Hodila by se nová dálnice z Plzně na Brno, říká Kupka

Česlo loni zprovoznilo 110 kilometrů nových dálnic. Páteřní dálniční síť tak roste rekordním tempem. S otevřením dalších desítek kilometrů se počítá i letos. Je právě výstavba dálnic klíčovým vládním úspěchem v domácí politice?

Hostem Ptám se já byl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

I v roce před sněmovními volbami má na tuzemských silnicích pokračovat stavební boom. Poté, co loni stát zprovoznil 110 kilometrů dálnic, plánuje letos Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřít 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová má být například D1, výrazně se rozšíří i severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Další desítky kilometrů dálnic a silnic se mají zároveň začít stavět.

V dalších letech by výstavba měla slábnout a základní dálniční síť by měla být podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) hotová v roce 2033.

Naopak zpoždění nabírá výstavba vysokorychlostních tratí (VRT). „Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavena většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť, k čemuž jsme se jako členská země EU zavázali,“ uvedl na podzim Kupka.

Jak se v dopravě daří plnit předvolební sliby? V jakém stavu je digitalizace stavebního řízení tři měsíce po odchodu Pirátů z vlády? A jak chce koalice Spolu vyhrát příští volby?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 U kolika z těch kilometrů dálnic, které se otevřely loni a mají otevřít letos, byste připsal zásluhu sobě? A u kolika byste řekl, kdybyste chtěl být fér, že zásluha patří vašim předchůdcům, kteří ty projekty chystali? – Nikdy jsem se netajil tím, že je důležité postupovat kontinuálně a navazovat na práci předchůdců. Já jim děkuji. Je pravda, že v případě některých projektů příprava začíná před 20 lety a je pod tím podepsáno hned několik mých předchůdců.

1:30 Je také samozřejmě pravda, že největší objem práce se odvádí na Ministerstvu dopravy a na Ředitelství silnic a dálnic těsně před zahájením stavby, kdy se vykupují pozemky, kdy se svádějí poslední bitvy o to, aby ta stavba opravdu mohla začít, aby se podařilo vypořádat například i veškerý odpor proti těm stavbám. Protože vlastně neexistuje žádná stavba v České republice, významná liniová, která by odpor nebudila.

2:30 Ale pro motoristu vůbec není důležité, kdo to otevírá. Pro něj je důležité, že má o další kilometry dopravní infrastruktury víc. Protože to znamená nejen snazší cestu na dovolenou, ale především snazší cestu dennodenně do práce, jednodušší pohyb zboží a služeb. Což pro ekonomiku znamená další důležitý posun. Já zaměřuji pozornost na to, aby – pokud v tuto chvíli panuje někde blbá nálada – ten viditelný, hmatatelný posun v infrastruktuře působil trochu jako icebreaker. A my jsme taky řekli, že v roce 2033 může být základní dálniční síť dokončená. To je jasná vize, kterou naplňujeme.

3:00 A funguje to, když mluvíte s lidmi a oni si stěžují na ceny másla a vy říkáte: Ale podívejte, kolik máme nových dálnic! Tak funguje ten icebreaker? – Cena másla je hodně. – S tím se těžko soupeří i s dálnicemi. – Jasně. (směje se) Ale podívejte se na to, co se na druhou stranu děje v okolních státech. (…) Je přece důležité soustředit pozornost na to, co může tuto zemi do budoucna vyzbrojit lepšími startovacími podmínkami. A lepší infrastruktura prostě patří k tomu, co otevírá cestu k dalším příležitostem a co bude znamenat další ekonomický růst. Nepochybně to, že dneska nemáme hotové dálnice, ve výsledku znamená brzdu pro to, aby se tato země mohla rychleji rozjet.

5:00 Kolik projektů, kolik kilometrů dálnic necháte připravených svému případnému nástupci vy? – Řeknu několik důležitých ukazatelů. My chceme, aby se v roce 2026 mohlo zahájit na dálnicích více než 90 kilometrů staveb a v roce 2027 120 kilometrů staveb. – Příští ministr dopravy se také může těšit na stříhání pásek na celé řadě nových úseků dálnic? Připraveno to bude. – Připraveno to bude. Ale taky se musí těšit na to, že pokud bude chtít pokračovat v tom tempu, tak bude muset absolvovat stejné množství jednání se samosprávami. Hledat řešení pro to, jak udělat tu stavbu, ať už se jedná o železnici, nebo o dálnici, takovou, aby její negativní zásah do území byl co nejmenší a byla to stavba přijatelná pro to území. A tohle jsou nejvážnější boje dneška.

7:00 V letošním roce se má zprovoznit první úsek na dálnici D3, kde by měla být umožněna vyšší rychlost, 150 kilometrů v hodině. Je to podstatné, nebo je to marketing? – Je to v některých ohledech důležité, není to to podstatné, co by posouvalo Českou republiku o několik mílových kroků dopředu. To je jasné. Ale na těch moderních dálnicích opravdu je možné jezdit rychleji, v Německu se nad tím nikdo nepodivuje. Zároveň tam bude možné ten limit v případě komplikovanějších podmínek obtížné viditelnosti naopak snižovat. To je to, co zaznamenáváme v Rakousku a co určitě smysl má z hlediska větší bezpečnosti.

10:00 Pane ministře, kdybyste byl v čele resortu i v dalších letech, přidal byste do priorit v rámci výstavby páteřní dálniční sítě ještě nějakou novou prioritu? Která třeba vyvstává z  toho, jak se posouvá aktuální provoz. Co třeba neustálé dopravní komplikace okolo Brna, není namístě zauvažovat o rozšíření dálnice D1 v některých nejkritičtějších částech? – Už se připravuje právě rozšíření Pražského okruhu, stejně tak se pracuje na dalších úsecích D1 u Brna. Letos dokončíme dokonce v kratším čase právě rozšíření na šest pruhů v té části před sjezdem na Bratislavu, tedy před křižovatkou z D2. A čeká nás do budoucna příprava kompletní modernizace a zkapacitnění právě té velké křižovatky, kde se spojuje D1 a D2, a to bude třeba bolavá záležitost. Budeme o tom jednat s dopravci, s projektanty i se zhotovitelem té stavby.

12:00 Ale my už pracujeme na tom, aby se mohla připravovat další síť dálnic, protože je úplně zřejmé, že třeba v tom směru západ–východ České republiky by bylo velmi dobré, kdyby mohla tranzitní doprava míjet Prahu, kdyby tu vzniklo dálniční spojení, které povede jižně od Prahy a propojilo by například Plzeň a Humpolec nebo ten směr na Brno.

13:00 Ptáte-li se na to, co bude čekat toho dalšího ministra, co bych případně dělal já, tak je to příprava moderní telematiky a spouštění moderních telematických systémů. Protože my ještě letos, pevně doufám, v legislativě prosadíme podmínky pro auta už se třetím stupněm autonomního řízení. To je stupeň, který umožní za určitých předpokladů třeba na dálnici, abyste vy jako řidič nemuseli věnovat pozornost řízení a předali tu odpovědnost vozidlu. V tu chvíli výrobce nese odpovědnost za to, jak vede to vozidlo. A samozřejmě když vás vyzve, abyste se zpátky chopila volantu a dál tu jízdu řídila, tak v tu chvíli je odpovědnost zpět na vás.

15:00 O jaké budoucnosti se bavíme? Bude to rychleji než vysokorychlostní tratě? – My k tomu otevíráme příležitost, aby firmy, které to u nás vyvíjejí, měly možnost to uplatnit. Tyto systémy budou určovat další vývoj automobilového průmyslu a také to, jestli evropský automobilový průmysl v konkurenci obstojí. A tohle je přesně role vlády, abychom připravili podmínky a ty firmy na tom mohly pracovat, prodávat a je to perspektiva letošního roku. (…) My určitě budeme v tom hlavním pelotonu.

17:00 (k budoucnosti VRT) Pokud chcete v české obydlené krajině vybudovat novou stopu dopravní infrastruktury, tak je to mimořádně komplikovaná věc, máme snazší legislativu, která to urychluje, ale pořád je potřeba vypořádat námitky, připomínky lidí, kteří žijí v blízkosti. Tohle je nesrovnatelné třeba s územím Polska. Máme na českém území na jednom kilometru řádově víc pozemků. To znamená řádově víc úkonů, které musí investor zvládnout, aby vypořádal všechny majetkoprávní vztahy. Na druhou stranu tady máme jasný plán. A začne se letos stavět, modernizovat, zdvoukolejňovat úsek konvenčních železnic. Který ale bude součástí už rychlých spojení, koncipovaný na 200 kilometrů za hodinu. Mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a mezi Kojetínem a Přerovem. – Ještě tedy ne pravá vysokorychlostní trať, ale takový předstupeň. – Je to předstupeň, ale je to už zapojené do systému rychlých spojení.

18:00 Jak to v tuhle chvíli vypadá se stavebním řízením? Poté, co se vám podařilo schválit ten takzvaný bypass, legislativní překotvení, díky kterému úřady mohou používat i původní papírovou nedigitální verzi. – S některými věcmi nejsem spokojený a k tomu tedy digitalizace stavebního řízení patří. Moje role byla krátkodobá – překlenout období, než nastoupí nový ministr pro místní rozvoj. Abychom společně nezbytnou legislativní úpravou dali větší jistotu jak stavebníkům, tak stavebním úřadům. To se těsně před Vánoci podařilo. A teď už Petr Kulhánek jako ministr pro místní rozvoj pracuje na tom, aby se ty systémy opravdu stabilizovaly. My jsme představili veřejnosti ještě před vánočními svátky to, jak je možné za velmi jednoduchých podmínek prostřednictvím toho Portálu stavebníka nahrávat digitální podobu stavební dokumentace. (…) Já jsem si to sám ověřoval, ukládal jsem si taky jednu z našich velkých projektových dokumentací a fungovalo to.

18:30 Teď je potřeba dotáhnout ještě další věci, aby bylo možné dokumentace, když se vydává stavební povolení, správně ověřit stavebním úřadem. Aby to fungovalo bezproblémově. A hlavně musí teď stát dát dohromady to, co chybělo a co založilo ten problém, že ve výsledku programátoři neměli dokonalé zadání toho celku, jak by měl fungovat.

19:00 V případě, že máte doručit něco, co má fungovat, splnit všechny zákonné požadavky, tak to musí být dopředu dobře promyšlené, navržené a odzkoušené. A proto k té cestě dokonalého digitálního stavebního řízení potřebujeme tři roky, aby byl prostor na to to především dobře popsat, následně vysoutěžit a pak také s těmi stavebními úřady vyzkoušet a vyškolit je.

20:00 Máte už bilanci dopadů digitalizace stavebního řízení? – Na Ministerstvu pro místní rozvoj probíhá forenzní audit, jehož výsledky teď ještě nejsou na stole. Podle mých informací by to mělo být na přelomu ledna a února.

22:00 Bylo podle vás fér, když premiér zahrnul digitalizaci stavebního řízení do těch 93 % splněných úkolů vaší vlády? – Například digitální technická mapa, což je jeden z prvků celého procesu digitalizace stavebního řízení, opravdu běží. Tohle se opravdu zvládnout podařilo. Výraznou roli v tom sehrály jednotlivé kraje a katastrální úřad. A tohle je třeba prvek digitalizace, který opravdu pokročil významně a který už lidem slouží. Co se týče dalších prvků, tak tam jsme dostali aspoň jednotlivé systémy do fáze, kdy poskytují základní službu a už budou urychlovat proces stavebního řízení. Ale ještě nejsme na konci.

24:00 Tohle je třeba věc, která mě mrzí a která nepochybně bude patřit k nezvládnutým úkolům téhle vlády. Nezvládnutým myšleno v tom celku. Na druhou stranu vedle toho je tady několik zásadních věcí, které se vládě v kritických okamžicích podařilo dotáhnout do konce. Anebo s nimi zásadně pokročit. A to je třeba vytvoření energetické bezpečnosti a nezávislosti na Rusku, to je klíčová věc i z hlediska budoucnosti cen energií.

25:00 A neškodíte si u voličů takovou komunikací? – Já tady samozřejmě nejen přiznávám, ale jsem si vědom toho, že některé věci se nepodařily. Žádná vláda není úplně dokonalá. Zároveň je ale potřeba v okamžiku, zejména, kdy čelíte útokům, že vláda devastuje zemi, že se nic nedaří, že žijeme v hospodářském marasmu, tak ukázat i na číslech, co se na druhou stranu České republice jako celku podařilo. S čím jsme se vypořádali. A není to jenom výsledek práce vlády, ale mnoha lidí, to je úctyhodná věc. A jestli chceme taky bojovat s tím, aby lidé nepropadali frustraci, protože ve světle každodenních negativních zpráv, ve světle toho, co říká opozice o fungování vlády, by leckdo mohl podlehnout dojmu, že jsme skutečně spálená země. Ale Česká republika není spálená země.

28:00 Ale to já vůbec nerozporuji, pane ministře. Moje otázka jenom zněla, jestli je fér mezi splněné úkoly zařadit digitalizaci stavebního řízení? Jestli sám věříte tomu, že vám to vaši voliči budou věřit? – My jsme neřekli, že je to splněný úkol. Vždyť to by přece nedávalo smysl. Některé části té digitalizace jsme dodali, fungují a některé bohužel ne. Jsme někde na splnění 30 procent toho úkolu.

30:00 Ivana Bartoše to stálo křeslo ve vládě. A třeba digitalizace v oblasti resortu spravedlnosti se nepohnula téměř vůbec. – Dokážete si představit, že bych tady seděl, kdybychom místo plánovaných 200 kilometrů nových dálničních úseků v tomto období otevřeli jenom 60? No, to byste mě tady křižovali a pravděpodobně bych dávno nebyl ministrem dopravy. Prostě 30 procent za čtyřleté období je nedostatečný výkon.

31:00 Včera u nás byl předseda Soudcovské unie Libor Vávra a podle něj je posun v oblasti digitalizace justice nulový. – To ale není pravda. Protože já mám přesnou informaci o tom, jak se na těch systémech pracuje, aby v okamžiku, kdy se spustí, byly funkční. A nás čeká v letošním roce spuštění celé řady právě i elektronických digitálních systémů v oblasti spravedlnosti, v oblasti vnitra. A tohle pokládám za důležitější věc. Než spustit polotovar, tak je určitě vhodnější dát dohromady celek, který bude správně funkční.

33:00 (naplňování vládních slibů) Nepodařilo se naplnit slib nezvyšování daní. A musí to takhle zaznít, protože to nejde jinak postihnout a obejít.