Článek
Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?
Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.
Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.
Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.
Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.
Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
01:22 – Největší zásluhu na nápadu provést atentát na Heydricha přičítáme generálu Františku Moravcovi. Hodně to vychází z našich zpravodajců v Londýně. Akce by se neuskutečnila bez vědomí Edvarda Beneše, ke kterému měl Moravec blízko. Nevíme ale, jestli vnímali všechny důsledky, které akce mohla mít.
04:08 – Atentát ukázal, že Češi chtějí proti Němcům bojovat. Ti v protektorátu. Navíc jsme byli v situaci, kdy Západ nevěděl o vyhlazování ze strany Němců. Lidice se staly symbolem, protože byly viditelné. Ukázalo se, že Češi umírají, a to ještě dříve, než se upřela pozornost na to, co se děje na východě.
07:08 – Po smrti Heydricha se Benešovi dařilo poukázat na to, co Češi dokázali a vrátit téma hranic po Mnichově.
10:06 – Kdyby Heydrich nezemřel, válka by pravděpodobně vypadala trochu jinak. Heydrich měl pod sebou velké množství informací. To, co přišlo v rámci stanného práva, popravy tisíce lidí, tak ty debaty v exilu už nebyly o tom, kolik Němců bude vysídleno, ale že budou všichni. Změnilo to tak jasně vztah mezi Čechy a Němci.
12:22 – Němci dobře věděli, že válku mohou prohrát zázemím, hospodářsky. Proto potřebovali, aby české zbrojovky jely naplno.
13:55 – Ochota pomáhat byla ze strany Čechů velká. Ukázala se nesmírná statečnost. Když někomu otevřete dveře a necháte ho přespat. Němci navíc zavedli, že za pomoc odboji byla popravena celá rodina i těhotné ženy a děti.
17:34 – Komunisté se s operací Anthropoid vypořádali dvojím způsobem. Na jedné straně vyzdvihovali hrdinství těch konkrétních parašutistů, ale jedním dechem dodávali, jak byl čin špatně vedený na základě plánů buržoazního prezidenta Edvarda Beneše, aby potlačil komunistický odboj.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.