Bude to velká změna, říká ředitel o nové výuce českých školáků

Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?

Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.

Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.

Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.

Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.

Jak by měla vypadat moderní výuka v Česku? Zajistí chystaná reforma srovnání kvality tuzemského školství? A co se ve školách změnilo za rok od poslední stávky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 Když jsme se tady potkali před rokem k protestu ve školách, říkal jste, že vidíte poměrně černě možnost přidání pedagogům na vaší základní škole, že na to nebudete mít moc velký rozpočet. Jak to nakonec dopadlo? - Z ministerstva zaznívá to, co je realita. To znamená, že dávají nějaké procento na těch zmiňovaných 130 procent na platy. Ale z těch prostředků na platy ještě odejde relativně značná část do jiných složek, takže k pedagogům se dostává méně. (…) Teď bude záležet, jak se schválí státní rozpočet, což se taky teď neukazuje, že je úplně snadná záležitost.

4:00 A co se týče aktuálního problému s rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy, v čem vidíte hlavní potíž? - RVP jako takové tady máme přibližně od roku 2005. Je to už relativně dlouho přítomný dokument, podle kterého se učí. Je to vlastně taková kuchařka, podle které si pak jednotlivé školy sestaví vlastní recepty na to, jak vzdělávání vést formou školních vzdělávacích programů. (…) Zádrhel je teď ten, že veřejnou nebo odbornou veřejností relativně dlouho projednávaný a diskutovaný materiál prochází dílčími, už ne tolik diskutovanými změnami, které se teď dostávají do mediálního prostoru. Velmi nárazově.

5:00 To přináší ty obavy, protože nevidíme celek, my nemáme ten hotový dokument, proti kterému bychom mohli ty změny konfrontovat a nějak se v nich zorientovat.

6:00 Tady pak stojíme na scestí, protože ministerstvo zároveň bude chtít a očekávat, že terén (školy, pozn. red.) to přijme a bude podle toho aplikovat vzdělávání v naší republice. A pokud ten terén nemá „naloděný“ a není přístupný tomu to přijmout, tak se můžeme dostat do velkého rozporu.

9:00 Není to škoda, že se ta debata, která je velmi důležitá, zasekává na detailech? Když se na to podíváme z venku, tak požadavek na lepší angličtinu je v dnešní době přece dobrá věc. - Jednoznačně, na tom se shodneme. Je důležité, aby se děti dostaly k anglickému jazyku co nejdříve. Pojďme se tedy bavit o tom, jakým způsobem. Jestli má být povinně od první třídy. V současném RVP je sice povinná je od třetí třídy, ale můžeme ji učit od první. A mě by třeba osobně zajímalo, jestli máme data, která nám říkají, kolik škol ji neučí od první. Jaké k tomu vedou ty školy důvody? Co jim v tom reálně zabraňuje?

10:00 Třeba školy, které jsou v pohraničí, sousedí s Německem, kde mají teď aktuálně podle RVP jako první cizí jazyk němčinu. Protože ten region to nějakým způsobem umožňuje, vyžaduje to, je jim to užitečné. Teď se jim nařídí místo togo angličtina a oni budou muset třeba úplně přestavět celé procesy, které v té škole mají. Tyto školy mají obavy, které jednoznačně plynou z toho, co se dozvídají. A od ministerstva se jim aktuálně nedostává uklidnění a rozptýlení těch obav.

12:00 Jak se vůbec tohle celé stalo? Jde o dokument, který se připravuje od roku 2021, vede se o něm široká odborná debata… - Nevím, můžu se jen dohadovat. Ale je to přesně zhmotnění těch obav. Protože náš systém, naše odvětví za posledních pár let pojmulo relativně velké množství změn. Od covidu přes uprchlickou krizi spojenou s válkou na Ukrajině a změnu financování. A teď je to vlastně další velmi nejasný, velmi obavami naplněný a velmi nehmatatelný krok, kterémý jsou školy vystaveny. A samozřejmě už je tady dlouhodobá frustrace terénu, že ta komunikace prostě nefunguje.

16:00 Pokud budou změny RVP teď schválené, přijmou to školy? - Zachytávám z terénu, že ten terén chce tu změnu. Prostor pro ni tady je a teď jde o to, aby se podařilo právě „nalodit“ ty školy, aby tu změnu chtěly a viděly v ní smysl. Udělat takhle velkou změnu jako je RVP, je proces na několik let. To neuděláte za jeden jediný rok, neuděláte to za měsíc, to je opravdu strašně moc materiálu, strašně moc přemýšlení, velké změny, jak nastavit výuku, kdy co učit, v jakém rozsahu to učit, kým to učit.

21:00 Co by ta změna měla přinést? Co by žák nově podle nového formátu vzdělávání měl umět? Představuji si, že asi nebude znát tolik Přemyslovců… - Ano, vlastně ta touha sektoru bude přesně v tomhle. Abychom vyžadovali méně konkrétních znalostí, ale více se soustředili na to, co ta znalost přináší, jakým způsobem ji může ten žák využít, k čemu mu v životě bude a aby byla využitelná do budoucna v praxi. Aby učení Přemyslovců s sebou neslo zároveň nějakou dovednost.

22:00 To znamená, neučit se to tak, že mi učitel řekne, jací byli Přemyslovci, co všechno udělali a kdy skončila jejich období. Ale abychom se v průběhu učení se o Přemyslovcích předali dětem dovednosti, například práci s textem nebo tvůrčího psaní nebo pracování s nějakým ověřováním nějaké informace. Můžou to být nějaké dezinformace ohledně Přemyslovců a děti je budou z dostupných zdrojů porovnávat. To znamená překlopit každé téma v nějakou dovednost. A s tím tématem přinést tu dovednost do praxe. Což už se dneska na spoustě škol děje. Je to skvělé, děti to mají rády, učitelé to mají rádi a je to něco, co bychom rádi viděli v tom celkovém systému.

23:00 Spousta škol se inspiruje od sebe. Ten terén v tomhle funguje a ta změna je prošlapaná v mnoha ohledech. Ale je potřeba, abychom se o tom více bavili, abychom to více dostávali mezi obecnou veřejnost. Je potřeba, aby s námi souzněla na těch změnách, aby jim byly vysvětlovány. A tohle je právě role ministerstva školství. Nezasekávat se na drobnostech, které akorát polarizují, ale vysvětlovat důvody jako celek. A dát nám zakázku, co od nás vlastně očekávají. Protože my potřebujeme mít ministerstvo školství za sebou, když to pak přinášíme mezi rodiče a žáky. Že tohle je cesta, kterou jsme si jako Česká republika zvolili, a proto se po ní vydáváme.

30:00 My prostě postrádáme jednoznačné odpovědi, opravdu rozptylování těch obav, jasně říct harmonogram, důvody těch změn. Nějaká čistá diskuze bez nutnosti konfrontovat jednu nebo druhou stranu. - Na druhou stranu, není lepší se do toho vrhnout za všech okolností, jít do té změny a dotáhnout ji za běhu? - Jak tak cítím, tak to je teď tendence pana ministra, tak o tom mluví. Může to dopadnout dobře, ale rádi bychom přece jenom věděli, že ten záchranný kruh je někde na dohled a že ho nebude muset hledat ve skladu.

36:00 Bude to velká změna, můžeme to tak říct? - Je to velká změna, ale zároveň je to už v gesci terminologie, kterou známe. Nevstupujeme do úplně nových vod.