„Dřív to nešlo, teď ano.“ Pomoc Ukrajincům lidi frustruje, říká expertka

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?

Hostem Ptám se já byla sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.

Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.

Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.

Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:20 – Roste počet nově zahájených exekucí, roste počet lidí ohrožených chudobou. Už loni touhle dobou nemělo 20 % domácností na nečekaný výdaj 12 tisíc korun.

3:00 – Pohybujeme se na třetině obyvatel, kteří jsou ohrožení růstem cen a růstem cen bydlení.

3:45 – (Ohrožení) lidé si v první řadě půjčují. Pak nabíhají půjčky a neschopnost splácet, neschopnost zaplatit nájem. A často přicházejí k systému sociální podpory až v momentě, kdy ten problém je poměrně velký. Kdy rostou dluhy a je tam třeba i nezaplacený nájem. A to je pozdě. Je vidět, že se lidé obrací na stát, až když vyčerpají všechny další zdroje.

5:40 – Dávky pomoci v hmotné nouzi bralo před dvěma lety – a teď je to podobné – 1,5 % domácností, příspěvek na bydlení 5 % domácností. Ale máme dvacet, třicet procent ohrožených domácností. Je tu obrovský rozdíl mezi tím, kdo je v nejisté ekonomické situaci a kdo dosahuje na pomoc od státu. Velkým důvodem je stigma, nepřístupnost systému, velká byrokracie a kontrola. Spousta lidí se stydí, nevědí, že ten nárok mají.

6:48 – Úřady práce jsou extrémně přetížené a žádosti trvají. To přetížení už bylo před současnou situací a v posledních měsících dochází k velkému zpoždění ve výplatě.

7:30 – Extrémně nízké ohodnocení úředníků na úřadech práce je dlouhodobý problém. Jedou podle tabulkových platů, které jsou velmi nízké. A zatímco jiné instituce nabízejí poměrně vysoké osobní ohodnocení, tady se to pohybuje v řádu stovek korun. Nástupní plat je někde kolem 22 tisíc hrubého.

8:20 – Během let se zaváděly podmínky, které ztěžují přístup k dávkám. Dlouhodobě převládá představa, že ten, kdo žádá o dávky, je někdo, kdo je chce spíš zneužít. A koho je potřeba kontrolovat, a to intenzivně.

10:45 - Lidé nevnímají, že uprchlíci z Ukrajiny nepotřebují pomoc. Rozumí, že utíkají z války, problém je ale dvoukolejnost systému. Znám příběh samoživitelky, která 10 let čeká na městský byt a teď vidí, že přijdou lidé z Ukrajiny a najednou pro ně ty byty jsou. Nebo najednou je zde ten pětitisícový příspěvek. Vzniká tak pocit, proč to jde teď jakoby rychleji. Lidé mají pocit, že věci, co dřív nešly, je najednou možné řešit ve vztahu k téhle skupině lidí. Vzniká tak velký pocit frustrace. Ale není zde pocit, že by se těm lidem nemělo pomáhat, spíše smutek z toho, že ta pomoc dříve a pro ně dostupná nebyla.

12:43 - Tohle vše je velmi dobře politicky zneužitelné. Pocit frustrace se může velmi rychle přesunout do protiukrajinských nálad. Není to bezvýchodná situace, ale pokud vláda nebude reagovat na situaci lidí, je tohle možný výsledek, jak se může pocit frustrace promítnout do veřejného prostoru.

14:10 – U příspěvku na bydlení je problém, že je strašně nízký. Nízký tzv. strop normativních nákladů, to je strop, do kterého jsou uznávány náklady, jež lidé vydávají na bydlení. Podle kterého se pak počítá výše toho příspěvku. A reálné ceny jsou dlouhodobě jinde. Jenom za loňský rok v Česku rostli ceny nemovitostí o 22 %, to je nejvíc v EU. Dostupnost bydlení tak nejde řešit jen přes dávky.