Poplatek 10 tisíc za semestr mi nepřijde jako problém, radí vládě exguvernér ČNB

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?

Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.

Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.

Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.

Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.

Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vládě se stabilizace veřejných financí zatím nedaří. Chápu, že je to složitý úkol zvláště z hlediska té politické konfigurace, to znamená velmi pestré koalice a z hlediska volebního cyklu, kdy jsme měli prezidentské volby a evidentně vládní koalice nechtěla riskovat tím, že by příliš brzy otevřela karty. Doufejme že ještě stihnou něco udělat.

2:00 Já jsem už mnohokrát říkal, že Česká národní banka (ČNB) měla pokračovat v zesilování restrikce v měnové oblasti i ve druhém pololetí minulého roku. To byl prostor, kdy to šlo ještě udělat. To by znamenalo, že by ten pokles inflace byl pravděpodobně o něco rychlejší. (…) Krocení inflace mělo být odvážnější, razantnější, ve druhém pololetí loňského roku se mělo pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. To je podle mě chyba, ale není to zaplať pánbůh chyba fatální, ty sazby jsou na dostatečně vysoké úrovni.

7:30 Pokud by platilo to, co bankovní rada ČNB komentuje, tak by to vypadalo, že ty stávající vyšší úrokové sazby tady s námi budou déle. Pro bankovní radu bude velmi složité najít ten správný moment, kdy už bude potřeba začít sazby pomalu snižovat. (…) Zatím se bankovní rada tváří, že sazby snižovat nebude, byť podle odhadu analytiků by k tomu ke konci roku mohla přistoupit. - Takže například nějaké zlevňování hypoték můžeme čekat nejdříve ke konci roku? - Nejdříve. Ale i tak to vypadá, že to zlevňování, pokud nějaké bude, tak bude velmi pomalé.

11:00 Velice souzním s konsolidačním balíčkem opatření, který navrhl NERV, protože mi to jako celek dává smysl. Na jedné straně to není menu, jídelní lístek v restauraci, ze kterého si máte vybrat. Je to ucelený koncept, který by se měl sledovat v dalších krocích při řízení státu a řešení problému veřejných financí. Tím není řečeno, že musí nastat všechno v jeden okamžik. Ale je tam zásadní tlak na obě strany té rozpočtové mince, jak té výdajové, tak té příjmové. Celé mi to dává smysl a kdyby to vláda myslela s konsolidací vážně a dlouhodoběji, tak by mohla celý ten balíček akceptovat. Nakonec, nikdy jsem neviděl žádné vyjádření politiků, že by zpochybnili koncepčnost nebo smysluplnost toho balíčku.

13:00 Nemá smysl nic tabuizovat. My jsme si vytvořili takovou bublinu, kde se o některých věcech téměř nesmí mluvit. Přitom my jsme občané této země, my jsme ti akcionáři a my rozhodujeme o tom, co se má s těmi našimi penězi dlouhodobě dít. Tak nevím, proč je tabuizováno, že by se na vysokých školách platil nějaký administrativní poplatek, školné. Třeba poplatek 10 tisíc za semestr mi nepřipadá jako nic, co by vytvářelo bariéru v možnosti jít studovat.- Je to téma, které byste čekal od vlády? - Ano, čekal bych, nota bene když jí to její odborný poradní orgán navrhl. Ale tady se prostě řekne: „To je tabu, do toho nebudeme šahat.“

16:00 I zdravotnictví je citlivé téma, souhlasím, ale pokud si budeme pořád říkat, že je něco citlivé, tak se ty problémy budou těžko řešit. Poplatek v ceně jednoho piva v restauraci za to, že přijdu k lékaři, mi nepřipadá jako něco hrozného. Platíme za to, že někde zaparkujeme, tomu se nikdo nediví. Ale všichni se divíme, že bychom zaplatili 30 nebo 50 korun za to, že jdeme k lékaři. (…) Mně to připadá úplně absurdní. Výsledek takových politik je ten, že máme všechno zadarmo, na všechno máme nárok, ale na konci vlastně nebude mít většina lidí nic, jen těch pár vyvolených. Protože na to prostě nebude, nebo se zhroutí ta nabídka, protože nebude schopná obsloužit tu nekonečnou poptávku. Čili ty regulatorní poplatky mají svůj hluboký smysl.

26:00 Ministr financí Stanjura říká, že chce mít konsolidační balíček v objemu 70 miliard, je to dostatečné? - Budu šťastný, když to vůbec bude. Z pohledu těch čísel, jestliže máme až 250 miliard strukturální schodek a příští rok budou zase nějaké volby, tak se dá čekat, že to fiskální úsilí zase začne chladnout. Takže by bylo lepší v tom prvním kroku udělat víc. Ale zaplať pánbů, když to bude 70.

29:00 Slyšíte na politické scéně z opozičních lavic nějaké lepší návrhy? - To je ta největší tragédie, že tady žádná realistická alternativa není. Od opozice slyšíme, že je třeba přidat na straně výdajů přidat a pomoci dalším a více a na straně příjmů neslyšíme nic o tom, že by se měly zvýšit nějaké zásadní daně. Z tohoto pohledu to je spíš ještě mnohem horší.