Příští vláda nebude muset řešit Husákovy děti, říká k penzím ekonom

Vláda se pustila do sněmovní bitvy o důchodovou reformu. Ta by měla posunout věkovou hranici odchodu do penze k věku 67 let, opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. Jak budou celkové schválené změny důchodů vypadat?

Hostem Ptám se já byl ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.

Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.

Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ prohlásil Jurečka v reakci na tvrzení opozičního hnutí SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“a spolu s hnutím ANO volá po zachování hranice 65 let.

Jurečka také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Zároveň připomenul, že úpravy penzijního systému jsou v každém případě nezbytné. Beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.

Jak bude vypadat definitivní seznam profesí s nárokem na dřívější odchod do penze? O kolik změny prodlouží udržitelnost systému? A co ještě může vláda udělat pro rozhýbání trhu práce?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Máte velkou obavu, jak bude vypadat finálně schválený materiál po všech změnách, které třeba přijdou v legislativním procesu? - Velkou obavu nemám. Na tom, že je třeba zvyšovat důchodový věk a je třeba upravit výpočet penzí, je shoda koaličních partnerů celkem jasná. I změna u prodlužování odchodu do důchodu je vlastně jenom technického rázu a není to nic tak dramatického.

2:30 Ministr Marian Jurečka ohlásil, že se v tom návrhu změn objeví i zastropování důchodového věku na 67 let. Proč jste k takovému kroku přistoupili? - Musím přiznat, že se mnou nebo s poradci, ať už pro důchody nebo externími poradci, tento krok nebyl konzultován. Takže o tom vím z médií jako vy a můžu pouze hádat, že to asi je způsob, jakým důchodovou reformu protlačit, aby tam nebylo nekonečné prodlužování. Je to v zásadě správný krok v tom smyslu, že to dává určitou jistotu lidem a je to snadnější pro komunikaci.

3:30 A z hlediska nastavení parametrů odchodu do důchodu je to technikálie, nebo je to politické PR? - Pokud se politici dohodli, že toto je to, co občanům usnadní důchodové reformě věřit, tak si myslím, že to je správný krok, že to není fiktivní záležitost. Samozřejmě může přijít každá další vláda a změnit to. Původně se počítalo s variantou, že důchodový věk se bude prodlužovat podle věku dožití. To se opustilo z řady důvodů.

4:00 Nyní se zvolila varianta fixního postupu nebo fixního zvyšování, a to relativně nedávno. Takže logicky asi v těch diskuzích se dospělo k tomu, že je třeba tam nasadit nějakou horní hranici. Co je klíčové, je message, že se důchodový věk bude muset prodlužovat za věkovou hranici 65 let, jinak bude v budoucnu docházet opravdu k velkým schodkům veřejných financí. To, kde se to potom zastaví, je věc druhá.

5:00 67 let bude definitivní hranice, nebo hranice pro nějakou dobu, než se jednou opět začneme bavit o jejím prolomení? - Kam až sahají demografické projekce, tak si myslím, že to je dostatečná hranice v tuto chvíli. A samozřejmě víte sama, že například porodnost se výrazným způsobem mění z roku na rok. Nevíme, co je dočasné, co je permanentní. Takže je docela možné, že dojde i k revizi hlavní hranice z těchto důvodů, nikoliv pouze politických. Ale to v tuto chvíli skutečně nejde předjímat.

9:00 Dojde k nějakému zásadnímu rozšíření seznamu náročných profesí? - V minulosti se udělaly určité chyby v tom, že nekrácené předčasné důchody se schválily po profesní úrovni, nikoliv po úrovni nějakých kvantitativních indikátorů, které indikují, jak je ta profese náročná. To byla chyba. Doufejme, že k tomu už dále nedojde. Zda se bude rozšiřovat, nebo zužovat interval, do kterého spadají náročné profese, to skutečně v tuto chvíli nevím. To je zřejmě předmětem politického vyjednávání, u kterého nejsem. - A vy byste byl pro to, aby se ten stávající okruh nerozšiřoval? - K tomu bych se přikláněl, zejména proto, že do té reformy vstoupilo to, že lidé budou mít nárok na, řekněme, přilepšený předčasný důchod, pokud budou mít dostatečně odpracováno.

11:00 Na jak dlouho změny důchodového systému, které projednává Sněmovna v tuto chvíli, celý ten systém stabilizuje? Na jak dlouho budeme mít v uvozovkách klid od dalších debat o důchodových reformách? - Myslím si, že každá vláda to nějakým způsobem bude řešit. Co se týče dopadů stárnutí jako takového, tak pokud se schválí tato reforma, tak se dostáváme na dostřel toho, abychom problémy se stárnutím byli schopni řešit. To znamená, že důchodový systém, který přece jenom vytváří největší deficity, bude v takovém stavu, že nám dovolí řešit i další problémy, které nám stárnutí přináší.

15:00 Jak vidíte budoucnost z hlediska toho, jestli schválené změny důchodů budou nějak dlouhodoběji platné? Vy jste mi v jednom z předchozích rozhovorů, říkal, že si myslíte, že to opozice měnit nebude, protože bude vděčná, že ty nepopulární kroky udělal někdo za ni. Jste v tomto směru pořád takový optimista? - V mezičase se největší politikum stalo ze zvyšování důchodového věku. Takže tam určité obavy mám, zejména proto, že na další vládu, která převezme moc za rok, ještě nedopadnou ty nejhorší změny v tom stárnutí obyvatel. To znamená, že Husákovy děti ještě nepřijdou do důchodu v tom dalším funkčním období vlády. Takže tam obavy mám. A je otázka, jestli další vláda bude cítit nějakou odpovědnost za dlouhodobé fungování této země, anebo nebude.

17:30 Co byste doporučil voličům, až budou sledovat kampaň před sněmovními volbami? Až budou třeba sledovat billboardy typu „zrušíme Fialovu reformu důchodů“ a podobně… - Zejména mají sledovat to, zda politici řeknou dostatečně kredibilně, důvěryhodně, kde se tedy na ty důchody vezme. Oni obvykle nějakou odpověď mají, ale ta odpověď je často velmi zavádějící nebo neodpovídá velikosti toho, co nějakým způsobem ovlivní naše veřejné finance. Například pokud někdo říká, že deficit důchodového účtu se vyřeší tím, že se sníží korupce nebo daňové úniky, tak bohužel neví, o čem mluví. Nebo balamutí veřejnost v tom, že se tváří, že daňové úniky jsou v takovém rozsahu, jako jsou budoucí deficity důchodového účtu. A to rozhodně nejsou.

19:00 Jsou tady další věci, na kterých je třeba pracovat. Vy zmiňujete reformu třetího pilíře, návaznost na zdravotní systém, na sociální služby, užší napojení na aktivní politiku zaměstnavatele, vyšší podporu částečných úvazků, vyšší podporu pracujících důchodců. Už jsme na něčem z toho pracovat začali, už činíme nějaké kroky, abychom se na to, co nás čeká, připravovali i v těchto dalších segmentech? - V současné chvíli probíhá nebo bude probíhat schvalování „flexi novely“ zákoníku práce, také novely zákonu o zaměstnanosti v oblasti podpory v nezaměstnanosti a také podpory v rekvalifikaci, kdy se výrazným způsobem zvýší odměny lidí za to, že se rekvalifikují. A to se vztahuje i k dlouhé kariéře, která většinu lidí v Česku čeká. Protože si musíme uvědomit, že i kdyby další vláda snížila důchodový věk nazpátek na 65 let, tak důchody budou nízké a lidé budou muset pracovat stejně déle.

21:00 Právě podpora rekvalifikace, systému rekvalifikací je v tomto případě zásadní, aby lidé mohli během svého pracovního života měnit profese. To nás bezesporu čeká.

22:00 Na delší pracovní kariéru se musíme tedy připravit ve všech případech. Buď proto, že bude posunut věk odchodu do důchodu, anebo proto, že budou důchody tak nízké, že k nim budeme potřebovat pracovat. - Ano. Takže buďto se budou muset výrazně zvyšovat daně, nebo se budou muset důchody snižovat. Ne možná nominálně, ale budou prostě méně růst, protože na to stát nebude mít peníze. Takže posouvání posouvání důchodového věku je zejména ochrana pro důchodce staršího věku, kteří si z definice nemohou nějakým způsobem pomoci k dalšímu výdělku, jsou plně závislí na důchodu. A pokud nebudeme prodlužovat důchodový věk, tak nebudeme mít ani na valorizace pro starší důchodce. To je důležitý bod, který by se měl zdůrazňovat.

24:00 Jak v tuhle chvíli vůbec vypadá situace ohledně delších pracovních kariér? - Je pravda, že lidé 55+ mají zhoršenou pozici na trhu práce než ti mladší. Na druhou stranu, pokud se podíváme na to, jak se uplatňují lidé 55+ na českém trhu práce třeba i proti jiným zemím, tak jsou na tom poměrně dobře. Za posledních 20 let se zaměstnanost významným způsobem zvýšila u lidí 55+, jak u mužů, tak zejména u žen. Přestože mají obtížnější situaci než mladší lidé, tak ale to neznamená, že by jejich situace byla nějak katastrofální.

26:00 Jak se na to lidé mohou v tuhle chvíli co nejlépe připravovat nebo s čím počítat? - Kdybych začal úplně od těch nejmladších, tak si myslím, že klíčové je, aby naše školství připravovalo absolventy, studenty, žáky na dlouhou kariéru tím, že bude dávat dostatečně obecné dovednosti, které jim vydrží co nejdéle. Učení nových věcí, adaptace na technologické změny jsou klíčové parametry pro to, aby byl člověk schopen vydržet na trhu práce co nejdéle a byl pro firmy stále atraktivní.

28:00 Samozřejmě je potřeba, aby se na to adaptovaly i firmy. Je potřeba, aby investovaly do lidského kapitálu u svých zaměstnanců, aby počítaly s tím, že budou muset zaměstnávat starší lidi. Oni tady žádní jiní de facto nebudou. Nebo jich bude velmi málo, těch mladších.