Článek
Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat?
Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.
Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila.
Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě.
Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Jaká největší výzva je podle vás pro českou, zejména evropskou a zahraniční politiku v novém roce před námi? - Právě při sledování určitých vývojových trendů a složitosti vnitřní politiky v některých členských státech, tak možná úplně nejvyšší výzva je zachování jednoty a posílení akceschopnosti Evropské unie v celé řadě oblastí. Nejen v diplomatické rovině, ale především v hledání řešení některých výzev i v sektorových politikách. Ale určitě jednota, akceschopnost budou ne nutně snadným oříškem.
3:00 Co do toho bude promlouvat? Kromě zmíněného vývoje na Slovensku například. Ale samozřejmě nás čekají předčasné volby. V Německu je velmi nestabilní situace, ve Francii také, to jsou klíčové evropské země. - Vnitřní politika v těch členských státech prochází složitým obdobím. Dokonce bych řekl, že v některých zemích můžeme hovořit o krizi politiky. A bude velmi záležet, v co ta situace vyústí, jaká bude situace ke konci tohoto roku právě v těch zemích, které jste zmínila.
7:00 Jde už z prvních kroků nové Evropské komise něco číst směrem k tomu, jak rozhodná Komise to bude? Například jak reagovala na cestu Roberta Fica těsně před Vánoci do Moskvy za Vladimirem Putinem? Byla ta reakce dostatečně rozhodná? - Z hlediska toho, co jsme měli možnost vnímat v tom veřejném prostoru, tak by laik mohl říci, že nevypadala rozhodně. Na druhou stranu byl závěr roku, a to je v dané situaci ještě rozostřenější období z hlediska toho, co se děje za oponou. To znamená, určitě tam docházelo k celé řadě kontaktů, telefonátů, hovorů, apelů. Myslím si, že to bylo jak ze strany vedení Komise, ze strany některých možná i členských států. Předpokládám, že Maroš Šefčovič jako slovenský komisař neměl jednoduché období. Takže na první pohled nikoliv, na druhou stranu ta situaci asi nevyžadovala nějaké hysterické reakce. Víme, o co Ficovi šlo. Vnitřní politika v tomto směru dominuje, jeho vyhraňování se vůči Bruselu a držení se slovenských národních zájmů.
8:00 Jinými slovy byste jeho cestu do Moskvy nepřeceňoval. - Možná. Já ji považuji za velmi nešťastnou a skutečně jako krásný novoroční dárek Putinovi. Protože on dostal těch dárků několik, takové štěpení Unie. Byť od politika, který nemá velkou váhu v rámci Evropské unie, ale zároveň se Fico stal nevědomky určitým nástrojem a téměř rukojmím. On se vlastně dostal do toho prostoru, kdy ho Putin tak úplně neakceptuje. On mu nedal ten význam a viditelnost, které možná Fico očekával.
8:30 A samozřejmě dominantní reakce zbytku Unie je velmi chladná. Takže svým způsobem premiér Fico svoji pozici neposílil, ale de facto se marginalizuje zejména v tom středně až dlouhodobém horizontu. Teď z toho možná nějaké body vytřískal, ale z hlediska dlouhodobého si myslím, že dochází k marginalizaci jeho a bohužel jeho prostřednictvím i Slovenska.
10:00 A když nabídl Vladimiru Putinovi, že by mohl být prostředníkem pro nějaké jednání ohledně dalšího vývoje situace na Ukrajině, to byste bral jako vážné gesto, které by Moskva mohla vzít vážně a na tu Ficovu hru přistoupit, akceptovat ji, nebo ne? - Moskva ho možná může vzít vážně, respektive může s tím vážně pracovat ve směru k cílům, které má. Nicméně myslím, že i Kreml si velmi dobře uvědomuje, jaká je váha Fica v tuto chvíli na mezinárodním poli, v Unii. (…) Velmi by mě překvapilo, kdyby se zrovna Bratislava nebo Tatranská Lomnice nebo Štrbské Pleso staly skutečně tím místem. Velmi by mě překvapilo, kdyby vůbec Ukrajina uvažovala o tom, že takové místo akceptuje.
13:30 Robert Fico pohrozil, že pokud Ukrajina zastaví tranzit ruského plynu přes své území, tak on zastaví dodávku elektrické energie, kterou Ukrajina přes Slovensko bere. Na to velmi ostře reagoval Volodymyr Zelenskyj. Očekával byste, že Robert Fico tu výhrůžku dotáhne nějakým způsobem do konce? Nebo z toho couvne? - Záleží, do jaké míry je schopen ve stávající situaci na Slovensku a v té uličce, do které se sám vmanévroval, nějaké politické sebereflexe. Pokud jí je schopen, tak v součinnosti s určitou korekcí, apelem i v rámci Unie by mohlo dojít k nějaké korekci. A mohl by, kdyby byl obratný a kdyby se na to podíval jinou optikou, včas hodit zpátečku a snažit se z toho něco vytěžit v rámci Unie.
16:00 Samozřejmě Unie se na to připravovala, já doufám, že i Slovensko se připravilo na to, že jednoho dne ten plyn prostě proudit nebude. Ale i kdyby ne, tak řešení jsou. A jsou v tom prostoru evropském, v prostoru demokratickém a rozhodně ne v Moskvě. Vy jste uvedla, že to byl ten důvod. Já si myslím, že tam byly další důvody. Ale ať už máme více nebo méně pravdu o těch důvodech, tak ta cesta samozřejmě nemohla přinést řešení. A pouze dále obnažila Fica, coby politika určitého formátu a člověka, který popírá jisté hodnoty.
18:30 Co ale teď, jak k tomu přistoupit? I kritika ze strany české politické reprezentace vůči cestě do Moskvy premiéra Fica byla velmi ostrá. Co lze očekávat, jak se ty vztahy mohou vyvíjet? Má smysl nějaká ostrá reakce, nebo ne? - Bude záležet na tom, jestli je slovenská vláda schopná politické sebereflexe. První krok nebo první kroky by měly skutečně přijít z Bratislavy. Protože v tuto chvíli to, co nám slovenská vláda a slovenský premiér nabízejí, co nám předkládají, de facto neopodstatňuje ke změně přístupu zbytku Unie, ke změně přístupu české vlády, Prahy jako takové. Já tady nevidím důvod pro to, aby Praha své pozice korigovala, protože by tím de facto ukázala, že Robert Fico touto absolutně nezodpovědnou politikou, svým přístupem něčeho dosáhl.
19:00 Nevidím tedy důvod, aby česká strana cokoliv korigovala. Já bych dokonce řekl, že v něčem možná mohla být důraznější a že k něčemu mohla přistoupit dříve. Je evidentní, že nadstandardnost vztahů mezi Českem a Slovenskem je klišé, pokud nebude opřeno o sdílení určitých hodnot.
20:00 Jaké kroky jste měl na mysli, ke kterým mohla česká diplomacie přistoupit nebo k nim mohla přistoupit dříve? - Je to nejen v bilaterální rovině, možná více na půdorysu Visegrádu. My si dlouhou dobu namlouváme nebo přeceňujeme význam Visegrádu. (…) Z mého pohledu Visegrád je v zásadě mrtvý, už dlouhodobě. Česká politická reprezentace, vláda mohla ten signál a možná i určitý tlak vyvinout dříve, než se tak stalo. Já neříkám, že by se tím něčemu zabránilo.
21:00 Můžeme víc pracovat s jinými partnery v rámci Unie. Nemusí to být vždy ti, se kterými se shodneme. Naopak hledejme i tam, kde shoda není. Ale tím, že budeme schopni hledat řešení, kompromisy, s těmi, se kterými se neshodujeme, ne zásadně nehodnotově, ale v těch konkrétních řešení, tak si myslím, že ukážeme svoji sílu, že jsme schopni budovat mosty. A možná jednoho dne přes ten most přejde i Slovensko a Maďarsko.
24:00 Blíží se sněmovní volby. Jakou roli očekáváte, že budou představitelé tuzemských – v tuto chvíli opozičních – politických stran Robertu Ficovi, ale třeba i Viktoru Orbánovi, zkrátka téhle části Visegrádské čtyřky přikládat? Je to už třeba pro Andreje Babiše moc? - Já bych neřekl, že to je pro Andreje Babiše moc. Protože Andrej Babiš v zásadě využije cokoliv, co bude sloužit jeho cílům, ať už krátkodobým, anebo dlouhodobějším. Ale myslím, že bude přece jenom rozdíl mezi Andrejem Babišem a hnutím ANO před volbami a po volbách.
25:00 Kdyby ANO bylo dominantní silou ve vládě, tak si nemyslím, že neumějí vyhodnotit, že vysloveně úzká spolupráce, nadbíhání a uzavírání se do určitých komnat s Orbánem, prospěje vládě a této zemi. To znamená, že spíš bych viděl možná přece jenom určitou korekci. Ale to neznamená, že neuvidíme nějaké relativně těsné či nadstandardní vztahy, ty tam budou.
25:30 Co se týče srovnání mezi Orbánem a Ficem i ve vztahu k Andreji Babišovi, tak je Orbán protřelejší politik. Orbán velmi šikovně využíval Andreje Babiše v minulosti. Myslím, že se o to, pokud bude u moci, bude snažit dál. Takže my tady ten vztah uvidíme. Ale nepodceňoval bych zase Andrej Babiše a myslím si, že si bude vědom nutnosti určité diverzifikace, menší ostrosti, než třeba slyšíme v tuto chvíli z Bratislavy nebo z Budapešti. (…) Pokud Andrej Babiš bude premiérem a jestli chce mít vliv, chce mít určitý efekt vládnutí pro Českou republiku, tak potom si myslím, že se nemůže uzavírat s Viktorem Orbánem do jedné komůrky.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.