Článek
Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?
Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.
Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem 13 uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.
Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.
Konrád je mediálním manažerem přes 20 let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím asi čtyři roky také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.
Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.
Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by si veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
0:45 Proč chcete být ředitelem ČT? – Dělám víc jak 25 let na různých manažerských pozicích v rámci médií a ty poslední pozice byly v komerční televizi. Pro nás byla Česká televize vždy na piedestalu, chtěli jsme se k ní přiblížit jak profesionalitou, tak dávala tón třeba i v technice. Česká televize je obrovská výzva. Já bych se do té výzvy chtěl pustit.
1:30 Neodradila vás minulá prohra? – Mě to neodradilo. Když jsem si po šesti letech pročítal svůj projekt, tak se mi zdálo, že je stále aktuální. Česká televize se sice za těch šest let trošku změnila, ale stále si myslím, že by měla jít daleko blíže ke svému veřejnoprávnímu poslání. Ale hlavně jsem už před šesti lety říkal, že díky tomu, že Česká televize čerpá rezervní fondy, tak jednoho dne prostě dojdou. Ony došly, takže se před třemi lety začalo šetřit. To byla moje predikce. A to, jak Česká televize hospodaří, už byla tenkrát pravda. Já bych se rád podíval i na to hospodaření.
2:30 A jaké je tentokrát motto vaší kandidatury? – První je samotná ekonomika a druhá je obsahová stránka. (…) Když se podíváte na to, jak Česká televize natáčí, do výroby jde něco kolem dvou miliard korun a za to se něco vyrábí. A Česká televize vyrábí suverénně nejdráž ze všech televizí. To znamená, že jestli se chce šetřit, tak já bych začal u toho, co vlastně stojí výroba. To je první věc. Druhá věc je provoz samotný. (…) Provozní náklady budou směřovat i hodně k tomu, jak vlastně dnes vypadá areál České televize. Zvláště ta stará historická budova, to je opravdu skanzen, provozně je ta budova vlastně naprosto neudržitelná.
6:00 Ekonomiku bych rád přiblížil ke komerčním televizím. (…) Dám příklad třeba z přenosu posledního zápasu MOL Cupu na Slávii. Když to vyrábí O2, tak je to v podstatě otázka pro několik lidí, jeden kamion a řekněme několik hodin příprav. Když ho vyrábí Česká televize, tak na dva dny zabere půlku parkoviště, přijede neskutečné množství lidí, a kvalita na tom výstupu je pak v zásadě stejná. Jinými slovy, já bych se chtěl podívat na to, jak se vlastně vyrábí pořady a jestli by nebylo za ty peníze možno vyrobit mnohem víc pořadů. Nechci šetřit proto, abych se dělal lepším, nebo abych ty peníze poslal někam dál do rezervního fondu. Chci šetřit proto, abych víc vyráběl.
7:45 Bylo by podle vás na místě usilovat o zvýšení koncesionářského poplatku? – Já se určitě nebudu bránit jeho zvýšení. (…) Pokud to bude německou cestou, kterou to, myslím, směřuje – což znamená, že se převede placení od televizního přístroje, což je v digitální době samozřejmě nesmysl, spíše na domácnosti či vlastně na všechny zásuvky, kam se dodává elektrická energie, tam pravděpodobně bude nějaká povinnost platit – tak by došlo k navýšení asi o 1,2 miliardy korun. (…) Tyto peníze bych vzal a postavil bych za ně novou, ekologicky udržitelnou budovu České televize, kde by byli všichni pohromadě na jednom místě.
10:30 Jak hodnotíte zpravodajství ČT? – Zpravodajství je stále nejlepší na trhu co do obsahu. Samozřejmě je tam trošku problém, a teď se nám to pomalinku začíná v poslední době hromadit, co do formy. Existuje nějaký kodex České televize a podle něj by zpravodajství mělo postupovat. Pro mě by zpravodajství mělo projít nějakou evoluční vývojovou změnou, která bude mnohem víc směřovat k nestrannosti. – Takže to současné zpravodajství není podle vás nestranné? – Bohužel se tam teď vyskytly některé excesy, které bych byl rád, kdyby se nevyskytovaly. Teď naposledy, myslím, to byla prezidentská debata.
11:30 Která ta prezidentská debata podle vás byla problém? – Pana Řezníčka, ta finálová. Moderátor, pokud je to moderátor zpravodajství, publicistiky, tak by měl do studia vstupovat s tím, že svoje názory nechá před tím studiem a vystupuje tam naprosto nezávisle. Mám v celém svém projektu myšlenku, že bych chtěl lidi spojovat. Společnost je bohužel rozdělená, zdá se mi, že čím dál tím víc fragmentuje a Česká televize vysílá vlastně pro jednu část toho publika. Já bych byl rád, pokud chceme spojovat a pokud nám lidé mají důvěřovat, abychom nepřesvědčovali ty přesvědčené, ale aby nás vzala v potaz i druhá část společnosti. Samozřejmě každý má svůj názor, každý na něj má právo, ale nemělo by to být vidět v debatě, nemělo by být z výrazu a z otázek zřejmé, že straníme některému z kandidátů.
14:00 Jak by to tedy mělo vypadat? – Já bych chtěl, aby to hlavně vzniklo i na základě nějaké interní diskuze. Česká televize se dostala hodně… Já bych to nazval skoro aktivismem. Nechci být populista, ale nechci být aktivista. – A Česká televize je aktivistická? – V téhle chvíli tam lehce aktivistický přístup je. Já bych se chtěl dostat do polohy BBC. Vzpomeňte si na brexit. BBC se na tom obraze snažila být striktně nestranná, striktně neutrální. A já bych byl moc rád, kdyby mimo dezinformací a zjevných lží, což je další část, aby taková byla celá publicistika, aby takoví byli moderátoři. Já prostě chci, že když je diskuze, tak tam nebudeme mít tři lidi, kteří si budou vzájemně nahrávat, ale budou tam nějaké dva názorové proudy. Vyloučím extrémní proudy, které tam prostě nemají co dělat. Ale chci, aby tam proti sobě stály dva názorové proudy a ten moderátor nestranně vstupoval a řídil tu diskuzi.
16:30 Přijde mi absurdní i debata, kde se neúčastní jeden z kandidátů. A k tomu vlastně došlo kvůli tomu, že došlo k nějakému rozkolu mezi Českou televizí a jedním z politiků. To bych chtěl, aby třeba do budoucna nebylo. – A co s tím má podle vás Česká televize dělat? – V té finální fázi už nemůže dělat vůbec nic, už se musí zachovat nějak, jak se zachovala. Ale já si myslím, že k tomu hlavně vůbec nemělo dojít. – A myslíte, že za to může Česká televize? Teď se ptám, protože se třeba něco přiučím i já. Protože konkrétně Andrej Babiš se mnou nemluví asi tak šest let, tak třeba poradíte i mně. – To jsem nevěděl, že Andrej Babiš s vámi nemluví. Ono to vždy má nějaké kořeny a vždy to z něčeho vychází. Vy samozřejmě těm politikům nemůžete podstrojovat, podkuřovat. To nejde, já jsem s vámi asi zajedno. Ale politici samozřejmě velmi dobře vnímají, jakým způsobem se jich ptáte, jaké máte příspěvky na sítích, kde oni velmi dobře sledují, co se děje kolem nich. A samozřejmě se vyhýbají tomu, aby chodili do diskuzí, které jsou takzvaně předem prohrané. Takže bych chtěl, aby se moderátoři trošku víc drželi zpátky. Protože když cokoliv postujete, tak jste zaměstnancem České televize, jste zaměstnancem zpravodajství. A myslím si, že je velmi vhodné, abyste se vždy kontrolovali a vždy měli na mysli, že jste součástí něčeho, co má být nestranná televize, nestranná hodnota, pilíř kultury.
20:30 Vy jste se dal do služeb čínské státní skupiny CITIC, kterou v České republice dlouhodobě reprezentuje Jaroslav Tvrdík a která je v Číně napojena velmi intenzivně na čínský stát. Proč jste pro ně šel pracovat? – Dělal jsem nejrůznější projekty. Byl jsem najatý na projekt, který, jak jste si asi zároveň všimla, asi po čtyřech týdnech skončil. Bylo to vlastně o tom, že jsme převzali agenturu Médea a řešili jsme, co s ní dál, než se pan Soukup rozhodl, že v ní chce pokračovat, a koupil si ji zpátky. (…) Ano, byl jsem jeden měsíc placen čínskou skupinou. Ale od té doby s nimi nemám žádný vztah, necítím se nijak zavázán.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.