Chtěla jsem kandidovat za sebe, ne jako dcera slavného otce, říká lidovecká poslankyně

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického Podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky?

Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL).

Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti.

Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky.

Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09.

„Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.

Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS.

Čekala, že se do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Překvapilo vás zvolení do Poslanecké sněmovny? - Zvolení mě určitě překvapilo. Nebylo to překvapení zčistajasna, s nějakým skočením se počítalo. Ale na druhou stranu musím říct, že mě to ve výsledku spíše mrzelo. Protože my jsme se snažili obhájit výsledek z minulých voleb, což byla čtyři poslanecká křesla. Což se nám nepodařilo.

2:00 Scházely se vám jenom gratulace, nebo postupem času začaly chodit nějaké výtky právě kvůli kroužkování? - Musím říct, že mně se scházely pouze gratulace, za to jsem ráda.

3:00 A jak vnímáte celkový výsledek? Protože koalice Spolu získala přes 50 poslaneckých mandátů, z toho 16 mají právě lidovci. Což odpovídá, kdybych si to trochu troufla přirovnat k celostátním preferencím, zisku kolem 10 procent hlasů. Na to by KDU-ČSL asi těžko sama dosáhla. - Myslím, že to vychází na nějakých osm procent. A podle mě se to úplně nedá hodnotit, jestli by dosáhla, nebo nedosáhla. Celá debata, že to je třeba na něčí úkor, tak to úplně není. Protože když si to přepočteme na mandáty a na to, jak byla nastavená koaliční smlouva, tak ODS měla mít polovinu kandidátů a i teď má více než polovinu poslanců. Takže všechny strany máme horší výsledek, než jsme měli předtím. Všichni jsme o nějaké poslance přišli a určitě to necítím tak, že je to na úkor ODS.

4:00 Myslíte, že kdybyste kandidovali samostatně, tak byste dosáhli na takový výsledek? - Já bych v to pevně věřila. - Mě to vlastně trochu překvapilo, že to vnímáte tak, že to je tak akorát, zatímco z ODS úplně jednoznačně zní, že to není spravedlivé. - Myslím, že to je určitě výsledek toho, že se nám podařilo nasadit nové kandidáty a zajímavé kandidáty, kteří oslovili voliče. A myslím, že by se to bývalo mohlo podařit i pod samostatnou značkou. Ale to jsou spekulace, do kterých bych úplně nechtěla zabředávat.

5:00 Jak sledujete debaty okolo budoucnosti koalice Spolu? Myslíte, že vydrží? Chtěla byste, aby vydržela? - Přijde mi, že debata v tuhle chvíli vůbec nemusí být. Ta debata má smysl ve chvíli, kdy se připravují další volby. Mě určitě mrzí poměrně velký hlas, který se ozývá z ODS, že to je na nějaký úkor a že jsou na tom tratní. Protože si myslím, že každou stranu ta koalice něco stojí. A i já jsem se v kampani poměrně často setkávala s tím, že mi někteří lidé říkali: No, my bychom vás jako lidovce volili, ale to byste museli kandidovat sami.

7:00 Jaké výtky jste jako komunální politička slyšela vůči vládní pětikoalici? - Jedna z věcí, která se trošku opakovala, byla, že vláda nedokázala prodat svoje úspěchy. Sama jsem byla překvapená, hodně jsem jezdila po kraji, byla jsem v místech, kam jsem se dřív nepodívala, a člověk vidí velmi upravená města a hezké domy a nemá pocit, že by tady byla nějaká bída. Ale opozici se velmi dobře podařilo dostat takový názor mezi lidi.

8:00 Potom negativní zneužívání podpory Ukrajiny, že Ukrajinci někomu berou peníze, se v těch debatách objevovalo také velmi často. Což mě velmi mrzelo. Řekla bych, někdy až se k těm lidem dostala téměř nenávist vůči Ukrajincům.

8:30 Co vládní kauzy? - Jsem kandidátka za Spolu, tak samozřejmě bitcoinová kauza, to nám nejvíce jako voliči připomínali. Pro nás to bylo strašně těžké. Protože my jsme už velmi brzy na jaře zahájili kampaň, zahájili jsme ji velmi dobře, pak přišla bitcoinová kauza, která nám do toho řízla. A pro nás bylo velmi těžké obhajovat něco, u čeho jsme ani nebyli, za co nemůžeme. A samozřejmě voliči se na to dost často ptali.

10:00 Nepřemýšleli jste, jestli v kampani víc neakcentovat, že jste dcera slavného otce? Nebo jste nechtěla, chtěla jste kandidovat sama za sebe? - Určitě jsem chtěla kandidovat sama za sebe. Snahy na akcentaci tady trošku byly. Marketingově je to zajímavé především pro lidovce. Já jsem se tomu snažila trošku bránit, neříkám, že jsme to nepoužili v kampani, určitě jsme to použili, ale snažila jsem se mít to jako nějaký doplněk. Třeba u nás v regionu, odkud tatínek pochází, kde to jméno je známé i doteď, si na něj někdo občas vzpomene, to nějakou svoji váhu má. Naopak na druhou stranu třeba pro voliče z Pardubic to není úplně téma nebo něco, co by mě tam zvýhodňovalo.

12:00 Mimochodem otec na vás asi měl velký vliv, že? V rodině jste hned čtyři ženy angažované v politice, vaše matka byla dlouhodobě v komunální politice, dokonce i jednou kandidovala ve sněmovních volbách, vaše dvě sestry se rovněž angažují v komunální politice. - Komunální politiku pořád úplně nepovažuji za politiku, spíše je to o tom, že člověk dělá něco konkrétního, buď pro město nebo vesnici, místo, kde žije. Ale určitě nás ovlivnilo to, že se máme o věci zajímat. A každý se zajímáme svým způsobem. Někdo třeba tím, že je aktivní v komunální politice, ve farnosti nebo třeba v nějakém spolku. Myslím, že to se týká i mých dalších sourozenců.

14:00 S čím do Sněmovny jdete, čemu se chcete věnovat? - První téma je rozvoj venkova, který vychází z toho, že jsem starostka malé venkovské obce. A přijde mi, že venkov je také hodně upozaděný, že třeba v rámci nějakých vládních návrhů, konsolidačního balíčku a podobně to dost často bylo na úkor obcí a toho venkova. Tak to je jedno moje téma. Byl to vlastně i osobní důvod, to, co mě motivovalo na kandidaturu kývnout. To druhé také souvisí s mojí osobní pozicí. Je to podpora rodiny, profesního života, kariérního s péčí o děti. A třetí téma vychází z toho, co jsem studovala. Vždycky jsem se hodně zajímala o mezinárodní vztahy, bezpečnost a vždycky mě to téma hluboce zajímalo. Takže bych se tomu ráda věnovala i v Poslanecké sněmovně.

21:00 Jak by se vám jako někomu, kdo studoval mezinárodní vztahy, líbil Filip Turek coby lídr strany Motoristů na pozici ministra zahraničních věcí? A teď předesílám, že to nikde oficiálně nepadlo, ale on o sobě říká, že je vážným kandidátem na tento post. Opakoval to i během dneška. - Upřímně, to je jedna z mých obav, že někdo, kdo má nějaké víceméně přiznané vazby na Rusko, usiluje vůbec o takový post a že směřování naší zahraniční politiky, které teď bylo poměrně jasně vyhraněno a ukotveno v západních strukturách, by tímhle způsobem třeba mohlo být oslabeno. - Vnímáte Filipa Turka jako někoho, kdo má vazby na Rusko? - Ano, myslím, že vazba přes Motoristy, Václava Klause tam pořád je.