Ruská taktika je v ohrožení. „Zásoby se velmi tenčí,“ říká expert

Poslední hodiny jsou naplněné horečným jednáním zástupců západního světa kvůli raketám, které v úterý odpoledne dopadly na polské území a zabily tam dva lidi. Co lze teď od Západu čekat? A víme už přesně, odkud rakety přiletěly?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Martin Svárovský.

Zástupci nejbohatších zemí G7 i NATO nabízejí Varšavě pomoc při vyšetřování incidentu a ve středu dopoledne zasedla k jednání Severoatlantická rada. Podle agentury AP skončila za hranicemi Polska ukrajinská raketa, která mířila na ruskou střelu. Tuhle teorii podpořil i americký prezident Joe Biden prohlášením, že trajektorie letu rakety neodpovídá tomu, že by byla vystřelena z ruské strany. Informaci později potvrdil i polský prezident.

Cílem původního ruského útoku mohly být podle dostupných informací infrastrukturní body, jako například blízká železniční stanice, která se nachází na ukrajinské straně, nebo jedna z blízkých vojenských základen. V této oblasti je také důležitá energetická spojnice.

Může tato událost nějak zásadně ovlivnit přístup západních zemí k válce na Ukrajině? A co by znamenala aktivace Článku 4 Severoatlantické smlouvy o společných konzultacích?

Sledujte rozhovor v úvodním videu, nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:20 Je možné ty informace už oficiálně potvrdit? – Ne, není to možné. Stále běží vyšetřování, takže jsou to všechno jen domněnky. Zásadní je, že primární byl ten ruský útok. Já si myslím, že ta ruská raketa (tam Rusové stříleli raketami s plochou dráhou letu vystřelovanými z bombardéru) útočila na elektrické vedení mezi Polskem a Ukrajinou. A proti byla patrně vystřelena raketa ze systému S-300 a to, co mohlo dopadnout na zem a zabít ty dvě oběti, mohl být i úlomek. Nevíme, jestli to byl úlomek protistřely, nebo té původní střely. Každopádně to byla střela ruské provenience.

2:20 Důležité je, že to nebyl žádný omyl ukrajinské protivzdušné obrany. Myslím si, že to byl nejspíš důsledek střetu těchto dvou raket a něco z nich tam dopadlo.

3:05 Můžou být tyto incidenty častější? – My jsme tyto útoky, zejména na civilní infrastrukturu nebo na civilní obyvatelstvo, obecně viděli vždy, když se Rusům nedařilo. Ostatně celá operace v Severodoněcku byla tehdy, když Rusové prohráli ty původní velké bitvy v Kyjevě, v Černihivu a v Suy. Oni vždy potřebují odvést pozornost. Jednak jde o to nalomit morálku Ukrajinců, teď už dobře vědí, že v tomto neuspějí, dál možná vyvinout nějaký nátlak na Západ, aby Západ vyvíjel nátlak na Ukrajinu k nějakému jednání. A potom, a to je podstatné a podle mě to bylo rozhodující v tomto případě, je to taky vzkaz domácímu publiku. Rusům to teď skutečně nejde. Ty situace tedy budou. Ale arzenál ruských střel s plochou dráhou letu se velmi tenčí. A od toho říjnového útoku, který jsme viděli kolem Mykolajivu a Oděsy, násobně roste úspěšnost ukrajinských sestřelů.

4:10 Jestli jsou ty informace pravdivé, tak včera měli Ukrajinci 84% úspěšnost sestřelování raket.

5:30 A nemá to Rusko kde doplnit? Narážím na spolupráci s Íránem. – To je trochu komplikovanější, Íránci Rusům dodali drony Šahíd-136 a pravděpodobně jim je dodali před 24. únorem, nikoliv poté. Tedy ještě než začala válka. A z toho arzenálu Rusové už většinu vystříleli. Takže je otázka, jestli budou ty dodávky pokračovat. Z toho, co víme, tak tam není velká ochota Íránu. Ten si řeší svoje zájmy.

6:55 Oni by jim byli schopni dodat zhruba 100 až 200 těch raket, které jsou méně sofistikovanější. Jsou to ale balistické rakety, to znamená velmi nebezpečné. – S doletem 300 až 700 kilometrů, to je celé území té země… – Ano, ty balistické rakety jsou nebezpečnější než střely s plochou dráhou letu, které byly použité včera. Ale otázka je, jestli by jim dodali ty naváděné střely a jestli by je Rusové dokázali navádět. Tipnul bych si, že je Íránci nedodají. Rusové totiž mají problém s technologickými sankcemi, které jim neumožňují produkovat mikročipy a využívat polovodiče. Ale teď se objevily informace, že ruské továrny znovu obnovily tuto výrobu, což by znamenalo, že ty sankce jsou obcházeny. Západní zboží je reexportováno přes třetí země (a já se domnívám, že Evropská unie by měla být schopná zasáhnout na třetích trzích), tak klesá účinnost sankcí.

10:15 Ty útoky budou pokračovat, protože Rusové budou i nadále potřebovat svoje neúspěchy kompenzovat. I politicky. Teď ten útok na Cherson byl načasován na projev prezidenta na G20, ten byl skvělý. A oni potřebují, aby se nemluvilo o tom projevu, ale o tom ostřelování.

11:10 Jak by na to mělo reagovat NATO? Posílením protivzdušné obrany? – Je to něco, o čem se už mluví řadu let v rámci posilování severovýchodního křídla NATO. Ale je potřeba zdůraznit to, co už v noci řekl polský prezident Duda: to nebyl útok na Polsko. A já si myslím, že je to to poslední, co Rusko může potřebovat. Což neznamená, že se nemá ta protiletecká obrana posilovat. Ona se má posilovat, protože je i pro čelení nějaké hrozbě, abyste nebyla vydíratelná. Tím řešením je ale násobná pomoc Ukrajině, aby dokázala urychlit své vojenské operace na zemi a ten konflikt ukončit. To řešení je jednoznačně vojenské. Jedno, které se teď nabízí a je diskutováno v Bílém domě i v Bruselu, je poskytnutí rakety s prodlouženým, 300kilometrovým doletem do systému HIMARS. To by znamenalo, že posun u Chersonu by pro Ukrajince znamenal zasahovat řadu strategických cílů na Krymu. Pokud Ukrajinci tuto pomoc nedostanou, bude je to stát více sil.

14:00 A co vytvoření bezletové zóny? – Je to téma, o kterém jsem hovořil stokrát. Na začátku toho konfliktu jsme dávali návrh na vytvoření limitované bezletové zóny nad západní Ukrajinou, která v té době byla ještě roztažena na území, kde ještě neoperovalo ruské letectvo. Jsem rád, že se o tom znovu mluví. Dneska by to mělo stále smysl, ale význam se snížil. A to z toho důvodu, že ruské letectvo selhalo. Selhává po celou dobu a selhává v poskytování podpory pozemním jednotkám. V podstatě se dneska ruské letectvo neodvažuje do ukrajinského území. V ukrajinském vzduchu dominují protiletecké obrany obou stran a bezpilotní prostředky. Takže se možná ukáže, že se celá ukrajinská operace obejde bez poskytnutí leteckých prostředků Ukrajině.

17:00 O Článku 5 (Severoatlantické smlouvy - pozn. redakce) se jednat nebude. K aktivaci Článku 5 došlo jednou jedinkrát v celé historii Aliance, po útocích na „dvojčata“. Polsko si o to nepožádalo, protože vyhodnotilo, že nebyl důvod.

18:30 Je Krym územím, o které se teď bude bojovat? A je dosažení celistvosti území s Krymem před rokem 2014 jediným možným výsledkem, který ukončí válku? – Jediný možný výsledek je obnovení Ukrajiny v hranicích z roku 1991. Žádný jiný možný není. Když se podíváte na mapu, tak cílem je Krym a vytlačení ruských vojáků přes Kerčský most. Ale jak budou přesně Ukrajinci postupovat, nevíme a je dobře, že to nevíme.