Ekonomka: Zažíváme největší bouři za 80 let. Čeká nás jiný svět

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?

Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.

Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.

Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak byste popsala současnou ekonomickou situaci, ve které se Česká republika nachází? - My jsme země uprostřed světa, který je v největší globálně-ekonomické a globálně-politické bouři od roku 1945. Kdy skončí a jak skončí, teď není vidět, ale bude to jiný svět. To, že tato bouře nastává, neobyčejně zneklidnilo trhy. Jsou to trhy s energiemi, s potravinami. Nejvíc trpí obrovskou potravinovou krizí Afrika. Ta krize byla zcela záměrně, cíleně vyvolaná Ruskem. V této panice velice rostou ceny, je obtížné cokoliv plánovat. V té situaci se nacházejí i české podniky. Máme vysokou inflaci, to je největší ekonomické zlo. Firmy, samosprávy, všichni, kdo si spořili, přišli v letech 2021 a 2022 o čtvrtinu toho, co si naspořili.

3:15 Nejhorší důsledek inflace pro podniky je, že nemůžou plánovat. Nemůžou plánovat své ceny, nemohou plánovat nákupy, a to neobyčejně ovlivňuje ekonomickou aktivitu. Takže se vyrábí méně, nebo naopak více, ale ne optimálně. My potřebujeme snížit inflaci za každou cenu. Pokud recese, která to pomůže srovnat, bude krátká, tak to bude jedině dobře. Čím rychleji se podaří snížit inflaci, tím ta recese bude kratší.

4:30 Česká národní banka jde ale jinou cestou. - Nechci říct, že je to vyloženě proti politice České národní banky. On je to taky apel na vládu, aby dál nenalévala peníze do ekonomiky, protože mají proinflační efekty. Společnost už se teď snad smířila s tím, že ve mzdách a platech není možné kompenzovat inflaci. Byl by to velmi drahý dar, pilulka, která nejdřív přinese úlevu a potom vás otráví. Ale zákon o České národní bance mluví jasně. Povinností centrální banky je udržovat cenovou stabilitu, a jenom pokud má cenovou stabilitu pod kontrolou, tak se může starat o další makroekonomické agregáty jako HDP.

5:40 Celá ekonomika má vysoká inflační očekávání a Česká národní banka je musí srazit. Může je srazit slovně. A myslím, že trh už dva tři měsíce očekává větu: „Uděláme cokoliv pro to, abychom srazili inflaci.“ Podobné věty říkala viceguvernérka Eva Zamrazilová dřív několikrát, ale teď to přestalo znít. Naopak slyšíme prognózy, že inflace bude těsně pod 10 procenty i příští rok. To je příliš.

6:45 Jak dlouho může trvat vrchol těchto problémů? - Rusko agresí z 24. února proti Ukrajině definitivně pohřbilo poválečný bezpečnostní systém, který je založený na tom, že země respektují své vzájemné hranice. Svět se chvíli vzpamatovával, čekalo se na výsledek. Teď v tom různé země začaly hledat jiné bezpečnostní záruky. Třeba bezpečnostní situace v Asii byla založená jinak než v Evropě. A sice na dvou velkých blocích, které proti sobě stály jako hráči na šachovnici. Jeden blok byl vedený Čínou, byl tam Pákistán a spousta dalších zemí. Druhý blok by vedený Indií a Ruskem. A ve chvíli, kdy Rusko podepsalo strategickou dohodu s Čínou, tak ještě nebylo jasné, co z toho bude, ale Indie už věděla, že je ponechána o samotě. A vidíme, že i další země hledají, kam se pohnout. Teď nejvýrazněji u Saudské Arábie. Tohle je ta velká nejistota, ve které žijeme, bude to mít mnoho ekonomických efektů. Vrchol toho nejhoršího je ještě mírně před námi.

9:30 Mělo by se jít dál v sankcích proti Rusku? - Je dobře, že se dá jít dál. A dovedu si představit další cesty, kudy se dá jít. Evropská unie i země G7 postupují dál. Sankce fungují, ruskou ekonomiku velmi oslabily. Nejde usuzovat z jejich oficiálních dat, protože jsou to data vycházející z kurzu, který je čistě administrativní, za ten se rubl neobchoduje. Totéž se týká dodacích cen uvnitř, pokud jde o techniku, zásobování armády. To jsou umělé ceny. I přesto slyšíme od ruských představitelů, že se ekonomika vyvíjí špatně. Daňové příjmy z neropných a neplynových výrob a služeb letos klesly o 20 procent. Vidíme, jak ruská vláda omezuje svobodu, nakládání s penězi ve všech oblastech. Podniky, které exportují, mají povinnost okamžitě odvést 85 procent toho, co vydělaly v cizích měnách, státu. Už před půl rokem Rusko schválilo přístup státu ke všem bankovním účtům všech subjektů v Rusku.

11:25 Nejvýznamnější jsou restrikce na vývoz technologií do Ruska. A tam lze pořád dál pokračovat. Ale vidíme, že Rusko si méně dokonalými technologiemi dokáže pomoci od jiných zemí, třeba od Íránu, který je také pod sankcemi. Ale také vidíme značné obcházení sankcí ze strany zejména evropských subjektů. A to je také součást zřejmě připravovaného balíku, konečně zavést sankce proti subjektům Evropské unie. - Takže přísně hlídat? - A trestat. To zatím v Evropě nebylo. Spojené státy mají přísné postihy pro firmy, které poruší sankce vývozu, už dávno.

12:45 Jak se v této situaci dařilo českému předsednictví Unii? - Z hlediska zahraniční politiky si zaslouží bezvýhradnou jedničku. A po mnoha letech, kdy se vysocí ústavní činitelé oddaně, poníženě přikláněli k Rusku a Číně, skončilo to až provalením informací o ruském státním terorismu proti Česku v kauze Vrbětice, se Česká republika jednoznačně přiklonila k ochraně nezávislosti české demokracie. A je za to velmi uznávána, zlepšili jsme si pověst. Pokud jde o předsednictví, Česká republika v této nejbouřlivější situaci od roku 1945 předsedá jedné ze tří dominantních světových velmocí. To jsou Spojené státy, Evropská unie a Čína. Je to nesmírně zodpovědná role. Na tohle se nemohl nikdo připravit a myslím, že to, i podle ohlasů z Bruselu, Česká republika zvládá velmi dobře.

15:50 Jsme vnitrozemská země, jsme zcela závislí na tom, že k nám z jiných evropských zemí doteče plyn i ropa. Možná je řada českých občanů i podniků zklamaná, že se v oblasti dojednávání evropského řešení, na kterém jsme závislí, mohlo dojít trochu dál. Proti ovšem vystupoval velmi silný vliv německých a nizozemských firem na jejich vlády.

17:00 V Česku pořád z některých kruhů slyšíme, že česká vláda měla uzavřít dohodu s ruskou vládou na dodávky plynu jako Maďarsko. Ano, Maďarsko má dostatek plynu, dokonce si v červenci jel maďarský ministr zahraničí požádat do Kremlu o navýšení dodávek. Ale už v srpnu se Maďarsko dostalo na hranici státního bankrotu. My nevíme, za kolik dostává plyn, ale ceny jsou evidentně hodně vysoké. A ono si na dodávky nedokázalo vydělat exportem, dostatečně si půjčit ve směnitelných měnách a nedokázalo ani přilákat investory. Takže muselo slíbit Rusku mnoho věcí, mimo jiné, že bude dělat v Evropské unii pátou kolonu. My nevíme, jestli jsou to jenom Orbánovy ambice, nebo co za to musel Kremlu všechno slíbit. A to je ten problém. Ale určitě nechceme jít stejnou cestou.

19:00 Jaké kroky by teď vláda měla dělat, aby lidem pomohla? - Vláda nemá žádné peníze. To jsou peníze každého z nás, které platíme v každém rohlíku, v každé dětské pleně. Platíme je všichni včetně rodičů samoživitelů, dědečků a babiček žijících osamoceně s nejnižším důchodem. Vláda by měla dávat peníze jen těm, kteří je opravdu potřebují. Jenže je pod obrovským populistickým tlakem opozice. Vláda by měla pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují včetně podniků. Měla by jim poskytovat úvěry s odkladem splatnosti na několik let, než se tohle přežene.

21:00 Bude potřeba otevřít debatu o důchodech? - Je to nevyhnutelné. Už teď jsme v situaci, že si vláda na důchody, které vyplácí, půjčuje. Protože si na ně nevyděláme. Taky bude nevyhnutelná diskuze o zvyšování daní.