Problém je v nízkých platech politiků, říká šéf Soudcovské unie

Lenka Bradáčová se od dubna stane novou nejvyšší státní zástupkyní. V čele prokuratury vystřídá Igora Stříže, který tento týden rezignoval. Jaké změny ve veřejné žalobě můžeme očekávat? A v jakém stavu je naše soudnictví?

Hostem Ptám se já byl prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Dosavadního nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který v úterý oznámil svou rezignaci, ve funkci od 1. dubna vystřídá nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Její nominaci schválila vláda na středečním zasedání, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Šéf rezortu nominaci oznámil před jednáním kabinetu na síti X. Podle něj Bradáčová obstojí „i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci“.

Současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž končí ve funkci 31. března. Jako důvod pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) uvedl rodinné a osobní záležitosti. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil, a že se jeho nástupkyní má stát právě pražská vrchní státní zástupkyně. V reakci na její nominaci Stříž uvedl, že rozhodnutí ministra vítá –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ocenil její odbornost a to, že je kariérní státní zástupkyní.

„My jsme si zvykli za těch takřka 15 let šéfování Pavla Zemana a Igora Stříže, že se drželi celkem v pozadí. Na druhou stranu vím, jak silně dokázali měnit v dobrém slova smyslu systém fungování státního zastupitelství. Očekával bych, že tohle nebude styl Lenky Bradáčové. Myslím si, že bude vidět víc, bude vidět častěji. A předpokládám, že má spoustu myšlenek, jak pokročit dál,“ komentoval změny na NSZ prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

V rozhovoru se dotkl i problému českého soudnictví, včetně aktuální debaty o růstu platů ústavních činitelů. „Problém není v našich platech, ten problém je v platech politiků, kteří si je za ta léta tak snížili, že podle mého názoru už je to možná ohrožující pro kvalitu lidí, kteří do politiky do budoucna budou vstupovat. Třeba plat řadového poslance už v mých očích pro člověka, který je úspěšný ve svém povolání, není vůbec konkurenceschopný,“ upozornil Vávra.

Jak bude fungovat Nejvyšší státní zastupitelství pod novým vedením? Jaké změny by státní zastupitelství nejvíce potřebovalo? A v jaké kondici je naše soudnictví?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak vnímáte změny ve vedení Nejvyššího státního zastupitelství? - Jméno Lenky Bradáčové asi málokoho překvapí. Je to výrazná osobnost státního zastupitelství dlouhá léta zpátky, takže asi patřila mezi logické tipy pro jakoukoliv vládu. - Čekáte nějaké změny ve fungování státního zastupitelství pod jejím vedením? - Tam je specifické postavení nejvyššího státního zástupce, který přece jenom nemá tolik výkonných pravomocí. Na rozdíl třeba od vrchních nebo krajských státních zástupců. Je to více koncepční role. A my jsme si zvykli za těch takřka 15 let šéfování Pavla Zemana a Igora Stříže, že se drželi celkem v pozadí. Na druhou stranu vím, jak silně dokázali měnit v dobrém slova smyslu systém fungování státního zastupitelství.

2:00 Očekával bych, že tohle nebude styl Lenky Bradáčové. Myslím si, že bude vidět víc, bude vidět častěji. A předpokládám, že má spoustu myšlenek, jak pokročit dál.

3:00 A bude tam nějaká významná změna? - Otisk Igora Stříže ještě pořád nedoceňujeme v dobrém slova smyslu. To byla prostě významná figura a je nepochybné, že teď tam přichází zase významná figura, která ovšem má úplně jiné rozpoložení. Lenka Bráčová je člověk činu. Je podstatně akčnější a také mnohem víc otevřená na veřejnost, když má potřebu to vysvětlovat. Takže určitě se změní nějakým způsobem tvář té instituce. A dovnitř, to si skutečně jako soudce netroufám tvrdit, co je potřeba nebo není potřeba udělat, to ví určitě ona.

4:00 Když se teď objevují v médiích profily související se jménem Lenky Bradáčové, tak se objevuje i její kritika. Ona je do velké míry symbolem bojovníků proti korupci, protože pod jejím vedením byla stíhána celá řada politicky velmi citlivých kauz, především můžeme zmínit Davida Ratha. Zaznívá ale kritika, že se nepouštěla rovnoměrně do všech kauz, že byly některé věci, kterým se ve své roli vyhýbala. Měl jste vy někdy takový pocit? - Ve chvíli, kdy státní zástupce dostane informaci od policie nebo dokonce zpracovaný spis v určité fázi, tak obecně je povinen stíhat. Na druhou stranu všichni voláme po tom, aby státní zastupitelství neslo větší odpovědnost za to, aby zbytečně třeba nestíhalo lidi, kde ty důkazy nejsou dostatečně silné už v prvopočátku trestního řízení.

4:30 A potom právě hodnotit konkrétního státního zástupce podle konkrétních kauz je podle mě hrozně nefér. To je stejné, jako s tím setkáváme my soudci. Prostě systém práce vám přinese nějaké kauzy a vy je nějakým způsobem ve snaze rozhodnout co nejlépe rozhodnete nebo v nich konáte. Ale to přece nic nevypovídá o kvalitě toho člověka. Takže to spojování s jednotlivými kauzami, paradoxně i pozitivně, i negativně vlastně není fér. Tady vlastně chybí nějaká podrobnější analýza skutečně dlouhodobého fungování kohokoliv z nás –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i státních zástupců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kdo se případně pod světla médií dostane.

5:30 Je Lenka Bradáčová stoupencem takové změny? Tedy aby státní zástupci nesli větší odpovědnost za případy, které pod jejich vedením jdou k soudu? Bavili jste se o tom někdy? - Na to si nepamatuju, ale já tím nesměřuju na kritiku některých i politických představitelů, že by měli nést osobní zodpovědnost za konkrétní kauzu. Já tu mluvím o tom, aby státní zastupitelství skutečně nežalovalo tam, kde je evidentní už v průběhu přípravného řízení, že těch důkazů nebude dostatek.

7:00 Lenka Bradáčová o tom hovořila už v minulosti, ale teď to zmínila těsně poté, co vláda potvrdila její nominaci do čela Nejvyššího státního zastupitelství, že by měla ambici otevřít debatu zúžení struktury státního zastupitelství ze současných čtyř stupňů na stupně tři. Pomohlo by to tu práci zefektivnit podle vaší zkušenosti? - Nebyl jsem příznivcem vzniku vrchních soudů, a tím pádem ani vrchní státních zastupitelství. My nejsme ani spolková, ani federativní země. Čili ten čtvrtý stupeň nedává logiku. Nicméně v posledních zhruba 15, 17 letech si myslím, že problémem justice jsou spíš malá pracoviště na bývalých okresech, kde počet kauz je tak malý, že tam není dostatek vzájemně zastupitelných odborníků.

7:30 Vrchní soudy, nechci mluvit o státním zastupitelství, jako špičková odborná pracoviště obstály za těch 20 let. Takže v tomhle jsem změnil svůj názor. Ale pojďme tu debatu vést. Opravdu bychom se měli bavit o tom, jestli máme efektivní soudní soustavu.

8:00 A jak byste celkově ohodnotil to, jakým způsobem proběhla výměna na pozici šéfa Nejvyššího státního zastupitelství? Tradičně jsou kolem toho velké debaty, je to politicky citlivá věc, vždy se bavíme o tom, jestli to ohrožuje nebo neohrožuje důvěru veřejnosti v justici. Co ta současná výměna? Zvládl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek? - Na začátku byla rezignace Igora Stříže z osobních důvodů. A tomu já nemám sebemenší důvod nevěřit. Igor Stříž už od počátku, co byl jmenován, zdůrazňoval, nebo minimálně od přijetí toho nového zákona, že nedokončí mandát. Čili on to říkal celé měsíce a teď to přišlo. A za téhle situace, pokud pan ministr zvážil, že má vhodnou kandidátku, což nepochybně vhodná byla, a obstál s tím návrhem u vlády, tak já s tím nemám problém. Ostatně ten nový zákon o státním zastupitelství z hlediska výměn vedoucích státních zástupců teprve začne nabíhat v praxi. No, tak jsme na začátku do jisté míry trošku postupovali ještě postaru.

10:00 V souvislosti s koncem Igora Stříže se trochu hovořilo o tom, jestli za tím nemohly být nějaké politické tlaky, myšleno silné kritiky jeho předrevoluční prokurátorské minulosti. Šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, teď dokonce řekla, že se Stříž nikdy nejvyšším státním zástupcem neměl z tohoto důvodu stát. Je to fér kritika podle vás? - Já bych radši hodnotil jeho práci v čele státního zastupitelství. Podle mě odvedl výbornou práci, i při přijímání toho nového zákona. Ano, hodnocení minulosti kohokoliv z nás patří do politických debat, ale rozhodně nepřísluší mně jako soudci. Igor Stříž opravdu odchází se vztyčenou hlavou a s velkou ctí. Vím, že byl velmi respektován i v téhle pozici. A to je pro mě jako profíka podstatnější než to, co je legitimní politická debata. Což připouštím paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, že to je její parketa.

12:00 Pojďme teď k situaci na soudech, s jakou největší bolestí podle vás vstupuje české soudnictví do roku 2025? - Pořád je velkým problémem udržení a zefektivnění, zkvalitnění odborného personálu soudů. Obecně moderní justice všude na světě stojí samozřejmě na vysoké kvalitě soudců. Ale o faktické rychlosti, pružnosti fungování úřadu rozhoduje odborný aparát. Ten systém je zamrzlý, systém platů odborného aparátu je kdesi v době, kdy vrcholem dovednosti soudního zaměstnance bylo rychlé psaní na mechanickém psacím stroji. A to už dnes dávno není něco, co od těch lidí chceme.

13:00 Nakolik pomůže v této souvislosti ke zklidnění situace dohoda o částečném navýšení platů, ke které došlo ke konci loňského roku? - Vzhledem k tomu krátkému období, které na to vláda měla, bych ji chtěl pochválit, protože nakonec slib dodržela. Navýšení průměrně na hlavu za poslední rok pro ty lidi je důstojné, nicméně neřeší to systémový problém. A na systémové změny už nebude mít vláda čas. Zdědila dluh celé řady vlád před tím. Věřím, že ať už bude jakákoliv vláda po volbách, tak v tom bude pokračovat, protože je to nejlevnější způsob, jak zrychlit a zkvalitnit soudní systém.

14:00 Co by ještě mohlo ten systém zefektivnit? - Ty peníze nemusí narůstat za situace, pokud se nám podaří dokončit digitalizaci soudních spisů. My dáváme spoustu lidského úsilí na přepis protokolu, který je přitom digitálně zaznamenán a existuje obrovská spousta programů, které relativně kvalitně dokážou mluvenou řeč přepsat, aniž by to musel dělat protokolující úředník nebo zapisovatelka. Ale nemáme to dotaženo do konce.

20:00 (k růstu platů ústavních činitelů) Uvidíme, co Parlament přijme. Já jsem pořád optimista. Koneckonců i celá řada politických představitelů navrhovala z toho soudce vyjmout a nechat je běžet v tom automatu tak, jak ostatní. On totiž ten problém není v našich platech, ten problém je v platech politiků, kteří si je za ta léta tak snížili, že podle mého názoru už je to možná ohrožující pro kvalitu lidí, kteří do politiky do budoucna budou vstupovat. Třeba plat řadového poslance už v mých očích pro člověka, který je úspěšný ve svém povolání, není vůbec konkurenceschopný. A přece my jsme chtěli, aby tam byli co nejschopnější lidé, nejen vysokoškoláci, ale už i pro špičkového řemeslníka to není zajímavý plat.

24:00 Vy sám byste byl nejraději, kdyby se vaše platy odvázaly od platu politiků? Máte pocit, že to by té debatě ulehčilo? - Já jsem odpůrce toho kroku, byť by to na první pohled vypadalo, že se soudcům uleví. Nicméně pokud by platy soudců dále rostly podle toho automatu a politici by si je dále snižovali, tak dojde k disproporci mezi politickými ústavními činiteli a soudci. A to podle mě taky není správně. Ten zákon byl velmi dobře, byť je to tolik let, velmi dobře nastaven, aby byla proporcionalita mezi špičkami justice, vlády, Parlamentu. Nemyslím si, že je v zájmu soudců, aby měli vyšší platy než ústavní činitelé pocházející z politického prostředí. Takže paradoxně se dnes víc zastávám platů politiků.

30:00 Ještě bych se zeptala na žádost policie o vydání poslance Tomia Okamury, předsedy hnutí SPD, aby mohl být stíhán kvůli kontroverzní kampani SPD. Nakolik je tohle citlivá půda, nakolik by institut trestního řízení měl vstupovat do politiky, do politické kampaně, do politické debaty? - Obecně verbální trestné činy, pokud některé máme v trestním zákoníku, vždycky vzbuzují největší emoce, protože tady máme svobodu projevu. Tady pak evidentně na sebe narážejí ústavní principy. To je ta nejobecnější stránka.

30:30 Tady navíc ještě jde o situaci, kdy potencionálně by soud o té vině, pokud by vůbec byla podaná obžaloba, rozhodoval zřejmě někdy před volbami. To znamená v době nejdivočejší předvolební kampaně. A můžeme jenom spekulovat, komu by to pomohlo, nebo ublížilo. Na straně druhé tady máme princip, že pakliže někdo trestní oznámení podal nebo policie začala šetřit z vlastní vůle, tak státní zástupce nemůže říct: počkám po volbách, teď nechci jitřit atmosféru. Ale je povinen konat.

33:00 Pochopil byste, kdyby Poslanecká sněmovna Tomia Okamuru nevydala? - Já bych to pochopil. Podle mě je to prostě významný politický akt. A myslím si, že tady má mít vždy politika přednost před trestním stíháním.