Dlouhý: Firmy zvýší platy až o 10 procent, úředníkům bych nepřidal

Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka (ČNB) sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.

Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.

Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 – Česko má od minulého týdne nejvyšší úrokovou sazbu za posledních dvacet let, a to 5 %. Pomůže to zpomalit rekordní inflaci?

Úplně to nepomůže, protože ta současná inflace je souběhem dvou faktorů – nákladových, to znamená zvýšení cen energií, pohonných hmot a podobně, z čehož řada těchto nákladů je dovezena zvenčí. A proti této inflaci zvyšování úrokových sazeb nepomůže. Na druhé straně ale ze všech možných analýz vyplývá, že kromě této inflace k celkové inflaci přispívají tlaky na poptávkové straně. Lidé mají našetřeno z dob covidu, byla tu uvolněná měnová politika, minulá vláda před volbami hodně otevřela kohoutky. A na této straně zvyšování úrokových sazeb zapůsobí.

2:20 – Důležité je, jak lidé očekávají, že se bude inflace vyvíjet dál. Tady mám otazník nad tím skokovým zvýšením sazeb z listopadu, kdy Česká národní banka předpokládala, že tím zlomí inflační očekávání, jenže to se nestalo. Musíme brát v úvahu i výkon české ekonomiky. Nám ale z našeho průzkumu mezi asi pěti sty členy vychází, že hlavní bariérou pro podnikatele v tuto chvíli není přístup k penězům, ale růst cen energií a nedostatek lidí na pracovním trhu. Já osobně si myslím, že těch 5 % by mělo stačit, uvidíme, jak se bude vyvíjet situace, teď je to o rozhodování z týdne na týden, z měsíce na měsíc.

9:45 – Měla by ČNB sáhnout k měnovým intervencím?

Mám nad tím otazník. Koruna by musela skutečně hodně zpevnit, aby to mělo význam. Zase by to ale mělo dopad na naše exportéry a mohlo by to poškodit českou ekonomiku. Je to legitimní nástroj, ale je dvojsečný.

10:00 – Ptám se vás i proto, že jste zmiňován jako kandidát na příštího guvernéra ČNB. Už vám prezident tuto pozici nabídl?

S panem prezidentem jsem mluvil, ale vyprošuji si, abyste respektovali, že to nebudu dál nijak komentovat. To souvisí s osobním pocitem i odbornými otázkami. Věci kolem centrální banky jsou dnes velmi citlivé, a já i proto některým členům bankovní rady vytýkám příliš velkou otevřenost.

12:00 – Kde se nejvíc projeví zdražení?

Nejvíce to dopadne na sociálně slabší, tam se bude muset soustředit i sociální politika vlády. Z hlediska prezidenta Hospodářské komory říkám, že to nejvíc dopadne na malé a střední podnikatele. Tady je pak otázka, jestli by vláda neměla nějak intervenovat na poli cen energií. Pokud se ptáte z hlediska zboží, tak samozřejmě hodně reagují potraviny nebo energie. Uvidíme, jak zareagují nájmy. Nicméně si myslím, že středně a výše příjmové rodiny to ustojí. Na druhé straně i já jsem důchodce a teď mi zvedli důchod a to zvýšení je slušné. Věřím, že vláda najde cesty, jak pomoci potřebným, abychom ten rok ustáli.

15:30 – Jaký čekáte růst mezd?

My máme signál, že podnikatelé zvyšují mzdy. Mám čísla z konce minulého týdne, podle kterých to vypadá, že v tom nominálním vyjádření by se to mohlo tlačit k deseti procentům. Ale je to předčasné, je teprve pátý týden války. Myslím, že stabilnější odhady budeme moci dělat někdy v květnu nebo červnu.

17:00 – Jak byste viděl růst platů ve státní sféře? Měla by je vláda kvůli silné inflaci zvýšit, nebo ne?

Jsme jednou z mála zemí, kde průměrná mzda v privátním sektoru je nižší než průměrný plat ve veřejné sféře. To je velmi složité. Tato vláda se zavázala, že chce tento trend změnit. Nějaká reakce i ve veřejné sféře musí být, ale vláda nesmí připustit další rozevírání těchto nezdravých nůžek.

Zvyšování platů ve veřejné sféře by mělo přijít jen tehdy, pokud by bylo sociálně neúnosné ty platy nechat na stejné úrovni. Rozhodně by se nemělo jednat o plošné zvyšování platů. Byrokracie a úředníci dostali přidáno velmi solidně, ti by rozhodně další peníze dostat neměli.

Já bych nejraději řekl žádný růst, ale chci si nechat alespoň nějaká zadní vrátka, kdyby růst inflace byl takový, že už by to pro některé bylo sociálně neúnosné.

18:00 – A inflace 13 %, kterou odhaduje Hospodářská komora, už je neúnosná?

Tohle je ještě hranice, kde bych přemýšlel o zvyšování maximálně pro ty nejvíc angažované profese.

20:00 – Ukrajinským uprchlíkům teď musíme pomáhat hlavně z humanitárních důvodů, bojím se ale, aby se nálady neotočily. Migranti k nám přichází ve struktuře, která neodpovídá struktuře poptávky na našem trhu práce. V daném okamžiku je klíčové humanitárně pomoci. Byli bychom ale hlupáci, kdybychom se alespoň pětinu šestinu těch lidí nepokusili zaměstnat. A poslední: pokud by tady podstatná část uprchlíků měla zůstat natrvalo, tak ta naše humanitární pomoc se musí rychle otočit do tlaku: pokud tu chceš zůstat, pracuj.