Další zima bez ruského plynu? Budeme pálit cokoliv, říká expert

První zimu války na Ukrajině Evropa zvládla přečkat bez velkých dramat, i když předem zněla mnohá varování. Jak se nám daří posilovat naši energetickou bezpečnost? A máme se bát příští zimy?

Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec Ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Tuzemské zásobníky plynu jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) aktuálně naplněny z více než 70 procent, je v nich tedy přes 2,5 miliardy metrů krychlových plynu. Nynější zásoby jsou tak několikanásobně vyšší než ve stejném období před rokem. Aktuální tempo jejich naplňování je podle Síkely dostatečné k tomu, aby se zásobníky před zimou úplně naplnily a zimu jsme mohli opět zvládnout.

„Stát udělá všechno, co bude v jeho moci, abychom to zvládli bez větších problémů. A souvisí s tím i samozřejmě to, že budeme ignorovat jakékoliv limity na omezování emisí C02 a podobně, prostě budeme pálit cokoliv, abychom to zvládli,“ říká Bartuška.

Jsme už venku z energetické krize? Jaká jsou v tuto chvíli naše zranitelná místa? A může mít nejnovější situace na Ukrajině nějaký vliv na energetickou bezpečnost nás a západní Evropy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak jsme jako Evropa zvládli tu první válečnou zimu? - Mimořádně dobře. Teď je venku teplo a lidé zapomínají, že zima se objevuje pravidelně každý rok. Zapomínáme strašně rychle. Vezměte si ještě před půlrokem varování, že budeme muset během zimy nějakým způsobem omezovat třeba školy nebo průmyslové výroby. Zvládli jsme to neuvěřitelně dobře. Jezdíme dál auty. Benzín nestojí 100 korun za litr, jak někteří slibovali nebo vyhrožovali. Evropská města nezmrzla, jak slibovali ruští politici. Ale není zdaleka konec.

2:30 Někteří říkají, že nás ty náročnější zimy vlastně teprve čekají. Vy sám jste řekl, že budeme pálit cokoliv, abychom zvládli tuto a příští zimu. - To říkám od loňského února stále, protože si myslím, že to je nutné říkat. Víte, my strašně málo uklidňujeme veřejnost. Ve strašení jsme dobří, v uklidňování moc ne. A myslím, že naprosto zásadní věta je prostě říct lidem, my to zvládneme, což nepochybuju, že zvládneme. A samozřejmě stát udělá všechno, co bude v jeho moci, abychom to zvládli bez větších problémů. A souvisí s tím i samozřejmě to, že budeme ignorovat jakékoliv limity na omezování emisí C02 a podobně, prostě budeme pálit cokoliv, abychom to zvládli. Ano, na tom trvám. - A po jakou dobu bude tohle nevyhnutelné? - Tři složité zimy, ta první je za námi, dvě ještě jsou před námi. Zároveň si myslím, že přechod na nové energetické zdroje, mnohdy zelené, bude rychlejší, než jsme si mysleli ještě před dvěma lety. Právě díky vysokým cenám a geopolitickému tlaku. To, že budeme o něco déle pálit uhlí my, v Německu nebo jinde v Evropě, neznamená, že jsme zahodili naše cíle. Pouze prostě musíme reagovat na to, co se děje okolo nás.

3:40 Budujeme zelené zdroje dostatečně rychle? - Myslím, že obrovsky. Ale samozřejmě to bude trvat několik let. Nedělejme si iluze, energetika je odvětví, kde věci trvají dlouho. Budou to dlouhá desetiletí. - Vy jste nedávno zmiňoval to, že jste poměrně kritický k délce povolovacích procesů… - To je slabé slovo. Terminál v Eemshavenu v Holandsku, který jsme si pronajali loni v červnu byl holandskou vládou autorizován ke stavbě loni na jaře, krátce po začátku války a otevřen byl 8. září loňského roku. A samozřejmě, že při tom Holanďané ignorovali všechny předpisy, které by tu stavbu zpomalovaly nebo zastavovaly. Dodneška ten terminál nemá regulérní povolení k provozu. Ale zachránil naši část Evropy. Podobně další terminály. Řada zemí pozastavila vyžadování té studie dopadu na životní prostředí, známá EIA. A my se pořád tváříme, že naše stavební zákony jsou nejlepší na světě. To mě trošku trápí, protože Německo, Holandsko, Dánsko, Francie využily situaci k tomu, aby razantně změnily předpisy nebo aspoň pozastavily ty nejvíc zdržující. My jsme neudělali nic z toho.

6:00 To není pouze energetická bezpečnost, to je celá ekonomika. Vezměte si, že dnes rychlodráha Berlín-Vídeň jezdí přes Mnichov, ne přes Prahu. Stáváme se takovou oázou uprostřed Evropy, která nemá hotovou dálniční síť a ještě dlouho ji mít nebude. (…) Nevěřím na velkou stavbu v zemi, která nemá hotovou dálniční síť a rychlé vlaky. Za devět let jsme se neposunuli prakticky nikam. (…) Musíme být schopni vnímat, jak výrazně se změnil svět okolo nás a ten klid už se nevrátí zpátky. Posledních 30 let už se nevrátí a musíme reagovat.

8:00 Válka a vyřazení Ruska z dodávek plynu a ropy do Evropy na chvilku změnila naše soustředění, protože teď jsme se věnovali získávání zemního plynu a ještě pořád se tomu věnujeme. (…) V příštích letech měníme dodavatele jaderného paliva. Vědomí, že Rusko spáchalo strašlivou věc a na Ukrajině se děje něco hrozného, je všeobecně sdíleno, lidé chápou, že se bez Ruska musíme obejít. Co je, myslím, mnohem těžší si uvědomit, je, jak zásadně se musíme postarat sami o sebe u nás doma ve výrobě elektřiny. Zhruba polovina elektřiny u nás se vyrábí pálením uhlí, uhlí skončí dříve či později. Zda to bude v roce 2038, jak předpokládá koncepce, nebo dřív, to už je vcelku vedlejší. My náhradní zdroje za půlku výroby elektřiny během 15 let mít asi nebudeme. Tady vidím největší otázku, kde budeme brát elektřinu a za kolik. To je náš domácí problém. To nesouvisí s Ruskem ani s Čínou. To souvisí s námi a s naší omezenou schopností prosadit to, co jsme si předsevzali.

11:40 Fyzicky k nám žádný ruský plyn neteče od loňského srpna. My bereme z Německa 99,2 procent zemního plynu, čili ten podíl ze Slovenska je minimální. Ruský plyn dneska teče přes Ukrajinu na Slovensko, do Rakouska, do Maďarska a přes Turecko do Bulharska. K nám je to tedy nepatrný objem. - Dokážeme se tedy bez ruského plynu připravit na zimu? - To je velká otázka, týká se i dalších zemí. Je pravda, že jsme zásobníky naplnili z velké části ruským plynem. Teď uvidíme v příštích měsících, jak to bude fungovat, věřím tomu, že to zvládneme.

13:00 Dlouhodobě naše budoucnost je jádro a obnovitelné zdroje a obojí samozřejmě chvíli trvá. To je priorita pro vládu. Mockrát jsem o tom mluvil s panem premiérem, s ministry, o tom není sporu. Otázka je, zda jsme schopni to, čemu říkám, že je priorita, také ještě realizovat.

17:00 Jaký očekáváte cenový vývoj na trhu s energiemi? - Mimořádný výkyv, který byl daný hlavně cenou zemního plynu, se podle mě už nevrátí. Aspoň doufám, že nevrátí, protože to byla otázka rozpadu naší ekonomiky, celé Evropy. Ale že se nevrátí ani úplně nízké ceny předchozích let, to se zdá taky realistické. Protože budeme muset všichni investovat do nových elektráren, terminálů, plynovodů, ropovodů, a to ve finále musí zaplatit zase zákazník. Čili my všichni.

17:40 A kdy státy ukončí současné stropy na ceny energií? - Vlády udělají cokoliv, aby byly schopny zajistit dodávky elektřiny a tepla pro své občany. A jestli přitom poruší jeden či dva zákony nebo své vlastní předpisy, to jim bude v tu chvíli úplně lhostejné.

19:00 Když se vrátíme k tomu budování těch nových, velkých zdrojů obnovitelných zdrojů energie, jak se tohle v Česku daří? - My si umíme ten život udělat složitý, to nám jde. Když se podíváte na povolovací řízení pro velký větrný park u nás a třeba v Holandsku nebo v Německu, tak je to rozdílný příběh. Nejvíc nepochopitelná situace je u bioplynových stanic, protože to je něco, co je u nás dostupné, je to obnovitelný zdroj a zároveň je možné ho řídit, zapnout, když potřebujete. Čili něco, co by mělo být naprosto samozřejmé. Bavím se s řadou firem, co je zkouší stavět, už třeba staví. A to, čím prochází v rámci povolovacího řízení, je martyrium, pro to není žádné jiné slovo.

22:50 Dokážeme se posunout ve vytváření vzniku takzvaných go-to zón? - V řadě zemí Evropské unie, především těch na západ od nás, jsou go-to zóny skvělý způsob, jak výrazně zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů. Myslím si, že u nás ještě pořád převládá silná snaha některých lidí žádné takové zóny nemít. Protože čím více razítek, tím větší moc. - Kdo to blokuje? Krajské úřady, lokální úředníci? - To je směs všeho. Samozřejmě neochota u nás rozhodovat věci. Samozřejmě, že si vytváříte nepřátele, když něco prosadíte na sílu. Když holandská vláda chtěla loni prosadit Eemshaven a rozšíření terminálu v Rotterdamu, tak z 26 zákonů udělala 3 a ze 70 připomínkových míst ponechala jedno. A musela být ochotná a schopná takovéhle tvrdé kroky udělat. My často tyhle kroky schopni udělat nejsme, jsme mnohem méně tvrdí sami k sobě.

25:00 V jakém stavu je energetická soustava na Ukrajině? Má to na nás nějaký dopad? - Dopad na nás je minimální, protože my jsme brali z Ukrajiny minimální objem elektřiny, naopak často posíláme elektřinu na Ukrajinu.

30:00 A jak už jste říkal v průběhu rozhovoru, nějaké úplně dramatické cenové výkyvy, jako jsme viděli loni, asi spíše letos v zimě nebudou. - Když budou, tak vlády znovu nasadí cenové stropy. Vlády nenechají svoje lidi padnout, protože druhý den by padly ty vlády, takové jednoduché to je. A vlády to vědí, vědí to ministři, vědí to všichni. V tom je výhoda demokracie, demokracie nemůže nechat své lidi ve štychu. Putinovi je jedno, co je s občany Ruské federace, on si to může dovolit. Demokratické vlády v Evropě ne, a to je zase výhoda nás, občanů Evropy.