Podle kolegů zásah policie zachránil další životy, říká rektorka UK

Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách?

Hostem Ptám se já byla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.

Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci Ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce.

Některé vysoké školy začaly bezpečnostní opatření řešit bezprostředně po útoku, omezily třeba pohyb osob v budovách nebo zavedly povinnost vstupu na zaměstnaneckou či studentskou kartu. Univerzita Karlova chce podle rektorky Králíčkové zavádět opatření individuálně podle potřeb jednotlivých fakult. Přímo na půdě filozofické fakulty chce vedení školy připravit bezpečnostní opatření do začátku února, kdy startuje letní semestr.

Jak se můžou české vysoké školy v budoucnu lépe chránit? A jak tragédii zvládají studenti i pedagogové?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Co je pro vás to hlavní, na čem jste se dnes shodli? - Jsem vděčná panu ministrovi a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, že jednání svolali a že budou tou nově vytvořenou pracovní skupinou podporovat to, aby se vysoké školy v České republice této problematice věnovaly. To nejpodstatnější, co opravdu musím moc ocenit, je, že byli u stolu tři specialisté z Ministerstva vnitra, kteří mají i připravené metodické postupy, jsou to odborníci na ochranu měkkých cílů. Jsou to mimo jiné i lidé, kteří nám po tom 21. prosinci pomáhají i ve zvládnutí současného stavu.

2:00 Jaké jsou kroky, které jste si jako Univerzita Karlova teď naplánovali, co můžete udělat? - Při ochraně měkkých cílů obecně je vždy nejpodstatnější vycházet při těch opatřeních z důkladné analýzy každé budovy a každého fakultního provozu. To je prostě první krok. Univerzita Karlova se už od roku 2022 věnovala tomu, aby analyzovala ochranu měkkých cílů. Analýzy prováděla nějakým způsobem ve 143 budovách Univerzity Karlovy. Shodujeme se na tom, že je potřeba nabídnout fakultám paletu opatření, která mohou zavést tak, aby si mohly vybrat.

3:00 Všichni odborníci se shodují, že zabránit rizikům na 100 procent je nerealistické. Ale chceme pracovat co nejefektivněji a ta co nejefektivnější opatření jsou vždy individualizovaná. Univerzita Karlova má více než 190 budov, některé jsou velmi moderní, otevřené třeba v minulém roce, jako například Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, ale některé jsou velmi historické. - A vyhodnotili jste si, které budovy jsou zranitelnější než jiné? - Historická budova, která nám neumožňuje nasazovat některá z těch opatření rychle, plošně, efektivně, je zranitelnější. Ale i pro ty samozřejmě budeme hledat řešení. Některá nejsou jenom v tom, něco nainstalovat pevně, některá jsou i IT řešení. Typicky Krizový komunikační informační systém, který už funguje na dvou částech Univerzity Karlovy a v průběhu nadcházejících týdnů a měsíců se bude implementovat na dalších fakultách.

5:00 To je tedy něco paralelního ke krizovému informačnímu systému, který by měl mít stát? - Ano, to je univerzitní krizový systém SMS zpráv, které by zahrnovaly pracovníky nebo studující, kteří se nachází například v konkrétní budově. Představte si to například jako systém Drozd, který mají občané České republiky, když vyjíždějí do zahraničí. Přihlásí se do toho systému, že vycestovávají někam na konkrétní místo, a pokud to konkrétní místo je ohroženo, dostanou SMS zprávu. Tak je to i v případě Krizového komunikačního informačního systému, který postupně na Univerzitě Karlově zavádíme.

6:30 A proč je potřeba ten krizový informační systém pro univerzitu budovat? On nestačí ten státní, nebo nefunguje? Nebo se na něj nechcete, nebo nemůžete spolehnout z nějakého důvodu? - My jsme ten náš Krizový komunikační informační systém začali vyvíjet už před nějakou dobou a stavěli jsme na tom vlastním. Teď vám nedokážu říct, jestli je to, protože tehdy ten státní nebyl, nebo protože jsme se na něj nemohli napojit, to se omlouvám, teď tuhle informaci nemám. (…) V případě aktivního střelce ten systém posílá zprávu základních pokynů: „Když nemůžete utéct, tak se někde schovejte.“ A tohle je zpráva, která se nejdřív šířila i mezi lidmi živelně, ale Krizový komunikační informační systém na filozofické fakultě v té době implementován nebyl.

7:00 Vyhodnocujete si, jestli vám chybělo, že nebyl aktivován nějaký státní varovný systém, který by třeba rozeslal SMS zprávu typu „policisté hledají nebezpečného střelce“? - Já nedokážu hodnotit, jestli to stát měl, nebo neměl mít. Já si uvědomuji, že Česká republika patří stabilně mezi nejbezpečnější země na celém světě. - A proč jste si vůbec před tím rokem začali svůj vlastní krizový informační systém budovat, když i sama říkáte, že žijete v bezpečné zemi? - Potřebu jsme měli v minulosti i proto, že několik vysokých škol i v rámci Prahy i celostátně mívalo třeba výhrůžky bombovým útokem. Já sama jsem tady na rektorátu před lety zažila evakuaci, byli jsme informováni, že na rektorátu bude, nebo je někde umístěno výbušné zařízení. Čili informační systémy jsme si začali budovat proto, abychom například zefektivnili evakuaci budov.

9:30 Která další opatření po dnešní schůzce pro Univerzitu Karlovu připadají v úvahu? - Ono to opravdu bude tak, že některé fakulty se velmi rychle začnou zaměřovat na identifikaci osob při vstupu nebo kontrolu vstupu a výstupů. Jiné fakulty budou implementovat nějaká jiná z těch možných opatření. - A jak v téhle souvislosti vnímáte debatu o tom, nakolik by to omezilo akademické svobody? - Nejvíce kontroverzí budí instalování bezpečnostních rámů. Já to vnímám tak, že by z našich budov udělaly příliš opevněné prostředí, ke kterému se akademická obec obecně nekloní. (…) Instalování bezpečnostních rámů si momentálně nedovedu představit. Na druhou stranu moje vnímání celé té tragické události je ještě natolik živé a koneckonců jsem do toho pořád tak silně vtažená, že bych z jednoho mého kusu Mileny Králíčkové nejradši udělala úplně cokoliv, co by tu bezpečnost zvýšilo. Ale chápu, že hodnotově rámy by z akademického prostředí vytvářely něco, co z něho asi mít nechceme.

10:30 Ale zároveň chci upozornit ještě na jednu věc. Podstatný aspekt pro mě jako pro vrcholového manažera univerzity je taky v tom, že pokud by se našla fakulta, která by to chtěla implementovat, tak je to nejenom ta vstupní investice, ale je to zároveň také investice do provozu takového zařízení, do proškoleného personálu. A já bohužel i dnes musela zmínit tu chronickou podfinancovanost všech veřejných vysokých škol v České republice, na kterou jsme v minulosti opakovaně upozorňovali. - Takže na ně nemáte peníze? - I kdyby se našla nějaká fakulta, která by to implementovat chtěla, tak by musela hledat úsporu v prostředcích někde jinde.

14:30 Jaká opatření na filozofické fakultě jste schopni dát do provozu už na začátek letního semestru tak, aby se studenti, kteří se do té budovy vrátí, cítili bezpečně? - Teď na tom pracujeme. Já vám vlastně na tuto otázku nebudu schopná poskytnout teď konkrétní výčet opatření, protože tohle je jedna z věcí, kterým se věnuje jak ústřední krizový štáb, tak vedení filozofické fakulty. A celý ten leden na tom určitě pracovat budeme.

16:00 Jsem strašně vděčná studentským spolkům filozofické fakulty, ale i jiných fakult, že se do obnovy filozofické fakulty a do toho celého procesu velmi aktivně zapojují. A třeba ten náš zítřejší společný pietní akt, který zahájíme na pietním místě před Karolinem a budeme pokračovat do Celetné ulice a na náměstí Jana Palacha, je právě v režii a je hodně dílem studentských spolků filozofické fakulty a naší univerzity. A to spojení se studenty je pro nás teď velmi důležité, pevně věřím, že to je ta síla akademické obce. (…) Budeme s nimi debatovat samozřejmě všechno, včetně opatření, která budou na místě. Ta debata probíhá.

18:00 Vy už jste dříve zmínila, že zatím nechcete zveřejňovat jména obětí, že čekáte na souhlas všech dotčených. Chystáte ale v souvislosti s tím nějaké speciální pietní akce? - S většinou rodin jsme ve spojení, respektujeme to, že ta současná rozloučení jsou často prostě rodinná, a my chceme maximálně citlivě přistoupit k tomu, abychom v tento strašně těžký okamžik byli institucí, která sice chce nějakým způsobem podat pomocnou ruku, ale rozhodně maximálně citlivě. My se budeme snažit komunikovat se všemi rodinami tak, abychom nějakou takovou akci mohli připravit. Já bych byla ráda, aby proběhla s přiměřeným odstupem. Doporučení, která dostáváme, jsou, aby proběhla měsíc po té události. Ale prosím, ještě nás nechte toto dále komunikovat s rodinami.

19:30 Co se týče psychologické pomoci, tam jsou opravdu stovky potřebných. A já jsem i vděčná podpoře, kterou dostáváme zatím i ze strany státu, abychom mohli tu psychologickou pomoc v současné době poskytovat. Je to nejenom pracovníkům a pracovnicím a studujícím filozofické fakulty, ale obrací se na nás i kolegové a kolegyně z jiných fakult a studující na jiných fakultách. Takže těch potřebných je opravdu hodně. Zároveň jsem velmi přesvědčená, že tu pomoc musíme být připraveni poskytovat dlouhodobě.

21:30 Je to 14 dní po incidentu, ale přesto se stále palčivěji vrací některé klíčové otázky a už je asi namístě se k nim postupně vracet. Říkáte si teď zpětně, že se třeba něco mělo udělat jinak? - To zhodnocování vlastně v současné době probíhá. Co se týče práce policie, tak spousta kolegů a kolegyň mi píše, jak jejich zásah pomohl zachránit další životy a jak vlastně ten zásah policie pomohl tomu, aby tam těch obětí nebylo ještě více. Ústřední krizový štáb zasedl v desítkách minut po té události a řešil, jak nejefektivněji mohl, to, co bylo potřeba. Ty ostatní věci si ještě budeme vyhodnocovat.