Klempíř nás překvapil, domluva byla jiná, říká ředitelka divadelní asociace

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková.

Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim.

Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě.

Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců.

Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak a kdy jste se dozvěděla, že ministerstvo kultury připravilo tak zásadní materiál pro vás, pro celou českou kulturu, jako je státní kulturní politika? - Dozvěděla jsem se to jako všichni ostatní asi před týdnem, když to bylo zveřejněno Hospodářskou komorou jakožto připomínkovým místem. Takže to bylo skutečně překvapivé, protože dosud nám ministerstvo opakovaně přislíbilo vypracování implementace, která měla být vypracována do 29. června. Slibovalo to i na kulturní tripartitě, kde je to v zápisu ze 7. dubna. Takže jsme počítali s tím, že ten proces nějakým způsobem probíhá, byť má zpoždění. - Myslíte implementaci té dosud platné verze Státní kulturní politiky, která byla schválena ještě za ministra Baxy, za bývalé vlády Petra Fialy? - Ano, implementace je předepsaná ve Státní kulturní politice a je to obvyklý a standardní postup, že se vytváří koncepce a potom se vytváří plán realizace.

3:00 Vážně jste třeba vy nebo vaši kolegové o přípravě nové Státní kulturní politiky nevěděli? Protože, když jsem četla komunikaci ministerstva kultury na sociálních sítích, které tedy až ex post samo zveřejnilo také ten návrh Státní kulturní politiky, tak tam ministerstvo tvrdí, že to přece konzultovalo, že se při průběžných schůzkách se zástupci kultury bavili, sbírali podněty, a že to celé vznikalo v průběhu času. - Nikdy na těch schůzkách ministerstva s asociacemi, kterých se vždycky zúčastnilo několik asociací, nepadlo slovo o tom, že se připravuje nová Státní kulturní politika. - Komentáře ministerstva kultury mířily třeba k organizaci Nová síť, tvrdili, že ta se s nimi setkala, konzultovala. - Tuto komunikaci PR oddělení ministerstva kultury nechápu. Protože se samozřejmě těch schůzek zúčastnilo vždy víc asociací, sedělo tam 10, 15 lidí. Ty schůzky byly celkem čtyři, potom proběhla kulturní tripartita, čili to jsou desítky lidí, kteří se této komunikace zúčastnili. A ti všichni vědí, o čem se tam mluvilo. A existují samozřejmě zápisy. PR oddělení se asi zpětně snaží vytvořit dojem, že ten materiál byl konzultován.

4:00 Tady je asi dobré připomenout, že kromě ministra Klempíře, kterého zveme dlouhodobě, jsme zvali také zástupce ministerstva kultury, pana náměstka Jiřího Bubeníčka, který jako první o přípravě státní kulturní koncepce mluvil už v dubnu. Nicméně vzápětí to ministerstvo dementovalo a řeklo, že se nic takového nechystá. Máte vy zájem o jednání s ministerstvem na tohle téma? - Tak my a další zastřešující organizace v sektoru samozřejmě v tuhle chvíli zpracováváme reakce, podněty. Co bude dál, zatím nevím.

6:00 Jaké jsou za vás hlavní výhrady k nové kulturní strategii? Vy jako asociace jste je shrnuli tím, že nejlepší by bylo ten návrh stáhnout. - Ano, určitě, jsem o tom přesvědčená. První výhrada je samozřejmě procesní, protože tvorba toho materiálu proběhla bez participace, to znamená bez běžného připomínkového řízení. A v tom materiálu není zdůvodněno, proč by měla být platná kulturní politika nahrazena. Státní kulturní politika má nějaké parametry, má obsahovat nějakou analytickou část, má obsahovat nějaké odpovědnosti, nějaký hodnotový rámec a nějaká opatření, která mají mít jasně stanovené, kdo za ně zodpovídá a kdy se mají provést. To v tomto materiálu není, takže svým způsobem nenaplňuje formu státní kulturní politiky. A navíc si myslím, že je v něm napsáno výslovně, že se jedná o programové priority této vlády na toto funkční období. A opravdu není důvod, proč by tyto priority, které samozřejmě vláda má právo mít, nemohly být zahrnuty v implementaci.

8:00 Ostatně ministr kultury pro Český rozhlas Vltava právě takto zdůvodňoval to, proč ministerstvo tento dokument nově připravilo, že se mu nechtělo vpisovat programové priority této vlády do implementačních dokumentů, že bylo jednodušší si napsat celou tu politiku znovu. - Jednodušší to asi je, ale ztrácí to podstatné obsahové kvality, ztrácí to provázanost, ztrácí to hodnotovou ukotvenost. Tohle není strategický dokument.

9:00 Podle dostupných informací je pod ním podepsaná za tvůrčí tým paní Barbora Šťastná, což je šéfka kabinetu ministra kultury, tisková mluvčí ministerstva kultury, bývalá mluvčí Motoristů, také bývalá mluvčí hnutí SPD, manželka ministra pro sport Borise Šťastného. Vy víte něco víc o tom, kdo za tou přípravou stál? Protože předchozí dokument chystal velký přípravný tým, podílela se na tom celá řada zástupců české kultury. - Je to jedna z otázek, které budeme na ministerstvo mít, kdo rozhodl o tom, že se ten proces takto změnil, jaký byl ten mandát, jaký byl ten tým. Já bych ještě řekla k tvorbě stále platné státní kulturní politiky (vytvořené za předchozí vlády), že vznikala v nějakém procesu, proběhlo asi pět kulatých stolů, tři online slyšení, další konzultace a tak dál. A celý ten sektor do toho vložil velké množství práce. To neznamená, že tam všichni souhlasí se vším, ale ta kultura je poměrně složitý ekosystém a na tomto dokumentu je shoda, kterou řada lidí odpracovala. A tohle je vlastně materiál, který se objevuje bez tohoto zázemí.

11:00 Jak si vykládáte celou situaci, že vůbec došlo k tomu, že uprostřed prázdnin ministerstvo předloží takto zásadní koncepci? Chce si vás naštvat? Vás umělce, své partnery? - Opravdu tomu nerozumím, nechápu to.

11:30 Narážím na to, že těch střetů s uměleckou sférou má ministr na svém kontě už několik. Úplně si nerozumí s velkou částí rezortu, který pod něj spadá. Kritika je obrovská, ať už je to kvůli veřejnoprávním médiím, kvůli komunikaci. Měl střety s některými herci. Viděli jsme jeho výstup ve Strážnici na kulturním folklorním festivalu. Tak proč otvírat další válku? - Nevím. Pro mě osobně je to, co se stalo, známka toho, že nemůžu mít důvěru k tomu, co ministerstvo říká. - Z důvodu té přípravy, toho způsobu komunikace? - Ano, byla přislíbená implementace, stalo se tohle. Bez komunikace. Takže ministerstvo neříkalo pravdu partnerům v jednání, kterými byly odborné organizace. - Řekla byste, že vám lhalo? Protože jsem tuto otázku měla na jazyku už, když jsem zmiňovala způsob, jakým se ministerstvo na sociálních sítích hájí, když tvrdí, s kým vším o tom mluvilo.- Ano, je to lež.

13:00 Když jsem zmiňovala konkrétní věci, které jsou obsaženy v nové Státní kulturní politice, tak vy sami píšete: „Návrh opakovaně mluví o kultuře, která má sloužit lidem, mít skutečný význam anebo být úspěšná podle toho, kolik lidí osloví. Takové pojetí ale otevírá prostor pro politické rozhodování o tom, která tvorba je užitečná a hodná veřejné podpory.“ Pochopila jsem, že tohle považujete za velmi rizikovou část toho dokumentu. - Ano, to je, myslím, stěžejní a naprosto zásadní věc, protože kultura nemá nikomu sloužit. Základem kultury je její svoboda, otevřenost a rozmanitost. Kultura je způsob, jakým společnost přemýšlí sama o sobě, jak se reflektuje a jak živě pracuje s tématy a i s tradicemi. Takže tohle je zásadní. Možná budu teď trošku osobní, jestli nevadí. Můj děda Vlastimil Stetner, jakožto ochotnický divadelník, byl v 50. letech odsouzen a vězněn ve vykonstruovaném procesu se sociálními demokraty a ve spisu jej přesně stíhali za to, že v Lidovém domě tehdy vybíral a upravoval hry, to cituji, a dokonce na to prodával vstupenky. A já bych opravdu nerada, aby se znovu otvíraly dveře takovým příběhům.

14:00 Vy to z toho tušíte? Takhle vážný je podtext toho dokumentu? - Takhle naformulované to je pro mě alarmující.

16:00 Nebojíte se kritizovat ministra za jeho Novou státní kulturní politiku? - Myslím, že kritika, pokud je věcná a argumentačně doložená, je nedílnou součástí života společnosti. - Ta otázka mířila k tomu, že jsme už v minulosti několikrát zaregistrovali, že ministr na kritiku z umělecké sféry reagoval poměrně ostře. Ostatně i po Strážnici se vyjádřil ministr sportu, že stát také může přehodnotit, jaké kulturní akce podporuje nebo nepodporuje. A byť se za svá slova omluvil, tak to nepochybně neznělo úplně příjemně pro ty, kteří kritizují ministerstvo. - Považuji kritiku za svoje základní občanské právo.

18:00 Jak vidíte budoucnost celého koncepčního dokumentu, o kterém tady mluvíme? - Ministerstvo ve svém oficiálním statusu na facebookových stránkách deklarovalo, že očekává připomínky a bude se jimi zabývat. Takže chci věřit tomu, že to tak bude.

20:00 Ministerstvo tvrdí, že ten dokument je hodně zaměřen na ekonomické výsledky, na návratnost různých projektů a kulturních počinů. Vy a mnohé další organizace zároveň říkáte, že je ta koncepce velmi nekonkrétní. - Ano, ty věci jsou formulovány velmi vágně, takže se z toho nedá úplně přesně něco odvodit. Je tam každopádně důraz na návštěvnost, na ekonomiku, na to, aby byla kultura užitečná a aby měla skutečný význam. Ale není to nijak dál specifikováno. Není specifikováno, kdo bude určovat, co má skutečný význam, kdo bude určovat, jaká je návštěvnost. Takže to jsou věci, které jsou také velmi snadno zneužitelné.

21:00 Takže vidíte riziko právě v tom, že je to nejasně formulované, že stát nebude mít možnost ovlivňovat nebo zasahovat do umění? - Je tam i věc, která mě překvapila, je tam poměrně rozsáhle zmiňovaná podpora regionální kultury a tak dál. A je tam náznak toho, že ministerstvo kultury opomíjí kompetence územní samosprávy. Takže kdybych byla lokální politik, tak bych ten dokument velmi pozorně přečetla a velmi bych se na to ptala. - Takže to míří k nějaké centralizaci řízení kultury? - Regionální politici mají zodpovědnost za místní kulturu obce, pak jsou kraje, které také mají pojmenovanou svoji zodpovědnost. A stát je ten, kdo vytváří nějaký rámec metodiky, strategické materiály. A tohle v tom materiálu není dostatečně pojmenované. Já tam čtu, že ministerstvo kultury bude poskytovat mikrogranty regionální kultuře. A ptám se proč? Proč má ministerstvo kultury zavádět nějaké mikrogranty, když je to pravomoc obcí a krajů?

28:00 Mám samozřejmě obavy, že by se česká kultura mohla dostat pod politický tlak, proto se tím zabývám a snažím se na to upozorňovat. A myslím si, že tohle (změna Státní kulturní koncepce, pozn. red.) by mohl být jeden z těch kroků.