Drtivá většina Rusů si přeje „putinský“ konec války, říká novinář v Moskvě

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř tři tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání?

Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just.

Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v třech tisících případech.

„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“

Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.

Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just.

Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak informovala ruská média o tom, co jsme o víkendu sledovali, tedy údajné Putinovo velikonoční příměří? - Já bych ho nenazval údajným, příměří bylo na některých úsecích fronty dodržováno. Hovořil jsem s některými ukrajinskými známými, kteří třeba bojují na ukrajinské straně proti ruským agresorům. A oni také potvrzovali, že na některých úsecích se nebojovalo, ať už se jednalo o Záporožskou oblast nebo Charkovskou oblast. Nicméně velice aktivní boje probíhaly třeba v Kurské nebo Bělgorodské oblasti, tam to příměří nebylo. Ale celkově to bylo samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina.

3:00 Jaký byl tedy význam toho gesta? - O tom můžeme samozřejmě spekulovat, nicméně i ruští experti, se kterými jsem měl možnost hovořit, se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je, řekněme, stoupencem míru, zastavení války. Že to byl signál směrovaný vůči Donaldu Trumpovi, vůči americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle, než v jakém jako agresor bezesporu je.

3:30 Byla to i možná reakce na slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia o tom, že pokud Američané neuvidí z ukrajinské nebo ruské strany nějaké výrazné kroky ukazující, že mají zájem na ukončení války, tak se Američané z toho konfliktu stáhnou? - Bezesporu. Neřekl bych, že se Vladimir Putin třeba zalekl těchto mimořádně tvrdých slov. Podobně tvrdá slova jsme vlastně neslyšeli od 20. ledna, kdy byla inaugurace Donalda Trumpa. Nicméně Vladimir Putin asi si dokázal spočítat, že pokud by odešly Spojené státy z vyjednávacího procesu, tak by to pro něho znamenalo velké minus, bylo by to pro něho mimořádně negativní. Proto zastavil boje, ačkoliv to pro něho vlastně nemělo žádný valný význam.

5:00 Jednání by měla pokračovat i v příštích dnech. V Londýně by se jednání měla účastnit ukrajinská, americká a evropská strana. Podle kuloárních informací měli Američané poslat Ukrajincům návrh, podle kterého by Amerika mohla uznat Krym jako ruské území. Bylo by to ruské vítězství? - Ne, bylo by to minimum, co si Vladimir Putin přeje. Protože Vladimir Putin od roku 2014 považuje Krym za své území a je mu vlastně úplně jedno, jestli to uznávají Spojené státy nebo Ukrajina. (…) Vladimir Putin chce víc, chce minimálně další čtyři oblasti, minimálně chce ještě další v uvozovkách bonusy. Aby mohl kontrolovat Ukrajinu, ať už přímo nebo nepřímo. Krym Vladimir Putin považuje za jasnou věc. Nemyslím si, že by ho to uspokojilo natolik, že by třeba na dalších 30 dní, jak si to přeje prezident Volodymyr Zelenskyj, zastavil palbu na Ukrajině po celé délce fronty.

7:00 A členství v NATO jako na dlouho uzavřená kapitola? Protože to by mělo být také v balíků požadavků, které má Ukrajina zvážit? - Ano, ale za podmínek, a to mi také říkají ruští experti, že by to bylo závazné. Tudíž, že by byla podepsána nějaká dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem nebo mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, že Ukrajina zkrátka nikdy členem Aliance nebude.

7:30 Jinými slovy: výsledek jednání, který spočíval v tom, že Američané uznají Krym a nějakým způsobem slovně vyhlásí, že Ukrajina v příštích letech nevstoupí do NATO, prostě není vítězství Vladimira Putina. - Rozhodně ne, to je minimum, které by neuspokojilo nejen Vladimira Putina, ale ani Rusy. Protože je nutné si uvědomit, že na frontě padly desítky, stovky tisíc Rusů. A za co? Jenom, aby Spojené státy v uvozovkách slíbily Rusku něco, co zase nesplní, jak to alespoň Rusové vnímají? To ne, to je skutečně málo.

9:00 A jak v tuhle chvíli ruská propaganda vykresluje stav toho konfliktu? - Vykresluje ho jako vítězství Ruska, že Rusko osvobozuje, postupuje kupředu, že likviduje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a teď budu samozřejmě citovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ukrajinské nacisty. A že kyjevský režim je mimořádně drastický vůči svému obyvatelstvu, že hází klacky pod nohy během jednacího procesu a že za válku může Kyjev, samozřejmě.

10:00 A co obrovské ztráty, které jste i vy zmínil, to už je přece v takovém rozsahu, že to nelze úplně popírat? - Nelze to popírat, nelze to marginalizovat, ale může se o tom nemluvit, a to je asi to zásadní. Ruská propaganda nehovoří o žádných ztrátách, hovoří samozřejmě o ukrajinských ztrátách. (…) Kdybychom si přečetli svodky ruského ministerstva obrany, tak bychom se dočetli, že za den bylo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ teď budu citovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zlikvidováno 400, 500 ozbrojenců ukrajinských sil. Ale ani písmenko o ztrátách ruských sil. Je to válečná propaganda, Ukrajina používá to samé. Nicméně ruské ztráty jsou samozřejmě mnohem vyšší, ale o nich se zkrátka mlčí.

10:30 A lidé se na to pořád neptají? - Je to obrovská země a ty ztráty, když se rozloží po celém Rusku, tak nejsou až tak vidět. Samozřejmě ty ztráty mimořádně citlivě vnímají rodiny, které přišly o své příbuzné. Na druhou stranu i této menšině, nechci to říkat vulgárně, ale jsou jí trošku zavřena ústa finančními benefity, které dostanou za padlé. A proto nemají důvod protestovat. (…) V přepočtu dostanou řekněme tři miliony korun, to jsou peníze, které by nikdy v životě neviděli, to je jmění. Takže nejnižší vrstvy na té válce profitují, i když jejich příbuzný zemře.

11:00 Takže se vnímání Rusů vůči válce jako takové příliš nemění. Ani po třech letech neroste nějak dramaticky nevole ve společnosti vůči tomu, že Rusko tu válku vede? - Ne, to bych neřekl. Samozřejmě drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center si přeje konec války. Ale zase, přeje si ten putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje. Ty ztráty vzhledem k tomu, že nejsou vidět, že peníze jsou skutečně dominantní ve vnímání těch ztrát, tak to nezpůsobuje to, že by většina byla proti válce. Ona je proti válce, že existuje, že přináší jisté komplikace. Ale není to něco, co by ruskou společnost skutečně tížilo. Ruskou společnost tíží mnohem víc inflace a ekonomické problémy než válka.

13:00 A co s válkou související represe? Myslím represe ruského režimu vůči jakékoliv opozici, vůči jakékoliv kritice nebo vůči tomu, když někdo na rovinu řekne, co se na Ukrajině odehrává. Přituhuje v tom ruský režim? - Mimořádně přituhuje. Teď už může být i konfiskace za takzvanou diskreditaci armády, člověk může být zahraničním agentem, tudíž osobou, která je nějakým způsobem ocejchována a ostrakizována z ruské společnosti. Může tak být označena i osoba, která spolupracuje s jakoukoliv i mezinárodní neziskovou organizací, ve které není Rusko členem.

13:30 Je mi líto mých známých, kteří jsou Rusové a kteří musí žít v ruské společnosti, musí nějakým způsobem reagovat na ty represe. Hodně jich muselo opustit Rusko a stále ještě opouští. Ve svém okolí vidím, že buď lidé mlčí, odjíždí, anebo někteří i mizí do vězení.

22:00 (k varováním západních zpravodajců, že Rusko do pěti let může zaútočit na nějakou západní zemi) Válka ruskou armádu, ruskou společnost, ruskou ekonomiku mimořádně vyčerpává. A do pěti let si myslím, že to jsou velice optimistické odhady. Že by Rusko mohlo zaútočit, to bezesporu, ale obsadit a držet nějaké území, to už je značně problematické.

24:00 Jak ruská propaganda vnímá a vykresluje Donalda Trumpa a jeho administrativu? Západní komentátoři a analytici velmi často upozorňují na to, že je jeho politika velmi vstřícná Rusku. - Pokud papouškuje ruskou propagandu, tak je samozřejmě vnímám mimořádně vstřícně. Ruská propaganda hovoří o tom, že nový pán Bílého domu, americká administrativa chápou postoje Ruska, že dokážou vnímat ruské argumenty. A pokud Donald Trump nebo jeho představitelé, zmíněný Marco Rubio, hovoří o nějakém tlaku na Rusko, tak je to buď ani ne zamlčováno, jako spíše přehlíženo. Anebo se hovoří o tom, že za to může Ukrajina, samozřejmě. Nebo že to je vliv liberálních elit ve Spojených státech. Každopádně Vladimir Putin vnímá, alespoň podle ruské propagandy, Donalda Trumpa jako svého kladného partnera. Na rozdíl od Joea Bidena. Trump je kladný hrdina, Biden zloduch.

29:00 (k ekonomické situaci Rusů) Inflace je vidět na všech Rusech, obzvlášť na důchodcích, takže ekonomická situace se mimořádně zhoršuje. (…) Ale všechno zboží se zde dostane, pokud má člověk zájem. Samozřejmě je to nelegální, je to pašování, ale existuje státem podporovaný takzvaný paralelní dovoz. To znamená, že stát povoluje z třetích zemí pašování zboží, které ruský spotřebitel chce. A na trh se dostane všechno.