Nedělat nic teď znamená šeredně na to doplatit v budoucnu, říká Pojar

USA po měsících průtahů schválily klíčový balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle prezidenta Bidena dodávky začnou okamžitě. USA rozhodly těsně po návštěvě českého premiéra v Bílém domě. Jaké jsou v tuto chvíli česko-americké vztahy?

Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Klíčový balíček americké pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů (v přepočtu přes 1,4 bilionu korun) stvrdil ve středu svým podpisem prezident Joe Biden. Peníze by měly jít na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny i dalších zemí v regionu.

Kvůli legislativní přetahované demokratů s republikány v Kongresu schvalovaly Spojené státy balík pomoci několik měsíců. „Teď musíme jednat rychle. Dohlížím na to, aby dodávky začaly okamžitě,“ prohlásil po podpisu Biden. Ukrajincům by měla pomoc vydržet minimálně na několik měsíců.

Rozhodnutí amerických zákonodárců ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS), který nutnost další pomoci Ukrajině probíral minulý týden na své cestě do USA s některými americkými kongresmany i přímo s prezidentem Bidenem v Bílém domě.

Jaký další vývoj můžeme ve válce na Ukrajině očekávat? Kdy Ukrajincům dorazí první dodávky z české muniční iniciativy? A je šance, že se do Bílého domu vydá i prezident Petr Pavel?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Kam se posunuly česko-americké vztahy od návštěvy tehdejšího premiéra Andreje Babiše v Bílém domě po návštěvu Petra Fialy? – Mají větší obsah. Je to dáno také tím, že jsme přežili dobu covidovou a může být více návštěv. Ale je to dáno i postoji české vlády a tím, jak se česká společnost zachovala při přijímání ukrajinských uprchlíků. Žijeme v době, kdy je válka v Evropě největší od druhé světové války, kdy je neklid na Blízkém východě. A zároveň žijeme v době, kdy české firmy investují ve Spojených státech, což je také nový fenomén.

2:30 Jsme pro Spojené státy čitelnou zemí v Evropě, a i proto se ta návštěva samozřejmě také uskutečnila.

3:00 Co jsou ty hlavní klíčové oblasti, na které se chceme soustředit, kde to můžeme posouvat? – Z pohledu státu jsou to určitě otázky obrany a bezpečnosti, kde při modernizaci české armády můžeme dále spolupracovat při společném výcviku a při dalších aktivitách. V druhé řadě je to stále spolupráce na poli energetiky. A to jak v nákupu amerického zkapalněného plynu pro Evropu a i pro Českou republiku, tak samozřejmě i v jaderné oblasti. Do budoucnosti je tady otázka rozvoje a vývoje a výstavby malých jaderných reaktorů, kde je několik amerických firem, které tyto technologie vyvíjejí a testují a jsou v kontaktu s českými partnery.

5:00 Je tady nějaký prostor pro posilování bezpečnostní, armádní spolupráce mezi Českem a Spojenými státy? V poslední době často v Evropě slyšíme varování před budoucí hrozbou z Ruska. – Reálně to není na stole. Nebavíme se o tom, že by tady vznikala nějaká americká základna. S našimi spojenci se snažíme zabezpečit východní křídlo Severoatlantické aliance. A veškeré naše aktivity budou v budování vlastní obranyschopnosti. Kdyby bylo nejhůř, tak aby nám ostatní přišli na pomoc. Protože nikdo nepůjde na pomoc tomu, kdo sám nevydává na obranu a nesnaží se bránit.

5:30 I za pomoc Ukrajině jsme dostali od Spojených států vrtulníky, které jsme částečně také nakoupili. O tom již rozhodla předchozí vláda. Takže kromě stíhaček a vrtulníků tam jistě bude docházet k budoucí spolupráci a výcviku. A bude to spolupráce hluboká. Stejně tak jako například v tankových jednotkách to bude více o spolupráci s Německem, respektive s těmi zeměmi, které zase mají německé tanky Leopard.

7:00 Je šance dojednat v následujících letech přijetí českého prezidenta v Bílém domě? – Reálné to je a máme se o to snažit. Nedokážu si moc představit, že takové přijetí bude v tomto volebním období amerického prezidenta, zbývá málo času. Ale já pevně doufám, že v dalším volebním období v Americe, ať už bude zvolen kdokoliv, se zase čelný český představitel dostane do Bílého domu.

7:30 A myslím, že bychom měli mít snahu dostat zase po mnoha letech amerického prezidenta sem. V devadesátých a v nultých letech američtí prezidenti pravidelně do Prahy jezdili. (…) Byť američtí prezidenti v posledních letech nejezdí tak často do Evropy a  nejezdí skoro vůbec do střední a východní Evropy, byť my se počítáme spíše za tu středozápadní Evropu, já bych byl rád, aby sem americký prezident zavítal.

8:00 Tohle by měl být cíl české diplomacie pro příští funkční období příštího amerického prezidenta? – Cílem by mělo být posilovat česko-americké vztahy a udržovat pozornost Ameriky k Evropě a zanechání nějakých bezpečnostních garancí nebo amerického bezpečnostního deštníku v Evropě i pro Českou republiku. Samozřejmě tím nástrojem jsou potom vzájemné návštěvy, vzájemné přímé rozhovory a naší snahou je samozřejmě udržet tyto rozhovory v nějaké rozumné periodicitě.

10:00 Americká pomoc by podle odhadů mohla Ukrajincům vydržet až rok. Jak by Evropa měla ten rok využít? – Musíme se soustředit na dvě věci: Budování vlastní obranyschopnosti, aby žádný predátor nikdy neuvažoval vůbec o tom, že nás napadne. Aby soudržnost napříč Severoatlantickou aliancí skutečně zůstala, protože Spojené státy nebudou bránit Evropu, pokud neprokáže, že je ochotná se bránit sama a že je ochotná to financovat sama.

11:00 Zároveň bychom měli přemýšlet dlouhodobě o podpoře Ukrajiny. Protože ve chvíli, kdy Rusko uvidí, že Západ přestane podporovat Ukrajinu, tak nejenže tu válku neukončí, ale bude se snažit o to, víc Ukrajinu dobýt a celou si ji podmanit. Rusko bude zastaveno, jen pokud budou Ukrajinci silní.

12:00 Čas polevit rozhodně nemáme, protože když dáme dohromady to, co dělá Evropa v rámci Evropské unie a jednotlivé státy bilaterálně nebo třeba v rámci té naší muniční iniciativy, tak na hlavu zdaleka nedáváme tolik jako Spojené státy po tomto americkém balíčku. A my to musíme udržet, abychom byli kredibilní nejenom s ohledem na Rusko a na nepřátele, ale právě i s ohledem na naše spojence, tedy Spojené státy. A musíme být kredibilní tím, že budeme dávat přinejmenším tolik, kolik dáváme teď.

13:00 Jaké máte očekávaní vzhledem k dalšímu možnému dění po prezidentských volbách v USA? – V první řadě doufám, že příští americký prezident bude mít podporu alespoň v jedné komoře Kongresu a že bude moci vládnout. Protože si myslím, že ten nejhorší scénář je rozdělená Amerika. Takže já doufám, že Amerika bude silná, ať už bude mít jakéhokoliv prezidenta.

15:00 Takže se neobáváte vítězství Donalda Trumpa? – Daleko více se obávám rozkolu v Evropě a neschopnosti Evropy dodržet vlastní sliby a být silnou a přesvědčivou.

17:30 V tuto chvíli je to (na Ukrajině) spíše o stabilizaci fronty, a nikoliv o nějakém velkém protiútoku. O tom nemůže být dnes řeč, protože Vladimir Putin se nepochybně již před mnoha měsíci rozhodl, že přinejmenším do amerických voleb povede velmi ofenzivní a agresivní válku a bude se snažit získat maximum toho, co se mu podaří.

23:00 Slyšíme od celé řady politických špiček hnutí ANO, že by se mělo jednat o míru. Jakým způsobem to vy jako vláda budete dál komunikovat, abyste udrželi podporu pro pomoc Ukrajině napříč veřejností? – Velmoci si mohou dovolit změnit názor ze dne na den a budou brány vždycky vážně. Z definice si to my dovolit nemůžeme. Vy jste sama zmiňovala schválení obranné smlouvy se Spojenými státy. Ta byla schválena v Parlamentu napříč politickým spektrem, velmi výrazně i s podporou poslanců hnutí ANO. To byl skvělý signál.

23:30 A já pevně doufám, že jakákoliv další vláda, ať už bude na kterémkoliv půdorysu, bude vláda odpovědná. A že ta vládní odpovědnost ji povede i k odpovědnosti vůči vlastnímu vyzbrojování a budování vlastní kredibility a vlastních obranných schopností. Protože bez toho se jinak neobejdeme.

37:00 Neexistuje jediná zbraň, která by byla na Ukrajině game changerem, která by mohla změnit dramaticky tu situaci. Takže když někdo říká, že to jsou drony, neříká pravdu. Stejně tak, když někdo říká, že to je munice, není to pravda. Je to prostě souhrn toho, co Ukrajinci potřebují, a ve chvíli, kdy jim něco chybí a něco vypadne, tak to může být zásadní problém.