než 30 let od listopadu dostali do situace, kdy tady máme celou řadu bohatých lidí, kteří rozhodně nejsou žádní lumpové, své majetky vydělali čestným způsobem. A tito lidé podporují nejenom spoustu dobrých projektů, jako je třeba nezávislá žurnalistika, ale také celou řadu filantropických projektů. A mnoho těch lidí, kteří si zaslouží respekt, se objevuje mezi mými podporovateli. A já jsem na to hrdý.

5:00 Odmítl jste nějakého sponzora, protože vám přišel podezřelý? – My jsme si dali jasná kritéria, mantinely pro podporu. Řekli jsme, že nebudeme přijímat peníze od lidí, kteří udělali své majetky v divokých devadesátkách, od lidí, kteří jsou spojeni přímo s velkými zakázkami se státem. Zrovna dnes jsme jednoho takového dárce odmítli. – A řekněte mi jméno? – Ne, nebudu říkat jméno, proč? Není důvod.

6:05 Historik Petr Blažek se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že když mluvíte o své minulosti, která je i minulostí v KSČ a ve zpravodajském institutu tehdejšího generálního štábu, kde se školili tehdejší komunističtí rozvědčíci, že se údajně snažíte relativizovat nebo přibarvovat si ten příběh tak, aby vypadal lépe. – Já to nemám zapotřebí. Někteří lidé se samozřejmě snaží hledat senzace tam, kde nejsou, a to především v tom krátkém úseku mé historie před rokem 1989. Já jsem tento úsek historie nijak nezakrýval. Všechny dokumenty, které se k němu vztahují, jsem zveřejnil ještě dávno před oznámením kandidatury na svém webu. A při besedách jsem mnohokrát odpovídal na otázky, ale to není celá historie. Já jsem měl historii i po roce 1989, ta historie zahrnuje nejen službu pro naši armádu, která se transformovala z armády socialistického státu na demokratickou armádu. Zúčastnil jsem se misí ve prospěch téhle země, budoval jsem image naší země v zahraničí jako důvěryhodného partnera, a to všechno je také moje historie.

6:00 V životě každého jsou situace, které vnímáme s odstupem času jako chybu. Já jsem se k těmto chybám otevřeně přihlásil, řekl jsem, že s tím, jak vidím svět dnes, to považuji za chybu, nikdy jsem to neskrýval. Ale zároveň taky vím, že s chybou se nedá udělat už nic jiného, než ji nějak odčinit. Já jsem tu chybu reflektoval. Těch 33 let, které od té doby uplynuly, dávají jasně najevo, na jakých hodnotách mi záleží a pro jaké hodnoty jsem ochoten něco obětovat.

8:50 Z čeho jste se poučil? – Například z toho, že jsme žili v nesvobodě, že jsme žili v systému, který měl pravidla, která byla vhodná pro režim, ale ne pro naše občany, že jsme neměli možnost vyjadřovat svůj názor. A já jsem svým způsobem rád, že jsem to období mohl alespoň krátce prožít, protože, jak jsem řekl, přesně vím, co nechci, a naopak vím, co chci.

10:00 Nepoužil jsem falešný průkaz, nepoužil jsem ani krycí jméno. Nastoupil jsem ke zpravodajskému postgraduálnímu studiu, to jsem nikdy nezakrýval. Zároveň jsem také říkal, že ten první rok v roce 1988–89 jsem studoval intenzivní kurz francouzštiny, takže ten odborný zpravodajský kurz jsem studoval už v demokratické zemi.

11:00 Studium zpravodajství neznamená, že člověk bude dělat práci pod krytím, zpravodajská odbornost má celou škálu různých specializací a jenom jedna malinká část z nich je takzvaně zakrytá. Já jsem studoval studium, které připravovalo obecně všechny specializace, a po studiu jsem nastoupil na generální štáb a krátce na to jsem vykonával funkci vojenského diplomata v oficiální vojenské funkci, takže všechno ostatní jsou jenom spekulace.

14:30 Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? – Já nevidím žádného vojáka, který by kandidoval na prezidentský úřad. – Bývalého náčelníka generálního štábu, generála ve výslužbě. – To už je něco jiného. – Už se necítíte jako voják? -– Já jsem skončil v armádě před čtyřmi lety. Já už nejsem voják. Já jsem voják ve výslužbě.

16:00 Jak hodnotíte kroky současného kabinetu v té ekonomické krizi? – Jako pomalé a ne úplně dostatečné. Například v charakteru pomoci, protože v době, kdy měla být plošná, tak se vláda snažila o to, aby byla adresná, ztratila tím čas. A teď je to zase naopak. Vláda se ne úplně opírá o doporučení odborníků, kterých dostala mnoho, a byla tak trochu ve vleku událostí, kdy vytloukala klín klínem, a dodneška se z toho ještě úplně nevzpamatovala.

16:30 Máte obavu, že tady bude nějaká politická krize, do které by musel zasahovat prezident? – Pevně doufám, že ne, protože by to byla velká újma pro nás pro všechny, měnit vládu v průběhu takhle závažné krize by nás poškodilo všechny.

17:10 Necítíte handicap v tom, že nejste politik? – Já v tom cítím výhodu. Rozhodně bych nechtěl dalšího takového politika, jako je Miloš Zeman. Prezident nemusí být celoživotním politikem. Já jsem se na rozhraní politiky i v mezinárodní politice pohyboval dost dlouho, dost na to, abych věděl, jak funguje, abych měl řadu kontaktů, které mohu využít. Ale ne zas tak dlouho, abych si vytvořil vazby, které mě budou zatěžovat.

18:30 Mnoho zkušeností, které jsem udělal v době, kdy jsem sloužil v armádě a potom v NATO, je plně přenositelných do politiky a do řízení státu. Ne v tom smyslu, že by měl prezident vydávat nějaké rozkazy, ale v tom, že armády obecně jsou orientovány na řešení, na výsledek. Tam nejde dlouze mluvit a nepřinést žádné řešení. Stejně tak není možné v armádě mluvit příliš kulantně nebo dvojsmyslně, je potřeba pojmenovat problémy pravým jménem.

19:40 Podpořil byste snížení podpory v nezaměstnanosti jako prezident? Tedy to, co navrhuje ministr Marian Jurečka? – V této situaci je zapotřebí zachovat sociální smír. Bude potřeba hledat taková řešení, která ho nenaruší. Nemyslím si, že by Marian Jurečka našel dostatečnou podporu, aby toto opatření prošlo.

20:50 Máte nějaký konkrétní recept, co by měla vláda v současné krizi udělat? – Především začít lepší komunikací, to znamená lidem vysvětlovat nejenom to, jaká je podstata našich problémů, ale také nastínit možná řešení. Neschovávat se za to, že to zvládneme bez toho, že to bude bolet. Ale jasně popsat, jak to bude bolet, jak tomu vláda pomůže.