Chodci v Brně v nebezpečí? Raději ať nenosí sluchátka, říká primátorka

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude – alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.

To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovaly jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.

Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodly v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let – v roce 2028 – byla otevřena,“ věří současná hlava města.

Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Nemyslím si, že by tady byli chodci v ohrožení. Myslím si, že se mohou cítit bezpečně, jsou ale okamžiky, kdy se rekonstruují nějaké ulice a silnice a ten průchod není optimální. Že by tu byla větší obava o bezpečnost chodců, si ale nemyslím.

2:00 - Ale podle studie Masarykovy univerzity se chodci obávají o svou bezpečnost. Takže to tak není? Já si myslím, že tomu tak není, chodím často pěšky. Využívám pěší dopravu a nikdy se mi nestalo, že bych se cítila ohrožena automobilem, cyklistou, koloběžkářem. Je to i o těch chodcích, kteří jsou součástí silničního provozu a měli by být opatrní. Často vidím chodce, kteří mají sluchátka na uších a nevěnují se tolik tomu, co se děje v jejich okolí. Je to takové složitější, výzkum asi bude relevantní a my chceme, aby se účastníci provozu cítili dobře. Nevím ale moc, co pro tohle udělat.

6:00 - Proč jdete do koalice s TOP 09, a ne s KDU-ČSL? My jsme měli tu vůli, máme za to, že projekt Spolu byl velmi úspěšný na celostátní úrovni. Stále je. Mám za to, že i v Brně bylo možné dohodnout se, ale můj kolega Petr Hladík (KDU-ČSL) má ambice být primátorem, a kdybychom kandidovali dohromady, my bychom si nárokovali místo lídra. Proto jsme se nedohodli a my kandidujeme s TOP 09 a nejsme Spolu, ale Společně.

8:00 - Je za tím i to, že jste jako ODS nepodpořili územní plán města Brna, ačkoliv jste na něm s lidovci spolupracovali tři roky? Územní plán jsme nepodpořili, protože měl takové chyby, které neumožňovaly jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice. Bylo zákonem stanovené, kdy má starý plán přestat platit, mělo to být koncem roku 2022, to datum se posunulo v průběhu našeho volebního období na konec roku 2028. Takže jsme nad sebou neměli ten bič, že od 1. 1. 2023 bylo Brno bez územního plánu, to by nastala anarchie. Bohužel ty nedostatky nového plánu byly tak velké, že dát tomu ten rok a půl, dva, bylo správné rozhodnutí.

9:00 - Pan náměstek se mnou územní plán konzultoval, ale o těchto okolnostech mě neinformoval. Možná o těch chybách taky nevěděl. Pro mě byly zásadní chyby tři. První je problém, že určité pozemky, které jsou teď jako stavební, byly převedeny jako nestavební pozemky a nebylo dostatečně zdůvodněno proč. To je pro mě jako pravicového politika, který respektuje soukromé vlastnictví, nepřijatelné. Druhý případ je, že jsme v průběhu posledních let nabyli do vlastnictví města Brna poměrně velké množství pozemků od státu a ve všech smlouvách byla podmínka, že musí ty pozemky mít v územním plánu stejnou funkci, nebo je musíme vrátit, případně zaplatit smluvní pokutu. Třetí věc je nejhůře vysvětlitelná – obecně, když se dělá územní plán, tak se v návrhových plochách musí udělat vyhodnocení vlivu územního plánu na územní místo - to se udělalo. Nedělá se ale ve stabilizovaných plochách, tedy v zástavbě. Ten náš návrh ale umožňoval velkou zástavbu ve stabilizovaných plochách - podle nás by bylo třeba udělat vyhodnocení vlivu i tam. Aby se nestalo, že se něco postaví a pak nebyla dostatečná třeba kanalizace.

14:00 - Může se stát, že se na podzim ocitnou bez energií důležité části Brna? Jsem přesvědčena, že ne. Výrazně tomu pomohlo rozhodnutí vlády, které pamatuje na maloodběratele, ale také na poskytovatele veřejných služeb. Zařízení, která jsou poskytovatelé veřejných služeb, u těch se nemůže stát, že budou bez energií. Z dlouhodobého hlediska je to naše priorita, zajistit energeticky soběstačné Brno. Máme na to několik projektů - třeba nový štěpkový zdroj v teplárnách, třetí kotel na spalování odpadu ve společnosti SAKO Brno, fotovoltaické panely na městských i dalších budovách a zásadní projekt horkovodu z Dukovan do Brna. Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let, v roce 2028, byla otevřena. Máme dobře nakročeno - za pár měsíců, co se tomu věnujeme, se blížíme k nastavení ekonomického modelu mezi společností ČEZ a Teplárnami Brno. Máme hotové trasování, předjednané financování. Čekáme na novelu liniového zákona, to by nám výrazně zkrátilo přípravné práce.