Pavel není tolik vidět, jak si voliči mohli slibovat, říká expert

Petr Pavel má za sebou půlrok ve funkci. Když přicházel na Hrad, sliboval velkou změnu: v komunikaci, chování prezidenta i spojování společnosti. Jak nakládá s velkou voličskou podporou, kterou měl i v chudších oblastech země?

Hostem Ptám se já byl sociolog a zakladatel výzkumné agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Prezident Petr Pavel má za sebou prvních šest měsíců v čele České republiky. Podle posledních dat se stále těší velké oblibě – důvěřuje mu 58 procent lidí. Češi mu tak věří stejně jako na jaře, jak vyplývá z průzkumů, které dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také v dubnu a květnu.

Důvěra v Pavla je stále vyšší než u jeho předchůdce Miloše Zemana. Tomu po většinu času jeho vládnutí na Hradě důvěřovalo necelých 50 procent lidí, loni se jejich důvěra propadla dokonce pod 30 procent.

Petr Pavel je od začátku svého mandátu hodně aktivní na poli zahraniční politiky. Z té tuzemské se stihl zabývat třeba nominacemi soudců Ústavního soudu nebo úpravami penzí. Jako jeden ze svých cílů si ale prezident předsevzal také návštěvy českých a moravských regionů, kde chce mimo jiné naslouchat i těm, kteří ho nevolili.

Zvedá Petr Pavel regionální témata dostatečně? Jak se mu zatím daří zahlazovat příkopy, které ve společnosti prohloubily i poslední prezidentské volby? A co by hlava státu měla dělat, aby se podařilo pohnout alespoň s částí strukturálních problémů v chudších regionech?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Co je za poměrně vysokou popularitou prezidenta? - Podpora prezidenta se drží minimálně nějakou dobu po volbách, než začne třeba klesat. Na druhou stranu on neudělal nic extrémně kontroverzního, takže zatím tam není výrazný čin ani pozitivní, ani negativní, který by změnil postoje lidí od té prezidentské volby.

3:00 Očividně jeho výhoda byla důstojnost vystupování toho úřadu. A druhá věc je, že nesymbolizuje ani jednu radikální nebo vyhraněnou názorovou skupinu. Dokázal prezentovat jak hodnoty, dejme tomu, pořádku, které jsou blízké lidem, kteří mají rádi nějakou autoritu ve společnosti, tak i liberální postoje třeba k LGBT a podobně. Ukázal, že to, že by společnost měla být nějak řízená a měla se v ní dodržovat pravidla, měl by být rovný přístup k právu a podobně, není v rozporu s liberálními hodnotami. (…) Překonal fiktivní příkopy mezi tím, že většina lidí chce, aby ve společnosti byla nějaká úroveň pořádku, a že tohle nejsou jenom konzervativní hodnoty, ale jsou to hodnoty, které se nevylučují třeba s právem menšin a podobně. To symbolizoval v té volbě a zatím si to asi udržuje.

5:00 Kolem té volby, když je to emotivní vypětí, přeceňujeme to, co ten prezident může dělat, že on vlastně není tak viditelná politická postava, jak si někdo mohl myslet. Petr Pavel vykonává úřad spíš takovým civilním způsobem a není tolik vidět, jak si někdo mohl slibovat kolem té prezidentské volby. A jestli zakopává příkopy? Podle mě by v tom mohl dělat trochu víc.

7:00 Jak se podle vás prezidentovi podařilo vysvětlit lidem svůj podpis penzijní novely, proč to udělal a co chce říct tím svým postojem? - Já vím, co mu tam vadilo, jsou špatně udělané ty mimořádné valorizace, je tam hodně rychlá změna, nemůžete do předčasného důchodu více než tři roky dopředu. Myslím si, že to mohl komunikovat už od zhruba května, průběžně vstupovat do té debaty, co se mu na tom nelíbí, a vysvětlovat, prostě být někde mezi tou opozicí a vládou v tom, že využívá tým expertů k nějaké racionální kritice chystaných opatření. Ale myslím, že na něj nemůžeme házet vinu v tom, že by pozdržel ten zákon. Protože vláda reálně měla doporučení od nás minulý podzim, mohla to prosadit ještě na konci roku 2022 nebo v březnu 2023. Na druhou stranu on podle mě může posilovat, a to je i to zakopávání těch příkopů, že vysvětluje společnosti a těm politikům, co se mu na těch zákonech nelíbí, a využívá svých poradců.

10:00 Vstupuje prezident do té debaty dost? A můžeme teď odhlédnout od důchodové reformy a jít třeba k úspornému balíčku, který mění některá daňová zatížení. Vy to dost kritizujete, říkáte, že to zbytečně moc dopadá na ty nejchudší. Tak není třeba chyba, že prezident do té debaty nepromlouvá dost? - Tak je tam symbolická rovina v tom, že on třeba navštívil segregované školy, navštívil vyloučené lokality. Protože Česko má 80 škol, kde většina jsou romské děti, velká část těch škol je uměle nebo nějak přirozeně segregovaná v té lokalitě. To jsou věci, které opravdu nepatří do dvacátého prvního století a on na to upozorňuje. A tím, že se navštěvuje s těmi lidmi, tak trošku omezuje dehumanizaci, kterou jsme si zvykli dělat vůči některým menšinám.

13:00 Měl by se prezident víc zastávat chudých? - V rámci dopadů opatření, které vláda dělá, by mohl upozorňovat na to, že třeba nezohledňují aspekt regionálního rozvoje, že dostatečně nezohledňují to, že těm chudším lidem výrazně víc narostly výdaje na bydlení, a že teď, pokud děláme daňovou reformu, tak bychom je neměli zatěžovat víc. Takže pokud si prezident vytyčil ten cíl, který si vytyčil, tak by na to měl upozorňovat víc. Na druhou stranu třeba to ještě přijde.

15:00 Prezident hned po svém zvolení vyjel do regionů a začal těmi kraji, kde nevyhrál nebo kde měl spíše slabší podporu. Bylo a je to důležité gesto? - Asi je to správná věc, kterou měl udělat. Na druhou stranu bych výjezdy nepřeceňoval, nedával bych jim přednost před tím, ovlivňovat nebo snažit se posunout politiku vlády tak, aby pomáhala krajům ve strukturálních problémech.

21:00 Miloš Zeman spíše využíval ty chudé regiony na to, aby mobilizoval podporu proti těm nejvíc znevýhodněným. Takže myslím, že prezident by měl využít to, že ty chudé regiony reálně poškozují věci jako exekuce, nekvalitní řízení, nekvalitní vzdělávání a snažit se vysvětlit lidem v těch regionech, že v tomhle tom jsou na jedné lodi. A že mají tlačit na stát, aby to změnili a on bude v těch systémových změnách na jejich straně.

25:00 A co vstup prezidenta Petra Pavla do situace ukrajinských uprchlíků, když například v létě přijal na Pražském hradě ukrajinskou dívku, které nadávali její spolužáci ve škole. Jak důležitá jsou tahle gesta? - U Ukrajinců obecně je problém, že je tady relativně velká skupina, asi 350 tisíc uprchlíků, pořád 110 tisíc z nich pracuje, drtivá většina dětí chodí do základních škol, takže to začlenění je relativně dobré. Ale jsou tam problémy, které kritizujeme, a oni v podstatě nemají mluvčí, kteří by viditelně reprezentovali ukrajinskou menšinu. Ta prezidentská kancelář by se mohla zamyslet nad tím, jestli kromě přijetí té dívky nemá být nějaká dlouhodobější snaha o to, že prezident bude komunikovat mluvčími těch minoritních skupin a trošku jim dá slovo, aby tu Ukrajince reprezentovala nějaká tvář.

27:00 Dosavadní integrace je spíše úspěch, ale teď vláda dělá opatření Lex Ukrajina pět, které spíše podporuje šedou ekonomiku. Tam jsou dávky těch Ukrajinců nastaveny tak, že každou korunu, kterou si vyděláte, ztratíte na dávkách, tudíž vás to motivuje pracovat načerno. A tam by prezident měl využít své pravomoci vůči vládě a ptát se, jaký je plán.

30:00 Co vám ze strany prezidenta za ten půlrok nejvíc chybí? - Co mi chybí, je větší tlak na vládu. Aby se ptal: „Opravdu máte promyšleno, jak těm regionům, do kterých společně jezdíme vy i já, pomůžou ty daňové změny, anebo to děláte naslepo?“ A odpověď by byla, že se to dělá naslepo. A je dobré o tom mluvit.

Samotného prezidenta vyzpovídají už příští týden Jiří Kubík a Marie Bastlová v Blansku: