Článek
Přesně za jeden den, v pátek ve 14:00, se Čechům otevřou volební místnosti a budou v prvním kole vybírat nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci. Jaká témata volby rozhodnou?
Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf STEM Martin Buchtík.
Mezi 13. a 14. lednem Češi rozhodnou o tom, kdo postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Z devíti kandidátů budou nakonec moci vybrat osm – v minulém týdnu z volebního klání odstoupil odborový předák Josef Středula ve prospěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.
Od kampaní se přitom v posledním týdnu přesunula pozornost především k televizním debatám mezi kandidáty. Dvou ze tří naplánovaných debat se zatím nezúčastnil expremiér Andrej Babiš, kterého soud začátkem týdne zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo.
Jak velkou roli budou mít debaty v rozhodování voličů? A která témata jsou pro voliče stěžejní? A jaký smysl má zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů pár dní před volbami?
Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Do voleb zbývá 24 hodin, kolik voličů je nerozhodnutých? - Soudě podle předchozích prezidentských voleb to může být 10 % lidí, kteří nakonec k volbám půjdou. - Podle čeho se rozhodují? - Jsou základní dva typy voličů. Ti první se rozhodují, jestli vůbec půjdou k volbám. Buď je to praktický důvod, mají něco jiného. Anebo váhají. A pokud k volbám půjdou, budou častěji systematicky volit Jaroslava Baštu. A pak jsou voliči, kteří váhají mezi více kandidáty. Mají jasno o tom, koho volit nebudou, a teď si vybírají. Obecně to můžou být voliči Danuše Nerudové a Petra Pavla.
2:00 Nakolik jsou rozhodující televizní debaty? - Z předchozích prezidentských voleb víme, že debaty mají vliv v řádu jednotek procent. Třeba 4 % lidí se můžou rozhodnout jinak. Zhruba stejný efekt vyrobí i echo této debaty. Lidé si o ní buď přečtou na webu nebo přijdou do práce a tam si o ní povídají. Zajímavé je to v tom, že už máte jen zprostředkovanou znalost zarámovanou do nějakého kontextu daného zpravodajského webu nebo vašeho kamaráda, který má nějaký politický názor.
3:00 Nakolik lidem vadí, když někdo z kandidátů nechodí do debat? - Pokud toho kandidáta nebo kandidátku máte ráda, tak vám to nevadí. V tomto případě jde o bývalého premiéra Andreje Babiše. Toho vlastně znáte, tak ho nepotřebujete vidět. Pokud ho nemáte ráda, tak to budete rámovat jako nějakou zbabělost. Ale na vaše rozhodování to mít vliv nebude, protože ho stejně volit nebudete. (…) Na rozdíl od Miloše Zemana je jeho pozice o něco slabší.
5:30 Dostal jsem první otázku na to, kdo by byl vhodný jako příští prezident, v den, kdy se uzavřely volební místnosti po předchozích volbách. Ta kampaň je tedy zajímavá v tom, jak je dlouhá. Bylo zajímavé sledovat, kdy kandidáti oznámí kandidaturu. Bylo vidět, že se s tím velmi taktizovalo. V tom malém českém rybníčku tohle neutajíte.
6:40 Když moc rychle vyrostete, tak jste pak rychleji pod palbou. Favorité podle výzkumů dostávají více mediálního prostoru, ale jsou také pod mnohem větším drobnohledem. Nejen oni, ale i jejich širší okolí.
8:15 (ke kritice volebních průzkumů) Výzkum nemá formovat veřejné mínění, ale má ho měřit. Snažíme se publikovat ty výzkumy až v moment, kdy se lidé o kandidátech reálně rozhodují. (…) Důležité je i to, jak se výzkumy používají mediálně. Na to jsme poměrně krátcí.
9:30 Jak s tím tedy média pracovala? Špatně? - Výzkum vždy ukazuje situaci v danou chvíli. Snažíme se vždy upozornit, že je tam stále hodně nerozhodnutých lidí a že to není obraz toho, jak volby dopadnou. Pak zase vyjdou titulky, že se průzkumy mýlily. Ony se ale nemýlily. Ta situace byla prostě týden před volbami jiná. Třeba teď se stalo několik významných věcí. Roste podpora Jaroslava Bašty, padl rozsudek v kauze Čapí hnízdo, odstoupil Josef Středula, část moravskoslezských představitelů ANO řekla, že svého předsedu volit nebude.
14:15 Volby nedopadnou tak, jak ukazovaly průzkumy dva týdny před volbami. Ale výsledek pro mě nebude překvapení.
14:50 Dostane se mezi tu favorizovanou trojku někdo další? - Nedostane.
15:15 80 % kampaně byly a vždy jsou emoce. Z témat tam shodou okolností rezonovala témata, která jsou trochu specializací těch jednotlivých kandidátů. Ekonomika, práce, politické směřování a bezpečnost. V tom to bylo specifické. Všichni kandidáti k těmto tématům měli aspoň trochu co říct. A ta kampaň měla tím pádem místy i obsah.
16:30 Málo se mluvilo o klimatických tématech, o chudobě, o malém českém snu, že kdo se bude snažit, ten dosáhne zvýšení svého statusu. (…) Samozřejmě že kandidáti neotevírali nepopulární témata jako zvyšování daní nebo zvyšování věku pro odchod do důchodu.
19:15 Tato volba nebude mít potenciál společnost ještě dál tříštit. - Takže to neposílí? - Spíš to připomene. Osoba Andreje Babiše štěpí společnost už dlouho. Tato binární volba, kdy v druhém kole volíte buď Losnu, nebo Mažňáka, je velmi silnou připomínkou toho, že společnost můžete rozdělovat. Česká společnost ale není tak binární jako třeba americká, je spíše roztříštěná.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
