V Trumpově šílenství je metoda, říká investor

Začíná zlatý věk Ameriky, prohlásil Donald Trump, když znovu usedl do křesla amerického prezidenta. Od té doby dokázal zacloumat trhy i politikou. Jak jeho druhý mandát změní světový obchod? A jak to ustojí Evropa?

Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.

„Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí. To, že účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně,“ upozornil investor Ondřej Jonáš, který žije střídavě ve Spojených státech a v Česku.

Nový americký prezident Donald Trump si postěžoval, že Evropská unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty, naposledy minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zkritizoval přílišnou evropskou regulaci a přebujelé předpisy. A vyzval firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA. Odměnou jim podle Trumpa budou nízké daně, v opačném případě se mají připravit na vyšší cla.

Od svého návratu do Bílého domu udržuje jeho šéf v napětí světové lídry i trhy – vysokými cly hrozí opakovaně. Tento týden například prohlásil, že plánuje uvalit cla na počítačové čipy, farmaceutické produkty nebo ocel.

Jak dokáže na Trumpovu politiku zareagovat nepružná Evropa? Jak vážně mají světové ekonomiky brát jeho pohrůžky přitvrzením celní politiky? A proč nám hrozí Jaltská dohoda číslo dvě?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaký moment vám za těch několik dnů, co je Donald Trump znovu v prezidentském úřadu, přijde nejsilnější? – Nejvíc mě zamrazilo v páteři při jeho inauguračním projevu, který jsem slyšel celý. A drsný způsob, jakým kritizoval Joea Bidena? Myslím si, že si to nezasloužil. A obdivuju jeho i Kamalu Harrisovou, že to vydrželi a že dokonce i povstali a tleskali mu. De facto děkovali Trumpovi za jeho účast na vyjednání míru v Gaze mezi Izraelem a Palestinou. Myslím si, že oznámení, které jsme slyšeli, tu nominaci jeho týmu, se kterou přišel, není nic překvapivého. To vlastně zapadá velice přesně do jeho schématu.

2:00 A co lidé, kteří kolem něj stáli během celé inaugurace? Jednak miliardářská skupina, kterou se obklopil, pak technologičtí giganti, kteří měli první místa. Co to všechno značí? – Narážíte na takzvanou oligarchizaci americké ekonomiky. Je pravda, že se mluví o takovém stres testu americké demokracie, respektive zatěžkávací zkoušce, kterou Amerika dostala k 250. výročí své existence, které budeme slavit příští rok.

2:30 A řada nápadů, se kterými Trump přichází, je opravdu šílených. Ale pokud bychom hledali metodu v tom šílenství, a já se domnívám, že tam metoda určitě je, tak administrativy velice často začínají tímto hurá stylem, oznámením toho, co chtějí. Těch jeho nejdůležitějších nápadů se bude muset chopit Kongres, protože ten ovládá peněženku a musí schválit peníze, aby vůbec byly realizovatelné. Třeba v případě dostavění zdi s Mexikem nebo vůbec kontroly hranic s Mexikem i s jinými státy. Takže Trump narazí jednak na Kongres, ale též na právní systém, protože řada jeho nařízení bude určitě čelit žalobám. Teď jsme ještě v úvodní fázi a uvidíme, kde budeme za tři měsíce.

5:00 A ještě k lídrům technologických firem, kteří se postavili za záda Trumpa. Elon Musk, to je delší příběh, ale objevil se tam Mark Zuckerberg, Jeff Bezos atd. Co si od toho slibují? – Slibují si samozřejmě pomoc od vlády, ale já si oproti většině komentátorů myslím, že to je projev jejich slaboty, respektive slabé pozice. Protože si dobře uvědomují, jak je jejich byznys závislý na velice slavném článku 230, který de facto říká, že provozovatelé internetu nejsou média, nejsou zodpovědní za obsah. A to je to, co velice významně přispělo k rozvoji internetu. Je tam fascinující debata o svobodě slova. Ale já si myslím, že právě provozovatelé sociálních médií jsou si nesmírně dobře vědomi, jak moc záleží na vládě, na státu.

5:30 Podívejte se, co se stalo síti X v Brazílii. Tam v podstatě Elon Musk musel srazit paty a souhlasit s tím, co mu Brazílie nadiktovala. Evropská unie je v tom velice aktivní a pravděpodobně si tito lidé slibují od Trumpa, že jim pomůže s jejich problémy v Evropě.

6:00 Může vliv technologických gigantů jít tak daleko, že by dokázal ovlivňovat to, jak nastaví Trump vztahy třeba s Čínou? Musk má velké byznysové zájmy v Číně. Už jsme viděli i jeden z prvních kroků Trumpa k čínské sociální síti TikTok. – Máte pravdu. Když má TikTok 170 milionů amerických uživatelů, tak i Donald Trump si uvědomí, že odstřihnout je od byznysu by asi nebylo to nejmoudřejší politické řešení. A to je to, co se de facto stalo. Teď se snaží prodat TikTok do amerických rukou. Nevím, jak to dopadne. Myslím, že nikdo z nás vlastně neví dost dobře, jakou roli v tom tito lidé budou hrát, ale ujišťuju vás, že budou čelit dostatečně mnoha žalobám, aby je to zaměstnalo určitě až do příštích voleb do Kongresu, které budou za dva roky.

8:00 Když Trump nastoupil do funkce, jednou z bedlivě sledovaných věcí bylo nastavení tarifní politiky. Když jsme spolu my dva mluvili během americké volební noci, tak jste říkal, že nečekáte, že by se do toho pustil v prvních dnech. Vypadá to, že došlo na vaše slova. – Teď využil tarifu velice tvrdým způsobem vůči Kolumbii, protože byla dojednána dvě letadla, která měla odvézt migranty zpátky do Kolumbie. A Kolumbie si to rozmyslela. Když bylo letadlo ve vzduchu, zrušila právo přistání a Trump se rozčílil, uvalil okamžitě dvacetipětiprocentní cla. A během 24 hodin obě strany trošku zklidnily hlavu a dohodly se. A ejhle, dvě letadla přistála. A o tarifech se zatím nemluví, protože celá Amerika je závislá na kávě. Kdyby Kolumbie uvalila vývozní cla na kávu, tak by Starbucks měl problémy.

10:00 Co třeba vztahy s Čínou? – Vztah s Čínou je nesmírně komplikovaný, propletený a nebude jednoduché to oddělovat. Není to tak jednoduchá situace jako s Kolumbií. V žádném případě. Ale ani s Evropou. Problém Evropy je, že už celou řadu let je obchodní bilance alespoň ve zboží v neprospěch USA. Zhruba 200 až 300 miliard. O čem se ovšem často nemluví, Evropa každoročně posílá kapitál do Spojených států do výše asi 500 miliard euro ročně. Proč? Protože návratnost kapitálu je vyšší. Výhoda Ameriky díky jejím kapitálovým trhům je nesmírná a Mario Draghi (bývalý prezident Evropské centrální banky, pozn. red.) na to poukazuje velice správně. Říká, že to je něco, co Evropa musí dotáhnout.

10:30 Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí, ale tohle je nesmírně důležité. To, že Evropa účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam ten trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně.

15:00 Jak vážně by Evropa měla brát výzvu Donalda Trumpa, která zazněla v jeho projevu vůči shromážděným na fóru v Davosu, kde výslovně vyzval všechny firmy: Pojďte vyrábět do USA, daňově vás zvýhodníme, nebudete muset platit cla. – To už se děje. Evropské firmy jdou a musí investovat. Myslím si, že když náš premiér Fiala byl ve Spojených státech, tak se dokonce chlubil tím, kolik Česká republika investuje ve Spojených státech. Což, myslím, bylo poprvé, kdy jsem slyšel premiéra chlubit se tím, že vyváží kapitál a vlastně vyváží pracovní místo. Místo toho, aby se snažil přilákat kapitál a pracovní místa do České republiky. Tak to mě docela zarazilo.

16:00 Jak na to reagují evropští lídři? – Zmateně. Evropa bohužel hledá odpověď a hledá páteř. A pokud nebude jednotná, pokud federalizace Evropy nepokročí trošku dál, pokud Francouz neucítí bezpečnostní hrozbu z Východu, ty země vnímají nebezpečí z Východu odlišně, (…) tak tady je velký úkol pro české politiky, aby české populaci vysvětlili, že bez bezpečnosti neexistuje stát. – Máte pocit, že to říkají čeští politici dostatečně? – Já si myslím, že se bojí.

18:00 Když tedy odbočíme k válce na Ukrajině a případným jednáním o míru, je cítit, že Evropa v tom teď nehraje roli, alespoň v pojetí Trumpa a americkém pohledu. Když jste to komentoval nedávno v Českém rozhlase, tak jste říkal, že máte pocit, že hrozí Jaltská dohoda číslo dvě, o nás bez nás, že u toho zkrátka nebudeme. – Ta možnost tam je, bohužel. On uvažuje ve sférách vlivu. Hodně. (…) Máte pravdu, že už v inauguračním projevu nezmínil NATO, nezmínil spojence, nezmínil Ukrajinu. Ale na druhé straně jsem přesvědčen, že nechce darovat Putinovi výhru. I ten tým, který jmenoval, to jsou lidé, kteří vědí, o čem je reálná politika.

21:00 Delší dobu tady v Evropě hovoříme o tom, že ztrácíme za USA. Že se ty inovační nůžky rozevírají. Co mohou české firmy udělat pro to, aby co nejvíce smazaly tuhle ztrátu? Kromě přesunu svých sídel do USA. – Česká republika, české firmy mají dva zásadní hendikepy, a to kapitál a lidi. Pokud zdaňujeme práci téměř 50 procenty – a myslím, že to byl Petr Honzejk, který to velice trefně popsal jako polootroctví –, pokud chcete, aby lidé tvořili, vymýšleli, pracovali, komponovali, psali, tak jim proboha nemůžete brát polovinu jejich výdělku. To je hloupé. Takže podstatně snížit daň z práce. Co se týče kapitálu, tak my máme docela dobré úspory domácností, ale ty jsou zaparkovány v bankách, na účtech, které někdy taky něco vynáší, ale hodně jich vynáší nulu. Češi jsou tak konzervativní, že mají svoje prostředky u bank. A banky je nenabízejí startupům nebo neinvestují je do nového podnikání. To je tradičně role kapitálového trhu. (…) Třeba Švédsko udělalo reformy kapitálového trhu, na kterých si vydělalo nebo vychovalo firmy jako Spotify.

25:00 Je třeba krize. Není dost špatně na to, aby se něco měnilo. Až moc velká část z nás si myslí, že to nějak uhrajeme, vlastně to nějak bude. Ale možná že těch pět procent vyprovokuje reformu rozpočtu. – Pět procent. Myslíte, že navýšení dalších výdajů na zbrojení nás zkrátka donutí reformovat to, kam jdou veřejné peníze? – Protože se konečně začneme bavit také o tom, jak rozpočet financovat a jak vybíráme daně. A znovu, omlouvám se, že se k tomu vracím, vybírat daně z práce je hloupé a vede to k úpadku.

28:00 Jedním z kroků odcházející americké administrativy je otázka vývozu nejnovějších amerických čipů do dalších zemí. Česko se dostalo až do té druhé kategorie zemí. Kam tento krok Ameriky povede? Je to dobrý krok? – Z hlediska bezpečnosti Spojených států je to krok, který dává smysl. Jsou indicie, že přes Ázerbájdžán a jiné země české firmy vyvážely, vyvážejí čipy, které nakonec končí v ruských střelách. Takže ta obava o bezpečnost je bohužel namístě. – Takže ten údiv českých politiků, že jsme se dostali do druhé skupiny… vy jste se tolik nedivil? – To je divadýlko. A myslím si, že kupříkladu úspěch té čínské firmy teď v AI ukazuje, že přístup k těm posledním čipům není úplně kritický.

36:00 Dokáže se Evropa během té Trumpovy čtyřletky nějakým způsobem restartovat, aby přestala ztrácet za USA? – Větší spolupráce na evropské platformě je absolutně nutná. Minimálně tedy v oblasti obrany zahraniční pozice a obrany hranic. Ale myslím, že postupná, plíživá federalizace nás nemine.