Rezignovat nebudu, takhle se mnou nikdo mávat nebude, říká Sedláček

Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstnanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?

Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.

Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy.

Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN).

„Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.

Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.

Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek.

Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.

Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Nelíbilo se vám, co jsem řekla hned v úvodu, že se z rychlého odchodu všech radujete a slibujete restart. Tak se hned můžete ohradit. - Nemám radost z toho, co se stalo. Když za mnou přišli před rokem a půl, tak ode mě žádali vizi a já jsem ji ihned dal. S tím, že chci otvírat Václava Havla světu, Čechům, že ho tak trošku chci vyrvat pražské kavárně, která má pocit, že na něj má občas řidičák nebo monopol. A tuhle vizi jsem vlastně celý loňský půlrok dával dohromady jak s týmem, tak s těmi nade mnou, to znamená správní radou. A jakmile jsme začali tu vizi začít realizovat, tak aniž by mi kdokoliv cokoliv řekl, tak se tam začaly dít takové prapodivné věci.

2:00 A já o tom vlastně nic moc nevím, protože od 1. dubna jsem na překážkách. A když jsem odcházel ještě v březnu a ještě v lednu jsem ani já netušil, že se tam chystá taková revolta. A za druhé odchod jednoho, byť velkého sponzora, nesmí být koncem tak důležitého odkazu jako odkaz Václava Havla. Myslím, že pan Bakala, paní Bakalová to opravdu dlouhé roky vedli a je jim za to potřeba poděkovat. A i už při mém nástupu před rokem si právě přáli, aby ta knihovna dokázala stát víc na vlastních nohách, abychom sehnali další partnery a abychom tu knihovnu trošku modernizovali a otevřeli mladým, zejména těm, co Václava Havla neznají nebo neznali.

3:00 Říkáte, že nikdo se proti tomu nevymezoval. Vážně to tak bylo? Protože když jsem mluvila s některými zaměstnanci Knihovny Václava Havla, kteří teď chtějí odejít, tak říkají, že se vymezovali, říkali, že s vámi mluvili, že jste byl otevřený tomu poslouchat jejich kritiku a námitky, že vám to říkali v prosinci, v lednu, v únoru, zkrátka opakovaně říkali, co se jim nelíbí. Tak mě překvapuje, že jste překvapený. - Uvedli nějaké konkrétní věci? - Pochopila jsem, že to je způsob řízení, chaotičnost řízení, o které mluvili, o které mluvil třeba Jáchym Topol včera v rozhovoru pro iRozhlas.

3:30 Já bych byl nejradši, kdybychom si to vypovídali ve dvou s Jáchymem Topolem nebo s kýmkoliv jiným. Protože tady mluvit o někom přes třetí osobu mi přijde, že to se tak dělá mezi kluky. Dospělí chlapi si to vyříkají mezi sebou. Všichni mi mohli říct, že se jim můj způsob řízení nelíbí. - Oni říkají, že vám to říkali. - Jestli chcete, ukážu vám esemesky, jak jsem nejlepší ředitel, co kdy měli. A hodnocení, které jsem od nich vždycky každé tři měsíce chtěl, zejména na začátku, ať jsou ke mně kritičtí.

4:00 A koneckonců tu vizi psali oni. Takže tomu nerozumím. Říct, že je někdo chaotický, anebo že moc má modré oči nebo málo něco takového, to prostě není legitimní důvod na to se zbavit ředitele. Nakonec to dopadlo tak, že se tým rozhodnul odejít. Já jim chci poděkovat, 20 let tam fungovali. A teď to holt budeme muset otevřít novým lidem, kteří do toho jdou s trošku jiným nadšením, než jaká byla představa toho týmu, který jsem, znova opakuju, respektoval.

5:00 S tím týmem jsem chtěl dobře vycházet a chtěl jsem k tomu pamětnímu muzeu Václava Havla přidat nové pro mladé lidi do budoucna, takový think tank. A tohle mělo fungovat vedle sebe. Já jsem se nikoho zbavovat nechtěl, za ten rok, co jsem tam byl, tak jsem vlastně žádného zaměstnance ani nevyhodil. A ještě do ledna mě tam všichni velice uctivě zdravili a problémy jsme si vyříkávali. Ony tam žádné větší nebyly. A nedokážu si vzpomenout na situaci, kdyby byl rozpor mezi mnou a týmem. A já bych nerespektoval vůli týmu.

6:00 A když teď říkají, že to, co jste navrhoval, způsob, jakým se rozšíří odkaz Václava Havla a práce s ním, že to považují za povrchní marketing? - Měli mi to říct loňský rok. - To vám do té doby neřekli? To až teď přišli s tím, že to je povrchní marketing? - Protože bych to ihned odstrčil. Knihovna Václava Havla prodává trička Václava Havla už asi 12 let. Prodáváme knížky, prodáváme tužky. Nevím, co je špatného na to, snažit se řídit poctivou prací a nedyndat peníze z grantů nebo leštit kliky miliardářům. Já budu o hodně radši, když se nám podaří se živit prací, ať už je to, nevím, když to přeženu, prodej chleba nebo prodej triček nebo tužek, než na milodarech jedinců. Takže to je můj dlouhodobý cíl, chtěl bych, aby to fungovalo jako Foucaultovo kyvadlo. Jedna část je výdělečná, ta pak živí tu nevýdělečnou část a je z toho nezisková organizace.

7:00 Ale určité neshody třeba ve vašem pojetí toho, jak pracovat s odkazem Václava Havla a té další skupiny, tam byly. Teď myslím komentář Martina C. Putny, který vyšel u nás na Seznam Zprávách zhruba před půl rokem. A on už tehdy kritizoval náznaky vašeho způsobu práce s odkazem Václava Havla. Tehdy propíral váš výrok, že Havel našel odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec a je to pravda a láska. A pracoval s tím, že to, jak o tom mluvíte, je kýč. - A je tam nějaký argument? - Je to celý komentář. - Já mám kritiku strašně rád. Ale tentokrát ty útoky od pana Putny byly víceméně ad hominem a nepravdivé. Dokonce bych řekl, že lživé. On mi tam vytýká, že z Václava Havla dělám mesiáše. To je dokonce, myslím, v nadpisu. Jsem věřící křesťan, já nemůžu nikdy říct, že člověk je mesiáš. Tím je jeden jediný, Ježíš Kristus, a to doufám ví i Martin Putna. Tomu se říká argumentační faul. Vy vezmete toho člověka, uděláte, že říká, že Václav Havel byl mesiáš, což jste nikdy neřekla, a pak útočí na toho strašáka. A tohle se prostě nedělá a Martin Putna tohle jako vzdělaný akademik musí jako vědět. A jestli ne, tak nevím, odkud tato zášť vychází.

9:00 Pak máme jednání správní rady, která vás poslala od 1. dubna na překážky, což znamená, že jste nemohl aktivně vykonávat funkci ředitele Knihovny Václava Havla. To už bylo divné, ne? Nebo jste si myslel, že to je nějaké ocenění vaší práce? - Ne, v tom březnu, dubnu, tam už to bylo jasné. - Zkusili vás odvolat? Jednali tam o tom, že by se to revokovalo, že vy jste vyhrál výběrové řízení, že by třeba se hlasovali o tom, že skončíte? - To nevím, na těch správních radách jsem nebyl.

10:00 Měli nějakou strategii, nevím kdo, ani mě to vlastně nezajímá, a chtěli se zbavit ředitele. Tak jako už se to stalo patnáctkrát v dějinách Knihovny Václava Havla. Tam je průměrná délka dožití ředitele, s jednou čestnou výjimkou, zhruba rok a něco. Přesně ta doba, která se stala mně. A já prostě nejsem zvyklý na to, že když s něčím nesouhlasím, že to tomu člověku neřeknu rovnou do očí a nepohádám se s ním třeba dvě, tři hodiny, a pak zjistíme, kdo má pravdu. A od toho taky máme jazyk, abychom hledali společně pravdu. Ale místo toho se usmívat: ano, jistě, všechno je v pořádku. A psát oceňující dopisy mi přijde nedůstojné. A nebudu to dál soudit ani komentovat.

10:30 Nicméně jsem chtěla dojít k tomu, že už 1. dubna jste asi věděl, že se to boří. - Jo, správní rada mně nedala k vyjádření připomínky těch kolegů, byť jsem to tam po nich chtěl. Byť měli příležitost tohle udělat, protože se chystalo roční hodnocení mojí práce, během kterého jsme měli vlastně samá pozitivní čísla. Tam je další výtka, že jsem to nemanažoval dobře. Špatně manažovaný tým by nebyl schopný vytvořit rekordní výsledky, co jsme měli vlastně loni za rok mého působení ve srovnání s ostatními, nebo vůbec možná s dlouhými dějinami Knihovny Václava Havla. Během loňského roku se podařilo vyfundraisovat asi 16 milionů korun.

11:00 Ta knihovna byla v červených číslech, tam prostě nebylo na rozpočet. Protože jsem se chtěl o ty své kolegy a bývalé kolegy z Hradu postarat, tak jsem tam začal vymýšlet věci tak, abychom mohli fungovat dál. Nevím, nějak nedošlo k pochopení toho, že je to potřeba financovat. A tedy správní rada mi dala na výběr, že buď půjdu do funkce jakéhosi ambasadora, anebo mě dají na překážky. A já jsem říkal, že se chci poradit s právníkem, že to je věc, která se týká pracovní smlouvy. Načež se teda ta správní rada dost rozlítila a dali mě na překážky, za trest. A tak jsem šel na překážky a teď vlastně skoro už půl druhého měsíce to jenom sleduji zpovzdálí. - Asi něco nefungovalo, když vás chtěli poslat na překážky. - Finančně bylo všechno v pořádku. Tam peníze nechyběly, neslyšel jsem od nikoho, že by chtěl odcházet. Tuhle zprávu mi nikdo nedal až do těch překážek.

13:00 Jak vám správní rada tehdy vysvětlila, proč vaši otázku řeší, proč z vás dělá buď ambasadora, nebo vás posílá na ty překážky? Co byly hlavní důvody? - Ani mi to nevysvětlovali.

13:30 Někdo mocný do toho vnesl strašný nepořádek, který teď vyústil v to, že já jsem na překážkách. - A kdo? Třeba Bakalovi, kteří pohrozili tím, že už nebudou platit knihovnu? - Opravdu rok a něco to tam šéfuji a dodneška jsem některé pochody nepochopil. Opravdu nejsem schopen to vysvětlit, ani nemůžu mluvit za ně. Nevím, proč se Zdeněk a Michala (Bakalovi) rozhodli zrovna teď od toho odstoupit. Ale já to nevidím vůbec jako problém, já to vidím jako naopak nový restart, nový začátek.

15:00 Nenapadlo vás aspoň na chvilku, že je nějaká chyba třeba ve vás? - To furt, jasně. Víte, co to je, když vám 16 lidí říká, že jste idiot? Jestli si někdo zažil něco takového, tak asi tuší, jak je to nepříjemné a jak jednoduché je v tom zbrkle jednat. A já, i když jsem na to měl pravomoce, tak jsem z toho nic nevyvozoval. A já jsem svoji funkci loni nabízel čtyřikrát k dispozici. Vždycky mě poprosili, abych fungoval dál. Ještě teď v lednu jsem se znovu zeptal, jestli není zájem o moji funkci, že rád půjdu kandidovat do Senátu. Všichni, včetně Bakalů, mě přesvědčovali, ať se věnují na plný úvazek knihovně. - A proč jste vůbec nabízel funkci, pokud bylo všechno v pořádku? - Protože jsem nebyl spokojený s tím, jak se někteří k té práci staví. - Ale vy jste jim dal ty všechny bonusy na Vánoce. Tak se v tom trochu ztrácím. - Jistě. Já jsem jim ty bonusy dal, ale říkal jsem: jestli chcete, jestli nejste stoprocentně spokojení, jestli máte v hledáčku někoho jiného, tak dávám k dispozici svoji funkci. Naposledy tahle příležitost byla zhruba v lednu.

17:00 A to vám mimochodem přišlo dobré, že by se spojila Knihovna Václava Havla s takovou politickou funkcí, jako je senátní pozice? - Mně bylo nabídnuto významnými senátory České republiky, že by bylo dobré, abych v Senátu byl. A já jsem mluvil se všemi lidmi v knihovně, to znamená se správní radou a s Bakalovic a s Komárkovic osobně, co si o tom myslí. Ta shoda byla taková, že spíš ne, ať se radši věnuji knihovně. Takže jsem se radši věnoval knihovně. A zhruba týden potom začaly tyhle strašné… - Tak v tom případě nemůže tohle být ten spouštěcí moment? - Zaprvé to udělal Michal Žantovský taky, zadruhé to je právo každého občana České republiky a za třetí sem to konzultoval a nakonec jsem se rozhodl nekandidovat.

18:00 Po konzultaci s nimi, o tom byla debata asi měsíc, mi ale nikdo neřekl: „Hele, tak víš co, my tady s tebou stejně nejsme moc spokojení, tak běž do toho Senátu a bude to elegantní.“ Proto teď rezignovat v žádném případě nebudu, protože takhle se to nedělá. Zamávat se mnou, tak jako se naučili mávat s těmi minulými, tak to se mnou dělat nejde.

23:00 Co bude dál s Knihovnou Václava Havla, abyste dokázal jednak pracovat na té své vizi, kterou máte, ale zároveň asi není úplně nutné opouštět i to, co knihovna Václava Havla dělala doteď, což nějakým způsobem reprezentovali zaměstnanci? - Co bude do budoucnosti? Já můžu mluvit za sebe. Teď padne prach a je to všechno v rukou pravomocné dědičky a manželky Václava Havla, Dagmar Havlové, a Davida Duška, který je nyní předseda správní rady a jediný člen správní rady. A v momentě, kdy se to uklidní, tak budeme nabírat nové lidi. Máme už teď mnoho zájemců. A co se nových donorů týče, tak díky mojí loňské aktivitě, kterou jsem dělal pro celou knihovnu, tak tím, že odejde bohužel Zdeněk Bakala i pan Komárek, náš provoz neohrozí.

26:00 To byla jedna z věcí, která mi nešla dohromady s tím, jak jste říkal, že jste z té situace překvapen, protože vy jste vlastně říkal, že už na konci loňského roku jste si vyjednával nové donory. Tak neměl jste v plánu to tak trochu celé takhle přeskládat? - Já jsem to měl v zadání, dostal jsem to od Zdeňka Bakaly a od Michaly Bakalové, že potřebují najít další donory a další krev. A já jsem tohle dělal celý podzim, ze mě se stal fundraiser.

28:00 Máte úplně konkrétně plán, co s tím teď budete dělat? - Já fakt nevím. Já jsem s tím nepočítal. Já jsem to chtěl dělat klidně. Není potřeba vůbec veřejnost obtěžovat něčím takto malicherným. Nicméně kolegové se rozhodli to publikovat, tak na to reaguji. Chci uklidnit veřejnost. Neudělám v žádném případě to, co udělali zaměstnanci, že v roce Václavových 90. narozenin z boje uteču. Takže nějakým způsobem ten tým dáme dohromady a postaráme se. Mám mnoho kamarádů, co dělají AI, taky jsem to zkoušel s bývalými kolegy, měli jsme kurzy AI. Nějak se to úplně nechytlo. - Takže nebudete potřebovat zaměstnance? - To určitě, ale chtěl bych, aby jich nebylo 17, ale byli tři nebo čtyři a doplnění algoritmy, které nám s tím budou pomáhat.

30:00 Chci se zapojovat do otázek, které jsou relevantní. Chci udělat z té knihovny debatní ambasádu. - A vždyť to bylo i tak. Vy také říkáte: otevřít knihovnu pro mladé. A tam chodila spousta mladých, škol na různé debaty, různé programy. Knihovna vyjížděla do regionů.- Ale furt jsem měl pocit, že je to málo, že Václav Havel je tady znám jako politik, trošku jako dramatik. Ale když se zeptáte mladého člověka na ulici, tak vám o Havlovi řekne jednu jedinou větu. A já bych spíš chtěl tak, abychom na tom českém myšlení budovali dál, ne se to učili jako památku.

31:00 A mátě nějakou úplně konkrétní věc, jak by tohle mělo v praxi vypadat? - Třeba univerzitou Václava Havla. Teď ještě nechci přímo prozradit partnera, ale máme velkého partnera, který velice seriózně vypadá, že se podaří snad už během podzimu otevřít univerzitu Václava Havla, kde se bude dál studovat jeho dílo a stavět na něm. A to si myslím, že je způsob oslav odkazu Václava Havla, který by se mu líbil nejvíc.

32:00 Další z projektů - chtěl jsem třeba dělat soutěž, jako je Eurovize, a soutěží proti sobě písničky, tak jsme chtěli udělat mezi umělci soutěž na znak svobody. Protože láska má srdíčko, anarchisté mají áčko, hippíci mají to, co mají. Každé hnutí má nějaký svůj symbol a svoboda nemá. A mně by přišlo zajímavé, kdyby knihovna Václava Havla tuhle soutěž vyhlásila. Národy by mohly různě hlasovat, co teda bude symbol svobody. - Taková havlovská Eurovize. - Taková jakoby havlovská Eurovize. Nemusí to pochopitelně vyhrát Havel nebo havlovský symbol, ale myslím, že málokterá jiná instituce na světě může vyhlásit celonárodní, celoplanetární soutěž o symbol svobody. Dokonce mám takový sen, že místo Che Guevary na tričkách, který se stal symbolem svobody, by měl být Václav Havel, který by si to zasloužil.

32:44 A tohle všechno, předpokládám, asi bude v očích odcházejících zaměstnanců ten povrchní marketing, který se jim nelíbil. - Je to všechno v těch vizích, které jsme společně odevzdávali správní radě. Co jim přeskočilo přes nos, se opravdu musíte zeptat jich. Znovu se jich zeptejte, jestli se s nimi budete bavit, co konkrétně jsem někomu nezakazoval nebo nutil, nebo kde jsem je převálcoval. A moc rád se s nimi sejdu a vyslechnu si to i od nich. Protože jsem ten jejich příběh nepochopil. Oni tam do toho hodili strašný chaos.

36:00 Myslíte, že v čele Knihovny Václava Havla zůstanete? Že i ten podzimní program se rozjede s vámi, když jste před chvílí říkal, že nějaké vize, nějaké možnosti, co s tím předložíte Dagmar Havlové a správní radě a uvidíte, co vám na to řeknou? - Já už jsem ten svůj program předložil. - Jasně, ale to jak řešit tuhle situaci, která teď vznikla. - Já jsem tam teď poslední zaměstnanec, jestli jsem to správně pochopil. Zaměstnanci dali hromadnou výpověď. Nemáme ani správní radu, ani tým. Což by mnoho lidí možná vedlo k zoufalství, ale já to naopak beru jako dobrý nový začátek. A vítám všechny lidi, kteří mají nápady, energii a hlavně duchovní vhled do toho, že tyto věci mají smysl.