Musíme se zbavit úředníků, kteří se brání nové práci, říká poradce premiéra

Česku prý ujíždí vlak, a zástupci firem i zaměstnanců proto začali bít na poplach. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Českomoravská konfederace odborových svazů spojily síly a vyzvaly vládu, aby co nejdříve přišla s rozvojovou vizí na příštích deset až třicet let. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že ji jeho kabinet představí v září.

Premiérův poradce ekonom Štěpán Křeček souhlasí s průmyslníky, že Česko potřebuje nové impulzy, například v podobě továren na baterie nebo na čipy. Nastartovat by se podle něj mělo i stavebnictví: „Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo – vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou.“

Rozvoj podle něj brzdí i ekologové a památkáři. „Musí se získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět. Abychom se stali ekonomickým tygrem. Dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji,“ apeluje ekonom, který v televizi vyzýval lidi, ať nakupují v Polsku, protože pak podle něj čeští obchodníci sníží ceny.

Celý rozhovor si můžete pustit nahoře v audiopřehrávači nebo jako video níže v textu.

Ujíždí Česku vlak, řekl byste to stejně?

Přešlapujeme bohužel na místě, chybí nám vize toho, jak udělat z České republiky jedno z nejbohatších míst na této planetě. Pořád vylepšujeme obory, ve kterých jsme se proslavili, ale chybí nám tady nějaký velký posun dopředu. Když jedna garnitura s něčím přijde, ta druhá to pak zase vrátí zpátky. To je problém, velké projekty se za čtyři roky prostě nestihnou.

Vítáte tlak zástupců firem i zaměstnanců, kteří se spojili a v posledních týdnech apelují na vládu, že je třeba něco dělat, protože zaostáváme? 

Tyto organizace by měly pomáhat posouvat tuto zemi dopředu, jsem rád, že tato iniciativa vznikla a že vznikne nový tlak. (…) Mezi těmi návrhy je například dostat světovou agenturu na vývoj umělé inteligence do České republiky, to je skvělý nápad. Jinak to moc nové myšlenky nejsou. To, že potřebujeme dostavět infrastrukturu, se tady řeší už léta. Ale já s tím souhlasím. Když se dívám na dálniční síť, měli bychom začít propojovat i krajská města mezi sebou. Další věc jsou rychlovlaky, kde vážně zaspal čas. Když budeme investovat do datových přenosů a energetických soustav, nemůžeme udělat chybu. Nevydával bych se experimentální cestou, šel bych prošlapanou cestou. Investice do infrastruktury fungují po celém světě.

Je chyba, že vláda Petra Fialy nenavázala na tu předchozí a zrušila Národní investiční plán Babišovy vlády?

To byla vlastně taková marketingová složka plná nápadů bez toho, aby se řeklo, kde se na to vezme. A ty nápady často byly o budování sportovišť. Musíme navazovat na dobré plány. Toto nebyl takový plán.

Vláda zřídila výbor pro strategické investice, co bude dál?

Já bych nejprve chtěl vyřešit, kde na ty plány vzít. Naše země směřuje do situace, kdy stát pokryje mandatorní výdaje. Bude potřeba vytvořit jiný rozpočet, možná mimo státní, který bude získávat peníze na ty plány. Přál bych si, abychom navázali na naše úspěchy v automobilovém průmyslu. Jestli tady máme možnost těžit lithium, tak jednoznačná volba jsou továrny na baterie. Měli bychom využít spojenectví se Spojenými státy a Tchaj-wanem a získat nějakou továrnu na čipy. (…) Já sám vidím také možnost růstu ve stavebnictví. Máme problém s bytovou výstavbou. Přitom by stačilo tak málo, vyčlenit zemědělskou půdu na stavební pozemky. Bydlení by pak bylo výrazně dostupnější. Nemůžeme být skanzenem s pozemky, které nic nenesou. Ty budovy by měly daleko větší ziskovost. Nesmíme se bát výškových budov, nevím, proč je Praha tak pozadu.

Co jste si jako poradce premiéra řekl v momentě, kdy jste viděl tu výzvu těchto silných organizací? Jestli jste zvedl telefon a zavolal jste dalším kolegům ekonomickým poradcům a řekl, kolegové, pojďme okamžitě vymyslet, co konkrétního uděláme?

Moje přesvědčení je, že se musí získat politická odvaha a i přes odpor aktivistů a památkářů to protlačit. I když budou řvát a říkat, že tady se to nesmí zastavět, být tak vysoké. Abychom se stali ekonomickým tygrem, je to důležitější, než jestli se pokazí nějaký ráz. Je to tak paradoxní, že dnes bojují i ekologové s památkáři mezi sebou. Tyto organizace nesmí bránit našemu rozvoji.

Takže našemu ekonomickému rozvoji brání ekologové a památkáři dohromady?

Ano. Úplně nejhorší ze všeho jsou archeologové, protože když se někde najde nějaká kůstka, vše se na půl roku zastaví. Neměli bychom tak snadno ustupovat. Jestli tam ta kůstka odpočívala stovky nebo tisíce let, kdyby se to náměstí opravilo a zalilo se to betonem, ta kůstka tam pár stovek let ještě zvládne. Jsme příliš měkcí, ztrácíme čas na hloupostech.

A tohle říkáte premiérovi?

Jsem mladý, tak si můžu dovolit být radikálnější. Chci tam tu energii vnášet jako mladý člověk.

Jaké kroky budou následovat a co může tato vláda ještě stihnout?

V září se představí ta vize, věřím, že tím to neskončí. Získají se peníze a začne se to realizovat. Vizí jsou plné šuplíky na úřadech, to nestačí. Je potřeba, aby si jednotliví ministři začali plnit priority. Bohužel jsme ve stavu, kdy jsou ministerstva zkostnatělá, nechtějí tu práci navíc. Někdy ty resorty byly i ve strašném rozvalu, informačně děravé jako cedníky, pořád něco unikalo do médií, ale zároveň když se přijde s nějakou novou prací, tak vidíme rezistenci těch úředníků. Takových lidí se musíme zbavovat.

Ještě řeknu jednu kontroverzní myšlenku. Netěší mě, jak se naše země zadlužuje, ale klidně bych žil v zemi, která má dvojnásobný dluh, kdybychom ty resty měly hotové, kdyby tady ty rychlostní železnice, silnice, továrny na čipy byly, jádro bylo dostavěné. Ten dluh bychom určitě rychle odmazali.

Čeští průmyslníci často dávají za vzor Polsko. Dělal jste si vy nějaké srovnání, proč jsou takové rozdíly?

Jsme papežštější než papež, řešíme všechny povolovací procesy a úředníci mají pocit, že mají velkou míru benevolence. A špatně jsme využívali evropské dotace. Stavěli jsme rozhledny a akvaparky, ale to ekonomiku moc neposouvá.

Petr Fiala avizoval, že chce představit nějaký rámec své vize na začátku září. Tušíte už, co v něm bude?

Nechci předbíhat pana premiéra, ale má doporučení jsou jednoznačná: prostě rozhýbat stavebnictví, to je obrovský potenciál našeho růstu. Vyřešíme si tím četné problémy. Je to i pro mladou generaci, která řeší teď bytové problémy, a je to obrovský stimul pro ekonomiku jako takovou. Priorita jsou ty dopravní záležitosti, musíme lépe čerpat evropské peníze a právě místo toho, abychom podporovali stovky malých projektů, které ve výsledku nepřináší takový efekt, tak se zaměřit na pár velkých, které budou způsobovat ty kvantové skoky vpřed.

Mocné průmyslové organizace zmiňují, že Česko zaspalo v rozvoji energetiky, zejména v transformaci k nízkoemisním zdrojům. Co s tím může a má udělat ještě tahle vláda?

Já jsem přesvědčen, že realistické řešení spočívá v tom, že přebudujeme uhelné elektrárny na plynové. Je to rychlé a ekologičtější, v zásadě ta plynová elektrárna se dá postavit do pár let.

A i za situace, kdy s Ruskem máme takové vztahy, jaké máme, takže je možná trošku problém mít dostatek zemního plynu?

Plyn není žádný problém. Do dvou let Američané spustí tolik nových těžebních systémů, že pokryjí celou evropskou spotřebu. Takže toho plynu na světě bude obrovské množství, že nebudeme vědět, co s ním, bude to levný zdroj. My potřebujeme jenom natáhnout ty trubky a máme tady vystaráno na desítky let dopředu za skvělé ceny. Já vím, že tady je nadšení pro jádro, takže dovedu si představit, že i z nějakých historických důvodů můžeme zkoušet projekty modulárních reaktorů, ale tam je potřeba říci, že to bude dlouhodobá záležitost. Může se to po cestě několikrát předražit. A potom ten výsledek je nejistý. Vidíme, jak se to jádro buduje jinde, takže za mě realistická cesta jsou plynové elektrárny a pilotně můžeme zkoušet jádro.

Nakolik u toho vadí, že plynové elektrárny nejsou bezemisním zdrojem?

Ano, ale podle mě jiné realistické řešení není. My tady nejsme země, kde bychom měli celý rok sluníčko, ani tolik nefouká, takže ty plynové elektrárny jsou podle mě rychlý, levný, dosažitelný způsob, jak se energeticky zabezpečit. A potom samozřejmě musíme investovat i do přenosových soustav, protože nevidím důvod, proč bychom vyráběli vlastní elektřinu ve chvíli, kdy v Německu je třeba za zápornou cenu. Takže musíme se propojit tak, abychom tyto výkyvy na trhu byli schopni zachytit, a ta plynová elektrárna má obrovskou výhodu: dokáže rychle reagovat. Takže když bude v Německu elektřina zadarmo nebo za zápornou cenu, tak my ji vypneme, a jakmile v Německu už ta cena půjde nahoru, my si ji můžeme zapnout.

Zmiňoval jste lithium, také ho opět zmiňují i průmyslníci v těch svých návrzích a říkají, že by bylo dobré, aby tady byla i továrna na výrobu baterií. Dokáže v tomhle vláda něco udělat?

Máme tady rozpracované dvě velké investice na továrny na baterie a musíme udělat vše pro to, aby tady ty investice skončily. Musíme být lepší. Nesmíme dopustit, že se budou znovu hádat u Plzně, jestli to tam vůbec chtějí. Musí vědět, že je to národní zájem. My musíme být tvrdší, doba neustálých diskuzí musí jednou skončit. (…) Chápu, že lidé v té lokalitě budou mít nějaké negativní externality, tak jim za to zaplaťme.

A pokud bude velký odpor místních, tak to tedy ignorovat, nebo zaplatit?

Dejme jim kompenzace, že to budou chtít.

Co vám na to říká premiér? Půjdeme proti vůli ekologů, památkářů, místních?

Nikdo z politiků nechce konflikt. Nejsem politik, tak můžu být tvrdší a jsem v tom velice upřímný. Vidíte, že tyto zájmové skupiny nemám v lásce, ale poslední slovo má mít vláda. Někdy dojde i na podpásové údery, že v nějaké lokalitě vypustí vzácného broučka. Musí existovat obrana, stát nemůže neustále ustupovat.

Ještě jedno téma: Kdy jste byl naposledy nakupovat v Polsku?

Přiznám se, že jsem tam teď přes prázdniny nebyl, ale bavil jsem se se sousedy, kteří tam nakoupili sazeničky na zahradu. A překvapilo je, že to je za třetinu toho, co stojí u nás. Ale víte, k čemu to vede, že ti lidé nakupují v Polsku?

No, to taky. Ale zároveň to vede k tomu, že když už si to zboží koupí v Polsku, tak to drahé si nekoupí u nás a obchodník tím dostane pohlavek a začne zlevňovat. A vidíme, že inflace se konečně dostává pod kontrolu. Od té doby, co zazněl ten výrok, tak inflace neustále klesá. Taky jsem zaznamenal, že výrok o Polsku byl nejúčinnější slovní intervencí proti inflaci, který letos zazněl.

A budete v té slovní intervenci pokračovat? Co byste poradil lidem teď?

Teď se cenové hladiny srovnávají a jde o to, aby lidé hlasovali nohama a chodili za poctivými českými obchodníky. (…) Největší tma přichází těsně před úsvitem, nyní vidíme v naší ekonomice, že začíná svítat. Příští rok konečně přinese významné oživení. Kdo může, ať investuje, kdo nemůže, ať spoří, aby v budoucnu mohl investovat.