Nepřipraveni? Pan Okamura lže, sám řekl dvě věty, říká Zavoral

Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médií potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí.

„Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027.

Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek.

„Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemají,“ řekl Zavoral v Ptám se já.

A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťují. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“

ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.

Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na úvod našeho rozhovoru zmíním, že jsme se původně měli potkat včera v debatě, kterou jsme chtěli organizovat na téma budoucnosti veřejnoprávních médií. Vy i generální ředitel České televize jste přislíbili účast, ale nepodařilo se nám sehnat žádného zástupce vládní koalice, aby přišel veřejně hájit vládní plány. Oslovili jsme více než 10 politiků ze zástupců SPD, ANO a Motoristů. Když takhle přistupují k nám, jak debatují s vámi o tom, jaké plány s veřejnoprávními médii mají? - Myslím, že to je dost signifikantní. Protože my na neúčast zástupců vládních stran při různých kulatých stolech, konferencích a seminářích narážíme také. Vlastně jsem nezažil pomalu žádný takový kulatý stůl, kam by opravdu někdo z nich byl ochoten přijít.

2:00 Možnost byla třeba i právě v tomto týdnu v úterý u pana premiéra na vládě, kde samozřejmě taková nějaká debata proběhla. I když já bych to debatou asi úplně nenazval, protože z mého pohledu to spíše byla jednostranná informační akce, tak aby oba dva generální ředitelé co nejvíc věděli, co nás čeká a nemine. Na argumenty tam sice prostor byl, ale že by jim někdo naslouchal, tomu úplně moc nevěřím. Takže mě to vlastně nepřekvapuje. Je to opravdu takovou nití, která se line celou touto záležitostí. Protože ta veřejná debata tady neprobíhá, nejsou do ní vpuštěni zástupci médií, odborníci, akademické obce a tak dále.

3:00 Myslím, že to je záměr. Myslím, že je záměr se těch věcí neúčastnit, protože jsem bytostně přesvědčen, že naše argumenty jsou racionální a že na druhé straně bohužel argumenty racionální nejsou. Pořád jsem žádný pádný důvod než to, že jsme to slíbili voličům a tudíž to splníme, nenašel. - Zároveň jste po jednání se zástupci vládní koalice řekl, že jste navnímal, že vůle zrušit koncesionářské poplatky je skutečně obrovská. - To platí. Měl jsem za to, že bude prostor se opravdu ještě bavit o nějakých věcech, možná přesvědčovat, diskutovat, snést argumenty, proč si myslíme, že má stávající systém nárok žít dál a existovat dál. Ten prostor tam úplně nebyl. Vůle poplatkový systém změnit, změnit to financování ze státního rozpočtu, tady je. A to, k čemu by ta debata asi měla vést, je částka, o které se budeme bavit. To znamená, s jakým rozpočtem budeme pracovat. Na druhou stranu, my jsme se během té schůzky vlastně nedozvěděli ani nuance toho možného zákona, který v pondělí má pan ministr předkládat a který by měla vláda projednávat. Byť v programu jsem ještě ten bod neviděl zařazen. Nedozvěděli jsme se ani tu částku. Takže jsem opravdu hodně zvědavý.

4:30 A i po odchodu a později, když se mi věci rozležely v hlavě, jsem si říkal, k čemu vlastně celá ta schůzka byla? Protože na to, aby nám někdo řekl, že v pondělí bude projednávat návrh zákona, který zruší poplatky, ale neřekne vám jeho nuance, budeme se bavit o částce, ale neřekneme, jak je ta částka velká, protože to budeme projednávat až v pondělí, tak to se dalo říct v pěti větách, možná v telefonickém rozhovoru nebo esemeskou. Začínám přemýšlet, jestli to bylo kvůli tomu, aby si možná pan premiér a vláda udělali fajfku a čárku: „Splněno, mluvili jsme s nimi, a tím garantujeme veřejnou debatu.“ Já jsem opravdu čekal, když pan ředitel Chudárek měl setkání s panem premiérem Babišem před měsícem a půl, že po slovech „bude pracovní skupina, které bude premiér předsedat“, že taková pracovní skupina, kde budou zástupci občanského sektoru, občanské společnosti, akademického sektoru, odborníci, bude. Toto nebyl ten případ.

5:00 A nedělají si z vás takovou stafáž? Nehrajete jim tak trochu užitečné figurky v té hře na změnu?  - Pojďme si to říct, vy jste teď diplomatická… užitečné idioty. Tak to je. Já jsem nad tím opravdu potom zpětně přemýšlel, k čemu celá schůzka byla. Tomio Okamura, jakož jeden z hlavních zastánců zrušení poplatků a celé změny toho systému, vlastně během té schůzky mlčí. Řekl tam na začátku opravdu jednu, dvě věty, ale mlčel. V podstatě vy tam sice říkáte nějaké argumenty, ale vidíte, že nikdo vlastně moc neposlouchá. Tak opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A já jsem opravdu přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemají. A to je naše pozice i nadále.

6:00 Budeme určitě usilovat o to, abychom se v momentě, kdy by se zákon o zrušení poplatků dostal do Sněmovny, do něj se pokusili přes možné různé páky prosadit ústavní pojistky. A zároveň se bavit o tom, aby rozpočtová částka byla adekvátní a co nejlepší pro nás. Ale opravdu k tomu tato vláda, která disponuje tak velkou většinou, nepotřebuje média veřejné služby, aby tu stafáž a ty užitečné idioty sehrála.

7:30 A kdo tam s vámi na té schůzce nejvíc debatoval? Kdo byl ochoten nejvíc hájit vládní plány? - Schůzku vedl celou dobu pan premiér, bylo to i na jeho pozvání. Výrazně se do té debaty zapojoval pan ministr sportu Šťastný, ale hlavně v oblasti, která se týká sportu. A tam jsem vnímal, že se opravdu snaží pragmaticky bavit, ale opravdu o té jedné záležitosti. Pak jsme do toho musel trošku vstoupit. Protože to najednou vypadalo, že se budeme bavit o tom, jestli sport ano, nebo ne a na kolik let dopředu má Česká televize zasmluvněná sportovní práva. A o tom to přece vůbec není, celá ta debata není o tom, jestli budou mít Česká televize nebo Český rozhlas peníze na sport.

8:00 Takže jim šlo o to, jestli zůstane sport v České televizi? - Řekl bych, že to zajímalo především pana ministra sportu, a myslím si, že i Patrika Nachera. Jsou to jejich domény, čemuž rozumím, ale proto říkám, že ta diskuze přece není o sportu, ale o systému financování, o zajištění nezávislosti a o tom, abychom mohli dělat mimochodem nejen sportovní vysílání, ale spoustu dalších a třeba pro velkou část veřejnosti mnohem podstatnějších věcí, než je sport.

9:00 Vy jste říkal, že Tomio Okamura na té schůzce nic moc neříkal, kromě nějakých úvodních vět. Když ale potom dával rozhovor na toto téma a říkal, že se vás tam ptali na jednotlivé rozpočtové položky, tvářil se, že byl překvapen, jak jste přišli nepřipraveni, že jste to neměli nachystané, že jste říkali nepřesné částky. - Nerad používám ostrá slova, ostré soudy. Viděl jsem pak ta prohlášení pana předsedy Okamury a prostě lže. Upřímně, ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťují. Ano, pan ředitel Chudárek tam v danou chvíli čelil různým atakům ve smyslu nehospodárnosti České televize, to tam padlo několikrát. Ale diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu. V momentě, kdy pan premiér hovořil o tom, co všechno bychom měli ve vysílání dělat, tak jsme ho s panem Chudárkem utvrdili, že všechna ta témata, o kterých se bavil, tedy sociální sítě, sociální prevence, zdravotní věci, samozřejmě vysílá jak Česká televize, tak Český rozhlas. A je bohužel vidět - a proto postrádám opravdu odbornou debatu -, že málokdo u toho stolu na úterní schůzce zná produkci a tvorbu a obsah vysílání Českého rozhlasu a České televize.

11:00 V jaký moment bude správná chvíle úplně bez obalu říct a pojmenovat to, o co podle vás politikům jde? Do poslední chvíle se vy i ředitel České televize snažíte být… vy možná méně diplomatický, ředitel České televize poměrně velmi diplomatický, asi pořád doufáte, že něco zvrátíte. - Naděje vždycky umírá poslední. Mám i za to, že má smysl zabojovat a opravdu se pokusit do poslední chvíle opravdu bojovat za to, o co nám jde. To znamená zachovat stávající způsob financování i stávající částku rozpočtu. Já jsem byl teď někde, tuším, označen, že jsem řezník a pan generální ředitel Chudárek diplomat. Tak já možná dostojím té řeznické roli: velké části politiků, třeba i některým vládním, mohu věřit, že to úplně nemyslí s médii veřejné služby špatně. Ale úplně to nemůžu věřit, ať už je to pan premiér, nebo je to pan Okamura, kteří po léta v podstatě atakují média veřejné služby výrazy a výroky, kterými je atakují. Těžko to věřit někomu, kdo řekne, že média veřejné služby jsou nepřítelem, konkurentem, soupeřem. Anebo když vidíme dnes a denně výstupy vládních představitelů na tiskových konferencích, tak ty ataky jsou tam zjevné, jsou čím dál tím radikálnější, zlejší, nepřátelštější. A já si myslím, že v tu chvíli se samozřejmě velmi těžce věří, že nejde o to těm médiím uškodit.

13:00 V pondělí na vládě, alespoň podle slibů vládní koalice, by se měl projednávat nový návrh ministra kultury Oty Klempíře na zrušení poplatků. Doslechl jste se o něm třeba něco? - My opravdu neznáme ty nuance. Jsem na to hodně zvědavý. Tady existoval návrh pana ministra Klempíře, k němu bylo 400 připomínek. Pan ministr na té schůzce neustále mával složkami, v nichž nám chtěl ukázat, že tady má ty připomínky vypořádané a že po tomto vypořádání tento zákon spadne pod stůl. A najednou se objeví na vládě zákon, který údajně navazuje, nebo respektive vychází tady z těch připomínek, ale přitom je to úplně jiný zákon. Protože to, co ministr Klempíř předkládal, byl zákon o médiích veřejné služby. Tady se bavíme o zákonu, který by musel zrušit stávající poplatkový zákon, musel by vzniknout zákon o financování médií veřejné služby a zároveň ještě musí být novelizovány zákony o Českém rozhlasu a České televizi, protože tam jsou odstavce, které právě o financování z poplatků hovoří. Čili se přiznám, že jsme hodně zvědaví na to, co na papíře nakonec bude, co bude vláda projednávat a jaký vůbec mechanismus a proces bude zvolen tím, že údajně vláda to má schválit a rovnou poslat do Poslanecké sněmovny. Čili je to pro nás teď velká neznámá.

15:00 To, co jsem potom slyšel spíše od pana ministra Šťastného, bylo, že my se bavíme o mandatorních výdajích. To znamená, že by to měl být mandatorní výdaj garantovaný zákonem a že takto by média měla mít jistotu, že tuto částku by pak v dalších letech měla dostávat. Na druhou stranu to není žádná jistota v tom, že ten mandatorní výdaj nemůžete jakýmkoliv vládním rozhodnutím, respektive posléze jiným zákonem při projednávání státního rozpočtu upravit, snížit.

16:00 Vládní politici mluví mimo jiné o tom, že pojistky nejsou z jejich pohledu potřeba proto, že změna financování by vlastně podléhala stejné proceduře jako v případě koncesionářských poplatků, že jako tohle je stanoveno zákonem, tak tohle by přece bylo také tak. Asi jste slyšel ty výroky, že po minulé Fialově vládě také nikdo nechtěl žádné garance. - Rozumím tomu. Jenom samozřejmě i úprava toho poplatku neprobíhala ze dne na den. Ta diskuze byla dvouletá, od první tiskové konference, kdy to ministr Baxa řekl, byly dva roky, než se ta novela dostala vůbec do účinnosti. Čili určitě to nešlo rychlým nějakým řezem.

19:00 Jsme prakticky na konci června a my už v létě připravujeme rozpočet na rok 2027, jak Česká televize, tak Český rozhlas. A neznáme ty kontury. Ano, mohu začít připravovat rozpočet na stávajícím stavu, ale v momentě, kdy mi tam za dva, za tři měsíce do toho cokoliv z vládní strany nebo z legislativců přijde, tak zase budeme muset ty věci měnit. Věci, které máte domluvené, nasmlouvané, budeme muset nějakým způsobem rušit. A myslím, že takhle se opravdu pracovat nedá. Ten systém se změnil třeba ve Finsku z poplatku na dedikovanou daň, ale tam ta diskuze probíhala čtyři roky. A to je to, co tady řešíme. My se nebráníme diskuzi, ale není možné ty věci v médiích veřejné služby dělat takto káh a zezadu. - To vy a pan Chudárek říkáte opakovaně a vláda jako kdyby to vůbec neslyšela. - Narážíme na neprodyšnou zeď, já to tam cítím. To, že je to všechno takto rychle, takto naráz, že jsme překvapováni každou chvilku různými návrhy, různými termíny… Mimochodem, neumím si představit, že k 1. lednu 2027 by najednou rozhlas a televize byly financovány ze státního rozpočtu. Ale možná se mýlím, uvidíme.

24:00 Nicméně všechno směřuje k tomu, že od 1. ledna bude financování ze státního rozpočtu. Byl byste u toho? - Můj mandát je ještě rok a půl. Já bych měl skončit 20. ledna 2028. To znamená, opravdu mi teď od 1. července ten countdown na rok a půl začne a já bych určitě chtěl mandát dokončit. A myslím si, že by bylo ode mě i zbabělé ve finále opustit rozhlas, kdyby k této věci takto došlo. Rád bych to ten rok a půl i s kolegy, s kolegyněmi, se kterými tvoříme vedení a fungujeme v té instituci, chtěl odpovědně dotáhnout tak, abychom připravili rozhlas na tu novou éru, která by nastala po vypršení mého mandátu.

26:00 Jaká by to byla éra? Protože vy a pan Chudárek říkáte, že tato změna financování zavání ohrožením nezávislosti a nezávislého fungování těch médií. Tak jaké by to bylo? To byste dotáhl svůj mandát v čele rozhlasu, který by postupně ztrácel svoji nezávislost, nebo by začal být poplatný politikům? - To, co je podstatné, my bychom s kolegyněmi, s kolegy ve vedení udělali maximum pro to, abychom nikdy nezávislost ohroženou neměli. To znamená i v momentě, kdy bychom cítili pokusy ingerovat do programu, do vysílání, ovlivňovat nějakým způsobem tyto věci, abychom tomu uměli maximálně možně zabránit. To si myslím, že by byla naše hlavní úloha a minimálně moje do konce mého mandátu.

31:00 Jste nějakým způsobem v kontaktu s prezidentem republiky, pokud jde o otázku legislativních změn veřejnoprávních médií? Ptám se naprosto cíleně, protože pan prezident říkal, že to pro něj bude důležité téma, že to chce hlídat. - Chci ocenit to, že od počátku, kdy se ta diskuze objevila ve veřejném prostoru, tak pan prezident o potřebnosti médií veřejné služby hovoří poměrně často. Zároveň zmiňuje, že pro něj jsou ústavní pojistky a garance nezávislosti zásadním tématem. Samozřejmě, když se někde potkáme na různých společenských akcích, tak se o těch věcech bavíme. Tu podporu vůči rozhlasu i televizi z jeho strany cítím. Samozřejmě on ví, že zastupuje i ty, kteří třeba Český rozhlas, Českou televizi nesledují, neposlouchají. Takže v tomto duchu samozřejmě chápu i to, že jeho výroky třeba nemohou být tak vyhraněné, jako jsou dnes ty moje. Pokud by ta legislativa vládní koalice prošla Sněmovnou, pak ji také schválil Senát, tak uvidíme, jak se k těm věcem potom prezident republiky postaví. Myslím, že i pan prezident sleduje ten legislativní proces a že on je na rozdíl ode mě politikem a profesionálem v tom, aby věděl, kdy do těch věcí bude chtít vstoupit, nebo ne.

35:00 A evidentně se ukazuje, že je tady obrovská část české společnosti, která s tím vládním záměrem nesouhlasí. A já se přiznám, že je to část, na kterou velmi spoléhám. My se snažíme dělat maximum v naší práci. Uvidíme samozřejmě, co se odehraje na půdě Poslanecké sněmovny či Senátu, ale v sílu a hlas občanské společnosti a obecně občanů České republiky věřím a částečně na ni spoléhám. - Na druhou stranu, je to možná obrovská část společnosti, ale ne dost velká na to, aby loni na podzim vyhrála volby. - Ano, to je jasné. Také vždy říkám, že při diskuzích s představiteli vládní koalice respektuji výsledek voleb, respektuji legitimně sestavenou vládu. Ale to ještě neznamená, že nutně musím souhlasit s kroky a se záměry, které si do svého vládního prohlášení dala.